|
| |
|
|
Výuka základů matematické analýzy na střední škole, případová studie
Hamšík, Karel ; Vondrová, Naďa (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent)
V této práci se zabývám výukou základů matematické analýzy na střední škole. Jedná se kon- krétně o ty oblasti matematiky (funkce, derivace, integrály), které se následně hlouběji probírají na vysokých školách přírodovědného, technického, ekonomického a dalších zaměření. Jelikož se většina studentů vysokých škol s touto problematikou alespoň v malé míře setká, zajímá mě, do jaké míry jsou žáci po opuštění středoškolských lavic připraveni na setkání s touto látkou, resp. jak moc pojmy z analýzy při studiu střední školy setkali, jak jim rozumí a zda je dokáží používat. Cílem práce je popsat způsob výuky základů matematické analýzy v konkrétním semináři, kde se tato látka probírala, a následně ověřit schopnost žáků samostatně řešit úlohy z této oblasti matematiky formou souboru didaktických testů a jejich následného rozboru. Rozbor ukázal, že látka matematické analýzy, jejíž výuka byla pozorována a její výsledky testovány, je žáky z větší části dobře pochopena. Seminář tedy splňuje předpoklady úspěšného úvodu do tohoto učiva, které lze v dalším vysokoškolském vzdělávání úspěšně využít a rozšířit. Klíčová slova: Výuka analýzy, střední škola, matematická analýza, derivace, integrály, limity, funkce.
|
|
|
Porovnání pojetí didaktického prostředí u Ericha Wittmanna a v Genetickém konstruktivismu
Tuška, Jan ; Kvasz, Ladislav (vedoucí práce) ; Vondrová, Naďa (oponent)
Cílem obsahu práce je především srovnání pojetí didaktického prostředí mezi německým didaktikem matematiky Erichem Wittmannem a směrem nazývaným genetický konstruktivismus. Erichu Wittmannovi je věnována větší část práce a čtenář si zde může vytvořit celistvou představu o jeho přístupu k výuce matematiky. Oba přístupy jsou nejprve teoreticky popsány z různých úhlů a následně demonstrovány na příkladech z příruček učitelů a učebnic s didaktickým komentářem. Metodikou v práci užitou bylo nejprve prostudování teoretických materiálů obou pojetí a následné vyhledání relevantních příkladů, kde jsou patrné aplikace teoretických myšlenek analyzovaných autorů. Užity jsou příklady úloh z prvního a druhého stupně základní školy. V další části práce jsou oba přístupy porovnány vedle sebe s užitím relevantních citací v otázkách komunikace ve třídě, užití nástrojů ve výuce, roli učitele, užití prostředí pro výuku matematiky a otázce genetického principu. V tomto porovnání diplomová práce ukazuje, že obě pojetí didaktického prostředí mají mnoho společných znaků - ty jsou vyjmenovány a okomentovány a v závěru práce shrnuty. Jako výrazný element Wittmannovy didaktiky se ukázalo využití nástrojů ve výuce a využívání didaktických prostředí pro výuku. Jedním ze závěrů je také identifikace Wittmanna jako genetického...
|
|
|
Goniometrické funkce a jejich inverze
Šimková, Jana ; Kvasz, Ladislav (vedoucí práce) ; Nižňanská, Kristýna (oponent)
Tato bakalářská práce ukazuje čtyři základní způsoby, jak zavést goniometrické a cyklometrické funkce. Práce je primárně určena pro žáky středních škol, kteří se s některými z těchto zavedení ve škole setkali. Cílem bakalářské práce je především ukázat ucelené definice goniometrických funkcí a cyklometrických funkcí dle různých způsobů a představit jejich základní vlastnosti. Cílem práce je také ukázat rozdíl a přechod mezi zavedeními a jejich ekvivalenci.
