|
|
Výpočet vlhkostního a deformačního pole v dřevěném prvku
Liška, Jan
V této diplomové práci je zpracována teoretická analýza vlhkostního a deformačního pole dřevěných nosníků. Tyto analýzy jsou využity při výpočtech vnitřních napětí a deformací v modelových příkladech pomocí softwaru založeném na metodě konečných prvků. Práce je rozdělena podle druhů okrajových podmínek modelovaného dřevěného prvku do tří základních skupin dle druhu podpor. Cílem práce bylo zkoumat vliv vlhkostního zatížení na deformace v průřezu dřevěného prvku. Současně s numerickým výpočtem pomocí softwaru byly provedeny analytické výpočty průhybu pro validaci numerických metod, ale to jen pro případ silového zatížení bez vlivu gradientu vlhkosti.
|
|
|
Zánik polsko-litevského státu 1791-1795
Liška, Jan ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Květina, Jan (oponent)
Práce si klade za cíl analýzu událostí, které vedly v letech 1791-1795 k postupnému zániku polsko-litevského státu. Rok 1791 byl zvolen jako počáteční z toho důvodu, že v jeho průběhu schválil tzv. Velký sejm ústavu 3. května, která je považována za poslední pokus o reformu nefunkčního ústavního zřízení, jež paralyzovalo politický život soustátí, snižovalo jeho obranyschopnost a činilo z něj loutku mocných sousedů, především Pruska a Ruska. Práce se soustředí na nejednoznačnou roli, kterou ve vymezeném období sehrál poslední král Stanisław II. August. Pozornost je rovněž věnována představitelům opozice vůči ústavním změnám, sdruženým v tzv. Targowické konfederaci, následné rusko-polské válce roku 1792, druhému dělení Polska, Kościuszkovu povstání a třetímu, konečnému dělení v roce 1795 - tyto události práce zasazuje do širšího kontextu tehdejší evropské politiky. K jejímu napsání autor využil prameny a literaturu v polském, ruském, německém, anglickém a francouzském jazyce.
|
|
|
Mechanické vlastnosti vrstveného konstrukčního dřeva ze smrku spojovaného kolíky
Liška, Jan
Základním cílem bakalářské práce bylo experimentální stanovení vybraných mechanických vlastností vrstvených panelů, vyrobených z konstrukčního smrkového dřeva, destruktivním způsobem dle ČSN EN 408. Vyrobené panely z křížem skládaného smrkového řeziva, spojeny bukovými kolíky bez použití lepidla, byly vyrobeny ve dvou variantách tří a pětivrstvé. Z vyrobených panelů byla nařezána zkušební tělesa, která byla postupně zatěžována 4-bodým ohybem pro zjištění meze pevnosti v ohybu a ohybového modul pružnosti. Pro zjištění smykového modulu pružnosti byl využit 3-bodý ohyb. Postupy zkoušek a výpočty daných vlastností byly provedeny dle předpisu v ČSN EN 408. Výsledky získané experimentálním měřením byly vyhodnoceny a srovnány s třídami pevnosti konstrukčního dřeva.
|
|
|
Pivot to Asia: What, Why and Whither? The Not So New Obama's Asia Policy
Liška, Jan ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Pivot neboli rebalancování do Asie, je zahraničně politická iniciativa vyhlášená administrativou prezidenta Obamy na konci roku 2011. Jádro této politiky tvoří prohlášení, že Spojené státy uznávají Asii-Pacifik jakožto nejdynamičtější světový region a motor světové ekonomiky, a že právě tady se rozhodne o budoucnosti globální politiky. Spojené státy - jakožto pacifická velmoc - pak budou v centru dění. Pivot do Asie je v zásadě zastřešujícím názvem pro celou sérii iniciativ, které USA v oblasti spustila. Jedná se o iniciativy nerjůznějšího typu - od posilování bilaterální vztahů se zeměmi v oblasti, přes ekonomické iniciativy typu Trans-Pacifického partnerství a aktivní participaci v regionálních multilaterálních organizacích, po přesunu části vojenských kapacit Spojených států z jiných regionů do Asie-Pacifiku. Pivot do Asie byl vítán některými státy v regionu, nicméně Čína, nejsilnější regionální hráč, ho kritizovala, neboť měla pocit, že je Pivot zaměřen proti ní. Pivot do Asie funguje už takřka tři roky. Ze své původní podoby se vyvinul do jiné, méně konfliktní vůči Číně. Nicméně, vzhledem k stupňujícím se rozmíškám v Jihočínském a Východočínském moři, někteří odborníci pochybují o prospěšnosti Pivotu. Kromě toho také existují obavy o udržitelnost Pivotu kvůli pokračujícím škrtům v obraném...
