|
|
Časově-symbolické horizonty postav v několika typech současného českého románu
Kudlová, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Trávníček, Jiří (oponent) ; Papoušek, Vladimír (oponent)
Mgr. Klára Kudlová Anotace dizertační práce (Časově-symbolické horizonty postav v několika typech současného českého románu): Anotace: Teoretická část této práce uvádí a představuje nejprve skupinu naratologických konceptů navržených prostředí literárně-vědného kognitivismu a vztažených k problematice postav (v pracích Uriho Margolina) a jejich konfigurací (v práci Catherine Emmott(ové)) a k modelování příběhového světa (u Davida Hermana). Tyto koncepty jsou pak propojeny s tezemi, které Ricoeurův Temps et recit předkládá ve vztahu k románu a jemu vepsaným "spojnicím" historického času. Na pozadí takto založené syntézy je pak vypracován samostatný koncept románového žánru a dále model časově-symbolických horizontů postav. Jednotlivé časově-symbolické horizonty jsou chápané jako obligátně přítomné v "půdorysu" románu a spojené s plány přítomnosti, minulosti a budoucnost, jsou zde označeny jako horizont autorit, horizont současníků a horizont dědiců; horizont věčnosti je pak založen na propojení s oblastí apriorního smyslu a je chápán jako horizont fakultativní. V interpretační části práce byl pak uvedený model časově-symbolických horizontů a konfigurací postav v nich využit pro interpretaci a typologické usouvztažnění několika podob soudobého českého románu. Těmito podobami byly jednak ženský a "autentický"...
|
|
|
Básník a kronikář. Reflexe hispanoamerické skutečnosti v prozaických textech Octavia Paze a Carlose Monsiváise
Riebová, Markéta ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Kudlová, Klára (oponent) ; Vydrová, Hedvika (oponent)
1 BÁSNÍK A KRONIKÁŘ. Reflexe hispanoamerické skutečnosti v prozaických textech Octavia Paze a Carlose Monsiváise ABSTRAKT Na základě analýzy vybraných textů z esejistické tvorby Octavia Paze a literárně-žurnalistických kronik Carlose Monsiváise se v této studii snažíme dokázat, že vztah mezi literárním a novinářským dílem obou autorů není vztahem opozice či absence souvislosti, jak byl kritikou často označován, nýbrž vztahem komplementárním, který usnadňuje vzájemné pochopení textů obou autorů a odkazuje na tradici kritického myšlení mexického liberalismu 19. století, k níž se Paz i Monsiváis hlásí. V první kapitole se zabýváme literárním ztvárněním přelomových událostí studentského hnutí roku 1968 v Mexiku v Pazově eseji Kritika pyramidy (Crítica de la pirámide, 1970) a v Monsiváisově sbírce kronik Nezapomenutelné dny (Días de guardar, 1970). Soustředíme se na metaforu a ironii jako modality historické imaginace obou tvůrců, na zdroje inspirující jejich obrazné vyjadřování (jednotící archetypální vidění světa či naopak fragmentarizující využití polyfonie) a v neposlední řadě na tón, jakým se obracejí k pomyslnému čtenáři svých textů. Teoretickou oporu k tomuto srovnání nacházíme především v pracích Haydena Whitea, Paula Ricoeura a M. M. Bachtina. Druhá kapitola na základě komentovaného čtení fragmentů...
