|
|
Film jako médium
Vodrážková, Katrin ; Bystřický, Jiří (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá problematikou filmu jako média, jež vychází v širším slova smyslu z konceptu filosofie médií, stěžejního oboru elektronické kultury, v užším slova smyslu je téma zasazeno do oblasti filosofie filmu. Poukazuji zde na význam a fungování filmu jako média, které přináší nový rozměr vidění, prostoru a času. Toto médium je myslícím a vnímajícím médiem, prostředím nastolující nové formy vidění a pojmy, toto médium potřebuje vidění, a to zase vyžaduje myšlení. Člověk se dříve snažil vysvětlit okolní svět pomocí symbolů, které sestavoval do obrazů, postupně se však pro něj staly obrazy příliš složitými. Následně se pokusil obrazy vysvětlit pomocí textů a lineární charakter písma vnesl do myšlení nový prvek - čas. Nyní se však člověk ocitá v situaci, kdy se setkává s návratem obrazů, a to z důvodů složitosti moderní doby. Vynálezem je technický obraz, který dokáže text vysvětlit a stává se skutečností. Je potřeba umět se podívat pod povrch mechanismům tohoto typu, mezi něž patří fotografie a film, a nevidět tak pouze vstupy a výstupy. S tím jsou dále spojeny nové formy sekvenčního a vizuálního zobrazení, jiná technika a způsob vidění, nebo také komparace mezi okem diváka a kamerou.
|
|
|
Multiplicita a jedinečnost: impulsy Whiteheadovy filosofie pro estetiku
Kaplický, Martin ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato disertační práce má dva základní cíle. Prvním je představení mnohovrstevnaté filosofie Alfreda North Whiteheada novým způsobem. Klíčem k tomu je analýza Whiteheadovy kategorie ultimátního jako kreativity odvíjející se v rámci dvou neodlučitelných limit, multiplicity a jedinečnosti. Druhým cílem je využití Whiteheadova filosofického schématu pro estetickou teorii. Práce je proto rozdělena na dvě části. První filosofická část je členěna do tří kapitol. Každá z nich se snaží postihnout určité patro Whiteheadova filosofického díla. První se zabývá Whiteheadovou definicí spekulativní filosofie a snaží se ukázat, jakou roli v ní hrají multiplicita jedinečnost. Druhá kapitola je věnována analýze aktuální události v jejím procesu konkrescence. Třetí kapitola se zabývá Whiteheadovým pojetím společenství. Druhá estetická část je členěna do dvou kapitol. První kapitola druhé části představuje rozvinutí whiteheadovské estetiky Donalda W. Sherburna, založené na Whiteheadově pojetí propozice. Upozorňuje na Sherburnovo statické pojetí přírodní krásy a snaží se navrhnout interpretaci, která bude více dynamická. V druhé kapitole druhé části je představena environmentální estetika Allena Carlsona, která se snaží ukázat, že estetická zkušenost přírodní krásy statická není. Je ukázáno, že Carlsonovy argumenty jsou...
|
|
|
Virtuální komuniaty jako směna technických obrazů a obrácená kontingence
Trnka, Lukáš ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Bystřický, Jiří (oponent)
V této práci se autor zaměřuje na internetové on-line virtuální světy, mezi které patří také velmi rozšířená platforma Second Life®, jakožto na společenské fenomény a zástupce elektronických médií, která dominují současné postmoderní kultuře. Cílem práce je též naznačit jejich možné využití a případné skryté nástrahy. Za teoretická východiska a výkladový rámec považovuje autor úvahy filosofa médií Viléma Flussera, pomocí kterých se snaží nahlédnout fenomén virtuálních komunit, naznačit jejich ontologickou povahu a ukázat, že se jedná o uměle komputovaná univerza složená z nulrozměrných pixelů, jejichž hrozba spočívá v nekritické percepci technických obrazů. Rovněž identita subjetku v rámci virtuálních komunit je pochybná a rozhodně není opakem té reálné, nýbrž zprostředkovanou variantou a aktualizací, která nemůže vypovídat o její pravosti či klamu.
|
|
|
Media Image of Kofi Annan
Wesley, Nathaniel ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Bystřický, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o mediálním obrazu Kofi Annana, který byl v období mezi roky 1997 a 2007 generálním tajemníkem OSN. Jeho mediální obraz je sledován na médiích v České republice a v Ghaně, které jsou zde pojaty jako příklady evropského a afrického médiálního světa. Teoretický základ práce tkví v pracech Michaela Foucaulta, Althussera a Rolanda Barthese.
|
|
|
The Influence of New Technologies on Changes in Public Space and Performative Aspect of Art in Public Space
Lecáková, Jana ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Diplomová práca "Vplyv nových technológií na zmeny vo verejnom priestore a performatívny aspekt umenia vo verejnom priestore" sa zaoberá vplyvom elektronických médií na premenu verejného priestoru a jej cieľom je poukázať na potenciál umenia v reflektovaní súčasnej situácie vo verejnom priestore. Práca sa zameriava na také umenie v mestskom priestore, ktoré sa prostredníctvom audiovizuálnych prvkov snaží prebudiť diváka k interakcii so svojim okolím a ponúka mu podnet na prehodnotenie svojho vzťahu k danému miestu. Problematika je riešená predovšetkým z perspektívy performatívneho prístupu, mediálneho vplyvu technológií a hľadania nového významu verejného priestoru umeleckými prostriedkami.