|
|
| |
|
| |
|
|
Labyrinty - nástroj rozvoje orientace v prostoru a rovině u předškolních dětí
Černá, Lenka ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, zda procvičování labyrintů pomocí gradovaných sérií ovlivní jejich výsledné řešení, tedy i orientaci v rovině, prověřit míru pochopení labyrintů a zjistit, zda má pohlaví dětí vliv na výsledné řešení. Práce tedy využívá prostředí labyrintů k rozvoji orientace v omezeném strukturovaném prostoru u předškolních dětí ve věku pět až šest (sedm) let. Teoretická část charakterizuje dítě předškolního věku a vysvětluje souvislosti s předmatematickou gramotností a orientací v prostoru/rovině s přenesením na labyrinty. Dále se na labyrinty zaměřuje z pohledu historického, významového i didaktického. Praktická část popisuje výzkumné šetření, které při získávání informací od stanovených vzorků využívá strukturovaného pozorování, a ke konečnému zjištění výsledků srovnávací analýzy. Jsou diskutovány souvislosti: s potřebami dítěte a jejich nasycením; s orientací v prostoru/rovině; s problémovou situací; s interakcí učitelky a dítěte. KLÍČOVÁ SLOVA Dítě předškolního věku, předmatematická gramotnost, prostorová orientace, rovinná orientace, labyrinty, užité metody a formy řešení.
|
|
|
Konstrukce křivek u DESCARTA
Fabián, Tomáš ; Kvasz, Ladislav (vedoucí práce) ; Zhouf, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá studiem konstrukcí algebraických křivek pomocí mechanických nástrojů navržených René Descartem. V práci je obsažen stručný Descartův životopis, je nastíněna Descartova vědecká metoda a je ukázán Descartův pohled na křivky, jejich konstrukci a využití. Prostředky dynamické geometrie jsou zde konstruovány křivky zavedené Descartem pomocí pravítkového přístroje, pravítkového přístroje pro hyperbolu a jeho různými variantami, kde vykreslující přímka je nahrazena některou z kuželoseček ve speciální poloze. V závěrečné části práce jsou ukázány konstrukce čtyř oválů využitelných v katoptrice a dioptrice, které Descartes konstruoval bodově. Všechny konstrukce jsou provedeny v programu Cabri Geometry II a jsou doplněny odvozením příslušných rovnic výsledných křivek. Při odvozování rovnic jsou použity jen elementární algebraické postupy, jichž by ve své době mohl využít i sám Descartes a které jsou srozumitelné i studentům středních škol. Klíčová slova: Descartes, pravítkový přístroj, křivka, konchoida, trident, ovál
|
|
| |
|
|
On the Method's Disappearance: Analysis between philosophies of social contract and classical sociologies. A Study in Epistemology
Maršálek, Jan ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent) ; Karsenti, Bruno (oponent)
DE LA DISPARITION D'UNE MÉTHODE : l'Analyse entre philosophies du contrat social et sociologies classiques Étude d'épistémologie Jan Maršálek Résumé (version courte) : Dans la continuité déloyale de la tradition épistémologique française, notre travail a pour objet le phénomène de la disparition d'une méthode, que nous appelons « analytique ». A travers les oeuvres de T. Hobbes, J.-J. Rousseau, H. Spencer et E. Durkheim, nous montrons la variation du statut épistémologique de l'analyse, et fondons le concept d'« événement épistémologique ». Notre point de vue est strictement épistémologique : au détriment des thèmes qui relient les auteurs les uns aux autres, nous nous penchons sur la méthode qui, au lieu de se dissiper suite au refus qu'elle essuie, change de lieu, s'égare. C'est l'identification de l'analyse dans la pensée qui ne s'en réclame pas comme d'un principe actif qui nous autorise à parler de sa disparition. Son statut s'en trouve « dégradé » : méthode dans les philosophies du contrat social, l'analyse persiste chez Spencer et Durkheim, de façon inavouée, en tant que matrice, que promesse, que stratégie démonstrative. Résumé (version longue) : Dans la continuité doublement déloyale de la tradition épistémologique française, largement occupée par la formation (construction, généalogie, invention,...
|
host ::
RSS.