|
|
Psychologická budoucnost studentů gymnázia
Hanzlíková, Tereza ; High, Radka (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá budoucností studentů v posledním ročníku gymnázia, zejména jejími jednotlivými obsahy a jejich časovému umístění v budoucnosti. V teoretické části jsou představy nejznámější koncepce časové perspektivy a pojetí budoucnosti jako jedné z jejích částí v období pozdní adolescence. Důraz je kladen na české i zahraniční výzkumy, na které navazuje výzkumné šetření dále rozpracované v empirické části práce. Empirická část sleduje čtyři výzkumné cíle: 1. zjistit, čím se zabývají (tedy jakými obsahy) studenti ve své budoucnosti, 2. kam z hlediska časového umístění tyto obsahy kladou, 3. do jaké míry jsou budoucí obsahy pro ně důležité a 4. jaký mají tyto obsahy vztah k minulým a přítomným událostem jednotlivých studentů. Pro potřeby zjištění prvního a druhého cíle byly provedeny polostrukturované rozhovory se studenty, které byly s využitím prvků zakotvené teorie kódovány a následně kvalitativně interpretovány. V třetím a čtvrtém výzkumném cíli byl použit Cottleho dotazník "Nejdůležitějších události života", který byl také kvalitativně analyzován a jehož data byly dány do vztahu s daty, které vzešly z polostrukturovaných rozhovorů. V diskuzi jsou poté prezentovány výsledky výzkumného šetření a porovnávány s výzkumy, ze kterých bylo vycházeno. Nejvíce se studenti v posledním ročníku...
|
|
|
Princip interaktivity v multimediálních výukových materiálech u žáků 3. a 4. ročníku základní školy
Tetourová, Tereza ; Brom, Cyril (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
Cílem práce bylo zodpovědět otázku, zda má interaktivita (ve smyslu možnosti řešit nastolené problémy) implementovaná ve výukových multimediálních materiálech pozitivní vliv na učební výsledky žáků. Žáci ve věku 3. a 4. třídy (N=142) byli rozděleni do dvou skupin a přibližně 20 minut se učili o přírodovědném tématu. První skupina žáků studovala z interaktivního materiálu - krátké výukové hry. Druhá skupina z materiálu neinteraktivního - krátké výukové animace. Jako proměnné nám sloužily učební výsledky žáků, míra motivace interagovat s příslušným výukovým materiálem a hodnocení percipované atraktivity. Na základě teorií multimediálního učení (CTML, CATLM) jsme předpokládali, že interaktivita přispěje ke zvýšené míře motivace, kladnějšímu hodnocení a lepším učebním výsledkům. Tyto předpoklady se nám potvrdily jen z části. Interaktivita měla pozitivní vliv na míru motivace i hodnocení žáků, k lepším učebním výsledkům však nepřispěla - mezi skupinami nebyl prokázán rozdíl. Za jedno z možných vysvětlení těchto výstupů považujeme teorii kognitivní zátěže J. Swellera. KLÍČOVÁ SLOVA Multimediální vzdělávání, interaktivita, výuková animace, výuková hra, výsledky učení
|
|
|
Časová perspektiva a prokrastinace u studentů vysokých škol
Böhm, Tomáš ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza časové orientace u studentů vysokých škol na území České republiky a následné zkoumání vazeb příslušné perspektivy na míru prokrastinačního chování jedince. Teoretický rámec práce se zaměřuje na komplexní představení konceptu časové perspektivy a to především z hlediska multidimenzionálního přístupu P. Zimbarda, včetně příslušného diagnostického nástroje. Dále je zmapován současný fenomén prokrastinace v pojetí jednotlivých psychologických směrů a konkrétních forem prokrastinačního jednání. Na základě syntézy zmíněných konceptů jsou uvedeny dosavadní výzkumy zabývající se vzájemnými vazbami prokrastinace a tvorbou časových rámců, jejichž konkrétní prvky představují meritorní obsah empirické studie této práce. Pro výzkum souvztažností je v oblasti časové perspektivy použita rozšířená verze dotazníku Zimbardo Time Perspective Inventory, která na rozdíl od předchozích výzkumů umožní podrobně analyzovat potenciální přítomnost zcela nových vztahů. K diagnostice prokrastinace pak výzkumná sonda využívá dotazník Procrastination Scale for Students, který ve srovnání s alternativními diagnostickými nástroji dosahuje nejvyšší míry vnitřní konzistence a zároveň korelace jednotlivých bloků otázek. Z výsledků empirické studie vyplývá záporná vazba pozitivní budoucí...
