|
|
Daň z vína z pohledu práva Evropské unie
Nekovářová, Tereza ; Karfíková, Marie (vedoucí práce) ; Marková, Hana (oponent) ; Švarc, Zbyněk (oponent)
Problematika naplnění státního rozpočtu je věčným tématem, které je možné prohlásit za aktuální v jakékoli fázi hospodářského cyklu, tím spíše v době recese. V reakci na nástup finanční krize se vždy objeví potřeba nacházet nové zdroje financování vládních výdajů. I když zdanění vína je v tomto ohledu tématem spíše marginálním, je třeba si položit otázku, proč tomu tak je a zda není právě v této oblasti skrytý potenciál. Daň z vína však hraje významnou roli nejen jako příjem státního rozpočtu, nýbrž jako nástroj regulace spotřeby této komodity, jež je negativně vnímána z hlediska lidského zdraví. Uvalení spotřební daně z vína dále neovlivňuje pouze chování spotřebitelů, má totiž dopady i na rostlinnou výrobu v tomto odvětví. Celá problematika zároveň získává úplně jinou dimenzi tím, že oblast zdanění vína patří k oblastem, jež podléhají harmonizaci ze strany Evropské unie. V době globalizace a stále se prohlubující evropské integrace je důležité umět z těchto aspektů ekonomiky vytěžit maximum. V souvislosti s harmonizací daňových systémů členských států Evropské unie se nabízí otázka využití potenciálu jednotného vnitřního trhu k získání předního postavení mezi světovými ekonomickými hráči. Tento potenciál však není možné využít, pokud harmonizace nedosáhne dostatečného stupně a pokud nebude...
|
|
|
Referenční vokalizace primátů
Rejlová, Markéta ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Některé typy vokalizace nekódují pouze jednotlivé vlastnosti vokalizujícího jedince jako je druh, velikost a jeho motivační stav, ale informují také o událostech a objektech v okolí. Tato vokalizace se nazývá " funkčně referenční". Referenční komunikace se akusticky odlišuje od ostatních druhů vokalizace a je produkována pouze v reakci na specifické podněty. Recipient reaguje na vokalizací zprostředkovanou informaci stejným způsobem, jako by byl podnětu přítomen. Tato práce si klade za cíl shrnout dosavadní poznatky týkající se referenční komunikace primátů, především potravního a antipredačního typu, včetně neurologických mechanismů, gestikulace zprostředkující referenční signalizaci a mezidruhového srovnání. Klíčová slova: referenční komunikace, vokalizace, primáti, antipredační chování, potravní chování
|
|
|
Sociální vztahy a synchronizace ve stádech přežvýkavců - vliv na pastevní chování
Šárová, Radka ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Tato disertační práce se zabývá vztahem mezi skupinovým chováním stáda skotu (Bos taurus) na pastvině, sociální dominancí v tomto stádě a individuálními charakteristikami jeho členů jako jsou hmotnost a věk. Práce je založena na třech studiích realizovaných na stádu masných krav. V prvních dvou studiích byla zvířata sledována na pastvině pomocí GPS obojků. Třetí studie byla založena na datech o dominančních vztazích u krav. První studie se zaměřila na synchronizaci aktivit. Bylo zjišťováno, zda krávy, které měly malé rozdíly v hmotnosti či v reprodukčním stavu, byly více synchronizované a zda byl čas změn chování určován konkrétním vedoucím zvířetem. Zjistili jsme, že rozdíl hmotnosti mezi dvěma zvířaty měl negativní vliv na jejich vzájemnou synchronizaci. Ve stádě nebylo nalezeno žádné konkrétní vůdčí zvíře či zvířata, která by pravidelně iniciovala změny chování. Druhá studie se soustředila na zjištění vlivu dominantních zvířat na pohyb stáda. Byla zjištěna pozitivní korelace mezi dominančním indexem a veličinami vztahujícími se k vedení pohybu stáda, jmenovitě pozicí v čele stáda, přímější a kratší trajektorií pohybu a vyšší směrovou synchronizací s nejbližšími sousedy i s celým stádem. Tyto výsledky ukazují, že pastevní chování stáda není řízeno žádným konkrétním vedoucím zvířetem, nýbrž...
