|
|
Obohacování Jižního oceánu železem
Přibylová, Petra ; Koblížek, Michal (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
Tato práce shrnuje současnou úroveň znalostí o vlivu železa na růst planktonu ve vztahu ke snižování koncentrace CO2 v atmosféře. V rozsáhlých oblastech Tichomoří a Jižního oceánu je železo limitujícím faktorem pro růst fytoplanktonu. Tato práce je zaměřena na oblast Jižního oceánu, kde chronologicky popisuje přírodní a umělé experimenty, jejichž cílem bylo zjistit možnosti umělého obohacování oceánu železem. Principem umělých pokusů bylo přidání roztok železa do vrchní vrstvy oceánu, které mělo za následek zvýšený růst fytoplanktonu a koncentrace chlorofylu. U přírodních obohacení byla také pozorována reakce planktonu na přísun železa z výstupných proudů (upwellingu). I v těchto případech byl zaznamenán větší přírůstek fytoplanktonu a jeho chlorofylu. V současné době živě diskutovaná možnost velkoplošného obohacování je zatím z důvodu obav z dopadů takového geoinženýrství a nedostatečného poznání zakázána Spojenými národy.
|
|
|
Vliv kvality potravy na růst a přežívání sladkovodního zooplanktonu
Sýkorová, Veronika ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
Kvalita potravy má významný vliv na sladkovodní zooplankton. Ovlivňuje jeho rychlost růstu a celkový vývoj. Kvalitou rozumíme určitý stechiometrický poměr hlavních biogenních prvků (uhlík, dusík, fosfor) v biomase potravy. Ekologická stechiometrie nám pomáhá vysvětlit rovnováhu chemických prvků v ekologických interakcích a procesech. Sladkovodní zooplankton se skládá převážně ze 2 skupin organismů a to z vířníků (Rotifera) a korýšů (Crustacea)-perlooček (Cladocera) a klanonožců(Copepoda). Každá tato skupina má odlišné nároky na kvalitu potravy. Většina filtrujících perlooček jsou rychle rostoucí organismy, které potřebují pro svůj rychlý růst potravu bohatou na fosfor (malý C:P poměr v potravě), naopak je to u většiny zástupců klanonožců. Ne vždy je nabízená potrava pro dané zástupce zooplanktonu ideální, proto se u nich vyvinuly různé pre- a post- absorpční mechanismy, které jim pomáhají vyrovnat se s nevyhovující potravou. S tím, jak zooplankton reaguje na nevhodný poměr C:N:P v potravě, úzce souvisí jeho schopnost přežívat nepříznivé podmínky. Poměr C:N:P v potravě zooplanktonu ovlivňuje také druhové složení nádrží. Klíčová slova: stechiometrie, kvalita potravy, zooplankton
|
|
|
Fytoplankton experimentálních tůní: kolonizace a sezónní vývoj
Hrušková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Lukavský, Jaromír (oponent)
Uměl tůně představuj" ide…ln" syst my pro studium ekologie fytoplanktonu, umožňuj" opakovan nastolen" poč…tečn"ch podm"nek a dostatečn množstv" opakov…n" u nez…visl‰ch experiment…ln"ch jednotek v komplexn"ch pokusech k testov…n" hypot z o kontrole struktury a funkci př"rodn"ch společenstev. V CHKO Kokoř"nsko bylo vytvořeno 20 experiment…ln"ch tůn", z nichž jsem zpracovala vzorky fytoplanktonu, tento v‰zkum byl souč…st" projektu EU BIOPOOL. Během prvn"ch dvou let po naplněn" tůn" jsem zkoumala kolonizaci a sezŠnn" v‰voj společenstev fytoplanktonu v tůn"ch. Provedla jsem kvalitativn" anal‰zu fytoplanktonu tůn", pot jsem stanovila relativn" početnost jednotliv‰ch taxonů. Data o druhov m složen" jsem porovnala s naměřen‰mi parametry prostřed" (teplota, koncentrace kysl"ku, pH, konduktivita, průhlednost, hloubka, koncentrace chlorofylu a, z…stin a zooplankton). Tůně měly na jaře 2007 periodick‰ charakter a jejich v‰voj v čase (‹norduben) byl podobn‰, dominovaly n…sleduj"c" taxonomick skupiny: Dinophyta, Chrysophyta, Cryptophyta a Euglenophyta. Po instalaci fŠli" na dno v červenci 2007 měly tůně trval‰ charakter, z hlediska parametrů prostřed" se jednotliv tůně lišily v konduktivitě, koncentraci kysl"ku, průhlednosti, hloubce, koncentraci chlorofylu a, v druhov bohatosti a složen" zooplanktonu. V...