|
|
|
Polsko-sovětské vztahy od počátku druhé světové války do konce čtyřicátých let
Liška, Jan ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Květina, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá vývojem a peripetiemi polsko-sovětských vztahů během druhé světové války a navazujícího poválečného období. Zaměřuje se především na jednotlivé významné milníky a zkoumá, jakým způsobem ovlivnily utváření a proměny vzájemného poměru mezi Polskem a Sovětským svazem. První kapitola se postupně věnuje německo-sovětskému paktu a jeho roli v likvidaci polského státu, sovětizaci připojených území a katyňskému zločinu. Dále práce přibližuje okolnosti podepsání dohody Sikorski-Majskij, osudy polské armády v SSSR a analyzuje příčiny přerušení diplomatických styků mezi polskou exilovou vládou a Sovětským svazem. V závěrečných dvou kapitolách objasňuje postoj Sovětského svazu k Varšavskému povstání, roli, jakou polská otázka hrála na konferencích Velké trojky, a nastiňuje vývoj v poválečném období. Klíčová slova Polsko-sovětské vztahy, Polsko, Sovětský svaz, druhá světová válka, Pakt Molotov- -Ribbentrop, Katyň, dohoda Sikorski-Majskij, Varšavské povstání, Velká trojka
|
|
|
Acoustic properties of word stress in read Czech English
Liska, Jan ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
klíčová slova: česká angličtina, cizí přízvuk, slovní přízvuk, přízvučná slabika, trvání, f0, akustické vlastnosti. Tato studie zkoumá akustické vlastnosti slovního přízvuku v české angličtině. První kapitola vysvětluje problém cizího přízvuku z různých úhlů pohledu. Dále se zabývá různými vlivy na pociťovanou sílu cizího přízvuku. Závěrem je, že chybná realizace slovního přízvuku má jistě negativní vliv jak na hodnocení mluvčího tak na srozumitelnost řeči (Benrabah, 1997; Hahn, 2004; Cutler, 1984). V druhé kapitole porovnáváme výsledky studií, které zkoumaly mluvčí různých jazyků a předkládáme všeobecnou teorii osvojování akustických vlastností slovního přízvuku. Zajímají nás především f0 a trvání. Tato teorie, založená na hypotéze rysů (feature hypothesis) (McAllister et al., 2002 v Lee, Guion & Harada, 2006), říká, že jazyky, jejichž systém slovního přízvuku se podobá angličtině (např. holandština a arabština), používají akustické vlastnosti užívané v jejich rodném jazyce. Oproti tomu mluvčí jazyků s nekontrastivním slovním přízvukem (např. vietnamština a čeština) dávají přednost těm akustickým vlastnostem, které jsou v jejich rodném jazyce fonologicky aktivní na úrovni segmentů. Mluvčí vietnamštiny, tónového jazyka, preferují f0 před trváním vokálu (Nguyen, 2003), takže pro mluvčí češtiny,...
|
|
|
Vliv Liberální strany na politiku UK 1974-1983
Liška, Jan ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Britská společnost se v sedmdesátých letech 20. století změnila. Důsledkem toho, že se nedokázaly vypořádat s vleklými ekonomickými potížemi, klesla podpora Konzervativní a Labouristické strany, které se od Druhé světové války střídaly u moci. Zatímco v padesátých letech je podporovala drtivá většina obyvatelstva, v sedmdesátých letech dala čtvrtina voličů hlas jedné z menších stran. Většinu těchto hlasů obdržela Liberální strana, což spolu s nerozhodnými výsledky voleb 1974 umožnilo její návrat do centra politického dění. Právě únorové volby roku 1974 odstartovaly éru politických turbulencí ukončenou drtivým volebním vítězstvím Margaret Thatcherové v roce 1983, v níž byl vliv Liberální strany na britskou politiku mnohem větší než kdykoliv od roku 1945 do roku 2010. V bakalářské práci se zabývám právě vlivem Liberální strany na britskou politiku v letech 1974-1983 ve všech třech významech slova politika. Pozornost věnuji zejména Lib-Lab paktu z let 1977-1978 a vzniku a vyhlídkám aliance Liberální strany a nově vzniklé Sociálně demokratické strany. Na Lib-Lab pakt se soustředím proto, že se jedná o jediné období v druhé polovině 20. století, kdy se Liberální strana přímo podílela na vládě. Vznik Sociálně demokratické strany a Aliance pak zase měl rozsáhlé důsledky na stranický systém.
