|
|
Women 's Emancipation in Žilina from 1918 to 1945
Smidová, Michaela ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent)
SMIDOVÁ, Michaela: Ženská emancipácia v Žiline 1918-1945. [Diplomová práca]. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav hospodářských a sociálních dějin. Školiteľ: Prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2016. Diplomová práca sa zaoberá ženským emancipačným hnutím v Žiline na príklade vzniku a pôsobenia miestneho odboru Spolku slovenských žien Živena medzi rokmi 1918 až 1945. Na úvod predstavuje kontext mesta a okolitého regiónu a spolku Živena. Ďalej sa zaoberá zložením členskej základne odboru a tým, ako profil členky Živeny ovplyvňoval výber adresátov aktivít, postoj verejnosti k spolku a vnímanie vlastnej roly vo verejnom živote mesta. Analyzuje tiež stratégie spolku pre vstup do verejného priestoru mesta, vonkajšie aj vnútorné dôvody ich výberu a mieru ich úspechu, rovnako ako mieru úspechu, s akou sa im podarilo pôsobiť na verejnosť v oblasti propagácie ženskej emancipácie. Práca vzhľadom k zvolenému časovému obdobiu mapuje zmeny, ku ktorým došlo v skúmaných aspektoch, v dôsledku politických a spoločenských zmien na území Slovenska v priebehu medzivojnového obdobia a obdobia druhej svetovej vojny.
|
|
|
Černošice, pražské letovisko v závěru 19. a v prvých desetiletích 20. století. Příspěvek k poznání vzniku a vývoje rekreačních aktivit obyvatel měst v období industrializace
Šímová, Karolína ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem příměstských letovisek a rekreačních aktivit obyvatel Prahy ve druhé polovině 19. a v prvních desetiletích 20. století. Práce nejprve představuje následující témata: obecná charakteristika období industrializace, vznik a počáteční vývoj střední třídy, vila se zahradou na periferii industriálního velkoměsta jako specifický projev kultury střední třídy, fenomén zahradních měst, rekreační aktivity charakteristické pro industriální společnost a příměstská letoviska jako specifický způsob rekreace střední třídy. Poté je představeno konkrétní letovisko. Tímto letoviskem jsou Černošice, jedno z nejznámějších letovisek této doby, v jehož sousedství se nalézala další oblíbená letoviska obyvatel Prahy, např. Všenory nebo Dobřichovice. Tato práce hledá odpovědi na následující otázky: Jaké faktory či události vedly ke vzniku tohoto letoviska (např.: Kdy letovisko vzniklo? Proč bylo pro obyvatele Prahy atraktivní?)? Jak vypadal život v letovisku (např.: Jaké rekreační aktivity návštěvníci letoviska provozovali? Jaký druh lidí si zde stavěl vily?)? Jakou roli hráli obecní představitelé ve fungování letoviska (Jakými konkrétními způsoby letovisko podporovali? Jakými problémy se v této souvislosti zabývali?)? Odpovědi na tyto otázky se snaží přispět k pochopení obecného...
|
|
|
Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916. Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy
Cermanová, Jana ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Blümlová, Dagmar (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Jana Cermanová Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916 Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy Abstrakt disertační práce Sochařství jako umělecká disciplína zažilo v Čechách kolem přelomu 19. a 20. století nesmírně dynamický vzestup. S jistým zpožděním tak následovalo tolik obdivovaný vzor Francie, kde v roce 1910 Charles Morice s odkazem na Rodina a jeho žáky dokonce konstatoval převahu moderního sochařství nad malbou. Také v Čechách, zejména zásluhou dominantní osobnosti učitele J. V. Myslbeka, dozrála velmi ambiciózní skupina sochařů, která byla připravena řešit vzrůstající společenskou poptávku po dílech monumentálního charakteru, jež si zvláště v podobě pomníků takřka podmanila veřejný prostor města. Sochaři se věnovali zakázkám dekorativních soch pro architekturu i objednávkám funerální povahy, které jim zaručovaly jistý příjem a otevíraly cestu k vlastní volné tvorbě. Především ale onen "mor pomníkový" poutal k sochařství všeobecnou pozornost a zajišťoval umělcům společenskou prestiž. Sochaři se začali více účastnit uměleckého dění a podstatnou měrou se podíleli na řešení aktuálních výtvarných problémů. Konjunktura, kterou zažívalo sochařství veřejného prostranství, se přenesla rovněž do soudobých ...
