|
|
Velkoplošná rehabilitace říční krajiny v záplavovém území dolní části řeky Dyje
Lusk, Stanislav ; Pražák, O. ; Lusková, Věra ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš
Řeka Dyje v trati Lednice – Bulhary byla napřímena, zkanalizována a obklopena protipovodňovými hrázemi. Záplavové území u Podivína bylo z velké části přeměněno na ornou půdu. Plochy označené jako tzv. mokřady a rákosiny byly v důsledku eliminace záplav a postupného zanášení (zazemňování) až na výjimky v některých obdobích roku zcela bez vody. Došlo k vymizení původního společenstva ryb charakteristického pro aluviální biotopy. V levobřežní části záplavového území Dyje u Podivína byla vytvořena obora pro spárkatou zvěř o ploše cca 470 ha, kde je jeden soukromý vlastník celého tohoto územního fragmentu. V posledních dvou letech je postupně orná půda převáděna na louky a lužní les. Postupně je realizována i obnova a rozšiřování trvalého zavodnění částí označených jako mokřady. Dochází tak k výraznému zlepšení podmínek pro trvalý výskyt ryb a pro cílenou obnovu rybího společenstva s dominancí nativních druhů pro tuto oblast (společenstvo typu Carassius-Misgurnus).
|
|
|
Nezbytnost cílených zásahů v záplavových územích pro rozvoj a stabilizaci rybí bioty
Lusk, Stanislav ; Hartvich, P. ; Lojkásek, B. ; Lusková, Věra ; Pražák, O. ; Halačka, Karel ; Sovíková, L.
Původní záplavová území větších řek se zachovala v omezeném rozsahu a s výrazně pozměněným hydrologickým režimem. To postihuje negativně vodní biotu, především ryby. Prezentované poznatky byly získány při výzkumech autorů v záplavových území Odry, Dyje a Lužnice. Nejvýraznější změny: vznik rybníků, regulace toků, protipovodňové hráze, zánik lučního a pastevního hospodaření, změna dynamiky průtoků. Důsledky: omezení až zánik krajinotvorné funkce toku, zazemňování a zánik aluviálních biotopů, jejich úplné vysýchání během suchých roků, omezování až zánik populací původních charakteristických druhů ryb (zejména Misgurnus fossilis, Rhodeus amarus, Cobitis sp., Carassius carassius, Leucaspius delineatus, aj.). Náprava: aktivní zásahy a udržování optimálního stavu vodních biotopů, nové umělé mokřady, restaurace a posilování původních populací chráněných a ohrožených druhů ryb při zohlednění aspektů "ochrany genetické diverzity". Pasivní ochrana biotopů i druhů již není řešením.
|
|
|
Zatížení ryb rtutí v horních úsecích Divoké Orlice a Tiché Orlice
Korunová, Vlasta ; Lusková, Věra ; Lusk, Stanislav
V hraničním česko-polském úseku Divoké Orlice kontaminace svaloviny u pstruha obecného rtutí nepřesáhla 0.2 mg.kg-1. Rizikový limit (dle WHO-FAO) při konsumu dosahuje u člověka 1,6 µ rtuti na 1 kg hmotnosti za týden, což při hmotnosti osoby 75 kg odpovídá konsumaci 0,63 kg svaloviny pstruha z uvedené oblasti. V letech 1987-1995 byl zjišťován obsah rtuti ve svalovině u plotice obecné. Kontaminace obvykle dosahovala 0,2 mg.kg-1 (max. 0.683 mg.kg-1). V horní části Tiché Orlice byla nejvyšší hodnota rtuti ve svalovině zjištěna pod Kralíky, a to v rozsahu 0,50 mg.kg-1 až 0,85 mg.kg-1. Rizikový limit konsumace v této části představuje pouze 0,24 kg svaloviny pstruha za týden. Směrem po toku pak obsah rtuti ve svalovině poklesl na hodnoty okolo 0,20 mg.kg-1. Ve zkoumané části Tiché Orlice došlo oproti stavu v roce 1995 k poklesu kontaminace svaloviny pstruha obecného rtutí.
