|
| |
|
|
Šluknovský výběžek: Identity, narace, reprezentace.
Vaňková, Markéta ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Diplomová práce vychází z kvalitativního antropologického terénního výzkumu pohraniční oblasti Šluknovského výběžku. Zabývá se tématem konstruování a reprezentace lokálních identit obyvateli pohraničí. V první části práce je analyzováno konstruování lokální identity lidmi, kteří do zkoumané oblasti migrovali ve druhé polovině 20.století. Centrální je zde koncept narativity; práce zkoumá možnost re-teritorializace lokální identity dosídlenců a také její geografické vymezení vzhledem k blízké státní hranici. V textu jsou rovněž popsány různé postmigrační adaptační strategie dosídlenců. Ve druhé části se práce zaměřuje na téma veřejných reprezentací zkoumané oblasti lokálními aktivisty. Jsou zde analyzovány tři projekty, usilující o reprezentaci a tím i ustavení části zkoumaného území jako vnitřně homogenního (přeshraničního) regionu. Tak se práce dotýká problematiky Evropské Unie a jí prosazovaného evropského regionalismu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zbojníci a loupežníci ve střední Evropě 18.-20. století: realita a tradice v komparativní analýze
Votruba, Adam ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Za téma své práce jsem si vybral zbojnictví a loupežnictví ve Střední Evropě. Zajímal mě především vztah mezi historickou realitou a ústní tradicí o zbojnících a loupežnících. Snažil jsem se odpovědět na otázku, jakým způsobem a zda vůbec se kulturní a sociální realita tohoto jevu odrážela ve vyprávění a písních venkovského obyvatelstva. Základním předpokladem byla myšlenka, že zbojnictví definované jakožto ,,loupežná činnost venkovského obyvatelstva, která je tolerována či schvalována venkovskou komunitou;· se musela v ústní tradici zobrazit odlišně než jiné typy loupežnictví, kdy je mezi loupežníkem a venkovanem nepřátelství. Samozřejmě jsem nepředpokládal, že tímto odrazem je prostá idealizace loupežníků, kteří podle legendy "bohatým brali a chudým dávali". Především jsem chtěl podrobit kritickému zkoumání předpoklad, který se objevuje v západoslovanské odborné literatuře, že totiž zbojnictví a zbojnická tradice se vyskytují ve Střední Evropě pouze v karpatské oblasti. Je totiž zřejmé, že legendy o dobrých loupežnících se běžně vyskytovaly i mimo tuto oblast. Pokud budeme definovat zbojnickou tradici na základě idealizace loupežníků, pak tedy tato teze neuspěje. Někteří slovenští badatelé se pokoušeli tento rozpor vyřešit tím, že poukazovali na nelidový původ mimokarpatské loupežnické tradice či...
|
|
|
Magické a racionální v životě pražské romské elity. Milostná magie
Hrdličková, Lucie ; Moravcová, Mirjam (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
V současnosti se obrací zájem jak odborné, tak i širší veřejnosti k výrazné minoritě žijící na území České republiky - k Romům. Chování romského společenství vychází z odlišných tradic, zvyklostí a historie. Malá informovanost o této etnické skupině pravděpodobně souvisí s nepochopením a odmítáním Romů. Na sociokulturní vývoj naší společnosti má vliv i úroveň vztahů mezi romským a majoritním obyvatelstvem. Bariéry v komunikaci mezi českou a romskou společností jsou spojovány se subjektivitou pohledu Čechů na Romy. Pramení však i ze vzájemné kulturní odlišnosti. Právě pochopení této kulturní odlišnosti by pomohlo mnoha lidem z řad majoritní společnosti zaujmout k romskému společenství chápavější postoj. Změna pohledu na Romy je cestou ke vzájemné toleranci. Proto dostatek poznatků o sociální a kulturní realitě romské komunity v českém prostředí nám umožní lépe porozumět Romům a respektovat je. Badatelé z řad etnologů, sociokulturních antropologů a představitelů ostatních společenských věd sledovali a sledují romské etnikum z různých pohledů - z hlediska odborného, i z hlediska státně administrativní linie. Zabývali se především otázkou původu, historického roz sídlení a společenského vývoje Romů, sledovali jejich tradiční kulturu, život, jazyk a folklor. Otázku jejich víry a magických představ však studovali...
