|
|
Polský a český nonsens v literatuře pro děti
Czudek, Lucja ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Píšová, Ina (oponent)
Diplomová práce se zabývá polským a českým nonsensem v literatuře pro děti. Hlavním cílem je vymezení nonsensové literatury, její vývoj z historického i tvárného hlediska s přihlédnutím k dobovým událostem. Práce se v první části zaměřuje na teoretické vymezení pojmu nonsens a historický aspekt, zejména pak na dva stěžejní představitele anglického nonsensu Edwarda Leara a Lewise Carrolla. Další část se věnuje vývoji polského nonsensu v literatuře pro děti. Na formování nonsensu v Polsku se podíleli dvahlavní autoři Julian Tuwim a Jan Brzechwa, kteří jsou považováni za tvůrce nové poetické školy. Zdrojem jejich tvorby se stal absurdní humor a svět dětského čtenáře. Na tuto poetiku navazovali další představitelé polského nonsensu, ke kterým patří mezi jinými Ludwik Jerzy Kern, Wanda Chotomska a další. Práce se dále zaměřuje na vývoj českého nonsensu pro děti, jeho hlavní osobnosti a stěžejní díla, která vychází z nesmyslnosti, absurdity a hry s jazykem. Text přibližuje čtenáři nonsensovou tvorbu pro děti Josefa Kainara, Jiřího Koláře, Miloše Macourka, Pavla Šruta a jiných představitelů literatury. Poslední část práce se zabývá konkrétními nonsensovými díly pro děti polských i českých autorů. Vybraná díla jsou interpretována z hlediska tématu zvířat, techniky a dialogu. KLÍČOVÁ SLOVA nonsens, humor,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Porovnání erotiky v porevoluční tvorbě Vladimíra Párala s Padesáti odstíny šedi
Buchtová, Michaela ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Píšová, Ina (oponent)
Diplomová práce se zabývá porovnáním erotiky v porevoluční tvorbě českého prozaika Vladimíra Párala s bestsellerem Padesát odstínů šedi, jehož autorkou je britská spisovatelka E. L. Jamesová. V případě Párala jde konkrétně o díla Dekameron 2000 aneb Láska v Praze, Playgirls, Kniha rozkoší, smíchu a radosti a Kniha o biči. Zakomponován je i Profesionální muž: Vladimír Páral o sobě a jiných zajímavějších věcech, který sice vyšel v devadesátých letech, ale jde o autobiografii. Proto je dílo součástí kapitoly o autobiografických konotacích. Práce je rozdělena do tří základních částí. Ta první je především terminologická, jsou v ní objasněny termíny sex, erotika, pornografie, erotická a pornografická literatura a láska. Druhá část je analytická a týká se samotných autorů a jejich děl. Člení se na podkapitoly, ve kterých jsou konkrétní prózy analyzovány. V případě Párala je zohledněna také paralela mezi Knihou rozkoší, smíchu a radosti a Kunderovou Knihou smíchu a zapomnění. V souvislosti s Padesáti odstíny šedi je to poukázání na podobnost některých erotických motivů s prozaickou tvorbou Milana Kundery. V poslední části jsou pak přiblíženy podobnosti a odlišnosti Párala a Jamesové. Během syntézy dochází ke srovnání vybraných textů, a to na základě funkcí erotiky, rekvizit, postav, ale třeba i autorské...
|
|
|
Kolektivizace českého venkova v literatuře 50. a 60.let
Svobodová, Žaneta ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá literární reflexí kolektivizace českého venkova ve vybraných titulech budovatelského románu padesátých let a v tzv. prózách budovatelské deziluze z let šedesátých. Konkrétně se jedná o tituly Bitva V. Řezáče, Dvě Jara B. Říhy, Horké dny P. Bojara a Jediná cesta J. V. Plevy z padesátých let, z šedesátých let potom o romány a novely Velká samota I. Kříže, Zelené obzory J. Procházky, Pršelo jim štěstí J. Trefulky, ...silná ruka J. Kozáka, Smuteční slavnost E. Kantůrkové a Vyhnanství M. Klánského. Práce zkoumá, jak se téma kolektivizace českého venkova v těchto prózách proměňuje a liší, jak se mění jeho literární reflexe v rámci kategorie postav, v jakých kontextech i s jakým ideologickým nábojem a konotacemi je spojováno. Sledována je proměna pohledu na JZD, jeho fungování a každodenní problémy, pozornost je též věnována proměně venkovského prostoru, která je s kolektivizací spjatá.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Mezi literárními rovinami (próza Umberta Eca a Dana Browna)
Blažková, Klára ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Píšová, Ina (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou tří románů, Foucaultova kyvadla a Nultého čísla od Umberta Eca a Šifry mistra Leonarda od Dana Browna, za použití triadického modelu literatury. Práce vychází zejména z pojetí triadického modelu, který v publikaci Skeptikové a těšitelé rozpracoval Umberto Eco. Využití jeho modelu však ztěžuje skutečnost, že nejsou stanoveny specifické rysy roviny střední. Ecův model proto doplňujeme o poznatky z jiných studií. Práce vychází z hypotézy o přináležitosti Foucaultova kyvadla k vysoké rovině, Nultého čísla ke střední rovině a Šifry mistra Leonarda k nízké rovině triadického modelu. Výsledky diplomové práce tuto hypotézu podporují. Je ale zřejmé, že potvrzení přináležitosti Nultého čísla k střední literární rovině může být diskutabilní, nejsou-li specifické rysy této roviny dosud pevně vymezeny. Potvrdit, či vyvrátit uvedenou hypotézu však nebylo jediným záměrem práce. Cílem také bylo soustředit pozornost na rysy románu, který by mohl spadat do literární roviny střední, a prostřednictvím jeho srovnání s ostatními romány přispět k vymezení této roviny. V tomto ohledu bylo zjištěno, že román, jenž byl přiřazen k střední rovině modelu, disponuje velmi podobnými postupy jako dílo literární roviny vysoké, těchto postupů je však využito ve značně zjednodušené podobě.
|
host ::
RSS.