|
|
|
The Continuous Evolution of the Authorship Author's Position in the Age of New Media
Jurášová, Mária ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Diplomová práca Kontinuálny vývoj autorstva - postavenie autora vo veku kolaboratívnych médií sa zaoberá problematikou autorstva, skúma jeho jednotlivé vývojové fázy, so zameraním na tvorbu v rámci digitálnych médií. Mapuje vývoj autorských teórií v západnej kultúre od starovekého Grécka až po súčasnosť a načrtáva literárne, filozofické, ekonomické i semiotické aspekty rozvoja autorského fenoménu. Popri analýze rozpadu autorstva v 20. storočí predstavuje práca zároveň rozvoj čitateľskej pozície a jej význam pre súčasné chápanie autorstva. Pri teoretizácii súčasného ponímania autora a jeho lokalizácii v nových médiách vychádza z teórie intertextuality. Analyzuje charakteristiky súčasnej digitálnej spoločnosti, spoločnosti tokov a na pozadí hypertextuality rozoberá možnosti autora s použitím nových technológii, zdôrazňuje kolaboratívnu tvorbu. V závere sa dotýka aj problematiky copyrightu a jeho alternatív.
|
|
|
Hudba a média. Analýza hudební složky mediálních sdělení v elektronických médiích
Rafajová, Andrea ; Bystřický, Jiří (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Autorka se ve své práci zabývá vztahem hudby a médií. V teoretické části vymezuje základní pojmy v oblasti hudby a charakterizuje je vzhledem k audiovizuálním médiím. Dále se věnuje procesu komunikace v médiích: formální prezentaci hudby v médiích a determinaci podmínek účinnosti hudby v reklamě a v poslední kapitole teoretické části zkoumá hudební znakovou strukturu mediálních sdělení. V empirické části je centrem pozornosti hudební složka reklamních sdělení, analyzuje náhodně vybrané reklamní spoty odvysílané v české televizi v roce 2005.
|
|
|
Symbolická produkce papežské instituce
Gerbery, Juraj ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tématem diplomové práce je Symbolická produkce papežské instituce. Důraz klademe na formy komunikace papežské instituce a konstruování její legitimity v mediálním diskursu. V první a druhé kapitole shrnujeme definici papežské instituce, nejdříve z pohledu historického vývoje a posléze její bohaté struktury. Třetí část definuje bazální papežskou symboliku v rovině odívání a papežských insignií. Klíčovou částí je analýza volby papeže podle Konstituce Universi Dominici Gregis a analýza dogmatu o neomylnosti papeže. První z jevů analyzujeme vycházejíc z teorie Rolanda Barthese a moderních mýtů, která je založena na tradičním pojetí znaku Ferdinada de Saussurea. Druhá sémiotická analýza se zaměřuje na dogma neomylnosti papeže s akcentem na teorii performativů Johna Langshawa Austina s významným přispěním Pierra Bourdieua a jeho koncepce sociálních podmínek pro účinek rituální promluvy. Naší hypotézou je, že zkoumání nástrojů symbolické produkce papežské instituce na báze lingvistických metod Barthese, Austina a Bourdieua neodkrývá pouze mechanismy komunikace v institučním diskursu, ale stejně tak nastoluje otázku původu a legitimity moci. Hlavní část práce doplňuje analýza papežských dokumentů k masovým komunikačním prostředkům, aplikování teorie Viléma Flussera na technické obrazy v institučním diskursu a...
|
|
|
Umění ve veřejném prostoru. "Mural art" Pasty Onera.
Němečková, Gabriela ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá uměním ve veřejném prostoru a snaží se poukázat na to, jak je veřejný prostor uměním proměňován, jaké jsou funkce takového umění a jak se mění interpretační postoje diváka ve srovnání s percepcí umění v galerii. Teoretickým zakotvením práce jsou přístupy R. Sennetta a K. Lynche. Druhou část práce tvoří případová studie, jejímž předmětem je analýza velkoplošných obrazů Pasty Onera, namalovaných na zdech ve veřejném prostoru. V rámci analýzy budou sledovány výrazné prvky jeho tvorby, důraz bude kladen také na interakci díla s konkrétním prostředím, do kterého je zasazeno. Klíčová slova Veřejný prostor, umění, Pasta Oner, mural art
|
|
|
Utváření kolektivní inteligence v kyberprostoru na příkladu počítačových her
Chaloupková, Šárka ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Cílem práce je popsat utváření kolektivní inteligence v prostředí kyberprostoru a zaměřit se na její užití na příkladu počítačových her. Myšlenka vychází z díla Pierra Lévyho, který zastává názor, že v době digitální revoluce je hodnota obrazu jednou z nejdůležitějších. V tomto procesu hraje stejně důležitou roli nárůst hodnoty myšlenky, narace, sociálních komunit a také vývoj nových mediálních nástrojů a technologií. Společně s tím se, kromě vnitřního prostředí her (vývoj příběhu, sociální interakce, stavba herního prostředí, herní subkultura, herní role), utváří i prostředí za hranicemi samotné hry (transmediální vyprávění, produsage - fan stránky, sdílení obsahu, diskuzní fóra). Práce bude uvedena pojmy kolektivní inteligence, vývoj sociální paměti, kyberprostor a bude se inspirovat také dalšími autory, kteří se zabývají kolektivní inteligencí, jako jsou Henry Jenkins, James Surowiecki nebo Derrick de Kerckhove. Zároveň by měla poskytnout i opačný pohled na problém a to na základě prací odpůrců, kterými jsou např. Cory Doctorow. Strategie a použití kolektivní inteligence budou popsány na příkladu konkrétních her. klíčová slova: kolektivní inteligence, kyberprostor, videohra, Pierre Lévy, ludologie
|
host ::
RSS.