|
|
| |
|
| |
|
|
Negativní časová perspektiva u adolescentů souvislosti se self - efficacy
Slížková, Markéta ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Pavelková, Isabella (oponent)
Práce se zaměřuje na výzkum vztahu mezi časovou perspektivou a self-efficacy v pozdní adolescenci. V teoretické části je představen koncept časové perspektivy v pojetí Zimbarda a Boyda, Bandurův koncept self-efficacy a je uvedeno pojetí negativní časové perspektivy jako samostatného konceptu. V empirické části je zkoumán vztah mezi jednotlivými dimenzemi časové perspektivy a self-efficacy v akademické, emoční a sociální oblasti. Dále byly zkoumány rozdíly v časové perspektivě a self-efficacy mezi studenty maturitního ročníku gymnázia a studenty prvního ročníku vysoké školy a rozdíly mezi chlapci a dívkami. Výsledky výzkumu prokázaly významný vztah mezi negativní časovou perspektivou a self-efficacy a potvrdily celistvost konceptu negativní časové perspektivy. Dále bylo prokázáno, že studenti vysoké školy výše skórují v negativní časové perspektivě, níže na škále hédonistická přítomnost a mají vyšší akademické self-efficacy než studenti gymnázia. Co se týče rozdílů mezi pohlavími, dívky skórují výše v negativní časové perspektivě a na škále pozitivní minulost, dále vykazují vyšší míru akademického self-efficacy a nižší míru emočního self-efficacy než chlapci.
|
|
|
Moudrost a časová perspektiva
Topková, Petra ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Pavelková, Isabella (oponent)
Tato práce se zabývá souvislostmi mezi časovou perspektivou a moudrostí. Cíli práce bylo jednak převést do českého prostředí Třídimenzionální škálu moudrosti a ověřit její psychometrické vlastnosti a jednak empiricky prozkoumat souvislosti mezi takto operacionalizovanou moudrostí a časovou perspektivou. Výzkumný soubor čítal 196 respondentů. Pro měření časové perspektivy byla použita švédská verze Zimbardova inventáře časové perspektivy (S-ZTPI) a škála Transcendentální budoucí časové perspektivy (TBČP), pro zjišťování moudrosti byla použita česká verze Třídimenzionální škály moudrosti (3DŠM). Oba nově přeložené dotazníky měly v českém souboru dobré psychometrické vlastnosti. Balancovaná časová perspektiva byla vypočtena dvěma různými metodami a souvisela se vzděláním a zdravotním stavem. Optimálních skórů BČP i moudrosti dosáhl jen velmi malý počet respondentů. Čeští respondenti nejvýše skórovali v reflektivní dimenzi moudrosti a nejníže v afektivní dimenzi moudrosti. Ženy měly vyšší skóre v afektivní dimenzi než muži. Jednotlivé subškály a celková moudrost měly komplexní vztahy s různými časovými perspektivami. BČP korelovala pozitivně s moudrostí. V TBČP dosahovaly vyšších skórů ženy oproti mužům. Tato časová perspektiva korelovala s přítomnými časovými perspektivami, pozitivní minulostí a...
