|
| |
|
|
Vývoj a diferenciace islámského práva v zemích Blízkého východu
Janoušková, Tereza ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Závěr Do popředí světového zájmu se islám dostal v posledních třech až čtyřech desetiletích, prostřednictvím mnoha událostí, z nichž převážná většina z nich měla negativní nádech. Jako příklad vzpomeňme na tragické teroristické útoky na New York 11. 9. 2001. Západní svět má zejména v poslední době pod dojmem těchto útoků tendenci vnímat muslimy a jejich náboženství jako jeden neměnící se celek, který se vyznačuje především extrémními projevy fundamentalismu, které ohrožují "jejich" západní kulturu a způsob jejich života. Tento strach, který v Evropě a Americe začíná nabírat až hrozivé podoby, a který je značně ovlivněn a podporován také médii, představuje do budoucna nebezpečnou hrozbu. Je smutnou realitou, že pro mnohé je dnes islám a násilí a islám a terorismus v podstatě jedním a tím samým. Tato mylná interpretace postrádá hlubší porozumění islámu a vychází pouze z jeho povrchních znalostí. Nelze samozřejmě popřít, že islámské právo je i dnes neopomenutelným prvkem v právním a politickém životě každého muslimského státu. Tyto státy se s existencí islámu vyrovnávají každý jiným způsobem. Pro příklad uveďme dva asi nejbizardnější příklady. Tím prvním je Turecko, ve kterém došlo k přísné sekularizaci již ve dvacátých letech minulého století a tím druhým je Saudská Arábie, která stále ještě dnes usiluje o...
|
|
|
Distinkce kontinentálního a anglosaského typu právní kultury a tendence k jejich sbližování
Nop, Michal ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Distinkce kontinentálního a anglosaského typu právní kultury a tendence k jejich sbližování V p edkládané diserta ní práci je posuzováno, zda je stále aktuální považovat anglosaský a kontinentální typ právní kultury za dva specifické, od sebe se odlišující sociokulturní systémy. T žišt práce tedy spo ívá v komparaci právní kultury anglosaské a právní kultury kontinentální. V práci je testována hypotéza, presumující, že existuje dlouhodobá tendence ke sbližování anglosaské a kontinentální právní kultury. Práce usiluje o nalezení takových st žejních faktor , které p sobí na vzájemný vztah jmenovaných právních kultur. Základní metodou této práce je metoda srovnávací ve své sociologické podob . Typicky je používána multilaterální komparatistika. Své místo zde zaujímá také komparace historická. K sociologickému pojetí se pojí zohledn ní dominantních myšlenkových proud v obou typech právní kultury. Reflektován je rovn ž rozdílný zp sob psaní soudních rozhodnutí i metody interpretace právních p edpis . V práci je p edstavena samotná problematika komparace a její možnosti, podstata právních kultur, metodologický p ístup i historické zm ny v kontinentálním a anglosaském typu právní kultury. Analyzován je sociologicko-právní význam rozlišení anglosaské a kontinentální kultury. Od vodn n je názor, že...
|
|
|
Ideologie a právo
Kerndl, Robert ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Ideologie a právo Abstrakt V předkládané práci hloubkově zkoumám pojem ideologie v jeho historických proměnách. Tyto rozličné podoby následně vztahuji k právu. Cílem mojí práce je analyzovat, jakým způsobem interaguje právo a ideologie a zdali mezi nimi existuje inherentní vztah. Zabývám se tedy zodpovězením otázky, jestli je právo ideologické, popřípadě za jakých podmínek jsou právo a aplikace práva ovlivněny ideologií. Práce je rozdělena do tří částí. V první části se věnuji pojmu ideologie. Zde zkoumám, jak tento pojem uchopil a rozpracoval Karl Marx a jeho následovníci. Proměny marxistického pojetí ideologie ukazuji na dílech Lenina, Gramsciho a Althussera. V druhé kapitole první části představuji odlišnou, historicky relevantní tradici chápání ideologie, kterou pro účely této práce nazývám konzervativně-demokratická. V rámci druhé referované tradice popisuji myšlenky Arendtové, Poppera, Scrutona a Pitharta. Obě kritická pojetí ideologie následně vzájemně srovnávám. Druhá část je věnována tomu, jak lze aplikovat uvedené negativní koncepce ideologie v právní teorii. V první kapitole se zaměřuji na hnutí Critical Legal Studies, jehož zastánci vycházeli právě z dříve zmiňovaného marxistického chápání ideologie, které explicitně aplikovali na právní řád. V rámci kapitoly o Critical Legal Studies uvádím, jak...