|
|
|
Diskurzní typologie postav a současný český román
Kudlová, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Trávníček, Jiří (oponent) ; Holý, Jiří (oponent)
Prvotním cílem předkládané práce bylo pokusit se navrhnout typologii románových postav, která by byla založena na povaze tohoto žánru jako takového. Za tímto účelem byla nejprve podniknuta hlubší analýza distinktivních rysů románového žánru; tato analýza se přitom soustředila zvláštním způsobem na románový diskurs. Takto se odhalila možnost rozvrhovat diskurs - v souladu s časovými a symbolickými principy - do konkrétního modelu, díky němuž dochází k rozlišení tří elementárních "horizontů" postav. Toto rozlišení je pak základem navrhované diskurzivní typologie. Ta umožňuje nahlížet postavy jako komplexní soubor, přičemž zároveň otevírá možnost popisuje jejich vztahů a interakce (nebo také jejich "konstelací"). Konečně pomáhá při určování funkce a postavení, které postavy naplňují v konkrétním světě románu. Druhotným cílem této disertace bylo prověření nosnosti navrhované typologie v jejím "aplikovaném užití". Toto prověření se uskutečnilo prostřednictvím interpretací čtyř skupin současných českých románů, spojených různými diskurzivními koncepty. Těmito koncepty konkrétně byly: teze "nového, blížícího se transcedentalismu" v pracích Zdeňka Mathausera, autonomní pojetí "ženského románu", představa "proudu existenciálních fenoménů" přítomných v české literatuře 20. století, obhajovaná Vladimírem Papouškem, a...
|
|
|
Případ "autentického" románu
Kudlová, Klára
Studie je založena na teoretickém předpokladu, že tzv. autentická literatura je vlastně založena na hře se zdvojením obrazu. Zatímco fikční obrazy zdánlivě odkazují k aktuálnímu světu, ve skutečnosti mohou odkazovat pouze k tzv. emblémům. (Tyto emblémy jsou sdílené představy, vytvořené ve všeobecném povědomí na základě různých nefikčních textů a informací, reprezentujících skutečně existující osoby, texty, události atd.) Druhá část studie porovnává dva konkrétní případy "autentického" románu, a to Armády noci (The Armies of the Night, 1968) Normana Mailera a Rok Kohouta (2008) Terezy Boučkové, se zvláštním důrazem na druhý jmenovaný. Zdá se, že zatímco Mailerův "autentický" román se chová intertextuálně, dílo Boučkové funguje - zejména s ohledem na informační emblémy - jako hypertext.
|
|
|
Česká literatura v intermediální perspektivě. IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?)
Fedrová, Stanislava ; Zajac, P. ; Winter, A. ; Štochl, J. ; Novák, R. ; Beličová, R. ; Foret, M. ; Kořínek, Pavel ; Jareš, Michal ; Bubeníček, P. ; Koblížek, T. ; Mareš, P. ; Málková, I. ; Čulík, J. ; Kyuchin, Kim ; Zelinský, M. ; Schultze, B. ; Gerčikova, I. ; Voisine-Jechová, H. ; Cloutier, C. ; Jirsa, T. ; Kapsová, E. ; Jedličková, Alice ; Mercks, K. ; Režná, M. ; Změlík, R. ; Šlaisová, E. ; Ambros, V. ; Janáčková, J. ; Pariláková, E. ; Váša, O. ; Lemańczyk, M. M. ; Schmid, H. ; Vaňková, I. ; Machová Ondřejová, K. ; Šolić, M. ; Müllerová, L. ; Kudlová, Klára ; Pořízka, P.
Mezinárodní bohemistický kongres se koná každých pět let z iniciativy Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky. Letošního kongresu se zúčastnilo více než 150 vědců z celého světa. Světový výzkum v oblasti teorie intermediality za poslední dvě dekády pokročil od případových studií k prvním syntézám a typologiím, zatímco v českém kontextu má stále mírný příznak "jinakosti". Studie shromážděné v tomto sborníku se zabývají analýzou překračování mediálních hranic v rámci autorských poetik, uvnitř individuálních děl i mezi sémiotickými systémy: problematice filmové či rozhlasové adaptace literárních děl, komiksu, ekfrázi a dalším tematizacím výtvarného umění nebo hudebních motivů v literatuře, vztahu dramatu k jeho divadelní realizaci nebo reprezentaci skutečnosti či postupů jiných médií v literárních textech.
|
|
| |
host ::
RSS.