|
|
|
Projevy negativní časové perspektivy u adolescentů
Svobodová, Lucie ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Bakalářská práce se snaží pohlédnout na problematiku časové perspektivy z pohledu kvalitativního výzkumu a zjistit, jak se bude časová perspektiva projevovat ve výpovědích jedinců o vlastním životě či životech cizích. Teoretická část se zaměřuje na představení problematiky časové perspektivy a jejího zkoumání. Popisuje důvod zkoumání časové perspektivy u adolescentů a věnuje se několika vlivným teoriím zaměřeným na časovou perspektivu. Jedná se o osobnostně- -motivační koncepci J. Nuttina, teorii budoucí perspektivy od T. Gjesmeho a teorii perspektivní orientace od I. Pavelkové. Hlavní zájem je věnovaný teorii od P. Zimbarda, která je základem rovněž pro realizovaný výzkum. Empirická část se zaměřuje hlavně na prezentaci výsledků z realizovaného výzkumu. Ten byl realizován na několika pražských gymnáziích, kde studenti vyplňovali dotazník časové perspektivy (ZTPI) a další dva dotazníky, které v této práci nejsou využity. S několika vybranými studenty byl poté uskutečněn rozhovor s využitím metody Tématicko-apercepčního testu (TAT) a Testu čáry života. Výsledky byly zpracovány v programu ⹂Interact". Cílem výzkumu bylo zjistit rozdílnosti a abnormality ve výpovědích jedinců. Tedy odhalit to, jak se časová perspektiva může projevovat v rozhovorech o vlastních či cizích životech. Výsledky ukázaly na...
|
|
|
Negativní časová perspektiva u adolescentů a její souvislost s typem attachementu
Kocourek, David ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem negativní časové perspektivy u adolescentů ve spojitosti s typem attachmentové vazby. V teoretickém úvodu jsou představeny oba koncepty: (1) Zimbardovo pojetí časové perspektivy, (2) Teorie attachmentu dle Bowlbyho a Ainsworthové. Empirická část se věnuje statistické analýze možné souvislosti mezi negativní časovou perspektivou a úzkostným/vyhýbavým typem attachmentové vazby. Na datech, zjištěných dotazníky S-ZTPI a ECR na dvou souborech respondentů: (1) maturitních studentech a (2) vysokoškolských studentech, jsem provedl popisnou statistickou analýzu, dvouvýběrové t-testy pro porovnání dvou souborů a vypočítal Pearsonovy korelační koeficienty. Výsledky ukázaly silný vztah mezi úzkostným typem attachmentu a celkovou negativní časovou perspektivou. Dalším zjištěním bylo, že ženy skórují prokazatelně výše na škále úzkostnosti než muži. Vzhledem k tomu, že soubory maturantů a vysokoškoláků nebyly genderově vyrovnané, nemohl jsem učinit žádné závěry o rozdílech negativní časové perspektivy mezi skupinami vysokoškoláků a maturantů. Klíčová slova: časová perspektiva, negativní časová perspektiva, Zimbardův dotazník časové perspektivy (ZTPI), adolescence, attachment, dotazník experience in close relationships (ECR)
|
|
|
Vztah pláče a prosociálního chování u dospělých osob: pilotní experimentální studie
Zíková, Lucie ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Práce se zabývá ověřením hypotézy, že plačící osobě jedinec pomůže spíše, než kdyby neplakala. Cílem práce je provést pilotní verzi observačního experimentu a na základě pilotáže identifikovat problémové momenty a další proměnné, které by mohly do experimentu vstupovat. Pro ověření tohoto vztahu bylo využito smíšeného designu, který sestával z kvantitativní analýzy dat získaných jak z dotazníků nálady, tak z observačního experimentu a z kvalitativní analýzy polostrukturovaných rozhovorů s respondenty. V práci jsou představeny základní teoretické koncepty a studie relevantní k cíli práce. Výsledky šetření ukázaly, že jedinci nejsou schopni při navržené experimentální situaci pláč identifikovat, jelikož osobě nevěnovali příliš mnoho pozornosti. Míra pozornosti věnovaná plačící osobě závisela mj. na předpokládaném účelu přítomnosti plačící osoby. Roli hrála také vzdálenost od sledované situace, odhad kompetence herečky (zda situaci dokáže řešit sama) a hodnocení vážnosti situace. Také se ukázalo, že pokud se respondent nerozhodl plačící herečce pomoci, mohlo jít stále o projev prosociální (nechtěl ji přivádět do větších rozpaků). Míra pomoci se v kontrolní a experimentální skupině statisticky významně nelišila (zaznamenán byl pouze určitý trend), zároveň ale byla plačící osobě v průměru poskytnuta...
|
host ::
RSS.