|
|
|
Free law-finding (causes and consequences)
Henčeková, Slavomíra ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Bröstl, Alexander (oponent)
Volné nalézání práva (příčiny a důsledky) Abstrakt Disertační práce se zabývá fenoménem volného nalézání práva a analyzuje jeho příčiny a důsledky. V úvodu je vymezen cíl práce, důvod výběru tématu práce, současný stav bádání, a to především v česko-slovenském právním prostředí, metodologie a nakonec stručně i problematika kauzality obecně. Hlavní část práce je rozdělena na dva celky. V prvním celku je rozebíráno německé hnutí volného práva (Freirechtsschule) z přelomu 19. a 20. století na čele s německým právním vědcem Hermannem Kantorowiczem a jeho manifestem Boj za právní vědu (Der Kampf um die Rechtswissenschaft), které vytvořilo teoretický základ volného nalézání práva, a tím i této práce. V tomto celku jsou rozebírány životy a díla nejvýznamnějších představitelů hnutí volného práva (Hermann Kantorowicz, Ernst Fuchs, Eugen Ehrlich), ale i některých dalších včetně Gustava Radbrucha. V závěru prvního celku je poskytnuta analýza volného práva v podání hnutí volného práva. Nakonec je poskytnuta i analýza příčin, které vedly ke vzniku a následné existenci hnutí volného práva, jako i důsledků působení tohoto hnutí, které jsou rozděleny na negativní (selhání) a pozitivní (přínosy). Druhý celek je věnován volnému nalézání práva v současnosti, a to jak z pohledu právní teorie, tak z pohledu právní praxe...
|
|
|
Biologická podstata práva a její (ne)soulad s recentní koncepcí práva
Rychtera, Jaroslav ; Maršálek, Pavel (oponent)
Smyslem a cílem práce je porovnat ustanovení a některé základní principy právního řádu týkající se člověka jako biologické entity a shluku molekul sestavených a fungujících podle určitých pravidel jako entity chemické, s biologickými pravidly. Právo jako fenomén společenský, působící na člověka slovem a písmem přes druhou signální soustavu prostřednictvím smyslových orgánů, slouží, podobně jako některé chemické látky např. feromony, ke koordinaci jednotlivců v jejich interakci navzájem a vůči společnosti jako celku. Proto se jeví jako součást principu biologické signalizace a to na její nejvyšší úrovni. Podle principu hierarchie by tak měla být tato signalizace v souladu se signalizací na nižších úrovních, tedy na úrovni jednotlivých orgánů, tkání a buněk. Není-li tomu tak, dochází k nerovnováze se všemi důsledky z toho plynoucími. Je-li právo součástí hierarchie biologické signalizace, lze jen velmi obtížně přijmout tezi přirozenoprávní teorie o tom, že člověk se rodí obdařen právy, která jsou nezadatelná a lze je pouze rozpoznat a popsat. Toto rozpoznávání a popisování je totiž nejen ryze subjektivní názor popisujícího, závisející na vytváření funkčních okruhů v mozku. Tato schopnost je navíc dána genetickou výbavou a tudíž velmi individuální, vychází navíc z konkrétní společenské situace....
|
|
|
Akulturace islámského práva šaría v kontextu evropských právních systémů
Kostelecká, Barbora ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Akulturace islámského práva šaría v kontextu evropských právních systémů Abstrakt Cílem této rigorózní práce je analyzovat z právního hlediska způsoby akulturace islámského práva šaría v kontextu evropských právních systémů. První kapitola se zabývá islámem, jakož i historickým, politickým a geografickým kontextem, který výrazně ovlivnil nově vznikající náboženství. Pro účely bližšího pochopení islámu jsou rozebrány i hlavní pilíře islámu a zdroje islámské věrouky. Druhá kapitola se zaměřuje na bližší specifikaci klasického islámského práva - šaría. Stěžejní je definování obsahu práva šaría, včetně identifikace jednotlivých subjektů práva, a vymezení působnosti práva. Dále jsou probrány jednotlivé primární a sekundární prameny klasického islámského práva. Pro účely pochopení odlišností v interpretaci klasického práva jsou rovněž popsané i jednotlivé právní školy islámu a jejich rozdíly. Dále si práce klade za cíl nastínit vybrané instituty islámského práva, primárně s důrazem na právní instituty, které jsou častou součástí života běžného muslima. Třetí kapitola se zaměří na téma náboženské svobody v kontextu Evropy. Je definován pojem náboženství, jak ze sociologicko-filozofického hlediska, tak i z hlediska právního. Stěžení částí této kapitoly je zejména zakotvení pojmu náboženské svobody v mezinárodních...
