|
|
Wohlmutova varhanní kruchta v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Urych, Jan ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá architektonickou podobou varhanní kruchty, situované v chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, která byla zrealizována mezi lety 1556-1561 podle návrhu Bonifáce Wohlmuta. Hlavním cílem této práce je především důkladná formální analýza tohoto díla; dále přiblížení funkce kruchty a její zasazení do významového kontextu sledovaného katedrálního prostoru, stejně tak i zařazení této kruchty do širšího rámce stavebních realizací spojených s osobností Bonifáce Wohlmuta. Varhanní kruchta zde bude představena v celkovém umělecko-historickém kontextu dané doby.
|
|
|
Architektura renesančních a manýristických krbů v Čechách a Sebastiano Serlio
Víšková, Martina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Po úvodních kapitolách o Vitruviovi a Sebastianu Serliovi, kde jsou popsány také jednotlivé knihy Serliova architektonického traktátu, je zařazena kapitola věnující se historii a vývoji otopných zařízení. Následuje stěžejní část diplomové práce "Architektura renesančních a manýristických krbů v Čechách a Sebastiano Serlio" zabývající se rozborem a komparací jednotlivých krbů českých renesančních staveb. První okruh zahrnuje pražské stavby - Královský letohrádek na Pražském hradě, kde se však krby nedochovaly, a letohrádek Hvězda v Praze Liboci, navržený arcivévodou Ferdinandem Tyrolským. Druhým okruhem staveb je Plzeňská radnice, zámek v Kaceřově a zámek v Nelahozevsi. Tyto objekty spojuje jednak lokalita (Plzeňská radnice, Kaceřov) a jednak osoba stavebníka Floriana Griespeka (Kaceřov, Nelahozeves). Třetí okruh pojednává o jihočeských krbech na zámku v Jindřichově Hradci a v rožmberském zámku Kratochvíle.
|
|
|
Renesanční malířská výzdoba kazetových stropů ve vybraných zámcích v Čechách
Henslová, Barbora ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce "Renesanční malířská výzdoba kazetových stropů ve vybraných zámcích v Čechách" nejprve stručně představuje nejvýznamnější příklady aristokratických sídel s malovanými kazetovými stropy v Čechách. Malované kazetové stropy se v Čechách vyskytovaly zejména v hlavních sálech zámků a paláců ve druhé polovině 16. století. Hlavní část práce pojednává o dvou šlechtických rezidencích s malovanými kazetovými stropy. Zabývám se podrobně nástropními malbami Rytířského sálu zámku v Telči a nástropními malbami čtyř sálů zámku v Častolovicích. Pozornost je zaměřena na náměty nástropních maleb, jejich popis a komparaci s grafickými předlohami. Do dnešních dnů se nám dochoval původní kazetový strop Rytířského sálu zámku v Telči s náměty z antické mytologie (Herkulovy činy). Za tvůrce ikonografického programu lze považovat Zachariáše z Hradce (1527-1589), který patřil k nejmocnějším aristokratům v Českém království, a měl možnost se při své cestě do severní Itálie roku 1551 seznámit s italským uměním. Chloubou zámku v Častolovicích je především rozměrný hlavní sál s kazetovým stropem se 24 starozákonními výjevy a další menší sál s biblickými výjevy. K tomuto sálu přiléhají dvě menší místnosti s malovanými kazetovými stropy s náměty z Ovidiových Metamorfóz. Neoddělitelnou součástí této práce je...
|
|
|
Světelský oltář v kontextu své doby
Brachtlová, Magdalena ; Chlíbec, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Tématem této bakalářské práce je Světelský oltář. Jde o pozdně gotický vyřezávaný oltář z let 1516 - 1525 a je prací šesti neznámých řezbářů. Jde o významné dílo, které spadá do okruhu dunajské školy, ale zároveň nese mnoho prvků italské renesance. Tato práce se bude věnovat umělecko-historickému rozboru tohoto oltáře, bude zkoumat vlivy, které ovlivnily podobu oltáře, a dále dobové okolnosti, které mohly mít na celkové utváření oltáře také značný vliv. Výsledkem by měla být celková syntéza o vzniku a vývoji tohoto oltáře.
