|
| |
|
|
Delikt pytláctví v českém zemském právu
Mandík, Marcel ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Název diplomové práce: Delikt pytláctví v českém zemském právu Shrnutí: Tato diplomová práce se věnuje vývoji právní úpravy deliktu pytláctví v českých zemích. Zaměřuje se především na úpravu v moderních dějinách, zejména od konce druhé světové války. Důkladný popis sahá do poloviny 18. století. Období od počátků české státnosti (10. století) po polovinu století osmnáctého je charakterizováno pouze v rámci stručného shrnutí. Výklad počíná současnou právní úpravou a až poté následuje popis historického vývoje. Tento postup umožňuje uplatnění dnešního hlediska při hodnocení starších úprav. V kapitole první jsou nejdříve definovány základní pojmy a detailněji rozebrán právní institut res nullius ve vztahu ke zvěři a rybám. Poté již následuje detailní rozbor současné právní úpravy deliktu pytláctví a v rámci práva trestního, správního a občanského. Pozornost je věnována i obecným zásadám jednotlivých právních odvětví a určitým právním institutům. Kapitola druhá obsahuje nástin vývoje úpravy deliktu pytláctví od počátků české státnosti po polovinu 18. století. V kapitole třetí se autor věnuje zákonodárnému úsilí osvícenských panovníků Marie Terezie a Josefa II. Kapitola čtvrtá pojednává o dlouhém období od poloviny 19. století až po polovinu století dvacátého. Během tohoto století platily v nepříliš změněné...
|
|
| |
|
|
Organizace soudnictví a právní úprava procesu v Obnoveném zřízení zemském
Berdárová, Jitka ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Adamová, Karolina (oponent)
Závěrečné shrnutí Obnovené zřízení zemské je právním dokumentem vydaným v důsledku bělohorské porážky stavovského povstání, což do určité míry předznamenalo jeho povahu. Vítězný panovník Ferdinand II. si v něm především potvrdil své pozice a zajistil, aby k opětovné stavovské vzpouře již nedošlo. Zásadní a podstatné změny přineslo Obnovené zřízení zemské do všech oblastí státního práva a do politických poměrů, které zaznamenaly úplnou přestavbu. Hlavním důsledkem byla přeměna českého stavovského státu v absolutisticky ovládanou součást habsburské monarchie. Cílem panovníka bylo oslabit stavovský vliv, zrušit stavovské zřízení a posílit své vlastní postavení. Jako absolutistický vládce se stal výhradním nositelem veškeré státní moci. Vlivům na státní právo jsem věnovala 2. kapitolu. Předmětem této práce byla hlavně organizace soudnictví a úprava procesního práva, protože Obnovené zřízení zemské neřešilo pouze ústavní otázky, ale kodifikovalo i zemské, šlechtické právo. Pokud se týká soudnictví, je třeba odlišit organizaci soudů ve smyslu uspořádání soudní soustavy a samotnou činnost soudů. V prvním případě můžeme pozorovat jistou kontinuitu se stavovským zřízením, nadále se zachoval princip stavovské personality práva, tzn. rozdělení soudů podle stavovské příslušnosti. Spory šlechty příslušely nadále před...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Historická krajina Českomoravské vrchoviny. Osídlení od pravěku do sklonku středověku.
Bajer, Aleš ; Bísko, Richard ; Dejmal, Miroslav ; Hrubý, Petr ; Malý, Karel ; Mazáčková, Jana ; Machová, Barbora ; Milo, Peter ; Plaček, Miroslav ; Šabatová, Klára ; Těsnohlídek, Jakub ; Zimola, David ; Žahourková, Alena ; Hejhal, Petr
Výstavní katalog představuje jednu z důležitých možností jak podrobně informovat veřejnost o historické krajině Českomoravské vrchoviny, dochování jejích památek, stavu jejich poznání a možnostech jejich dokumentace. Dobrá informovanost zvyšuje šanci na uchování jedinečných dokladů o naší vlastní minulosti v krajině. Krajina je důležitým svědkem historických změn v krajině. Pro pravěk je z hlediska stavu dochování archeologických památek krajina dokonce svědkem jediným. Českomoravská vrchovina je v tomto směru jednou z výjimečných oblastí. Stejně jako v minulosti tak i dnes jde o okrajové území, které není výrazně poznamenáno neustále probíhající destrukcí historické kulturní krajiny. V katalogu jsou představeny v kapitolách okruhy výzkumu. Na konci je uveřejněn katalog předmětů dokumentující hmotnou kulturu pro všechny zkoumané periody.
Plný text:  PDF
|
|
|
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století
Šalak, Boris ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století Hlavním cílem této práce je popis organizace soudnictví v Rakousku (Předlitavsku) v 19. století a jeho zasazení do širšího evropského kontextu. Zásadní revoluční události roku 1848 se výrazně dotkly i organizace soudnictví. Roku 1850 došlo v některých zemích monarchie k aktivaci nové soustavy řádných soudů, která nahradila starou soustavu předbřeznovou. Nová soustava byla plně postátněná a oddělená od správy na všech úrovních. Ačkoliv takto formovaná struktura prošla v následujícím půlstoletí několika výraznými proměnami, základní principy organizace se s jistou výjimkou let 1855 až 1867 příliš nezměnily. Dalšími mezníky vývoje jsou léta 1854/1855 spojená s tzv. bachovskou reorganizací justice, léta 1867/1868 charakterizovaná přijetím prosincové ústavy a začátkem aplikace některých principů v ní uvedených, léta 1873/1874 spjatá s přijetím nového trestního řádu a s počátkem jeho účinnosti a konečně léta 1895 až 1898, kdy došlo k reformě civilního řízení i organizace soudnictví. Rakouská soudní soustava v podobě, jakou zaujímala na počátku minulého století, se v českých zemích stala úhelným kamenem organizace soudnictví i po roce 1918.
|
|
| |
host ::
RSS.