|
|
Vliv hladiny stresu na operantní učení
Lukavská, Markéta ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Santariová, Milena (oponent)
Stres je normální adaptivní proces a přirozená odpověď organismu na události, které jsou nějakým způsobem pro jedince náročné. Současně je také významným faktorem, který ovlivňuje kognitivní schopnosti zvířat, mezi které patří i učení. Pro získání adekvátní reakce na okolí je adaptivní vnímat co nejvíce možných informací a naučit se je dávat do kontextu a následně podle nich reagovat (cognitive strategy). Tato strategie může pomáhat v proměnlivém prostředí, protože tím jedinec rozšiřuje škálu behaviorálních odpovědí a zvyšuje svoji pravděpodobnost přežití. Proto je výhodné dokázat se učit operantní cestou. Pokud se však dostane živočich do situace, kdy musí rychle jednat (vysoké vzrušení), tak nemá čas na zpracovávání informací, ale je pro něj nejdůležitější včas zareagovat (zvykové učení - habit strategy). Zvykové učení je funkční i ve vyšším stresu, kdy na operantní není "čas". Operantní učení vyžaduje vlastní jednání, a tedy i motivaci provést dané chování, které se dále posiluje (pozitivně či negativně). Z hlediska motivace zde dochází k určitému trade-off mezi šetřením energií - bezpečím a možností dosáhnout vytyčeného cíle. V moderním tréninku učíme zvířata default variantu chování, tedy zvykovou strategii, která jim pomáhá snižovat subjektivně prožívaný stres a vrací stres zpět do hladiny,...
|
|
|
Kognitivní screening u dětí: testování nové baterie počítačových her
Jablonská, Markéta ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Vavrečka, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kognitivním vývojem a možnostmi kognitivního screeningu u předškolních dětí. Cílem je představení nové baterie interaktivních her, určené k mapování kognitivního vývoje, vyvíjené pod záštitou Národního ústavu duševního zdraví v rámci řešení projetu TA ČR TL02000561. Teoretická část se zaměřuje na kognitivní vývoj v předškolním věku se zaměřením na vybrané kognitivní funkce a způsoby jejich testování. Výzkumná část navazuje představením pilotního testování této baterie na vzorku předškolních a mladších školních dětí. Primárním cílem bylo ověření funkčnosti a srozumitelnosti jednotlivých her v baterii a získání pilotních výsledků testování. Poznatky získané z této studie budou využity k optimalizaci testové baterie.
|
|
|
Manipulace fyzickým prostředím a kognice u primátů: Ontogenetický vývoj
Kolářová, Anna ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Hradec, Michal (oponent)
Kognitivní schopnosti jsou pro primáty zásadním faktorem, který jim umožňuje správně vnímat prostředí, které je obklopuje, a adekvátně na něj reagovat. Tato bakalářská práce se věnuje kognitivním fenoménům, které jsou často spojovány s porozuměním fyzickému prostředí a manipulací s objekty. Velká pozornost je směřována na kauzální uvažování, stálost objektu a používání nástrojů. Zvláštní důraz je kladen na ontogenezi těchto kognitivních schopností. Jednou z hlavních otázek je jakým způsobem se vývoj liší u lidí a non-humánních primátů. I přesto, že mají non-humánní primáti stejně jako lidé velmi komplexní znalosti o zákonitostech fyzického prostředí, kauzální uvažování a stálost objektu se u těchto příbuzných druhů vyvíjí velmi podobně, ale zdaleka ne stejně. Velká rozdílnost je pozorována hlavně v oblasti tempa vývoje. Používání nástrojů je u lidí i non-humánních primátů silně ovlivněno sociálním učením a tradicemi. Klíčová slova: primáti, fyzické prostředí, kognitivní schopnosti, kauzální uvažování, stálost objektu, manipulace s objekty, používání nástrojů, ontogeneze
|
|
|
Struktura hudby a časová percepce