|
|
|
France's Role in Forming the Czechoslovakian Elites (1900 - 1950)
Hnilica, Jiří ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Ory, Pascal (oponent)
Tato práce hledá odpovědi na otázky týkající se role, kterou hrála Francie při formování československých elit v první polovině 20. století. Studie spočívá na třech základních pilířích. Prvním z nich je studium rámce, ve kterém se vyvíjely československo-francouzské vztahy v oblasti kultury, kulturní a školské politiky. Druhým pilířem je otázka přímého působení Francie na území Československa - a to prostřednictvím pevných struktur, které se vytvořily v souvislosti s konstituováním nového státu a s rozvojem aktivní francouzské kulturní politiky po roce 1918. Na jedné straně Francouzský institut v Praze, jenž nechtěl být ve studovaném období pouze kulturním střediskem, ale jeho ambice se dotýkaly především oblasti vědecké spolupráce (jazyk, filozofie, historie, právo, medicína, ekonomie, chemie, technické obory). Na druhém místě pak Francouzské reálné gymnázium v Praze, na jehož příkladu je možné velmi dobře studovat konkurenční meze spolupráce mezi oběma zeměmi v oblasti středního školství. Tato soukromá instituce (zestátněna 1937), přestože počet jejích studentů narůstal, nikdy nepřestala řešit klíčovou otázku: jedná se o československou školu s vyučovacím jazykem francouzštinou nebo o francouzskou vzdělávací instituci působící na území Československa? Třetím zmiňovaným pilířem je pak otázka formování...
|
|
|
"Býti osudu k dispozici" Život českého lékaře a politika Emanuela Engla (1844-1907)
Procházka, David ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent)
Práce zachycuje životní osudy českého lékaře a politika Emanuela Engla (1844-1907). Jejím cílem je tuto dosud málo známou postavu české politické scény druhé poloviny 19. století představit v celé škále jejích nejvýznamnějších aktivit. V pěti kapitolách objasňuje z jakého sociálního prostředí Engel pocházel, sleduje období jeho vzdělávání, jeho vychovatelskou činnost v zahraničí, lékařskou a posléze i politickou dráhu, která vyvrcholila jeho působením ve funkci předsedy mladočeského klubu na říšské radě v 80. a 90. letech. Práce vychází především z Englovy písemné pozůstalosti, uložené v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze a je obohacena o informace získané z řady dalších komplementárních pramenů. Je první obsáhlejší biografií, která zachycuje celé období Englova života.
|
|
| |
|
|
České ženské hnutí v zápase o politické zrovnoprávnění žen. Role spolků a politických stran v letech 1890-1914
Malínská, Jana ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Disertační práce České ženské hnutí v zápase o politické zrovnoprávnění žen (Role spolků a politických stran v letech 1890-1914) sleduje ty aspekty procesu demokratizace české společnosti od obnovení parlamentarismu a konstitucionalismu na počátku šedesátých let 19. století do první světové války, které závisely na iniciativě žen sdružujících se ve spolcích. Sílící střední vrstvy české společnosti a od poloviny šedesátých let také vstřícnější legislativa připravily půdu pro rozvoj středostavovského ženského hnutí. Na něj o dvacet let později navázalo hnutí žen dělnických, katolických a křesťansko-sociálních. Jednotlivé proudy ovlivňovaly vědomí společnosti a snažily se získávat její podporu pro své cíle - zabezpečení kvalitního vzdělávání žen, řešení sociálních problémů a úpravu zákonů dosud stvrzujících jejich nerovnoprávné postavení. Měnící se ekonomické a demografické podmínky nutily po přelomu století stále více měšťanských žen vstupovat do zaměstnaneckého poměru, což přinášelo nejen nové problémy, ale také potřebu je řešit. Začaly si uvědomovat svou lidskou a odbornou hodnotu a zároveň občanskou a zvláště politickou neplnoprávnost, jíž považovaly za zásadní překážku svého celkového zrovnoprávnění. Občanskému uvědomování žen a jeho reflexi v praktické činnosti i v konfliktech s konservativními a...