|
|
|
Postmoderní jevy v právu
Pokorný, Jan ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Postmoderní jevy v právu Abstrakt Předložená práce se zabývá postmodernou a jejími projevy v právu a právní vědě. Vzhledem k nestálosti a fragmentovanosti postmoderní filozofie je v části první pozornost směřována k co nejpřesnějšímu definování pojmu postmoderny. Kvůli obecnému nedostatku zdrojů týkajících se daného tématu při jeho definování převažuje historický a sociologický úhel pohledu za účelem vystavění jasného a kompaktního narativu. Je definován směr moderny, na nějž historicky a myšlenkově navazuje směr postmoderny. Protože směr postmoderny vznikl v reakci na historické události, které ve 20. století otřásly světem, z podrobného historického narativu vyplývají ústřední prvky, jimiž je definována. Těmito prvky jsou: eroze a pluralita, globalizace, fragmentace potažmo tekutost společnosti. Část druhá se převážně věnuje tématu plurality jako ústřednímu prvku postmoderního myšlení. Kvůli intenzitě probíhající globalizace je zvolen pohled především komparativní. Pluralita jako postmoderní jev se v právu projevuje nejmarkantněji formou právního pluralismu. Důraz je kladen na definici pojmů včetně prozkoumání souvisejících meta-otázek směřujících k obsahu pojmu právo. Jsou analyzovány dosavadní strategie právních řešení střetu lidských a náboženských kultur a migrační krize. Rovněž je rozebrána...
|
|
|
Paušální a formalistický přístup v právu
Pavlíček, Libor ; Maršálek, Pavel (oponent)
Paušální a formalistický přístup v právu Mnoho procesů v právu se děje automaticky a ze setrvačnosti, bez připuštění svobodné vůle člověka a bez obsažení hodnot důležitých pro člověka (svoboda, důstojnost, spravedlnost). Nositelem procesu automatizace v právu jsou automaty, tedy nástroje zajišťující primárně právní jistotu. Právo se však vedle stránky právní jistoty skládá i ze stránky spravedlnosti a účelnosti, kterou automaty neovládají, protože jejich algoritmy mnohdy nereflektují tento subjektivní rozměr v právu. Trend automatizace bezesporu přináší v právu řadu zlepšení, ale současně i rizik. Jelikož automatu nelze naprogramovat duši, nelze ani předpokládat, že jeho rozhodování, tj. jejich výstup, bude za všech okolností i spravedlivé a účelné. Přesto je tradičním přístupem v právu výstup automatu roven závazné normě. Příkladem automatu v dopravě je semafor, v oblasti státní správy jsou automaty formuláře nebo vzorce, v soudnictví soudce jako robot (subsumpční automat) a za nejsofistikovanější automat lze považovat umělou inteligenci. Automaty jsou pomůcky v regulaci, které jsou zaváděny na základě zákona a mají schopnost zakládat, měnit nebo rušit práva a povinnosti. V této souvislosti lze hovořit o "automatickém právu", tedy pracovním označení práva prosazovaného automaty, jinak též označení...
|
|
|
Problematika právního pluralismu v soudobé společnosti. Slábnoucí role státu ve světle právního pluralismu
Orletová, Julie ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Problematika právního pluralismu v soudobé společnosti Abstrakt Tato práce si klade za cíl popsat fenomén právního pluralismu, jeho projevy a působení v soudobé společnosti a zjištěné poznatky zhodnotit v souvislosti se slábnoucí rolí státu. Role práva se v dnešním globálním světě stále více mění, zejména v souvislosti se stále méně homogenní společností. Pluralita soudobé společnosti tak stále více proniká i do normativních systémů, což ve výsledku ovlivňuje i samotné fungování státu jako autority. Právní pluralismus odráží život soudobé společnosti. Optikou právního pluralismu získáváme nový pohled na právo. Pojem právního pluralismu přináší právu příležitost pružněji reagovat na pluralitu soudobé společnosti, neboť právo se stále více potýká s obtížemi při reflektování sociální reality soudobé společnosti. S tímto pak souvisí vzrůstající nedůvěra lidí ve stát, která se podílí na slábnoucí roli státu. Jednou z možností státu, jak posílit svou roli, představuje obnovení důvěry ve stát a jeho instituce. Toho lze dosáhnout i tvorbou kvalitního psaného práva. Státem tvořené právo by mělo zohlednit fenomén právního pluralismu a obsahovat vizi, kterou v současné době postrádá. Tato vize pak spočívá především v existenci společně sdílených hodnot, neboť jakkoli nejednotná soudobá společnost je, společně sdílené...
|
host ::
RSS.