|
|
|
Využití "Amodal completion" při rozpoznávání predátorů: vliv na riskování
Sedláčková, Kristýna ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Schopnost "amodal competion" umožňuje živočichům (ptákům, savcům, ale i rybám) vnímat částečně zakryté předměty jako celistvé. Většina prací věnovaných tomuto fenoménu probíhala v laboratorních podmínkách a byla založena na operantním podmiňování či filiálním imprintingu. Tato práce sledovala chování netrénovaných jedinců v jejich přirozeném prostředí. Pomocí preferenčních krmítkových experimentů byly testovány reakce tří druhů sýkor (sýkora koňadra, Parus major; sýkora modřinka, Cyanistes caeruleus; sýkora babka, Poecile palustris) na atrapy umístěné na pokusném a alternativním krmítku. Těmi byly kompletní atrapa krahujce a holuba a atrapa krahujce, jejíž dolní či horní polovina byla amputována či částečně zakryta vegetací (celkově 15 kombinací atrap). Sýkory rozpoznaly predátora ve všech nekompletních atrapách krahujce. Schopnost využití "amodal completion" při kategorizaci jednotlivých variant atrap krahujce doložily sýkora koňadra a sýkora modřinka, když atrapě s ukrytou dolní polovinou přisuzovaly vyšší míru nebezpečí než atrapě s amputovanou dolní polovinou. Sýkora koňadra pak znovu potvrdila využití této schopnosti, když atrapě s ukrytou dolní polovinou přisuzovala stejnou míru nebezpečí jako kompletní atrapě krahujce. V ostatních případech nebyl v reakci na zakryté a amputované varianty...
|
|
|
Rozeznávání tváří a emočního výrazu u primátů
Englerová, Kateřina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Fajnerová, Iveta (oponent)
Pro primáty, ale i mnohé další živočichy, je jedním z nejdůležitějších smyslů zrak. Mohou díky němu vnímat podněty z okolního prostředí, a to jak neživé předměty, tak jedince vlastního či jiných druhů. U některých, zejména sociálně žijících zvířat, je jednou z klíčových kognitivních dovedností schopnost rozeznávat jedince a jejich emoční vyladění na základě rozdílných obličejových znaků a mimiky.Tato práce si klade za cíl shrnutí dosavadních poznatků týkajících se rozeznávání tváří a emočních výrazů včetně neurologických mechanismů, které tuto schopnost umožňují, použitých experimentálních metodik a mezidruhového srovnání.
|
|
|
Hravé chování hulmana posvátného (Semnopithecus entellus)
Petrů, Milada ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
10 Souhrn Hravé chování je velmi zajímavou oblastí chování, přes značný zájem však stále zůstává oblastí nedostatečně prozkoumanou. Vědci se především snaží hru co nejjednoznačněji charakterizovat, objasnit otázky kolem její ontogeneze a zodpovědět také otázku z mnoha pohledů nejzajímavější a to je funkce hravého chování. Toto jsou hlavní otázky, kterými se zabývám ve své dizertační práci a to konkrétně detailní analýzou hravého chování na základě dat získaných z vlastních videonahrávek hravého chování volně žijících hulmanů posvátných (Semnopithecus entellus) v lokalitě Bhangarh v severozápadní Indii. Dizertační práce jako celek si klade za cíl rozebrat hravé chování z několika pohledů. Prvním z nich a základním je charakterizace hry, kategorizace jednotlivých typů hry a vypracování herního etogramu. V popředí zájmu mého studia hravého chování je sebehandicapování. Toto chování je typické a jedinečné pro hru a nebylo dosud zcela uspokojivě objasněno. Jednotlivým prvkům etogramu hravého chování hulmana posvátného ale i dalších druhů se věnuji v první z publikací, které jsou součástí dizertační práce. Výsledky ukázaly, že sebehandicapující prvky a prvky nepodobné prvkům "vážného" chování tvoří podstatnou část repertoáru hravého chování. Hra je velice variabilní a její různé části mohou mít odlišnou funkci....
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.