|
|
|
Božské i lidské aneb devoční zobrazení ve 14. století s důrazem na vývoj Piety
Cimler, Čestmír ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vznikem nových typů výtvarných děl, jejichž úkolem bylo vzbudit v divákovi silnější emocionální zážitek, který ho měl dovést k niternějšímu prožitku nad utrpením Ježíše Krista a Panny Marie. Tyto tzv. devoční zobrazení začly vznikat na přelomu 13. a 14. století v prostředí mendikantských klášterů a řadíme mezi ně typy mystického Ukřižování, Piety nebo těhotné Panny Marie. V této práci je kladen důraz na ikonografický typ Piety. Pieta jakožto truchlící Panna Marie, která drží v náručí mrtvého Ježíše Krista bezprostředně po sejmutí z kříže je aktuálním námětem po celá staletí, neboť vyjadřuje bolest matky nad ztrátou svého jediného syna. Patří tak k nejpůsobivějším motivům výtvarného umění, který lze parafrázovat na strasti obyčejného lidského života. Ve 14. století se námět Piety postupně rozčlenil do tří základních ikonografických typů (vertikální, horizontální a diagonální), nicméně jeho vznik není dodnes vyjasněn. Mimo prací Wilhema Pindera a Lecha Kalinowského nebylo toto téma dosud podrobněji zpracováno. Základním úkolem této práce je vysvětlení terminologie devočního zobrazení i jeho vznik pomocí shrnutí a kritického zhodnocení dosavadní odborné literatury k tomuto tématu. Hlavní náplň práce představuje stručné objasnění vývoje ikonografického typu Piety na třech...
|
|
|
Recepce italských renesančních forem architektury v českém prostředí
Volfová, Kateřina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Předmětem zkoumání této bakalářské práce je přijetí italských renesančních forem architektury v českém prostředí. Základ práce tvoří zkoumání teoretických spisů týkajících se architektury a využívání zásad v nich sepsaných v období renesance. Část práce je zaměřena na obsah spisů římského stavitele Vitruvia a renesančního architekta Leona Battisty Albertiho. Alberti při psaní svého spisu přímo vycházel ze zásad sepsaných Vitruviem, ale pro jejich tehdejší využití považoval za nutné je aktualizovat. V této části práce je obsažen popis staveb, které Alberti vytvořil ve Florencii v souladu s teorií renesanční architektury. Hlavní část této práce je věnována příchodu renesance do středoevropského stavebního prostředí a zařazení italských renesančních forem architektury do stavebního programu. Do českého prostředí se tyto formy dostaly přes uherský královský dvůr Matyáše Korvína a byly v počátcích aplikovány především jako dekorativní prvky, čemuž je v práci rovněž věnována pozornost. Klíčová slova recepce, italská renesance, architektura, teorie, Čechy
|
|
|
NÁMĚTY ANTICKÝCH A KŘESŤANSKÝCH CNOSTÍ JAKO SOUČÁST ŠTUKOVÉ VÝZDOBY ČESKÝCH A MORAVSKÝCH RENESANČNÍCH SÍDEL
Junková, Radka ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Radka Junková: Náměty antických a křesťanských ctností jako součást štukové výzdoby českých a moravských renesančních sídel Anotace Diplomová práce se soustřeďuje na vývoj renesančních štukatur v rámci českých a moravských šlechtických sídel, která patřila povětšinou významným politickým hráčům domácí scény. Konkrétně pak sleduje motivy antických a křesťanských ctností ve smyslu humanistického vnímání dané doby. Mezi jednotlivými sídly lze najít určité spojitosti zapříčiněné italskými inspiračními vzory. Zároveň je možné pozorovat typickou záalpskou svébytnost a silný vliv pražského dvorského prostředí. Snahou textu je vytvořit možnost vzájemného porovnání štukových námětů v obecných souvislostech. Proto se nezaměřuje pouze na jednu konkrétní stavbu a její charakteristický program nástěnných dekorací, ale předkládá téměř chronologicky pojatý vývoj proměny vnímání námětů ctností a štukové techniky. To vše práce uvádí na pozadí osobností jednotlivých objednavatelů. Klíčová slova Nelahozeves, Kratochvíle, Bechyně, Bučovice, ctnosti, štuková výzdoba, Titus Livius, Antonio Brocco, Antonio Melana, Hans Mont