|
|
|
Fytoplankton tatranských ples: faktory ovlivňující druhové složení a biomasu
Červenková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo popsat druhové složení a biomasu fytoplanktonu jezer v Tatrách (Slovensko, Polsko) a faktorů prostředí, které je ovlivňovaly. Vzorky povrchové vrstvy 89 jezer byly odebrány v září 2004. V biomase fytoplanktonu nejčastěji dominovaly bičíkovci ze skupin Chrysophyta, Dinophyta a Cryptophyta. Jezera v téže dolině se zpravidla lišila dominantní skupinou v důsledku odlišné morfometrie jezer, typu povodí a detailního geologického složení. Klasifikace na základě objemové biomasy fytoplanktonu ukázala, že většina jezer měla ultraoligotrofní a oligotrofní charakter, avšak v některých lesních a lučních jezerech byly též zaznamenány mesotrofní i dokonce eutrofní podmínky. Vztah mezi koncentrací chl-a a objemovou biomasou fytoplanktonu byl alometrický. Specifický obsah chl-a taxonomických skupin fytoplanktonu se výrazně nelišil. Celkem bylo určeno 233 druhů, nejdiverzifikovanější skupinu představovala Chlorophyta. Druhová bohatost jezera se pohybovala v rozmezí 3-46 druhů a byla negativně korelována s nadmořskou výškou a pozitivně s plochou jezera. Většina druhů byla vzácná svou biomasou i počtem osídlených jezer. Průměrná biomasa druhu na lokalitě byla pozitivně korelována s regionální distribucí. Podobnost druhového složení se snižovala se zvyšující se geografickou vzdáleností...
|
|
| |
|
| |
|
|
Phytoplankton in acidified lakes: structure, function and response to ecosystem recovery
Nedbalová, Linda
Předkládaná práce je založena na pěti publikacích, které se zabývají především planktonními společenstvy jezer na Šumavě a ve Vysokých Tatrách, tedy ve dvou středoevropských horských oblastech, které byly v minulosti silně postiženy antropogenní acidifikací. Protože obě jezerní oblasti jsou předmětem dlouhodobého systematického ekologického výzkumu, podařilo se shromáždit unikátní soubor limnologických údajů, který umožňuje srovnání s jinými acidifikovanými oblastmi ve světě a také pokusy o zobecnění pozorovaných jevů. Má role ve výzkumném týmu spočívala především ve studiu fytoplanktonu jako klíčové složky potravních sítí. Zabývala jsem se zejména strukturou, sezónním vývojem a funkcí společenstev fytoplanktonu a zaměřila jsem se také celkové vyhodnocení biologické odpovědi na současné zotavování chemického složení jezerní vody z acidifikace. Hlavní otázky kladené v této práci s důrazem na společenstva fytoplanktonu jsou následující: Jaký můžeme v současnosti pozorovat pokrok v chemickém i biologickém zotavování šumavských jezer z acidifikace? Jaké jsou klíčové faktory a mechanismy, které ovlivňují druhové složení a strukturu biomasy planktonu v šumavských jezerech? Jaký je vliv epizodické acidifikace na abundanci a biomasu fytoplanktonu v neacidifikovaném vysokohorském bezodtokém jezeře (Ľadové...
|
|
| |
|
|
Variabilita v produkci extracelulárních fosfatáz dominantních druhů fytoplanktonu šumavských jezer
Novotná, Jana ; Rulík, Martin (oponent) ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce)
Phosphorus (P) is considered as the most frequently limiting factor for phytoplankton growth in freshwater environments. One of the ways, how to solve the lack of P in algae and cyanobacteria, is the production of extracellular phosphatases. Extracellular phosphatase activity (PA) of phytoplankton at the single cell level was investigated in three acidified mountain lakes - Čertovo, Prášilské and Plešné in the Bohemian Forest (Czech Republic) from May to September 2007. PA of phytoplankton was detected directly at the site of enzyme activity using the fluorescence labelled enzyme activity technique (FLEA) and epifluorescence microscopy. The FLEA technique is based on colourless substrate ELF phosphate (ELFP) that is converted by enzymatic hydrolysis to the insoluble fluorescent product ELF alcohol (ELFA), which marks the site of PA. This thesis is divided into two parts. The first part (in Czech) is aimed at a general comparison of PA of phytoplankton in the three Bohemian Forest lakes. PA was characteristic for dinoflagellates Gymnodinium uberrimum, Gymnodinium sp. and Peridinium umbonatum that were ELFA labelled in all lakes almost during the whole season. Other species (e.g. Carteria sp., Chlorogonium fusiforme or Synura sp.) were active either in only one of lakes or in some samples. PA was...
|
|
|
Fytoplankton Slapské nádrže: sezónní změny a ztráty sedimentací
Krutílková, Lucie ; Desortová, Blanka (oponent) ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce)
Seasonal development of phytoplankton in the central part of the eutrophic canyon-shaped Slapy Reservoir was studied in 2003-2007. Weekly sampling interval of the euphotic layer (0-4 m) revealed detailed information on the timing and shape of phytoplankton peaks, not clearly detected by previous monitoring carried out in three-week intervals. The phytoplankton biomass (expressed as chlorophyll a concentration) formed usually three sharp peaks during the vegetation period. In winters with little or no ice cover, the winter minimum was followed by an exponential increase under conditions of almost continuous mixing. After the onset of thermal stratification the increase continued due to markedly improved light conditions in the epilimnetic layer, until the first seasonal maximum was reached. After the sudden decline of the spring peak, the clear-water phase occurred in late May or early June. The pattern of the two summer peaks was especially in 2006 more complex, due to their dependence on a set of less predictable factors. Concerning species composition of peaks, a regular pattern was also observed. Typically, the spring maximum was formed by fast growing cryptomonad flagellates (Plagioselmis spp., Cryptomonas spp.) and small centric diatoms from various genera. The other two peaks were less...
|
host ::
RSS.