|
|
|
Rybí osídlení a genetická diverzita populace hrouzka obecného z Divoké Orlice u Kostelce nad Orlicí
Mendel, Jan ; Lusková, Věra ; Lusk, Stanislav ; Halačka, Karel
Bylo zkoumáno rybí osídlení dvou úseků (ř.km 46,7 a 49,1) Divoké Orlice u Kostelce nad Orlicí. Vedle druhů charakteristických pro lososové vody – pstruh obecný, lipan podhorní, střevle potoční, vranka obecná tam byly zastoupeny i druhy charakteristické pro rybí společenstvo parmového typu – parma obecná, jelec tloušť, jelec proudník, hrouzek obecný. Byl zjištěn i výskyt mihule potoční. Celková abundace byla 4.294 a 6.612 kusů, biomasa 363,8 a 509,7 kg v přepočtu na 1 ha vodní plochy. Analýza alozymů ukázala, že genetická diverzita tamní populace hrouzka obecného je průměrná ve srovnání s jinými zkoumanými populacemi v ČR a SR. Aplikace RAPD metody prokázala výskyt dvou identifikačních márkerů pro jedince ze zkoumané populace. Genetická analýza mtDNA poskytla jedinečný haplotyp, kterým se jedinci ze zkoumané populace odlišovali od jedinců z jiných zkoumaných populací v ČR a SR.
|
|
|
Molekulárně-biologické analýzy hrouzka Kesslerova ve vodách České republiky a Slovenska
Mendel, Jan ; Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Koščo, J. ; Papoušek, Ivo ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš
Hrouzek Kesslerův patří ke kriticky ohroženým druhům chraněným národní i evropskou legislativou. Uvádíme první poznatky o genetické diverzitě 5 populací R. kesslerii z českých a slovenských řek. Na základě sekvenčních analýz částí control regionu i prvního intronu S7 r-proteinu bylo analyzováno 30 jedinců. Bylo zjištěno celkem 9 haplotypů. Nejvyšší variabilitou se vyznačovala populace z Bečvy se 3 haplotypy, dva haplotypy vykazovaly populace z řek Morava, Topl’á, Ipel’ a jediný haplotyp se vyskytoval u všech jedinců z řeky Laborec. Vnitropopulační diverzita nepřevyšovala hodnotu 0,7%. Analýzy mtDNA poukázaly na existenci dvou skupin, lišící se o 6,2%. První skupinu tvořili jedinci z řeky Bečvy a Ipel’u a druhou tvořili jedinci z Topl’é, Laborce a Moravy. Mezipopulační diverzita uvnitř první skupiny činila 0,4% a uvnitř druhé skupiny 0,5 - 1,0%. Kombinace metod sekvenování úseků mtDNA a nDNA a alozymové analýzy odhalila výskyt hybridů G. gobio a R. kesslerii v řekách Morava a Ipel’.
|
|
|
K výskytu vzácných a chráněných druhů mihulí a ryb v povodí řeky Moravy
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Lojkásek, B. ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Merta, L.
Výskyt značné části vzácných a chráněných druhů mihulí a ryb v České republice je výlučně vázán na povodí řeky Moravy. Eudontomyzon mariae se v ČR vyskytuje pouze v Račím potoku ve Velkých Losinách. Lampetra planeri se vyskytuje ve 20-ti km úseku v horní části řeky Moravy. Romanogobio kesslerii se původně vyskytuje v dolní a střední části řeky Bečvy. Po roce 2000 byl zjištěn v toku vlastní Moravy pod a nad ústím Bečvy. Gobio albipinnatus se vyskytuje v dolních úsecích Moravy a Dyje, lokálně i v jejich horních částech. Po roce 1990 v oblasti soutoku Moravy a Dyje obnovily výskyt druhy Pelecus cultratus, Gymnocephalus schraetser, G. baloni, Zingel streber, Z. zingel. Jejich další šíření je prozatím omezeno stupni, které tvoří pro ně nepřekonatelné bariéry. Jediný aktuální výskyt druhu Sabanejewia balcanica v ČR je v krátkém úseku Vláry (povodí Váhu) u hranic se Slovenskem. Cobitis elongatoides se jako čistý druh vyskytuje pouze v horní části povodí Dyje (vodní nádrž Nová Říše).