|
|
|
Magické a racionální v životě pražské romské elity. Milostná magie
Hrdličková, Lucie ; Moravcová, Mirjam (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent) ; Mann, Arne (oponent)
V současnosti se obrací zájem jak odborné, tak i širší veřejnosti k výrazné minoritě žijící na území České republiky - k Romům. Chování romského společenství vychází z odlišných tradic, zvyklostí a historie. Malá informovanost o této etnické skupině pravděpodobně souvisí s nepochopením a odmítáním Romů. Na sociokulturní vývoj naší společnosti má vliv i úroveň vztahů mezi romským a majoritním obyvatelstvem. Bariéry v komunikaci mezi českou a romskou společností jsou spojovány se subjektivitou pohledu Čechů na Romy. Pramení však i ze vzájemné kulturní odlišnosti. Právě pochopení této kulturní odlišnosti by pomohlo mnoha lidem z řad majoritní společnosti zaujmout k romskému společenství chápavější postoj. Změna pohledu na Romy je cestou ke vzájemné toleranci. Proto dostatek poznatků o sociální a kulturní realitě romské komunity v českém prostředí nám umožní lépe porozumět Romům a respektovat je. Badatelé z řad etnologů, sociokulturních antropologů a představitelů ostatních společenských věd sledovali a sledují romské etnikum z různých pohledů - z hlediska odborného, i z hlediska státně administrativní linie. Zabývali se především otázkou původu, historického roz sídlení a společenského vývoje Romů, sledovali jejich tradiční kulturu, život, jazyk a folklor. Otázku jejich víry a magických představ však studovali...
|
|
|
Vysídlení Němců z bývalého okresu Horšovský Týn 1945-1948 ve světle různých pramenů.
Thomayerová, Jana ; Soukupová, Blanka (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Hlavním cílem, který sleduji ve své práci, je snaha zrekonstruovat přípravy a průběh vysídlení německého obyvatelstva z bývalého okresu Horšovský Týn v letech 1945-1948, a to na základě různorodých pramenů (archivních pramenů, vzpomínek pamětníků a regionální literatury). Vysídlením rozumím proces neorganizovaného i organizovaného, dobrovolného i nedobrovolného vystěhování velké části německého obyvatelstva z bývalého okresu Horšovský Týn. Časově se má práce vztahuje na celé období mezi lety 1945 - 1948, neboť přestože organizované vysídlení na Horšovskotýnsku započalo až na počátku roku 1946 a oficiálně bylo ukončeno na podzim roku 1947, je nutné zohlednit jak období těsně po válce, období, kdy státní správa vysídlení připravovala, a především období bezprizorních zásahů českého obyvatelstva vůči německému obyvatelstvu, nekorigovaných útoků a násilí na Němcích a spontánního vyhánění Němců z domů, bytů a obcí, tak i období po skončení organizovaného vysídlení, období tzv. dodatečných transportů, kdy stále ještě docházelo k vysidlování Němců v rámci scelování rodin či k vysídlení Němců, které z různých důvodů nebylo do té doby možné.
|
|
|
Komparace identity volyňských Čechů usazených v České republice a nereemigrujících volyňských Čechů na Ukrajině
Jirka, Luděk ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá transnacionálními vazbami reemigrujících volyňských Čechů a etnickou návratovou migrací potomků nereemigrujících volyňských Čechů. Práce vznikla na základě terénního výzkumu na západní Ukrajině a v České republice. Reemigrující volyňští Češi byli dosud studováni v pojmech integrace a adaptace do české (československé) společnosti a tato práce ve své první části kriticky poukazuje na imigrační narativ českých (československých) sociálních věd: jsou to také transnacionální vazby na Ukrajinu, které jsou významnotvornou referencí reemigrujících volyňských Čechů. Další část práce se zabývá etnickou návratovou migrací potomků nereemigrujících volyňských Čechů. Potomci krajanů mají již ukrajinské etnické vědomí, ale český stát jim díky jejich předkům umožňuje krátkodobé nebo dlouhodobé pobyty v České republice, díky čemuž se jim jeví Česká republika jako atraktivní. S odkazem na krajanský původ pak mohou snáze získat trvalý pobyt v České republice. Český stát tak udržuje migrační proud ze západní Ukrajiny do České republiky díky domnělé "blízkému" vztahu potomků krajanů k českému národu. Společnou referencí českých sociálních věd i státu je princip nacionalismu, pomocí kterého se produkuje sociální realita, jaká se sama předpokládá. Jedná se však o fikci.
|
|
| |
host ::
RSS.