|
|
|
Dvě cesty Machiavelliho z italské krize ( Vladař a Rozpravy )
Liška, Jan ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce Dvě cesty Machiavelliho z italské krize (Vladař a Rozpravy) se zabývá dvěma hlavními díly Niccola Machiavelliho Vladařem a Rozpravami o prvních deseti knihách Tita Livia jako reakcí na soudobou politickou krizi v Itálii přelomu 15. a 16. století. Itálie, kde právě vrcholila renesance, byla v té době ekonomicky a kulturně nejvyspělejší oblastí Evropy, přesto se velká část poloostrova ocitla pod nadvládou cizích panovníků, což velice trápilo florentského a italského patriota Niccola Machiavelliho. Spisy Vladař a Rozpravy nabízí každý zcela jiný způsob jak se s italskou krizí vypořádat. Zatímco ve Vladaři hledá Machiavelli cestu z krize pomocí vlády jediného vladaře jedinečných schopností, v Rozpravách dává přednost republikánskému zřízení, ve kterém osobnost výjimečného vladaře de facto nahrazují pevné republikánské instituce a zákony. Cílem této práce je za pomocí komparace obou spisů zasazené do historicko-politického kontextu představit obě Machiavelliho cesty z italské krize a posoudit, které on sám nakonec dával přednost.
|
|
|
Bartholomeus Spranger ve sbírkách v České Republice
Liška, Jan ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Diplomní práce obsahuje popis osobnosti malíře Bartholomea Sprangera a jeho tvorbu v Českých sbírkách. Umělec Bartholomeus Spranger žil od roku 1546 do roku 1611. Narodil se v Antverpách a pak cestoval Evropou. Nejdříve zamířil do Francie ( Paříž a Lyon ) a poté šel do Itálie ( Parma, Milán a Řím ). Roku 1575 je povolán do Vídni a nato roku 1580 do Prahy. Cílem práce je analyzovat dílo v Českých sbírkách a zhodnotit jejich autorství. Dále pak cílem práce je prozkoumání písemných pramenů a také kritické zhodnocení použité literatury.
|
|
|
Deskové obrazy Mistra Litoměřického oltáře
Liška, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé Deskové obrazy Mistra litoměřického oltáře Bakalářská práce je složena z několika důležitých kapitol. V kapitole 1. "Mistr litoměřického oltáře, původ a kulturní prostředí" je popsán hypotetický život malíře a umělecké prostředí Jagellonského dvora v Praze. Rovněž je naznačeno v kapitole možné inspirace Mistra litoměřického oltáře od současníků z regionu Českého království, z franko- flámska, ze severní Itálie a z Podunajské školy. V podkapitole 1.1 "Stručný přehled tvorby Mistra" se popisuje přehledově o deskových obrazech a nástěnné malbě. Jednotlivé obrazy jsou rozčleněny podle údajného vzniku od nejrannějších po nejstarší. Kapitola 2 "Použitá literatura" přináší historiografický soupis literatury. První zmínky o dílech Mistra pocházejí z 19. století. Teprve roku 1928 dr. Josef Opitz označuje na výstavě malby Litoměřického oltáře za tvorbu malíře Mistra pašijí litoměřického oltáře. Mistru litoměřického oltáře se dále věnoval v 30. letech Antonín Matějček, Karel Chytil. Dalším historikem umění, kterým se tímto malířem, byl Jaroslav Pešina. Prof. Pešina napsal mnoho statí a kapitol k tomuto umělci. Rovněž napsal roku 1958 monografii "Mistr Litoměřický". Malíř zaujal také badatele mj. Jiřího Buštu, Ladislava Kesnera, Josefa Krásu, Jiřího Kropáčka, Alberta Kutala, Christiana Salma, Alfreda Stangeho,...
|
host ::
RSS.