Becková, Adéla ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci Hudba a percepce času (Becková, 2017). Zabývá se časovou percepcí v hudbě. Podává přehled současných vlivných teorií a modelů ve výzkumu časové percepce obecně, i ve vztahu k hudbě, tj. modelů založených na existenci vnitřních časových hodin a modelů založených na pozornostních, paměťových a dalších dynamických procesech. Dále se práce zaměřuje na psychologické aspekty metra, rytmu a dalších hudebních charakteristik ve vztahu k časové percepci. Zmiňuje rovněž možné využití poznatků výzkumu na poli časové percepce v hudbě. V experimentu realizovaném v empirické části jsem aplikovala konkrétní poznatky z dosavadního výzkumu časové percepce na krátké zvukové stimuly v rozmezí několika sekund s využitím metody reprodukce. Podařilo se demonstrovat iluzi plného intervalu, iluzi rozděleného času a efekt výšky tónu na časovou percepci. Poznatky z experimentu by mohly být využity v návazném výzkumu a posloužit jako podklad pro další bádání v oblasti hudby a časové percepce. Klíčová slova: časová percepce, hudební percepce, vnímání času
|
|
|
Struktura hudby a časová percepce
Becková, Adéla ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci Hudba a percepce času (Becková, 2017). Zabývá se časovou percepcí v hudbě. Podává přehled současných vlivných teorií a modelů ve výzkumu časové percepce obecně, i ve vztahu k hudbě, tj. modelů založených na existenci vnitřních časových hodin a modelů založených na pozornostních, paměťových a dalších dynamických procesech. Dále se práce zaměřuje na psychologické aspekty metra, rytmu a dalších hudebních charakteristik ve vztahu k časové percepci. Zmiňuje rovněž možné využití poznatků výzkumu na poli časové percepce v hudbě. V experimentu realizovaném v empirické části jsem aplikovala konkrétní poznatky z dosavadního výzkumu časové percepce na krátké zvukové stimuly v rozmezí několika sekund s využitím metody reprodukce. Podařilo se demonstrovat iluzi plného intervalu, iluzi rozděleného času a efekt výšky tónu na časovou percepci. Poznatky z experimentu by mohly být využity v návazném výzkumu a posloužit jako podklad pro další bádání v oblasti hudby a časové percepce. Klíčová slova: časová percepce, hudební percepce, vnímání času
|
|
|
Kanabinoidy a percepce času
Popova, Anastasia ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Honc, Ondřej (oponent)
Intervalové časování neboli vnímání času v rámci sekund až minut umožnuje různým živočichům včetně člověka odhadovat dobu trvání uplynulého času. Tento proces může být porušen v důsledku působení kanabinoidů a nejčastěji se projeví jako pocit, že se čas zpomaluje. V této práci budou popsány nejpoužívanější modely intervalového časování, neuroanatomické struktury a neurotransmiterové systémy (především dopaminergní, ale také glutamátergní a acetylcholinový) podílející se na daném procesu . Práce se zaměřuje na možné vysvětlení modulace intervalového časování kanabinoidy podle hlavních modelů a také na interakce mezi kanabinoidním a dopaminergním systémem. Klíčová slova: intervalové časování, percepce času, kanabinoidy, dopamin
|
|
|
Ontogeneze episodické paměti u dětí předškolního věku
Píšová, Martina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Episodická paměť nám umožňuje si zapamatovat a později si vybavit životní události, které jsme v minulosti zažili. Jde o typ dlouhodobé deklarativní paměti, která jako kognitivní celek po narození prodělává specifický vývoj. Pro testování episodické paměti byl vyvinut tzv. "model episodické paměti", který akcentuje kontext, ve kterém je episodická vzpomínka uložena, a který obsahuje tři základní složky, a to: "Co se stalo", "Kde se to stalo" a "Kdy se to stalo". Cílem práce je zavedení nové baterie testů episodické paměti spolu s posouzením její vhodnosti vzhledem k věku dětí (5-6 let), na kterých byla baterie testována. Pro testování bylo užito několik typů testů, založených především na testování výše zmíněných tří složek ("Co", "Kde", "Kdy"). Používali jsme ale také testy zaměřené na autobiografickou složku (zkoumání různé perspektivy - aktér/ pozorovatel - při zapamatování si děje jednotlivé episody), nebo časování vzpomínek na autobiografické ose. Jako kontrolu jsme používali zavedené testy z testové baterie NEPSY (test verbální paměti). Z nasbíraných dat jsme zjišťovali: závislost úspěšnosti v testech na věku testovaných dětí, vztah mezi výkonem v jednotlivývh testech, závislost počtu chyb na úrovni testu a na jednotlivých složkách "Co", "Kde" a "Pořadí". Efekt věku se potvrdil v testu...
