|
|
Geneze filmového festivalu
Zátková, Karolína ; Hubáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Opletalová, Lenka (oponent)
Cílem této bakalářské práce je charakterizovat filmový festival jako kulturologické téma hodné odborné pozornosti. Práce se skládá z teoretické i praktické části. Na filmový festival je zde nahlíženo především z kulturologické perspektivy, tedy jako na instituci plnící vysokou škálou nejrůznějších funkcí. V úvodní kapitole jsou vysvětleny základní pojmy prostupující text práce a také je zde naznačeno široké pole uplatnění tohoto interdisciplinárního kulturního fenoménu. Historie FF, která je předmětem druhé kapitoly práce, sleduje především zásadní proměnu funkce FF od prezentace moci jednotlivých států v euro-americkém prostoru k funkci inovativní. Třetí kapitola uvádí významné teorie o filmových festivalech publikované u nás i ve světě a ukazuje způsoby, s nimiž lze s FF na teoretické úrovni pracovat, se zapojením vědních disciplín jako sociokulturní antropologie, psychologie a sociologie. Stěžejní částí práce je samotný výzkum festivalu a jeho proměny. Jedná se o kvalitativní výzkum Festivalu otrlého diváka. Klíčová slova: filmový festival, výzkum plánové události, kulturní instituce
|
|
|
Vlkodlaci v evropském kulturním kontextu
Koubová, Michaela ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Opletalová, Lenka (oponent)
S motivem vlkodlaka se setkáváme v průběhu celých evropských kulturních dějin. Již antičtí autoři - básníci, dějepisci i lékaři, se tomuto fenoménu věnovali a zejména oblast Arkádie a její bájný král Lykáón byli vlkodlačími mýty opředeni nejvíce. Germánští ulfhednarové i množství slovanských pověr dokazují, že víra ve vlkodlaky byla rozšířena i u dalších evropských národů. Ani ve středověku vlkodlaci neupadli v zapomnění a pojednává o nich nejen literatura církevní, ale i krásná, z níž nejproslulejší je asi lejch Bisclaveret od Marie de France. Skutečné rozšíření a zesílení víry ve vlkodlaky nastalo na počátku novověku, za což mnoho lidí zaplatilo životem. Vlkodlactví bylo zejména ve Francii rozšířeným zločinem a se spisy církevních i jiných autorů o tom, zda a jak je možná metamorfóza člověka ve zvíře, se můžeme setkat až do pozdního novověku. Odlišný však zůstal názor lékařů, kteří již od antiky tvrdili, že lykantropie je druhem melancholie, a tedy duševní onemocnění. Z četných pověr a mýtů převzala téma v 19. a zejména ve 20. století literatura a později film. Záplava hororů a fantasy, se kterou se dnes můžeme setkat, se však zřídka či pouze útržkovitě drží po století tradovaných představ, ale naopak odráží problémy a pocity dnešních lidí. Člověk postavený proti přírodě nebo touha po splynutí s ní,...
|
|
|
Homosexualita z kulturologického pohledu
Ježková, Jitka ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Opletalová, Lenka (oponent)
Předmětem této diplomové práce je homosexualita jako biologicky daná sexuální orientace a zároveň jako kulturní fenomén. Pokus, nazřít ji kulturologickým pohledem, vychází z této duality; duality, kterou můžeme pozorovat i u sexuality jako takové. Kulturologický pohled umožňuje interdisciplinární uchopení problému s pomocí psychologie, sociologie a kulturní antropologie, s přihlédnutím k dějinnému vývoji postojů k homosexualitě a současným směrům, jako jsou kulturní a queer studia. První část práce je věnována psychosexuálnímu vývoji jedince a zvláštnostem tohoto vývoje, pokud je jedinec orientován homoeroticky. Oddíl, nazvaný "Homosexualita v sociálním kontextu", shrnuje situaci homosexuálně orientovaných a homosexuálně se chovajících osob v dějinách Evropy a Severní Ameriky. Zvláštní kapitoly popisují formy státem uznaných svazků párů osob stejného pohlaví ve světě a v České republice. Práce se dále zaměřuje na instituci rodiny, její proměny v čase a na současný trend, směřující k jejím novým formám. Jednou z těchto forem je i homoparentalita. Předmětem posledního oddílu je sexualita jako kulturní konstrukce. V úvodu se seznámíme s homosexuálním chováním, praktikovaném některými kulturami v Melanésii v rámci iniciačních rituálů. Závěr práce patří popisu subkultur uvnitř samotné minority.