|
|
|
Obrazárna zámku v Rychnově nad Kněžnou
Adamová, Klára ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazárnou šlechtického rodu Kolowratů, která se nachází na rodovém sídle v Rychnově nad Kněžnou. Kolowraté svou rodovou obrazárnu budovali již od 16. století. Od počátku tvořily základ jejich galerie portréty členů rodu. Postupem času zaujal portrétní žánr ve sbírce důležité místo a vznikla tak zajímavá portrétní kolekce. V galerii jsou zastoupeny nejstarší české šlechtické portréty z období renesance, portréty ovlivněné uměním rudolfinských mistrů, ale i portréty, jejichž autorství je připisováno významných umělcům jako byli Karel Škréta, David Schultz či Philip Ch. Bentum a jiní. Podobizny členů a předků rodu tak průběžně dokumentují dějiny kolowratského rodu. Práce nejdříve čtenáře seznamuje s dějinami rodové sbírky a poté se podrobně věnuje vybraným portrétům z období počátku založení galerie až do počátku 18. století. Klíčová slova šlechta, zámek Rychnov nad Kněžnou, kolowratská rodová galerie, portrétní tvorba, šlechtický portrét
|
|
|
Renesanční přestavba kostela sv. Petra a Pavla v Kralovicích
Lorencová, Veronika ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Renesanční přestavba kostela sv. Petra a Pavla v Kralovicích Anotace Tato bakalářská práce se zabývá renesanční přestavbou kostela sv. Petra a Pavla v Kralovicích. Původně gotický kostel byl v 80. letech 16. století přestaven Floriánem Gryspekem z Griesbachu, sekretářem české královské komory. I když byla dispozice původního gotického kostela z velké části zachována, jednalo se o rozsáhlou rekonstrukci, která měla několik fází. Jméno architekta přestavby dodnes není doloženo. Mnoho badatelů předpokládá, že šlo o umělce z pražského dvorského okruhu. Právě s těmito umělci byl Florián Gryspek díky svému vysokému postavení v kontaktu. S ohledem na několik fází renesanční přestavby je možné, že zde působilo více architektů. Práce je zaměřena především na architekturu kostela. Snaží se shrnout dosavadní bádání a zařadit kralovický kostel do kontextu české sakrální architektury s přihlédnutím k ostatním stavbám Floriána Gryspeka. Klíčová slova Architektura, renesance, Kralovice, kostel sv. Petra a Pavla, Florián Gryspek
|
|
|
Palác Granovských v Ungeltu
Babická, Lenka ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Palác Granovských v Ungeltu Anotace Tato bakalářská práce se zabývá renesančním palácem, který nechal po roce 1558 vystavět Jakub ml. Granovský z Granova v areálu Týnského dvora na Starém Městě pražském. Komplex paláce tvořily dnešní domy čp. 639 a čp. 640 a částečně zasahoval i do domu čp. 1049. V dosavadní literatuře je považován za mezník a počátek nové etapy vývoje renesanční architektury na Starém Městě. Je zde diskutováno i o působení umělců z dvorského okruhu. Tato práce se věnuje nejen renesanční přestavbě, ale také historii a vývoji kupeckého dvora, na jehož zástavbu navázala. Zabývá se také dobovým kontextem, osobností stavebníka a otázkou účasti dvorského okruhu na stavbě a výzdobě paláce. Zaměřuje se zejména na nejvíce vyzdvihované výtvarné prvky, a to bosované portály a nádvorní arkádové průčelí s chiaroscurovými malbami připisovanými Francescu Terziovi.
|
host ::
RSS.