|
|
|
Relativní početnost jako kognitivní kompetence u primátů
Moravcová, Anna ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Tato práce se věnuje problematice numerických kompetencí u primátů, konkrétně se zaměřením na relativní početnost, jednu ze složek těchto kognitivních dovedností. Relativní početnost je schopnost rozlišit větší množství od menšího nebo naopak menší množství od většího a lze ji zařadit mezi nejjednodušší dílčí numerické dovednosti. V této práci jsem shrnula dosavadní poznatky o numerických kompetencí u primátů, které do nynějška byly zkoumány jen u několik druhů primátů, přičemž nejvíce u makaka rhesuse (Macaca mulatta) a šimpanze učenlivého (Pan troglodytes). Jednotlivé numerické kompetence testované u primátů jsem rozdělila na relativní početnost, sumaci, ordinalitu, tranzitivní inferenci, zachování kvantity, proporcionalitu, absolutní početnost a pravé počítání. V rámci experimentální části jsem se zaměřila na výzkum relativní početnosti u druhu makak rhesus (Macaca mulatta). Cílem mé práce bylo zjistit, zda jsou makaci schopni řešit úlohu relativní početnosti s různými typy stimulů. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou schopni generalizovat informaci o relativní početnosti a zda ji dokáží aplikovat na nový typ úlohy. Výsledky potvrzují, že makaci disponují schopností relativní početnosti a jsou schopni abstrahovat stimuly, které nabývají různého charakteru. To dokazuje, že se neučí rozeznávat...
|
|
|
Default mode network: Ontogeneze
Jarmar, Jiří Kryštof ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Moravcová, Simona (oponent)
Default mode network je funkční distribuovaná síť mozku skládající se z řady komponent. Aktivně se na ní podílejí regiony, které v neurozobrazovacích studiích vykazují zvýšený metabolismus během introspektivních, endogenních úloh, jako je mentální sebereflexe. Tedy takových, které postrádají vnější stimul. Naopak vykazují sníženou aktivitu během exogenních úloh, kde se pozornost jedince soustředí na vnější prostředí a vnější stimul. Tato práce se systematickým přístupem zaměřuje na výrazné prvky ontogeneze default mode network v jednotlivých periodách rané ontogeneze od narození po dospělost, kdy podstupuje změny ve funkční i strukturní konektivitě. Tyto dozrávající vztahy jsou důležité pro mentálně kognitivní vývoj jedince. Po obecné charakteristice default mode network se první část práce zaměřuje na charakteristiku funkčních sítí a na statistickou metodiku měření jejich povahy. Dále jsou zmíněny výrazné prvky ontogeneze mozku, a poté následuje identifikace a lokalizace významných regionů DMN. Nejdůležitější je poslední část, která poskytuje výčet dosavadních významných pozorování ze srovnávacích studií rané ontogeneze DMN. Klíčová slova : Default mode network, funkční sítě, fMRI, ontogeneze
|
|
|
Effect of chronotype and time of assessment on the results of cognitive tests
Baranyaiová, Katarína ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Navrhovaná štúdia sa zaoberá výkonom jedinca v kognitívnych testoch, ktoré sú bežnou súčasťou kognitívneho vyšetrenia a sú kľúčové pre stanovenie kognitívneho deficitu neurologických a neuropsychiatrických ochorení ako sú Alzheime schizofrénia a ďalšie poruchy kognitívnych funkcií. Keďže k vyšetrovaniu pacientov môže dochádzať v rôznom čase v priebehu dňa, je nesmierne dôležité stanoviť, či môže čas testovania chronotyp testovaného ovplyvniť kognitívny výkon klinicky významnou mierou. Cieľom tejto štúdie je stanoviť, či chronotyp ovplyvňuje kognitívne funkcie, hlavne pracovnú pamäť, pozornosť a psychomotorické tempo v súvislosti s časom testovania u zdravých dobrovoľníkov. Taktiež u vybraných testových metód stanoviť, či sú ich výsledky závislé na ohľadom na subjektívnu preferenciu participanta a dentifikovať batériu testov vhodnú pre vyšetrovanie kognitívneho deficitu nezávisle na chronotype jedinca a čase testovania. Najskôr boli participantom zadané dotazníky MEQ na určenie chronotypu. Cieľom bolo identifikovať skupinu dobrovoľníkov dvoch extrémne vyhranených chronotypov, u ktorých druhej fáze experimentu sledovali výkon v kognitívnych testoch testech ( ich preferovanú a nepreferovanú dobu. Použitím neparametrických testových metód boli nájdené signifikantné rozdiely medzi sovami vtáčatami a tiež medzi...
|
host ::
RSS.