|
|
|
Kultura a gender
Šeredová Purschová, Adéla ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Opletalová, Lenka (oponent) ; Ferrarová, Eva (oponent)
Disertační práce "Kultura a gender" představuje teoretický úvod do studia genderu, tedy kulturně utvářené a sdílené pohlavní identity, ve společenských vědách, zejména v kulturní a sociální antropologii. Pojem gender se podle své základní definice vztahuje na sociální a kulturní rozdíly mezi pohlavími v protikladu k rozdílům biologickým. Práce mapuje vývoj výzkumu genderu od jeho počátků sahajících k osvícenství, rozvoji vědy a vzniku hnutí za rovnoprávnost žen v devatenáctém století až po současnost. Hlavní těžiště práce spočívá v genderově zaměřené kulturní a sociální antropologii. Vzhledem k interdisciplinární povaze genderových studií práce zasahuje také do oblasti psychologie a biologie a ukazuje souvislosti mezi poznatky těchto disciplín. Práce se zakládá zejména na studiu a analýze zahraničních prací, primárně od anglosaských a francouzských autorů a autorek.
|
|
|
Pohybové divadlo v současné společnosti
Eidlpesová, Lenka ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Opletalová, Lenka (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo vypracovat kulturologickou studii na téma pohybového divadla v současné společnosti. Hlavním záměrem bylo sledovat odraz společenských mechanismů v umělecké formě pohybového vyjádření a zpětný vliv na diváka jako recipienta této formy. Diváckou recepci jsem zkoumala v rámci vlastního kvalitativního výzkumu. Pohybové divadlo v sobě reflektuje a umělecky zpracovává pohybové vzorce, které se vytváří v běhu každodennosti v rámci lidského života i celého lidského rodu. Vychází přitom ze společenského a kulturního základu, který jeho formu i obsahy zásadně určuje. Obsahy, které v sobě zpracuje, jsou posléze komunikovány k divákovi a skrze něj zpět do společnosti. Svým sdělením působí pohybové divadlo na diváka jako individuum i jako člena společnosti. Uspokojuje potřeby, které v současné společnosti nenalézají průchod v jiných formách. Vzhledem ke specifické úrovni komunikace sděluje slovy nesdělitelné významy, rozvíjí odlišný způsob vnímání, než jaký diváci uplatňují v běžném životě a představuje mytický a intuitivní přístup ke světu. Tyto aspekty mohou hrát důležitou roli na úrovni adaptace i inovace.
|
|
|
Sexualita a sociální kontrola žen v transkulturní perspektivě
Hadravová, Lenka ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Opletalová, Lenka (oponent)
Diplomová práce "Sexualita a sociální kontrola žen v transkulturní perspektivě" se zabývá teoretickou analýzou sociální kontroly sexuality žen, struktury a nástroji této kontroly. Snaží se odpovědět na otázku, jakým způsobem dochází k neustálé obnově a fixaci sociální dominance mužů v patriarchálně orientovaných společnostech a jakými nástroji je tato situace v dlouhodobé perspektivě udržována. Pro srovnání a nastínění protipólu možnosti jiného druhu společenského uspořádání je nabízen pohled do matrilineárně orientovaných společností, a tím je připomenuto možné hledisko kulturního relativismu. K tomuto účelu je využit teoretický rámec kulturního konstruktivismu, pojetí genderu, sociálních rolí, socializačních a enkulturačních procesů a v neposlední řadě symbolických struktur daných kultur. Je zde obsažena komparativní analýza imperativu cudnosti, zahalování ženského těla, mutilace pohlavních orgánů a jiných částí ženského těla, panenství, instituce harému a pásu cudnosti. Tyto nástroje jsou zkoumány z transkulturní perspektivy a je zde nastíněno geografické rozmístění a deskripce popsaných případů.
|
|
|
Role médií v utváření sociokulturních regulativů. Obraz hodnot, norem a vzorů chování v časopisech životního stylu pro ženy a muže.