|
|
|
Súčasný stav rozšírenia zástupcov čeľade Cobitidae v Slovenskom povodí Tisy
Koščo, J. ; Košuth, P. ; Lusková, Věra ; Lusk, Stanislav ; Košuthová, L. ; Halačka, Karel
Aktuální stav rozšíření druhů čeledi Cobitidae v slovenském povodí Tisy jsme porovnali s historickými údaji. Cobitis elongatoides je běžným druhem ve východní časti povodí Tisy, kde osídluje všechny typy biotopů. V západní části povodí Tisy je však méně častý. V porovnaní s minulostí nenastaly výrazné změny v rozšíření tohoto druhu. Misgurnus fossilis se vyskytuje především v nížinných oblastech povodí Tisy, zejména v jeho východní časti. Ichtyocenózy s výskytem M. fossilis jsou druhově chudší, obvykle se překrývají se společenstvy C. elongatoides, výrazně se však liší od společenstev s výskytem Sabanejewia balcanica. Po redukci vhodných původních biotopů v minulosti se M. fossilis celkem úspěšně adaptoval na umělé biotopy (zemníky, kanály). V západní časti povodí Tisy je výskyt tohoto druhu méně častý. S. balcanica má areál posunutý výše, směrem do podhorské oblasti, vyskytuje se výlučně v tekoucích vodách. V porovnaní s minulostí jsme nezaznamenali výrazné změny v jeho rozšíření.
|
|
|
Červený seznam mihulí a ryb České republiky - verze 2005
Lusk, Stanislav ; Hanel, L. ; Lusková, Věra ; Lojkásek, B. ; Hartvich, P.
Aktualizovaná verze Červeného seznamu byla vypracována na základě nových poznatků za posledních 5 let. Vedle souhrnného hodnocení pro území ČR je hodnocen stav jednotlivých druhů i pro říční síť úmoří Černého moře, Baltického moře a Severního moře a dále pak v jednotlivých dílčích 16 vodních regionech. V porovnání s hodnocením v roce 2000 nastaly změny statusu u následujících druhů: Salmo salar (dříve EW, nyní CE), Acipenser ruthenus (NE / CE), Sabanejewia balcanica (EX / CE), Zingel streber (EX / CE), Chondrostoma nasus (EN / VU), Lota lota (VU / NT), Rhodeus amarus (NT / EN), Leucaspius delineatus (NT / EN), Alburnoides bipunctatus (VU / EN), and Carassius carassius (VU / EN). Status ohrožení u druhů Alburnoides bipunctatus, Vimba vimba, Rhodeus amarus, Carassius carassius, Misgurnus fossilis kolísal silně v jednotlivých vodních regionech od stupně „vymizelý“ až po stupeň „téměř ohrožený“.
|
|
|
Problémy ochrany evropsky významných lokalit mihulí a ryb v povodích Dyje, Moravy a Odry
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Lojkásek, B. ; Halačka, Karel
V návaznosti na přijaté legislativní předpisy o ochraně evropsky významných druhů mihulí a ryb byly na území České republiky navrženy pSCI (potencial sites of community interest). Národní seznam prochází nyní oponentním a schvalovacím řízením u Evropské komise, po schválení budou pSCI vyhlášeny jako „special area of of conservation“ v rámci soustavy Natura 2000. I když navržená pSCI a tam se vyskytující populace evropsky významných druhů jsou chráněná legislativními předpisy, objevují se rizika, která ohrožují jak kvalitu lokality, tak nepřímo či přímo i tam se vyskytující populaci zájmového druhu. Uvedené příklady prokazují, že jsou to především: lokální havarijní znečištění, stavby stupňů a malých vodních elektráren, těžba sedimentů v korytech vodních toků, vodní plavba a úpravy toků. Umožnění rizikových zásahů a aktivit je způsobeno nedůsledností, ale i neochotou uplatňovat legislativní možnosti prevence a ochrany pSCI ze strany konkrétních orgánů a pracovníků ochrany přírody.
|
|
|
Invazivní druhy ryb v podmínkách České republiky
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra
V podmínkách České republiky jako invazivní druh hodnotíme Carassius auratus, který průkazně negativně ovlivňuje výskyt původních druhů Carassius carassius a Tinca tinca v přírodních biotopech. Určité projevy a vlastnosti (šíření v podobě invaze, početné populace, ekologická nenáročnost, aj.) charakteristické pro invazivní druhy lze najít i u dalších druhů Pseudorasbora parva, Ameirus nebulosus, Proterorhinus marmoratus. Rovněž Ctenopharyngodon idella může v určitých projevech působit negativně na biodiverzitu. V budoucnu nelze vyloučit proniknutí či zavlečení některých nepůvodních druhů hodnocených jako invazivní, zejména z rodu Neogobius, vyskytujících se ve slovenské části Dunaje, a druhu Perccottus glenii, který pronikl již do povodí Tisy a dolní části Dunaje.
|
host ::
RSS.