|
|
|
Paďouři, trampové a netrampové: proměny české krajiny na konci 19. a v prvních desetiletích 20. století v důsledku návratu městského obyvatelstva k "přírodě"
Posledníková, Jiřina ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent)
Práce pojednává o proměnách české krajiny na konci 19. a v prvých desetiletích 20. století v důsledku návratu městského obyvatelstva k přírodě. Nejdříve se zabývá fenoménem návratu k přírodě a dále faktory, které se k němu pojí, tj. industrializace, průmysl, romantismus a volný čas. Tyto faktory nevedly pouze ke vzniku fenoménu návratu samotného, ale i fenoménů dalších, tj. ochrana přírody, rozmach sportovních činností. Jedním z ústředních motivů této diplomové práce byl předpoklad, že lidé uzavření do městských aglomerací záhy touží po alespoň chvilkovém, ale pravidelném úniku z rušného prostředí. Formovalo se tak hnutí "návratu k přírodě". Narůstající obliba rekreačních aktivit vedla k výraznějšímu zásahu do charakteru krajiny; rekreační aktivity byly také jedním z prostředků šíření městské civilizace na venkov. Práce mapuje vznik a vývoj základních volnočasových aktivit (turistika, tramping, sport) a také jejich projevů (budování rozhleden, víkendových osad). Modelovou oblastí je prostor Senohrab a Hrusic, od konce 19. století jedna z tradičních rekreačních oblastí obyvatel Prahy.
|
|
|
České střední školy, jejich studenti a profesoři v letech 1867 až 1918
Řezníčková, Kateřina ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Rýdl, Karel (oponent)
bouřlivým vývojem i rozvojem. Během tohoto období se zněkolikanásobil jejich počet a rozrostla jejich síť. V roce 1848 existovalo v Čechách pouze devět gymnázií, na nichž se alespoň částečně prosazovala ve vyučování čeština a jedna reálka (reálky se ovšem staly středními školami až po zavedení Bonitz-Exnerova nástinu). Těsně před první světovou válkou už bylo českých středních škol přesně sedmdesát. Rozšiřování nabídky středoškolského studia ale samozřejmě nebylo jen záležitostí Čechů, k podobnému rozvoji docházelo v celém Rakousku-Uhersku, i když přece jen o něco rychleji se rozrůstalo školství národní, vždyť úspěchy v boji za české školy byly také politickou záležitostí. V této době se také krystalizuje obsah středoškolského studia do té podoby, která posléze ovlivnila i celou první polovinu dvacátého století. Klasická gymnázia se definitivně odpoutala od středověkého modelu, když do svých zdí začala vpouštět také přírodovědné předměty a moderní jazyky. Hledaly se také nové cesty, jak sblížit reálné, původně především prakticky zaměřené vzdělání a klasické, humanitně orientované vzdělání. Osnovy některých předmětů na reálkách se proto začaly do značné míry připodobňovat gymnaziálním. Jiným řešením téhož problému bylo vytvoření nového typu školy, který alespoň zčásti nabízel svým studentům obojí...
|
|
|
České střední školy, jejich studenti a profesoři v letech 1867 až 1918
Řezníčková, Kateřina ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Rýdl, Karel (oponent)
bouřlivým vývojem i rozvojem. Během tohoto období se zněkolikanásobil jejich počet a rozrostla jejich síť. V roce 1848 existovalo v Čechách pouze devět gymnázií, na nichž se alespoň částečně prosazovala ve vyučování čeština a jedna reálka (reálky se ovšem staly středními školami až po zavedení Bonitz-Exnerova nástinu). Těsně před první světovou válkou už bylo českých středních škol přesně sedmdesát. Rozšiřování nabídky středoškolského studia ale samozřejmě nebylo jen záležitostí Čechů, k podobnému rozvoji docházelo v celém Rakousku-Uhersku, i když přece jen o něco rychleji se rozrůstalo školství národní, vždyť úspěchy v boji za české školy byly také politickou záležitostí. V této době se také krystalizuje obsah středoškolského studia do té podoby, která posléze ovlivnila i celou první polovinu dvacátého století. Klasická gymnázia se definitivně odpoutala od středověkého modelu, když do svých zdí začala vpouštět také přírodovědné předměty a moderní jazyky. Hledaly se také nové cesty, jak sblížit reálné, původně především prakticky zaměřené vzdělání a klasické, humanitně orientované vzdělání. Osnovy některých předmětů na reálkách se proto začaly do značné míry připodobňovat gymnaziálním. Jiným řešením téhož problému bylo vytvoření nového typu školy, který alespoň zčásti nabízel svým studentům obojí...
|
host ::
RSS.