Herrová, Anna ; Hubáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Opletalová, Lenka (oponent)
Práce se zabývá problematikou účinků médií na sociokulturní regulativy. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V první části jsou popsané teoretické základy, které se týkají masových médií - jejich význam a moc, možné účinky médií a jak se dají média zkoumat. Práce se též zabývá konkrétněji tištěnými médii. Praktická část je zaměřena na výzkum. Byly vybrány dva lifestylové časopisy, prezentující hodnoty dvou hlavních segmentů populace (Elle pro ženy a Maxim pro muže). Tato periodika jsou v praktické části obsahově analyzována. Na základě analýzy byly stanoveny hypotézy týkající se spotřebního chování a hodnotové orientace, z nichž se většinu díky provedeným hloubkovým rozhovorům podařilo ověřit. Klíčová slova: média, vliv médií, lifestyle, časopisy
|
|
|
Gender, kultura a média
Doležalová, Eva ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Opletalová, Lenka (oponent)
V diplomové práci se v první, teoreticky koncipované části práce věnuji kořenům a vývojovým proměnám gendru jako kulturní konstrukce. Na úvod věnuji zvláštní pozornost historickému vývoji feminismu, feministické antropologie a přístupům k fenoménu gender a jeho přínosu pro pochopení kulturní specifiky mužské a ženské role. V této části se dále zabývám vymezením základních pojmů a gender stereotypů, s nímž souvisí i problémy spojené s jejich zkoumáním. Snažím se o zmapování příčin odlišného vidění mužského a ženského světa. Zabývám se také dichotomií sporu o biologický versus kulturní determinismus genderu sledující univerzalitu a rozdíly v pohlavních rolích. Druhá část této práce je věnována sociálnímu aspektu gendru. Člověk z tohoto hlediska představuje souhrn rolí, které ve společnosti hraje. Proto v tomto příspěvku analyzuji vývoj postojů k rolím mužů a žen na trhu práce a v rámci rodiny. V této části se též věnuj i otázce násilí páchaného na ženách, která vychází z premisy, že násilí disponuje nástroji, které nejsou ničím jiným, než osvojenou formou vztahu nadvlády a ovládaného. Tato kapitola je zakončena vývojovými trendy v oblasti genderové subkultury. Navazuje kapitola věnovaná sexualitě, kde se pokouším načtrtnout rozdíly mezi mužskou a ženskou sexualitou. Sexualita je zde definována jako zdroj...
|
|
|
Kůň a jezdecké umění v kultuře lidstva
Reinbergerová, Anna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Opletalová, Lenka (oponent)
Kůň se v životě rodu Homo sapiens vyskytoval od okamžiku svého příchodu do Evropy až do dnešní doby, i když se vztah mezi nimi během tisíciletí měnil. Kůň změnil život člověku, když mu ušetřil práci na poli a urychlil cestování. Člověk změnil život koni, když jej připravil o status divokého zvířete a udělal z něj zvíře domestikované. V různých kulturách a historických epochách se vyskytovaly rozličné druhy koní a i jejich použití bylo rozdílné. Ale od dob domestikace patřil kůň k faktorům, které vypovídaly o kultuře v daném čase a prostoru. Z tohoto důvodu spadá toto téma do rozsáhlého záběru kulturologie. V této kulturně historické práci jsem si dala za úkol postihnout vztah koně a kultury v lineárním průřezu dějinami. Pokusím se propojit praktické vědomosti získané během dlouholetého pobytu mezi koňmi a studia většiny dostupných knih o tomto druhu s historickými fakty a dochovanými památkami z dob minulých. Ve většině historických prací jsou sice zmínky o koních, ale mnohdy jsou jejich interpretace nepřesné a občas i zcela mylné. Historici zpravidla nemají potřebné znalosti z hipologie, zoologie a etologie. Dost časté jsou omyly v interpretaci různých vyobrazení koní. V hipologické literatuře je naopak kladen důraz spíše na zoologická fakta než na ta historická. V češtině neexistuje kniha, která by se...
|
|
|
Role koně v historii člověka
Burešová, Lenka ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Opletalová, Lenka (oponent)
Pokusili jsme se právě rozkrýt, jakou že to úlohu hrál kůň v naší dávné i nedávné minulosti. Že to byla role značná, tím jsme si byli jisti již před začátkem samotné práce a nepochybujeme, že by se našlo jen málo těch, jež by s takto vágním konstatováním nesouhlasili. Co přesně pak tento úzký vztah koně a člověka zahrnoval, jsme se pak snažili vylíčit v této práci. Zejména ve třetím oddíle pojímajícím koně z mytologického hlediska jsme opakovaně hovořili o ambivalenci jeho symboliky. Tato ambivalence však platí i v daleko širším měřítku, neboť nelze ani jednu ze tří rovin pojetí koně, jak jsme je zde nastínili, vyzdvihnout jako dominantní. Kůň byl předmětem kultu a náležel proto bohům; a také lidem, jakožto nákladný a pozornost poutající sportovní / cestovní / válečný prostředek; a konečně byl rovněž těžce pracujícím tahounem a soumarem, s nímž se špatně zacházelo a jenž býval neúměrně přetěžován. Kůň byl hýčkán i tlučen, vyvyšován i zatracován, byl jezen z hladu i z důvodu náboženského ritu, obětován bohu i v boji, dopován a zneužíván i zákonem chráněn; a vlastně není ani divu, když byl zvířetem tak vzácným a zároveň tak běžným. Tato "obyčejnost" a všednost koně je však nyní ohrožena. Stejně jako vymírají etnika a spolu s jejich posledními žijícími představiteli i jejich jazyky, vymírají i původní,...
|
host ::
RSS.