|
|
Využití terapie vynuceného používání paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě v ergoterapii
Horsáková, Petra ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Bc. Petra Horsáková Vedoucí práce: Bc. Mária Krivošíková, M.Sc. Oponent práce: Název diplomové práce: Využití terapie vynuceného používání paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě v ergoterapii. Abstrakt diplomové práce: Terapie vynuceného používání (constraint induced movement therapy) představuje jednu z neurorehabilitačních metod. Je založena na principu překonávání fenoménu naučeného nepoužívání pomocí specifického terapeutického protokolu zahrnující behaviorální techniky. Tato diplomová práce se soustředí na využití terapie vynuceného používání u dospělých pacientů po cévní mozkové příhodě s poruchou hybnosti horní končetiny a je napsána formou literárního přehledu. Práce třídí současné dostupné studie zabývající se tématem a shrnuje nejdůležitější poznatky. Hlavním cílem práce je získat ucelený přehled současných studií a poznatky poté využít v ergoterapeutické praxi. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou část, ve které je popsána historie vzniku metody, jsou zde vysvětleny základní principy metody a je podrobně popsán obsah terapeutického protokolu. V analyticko-deskriptivní části jsou analyzovány a třízeny zahraniční studie podle témat, které se ve studiích vyskytují a které jsou významné vzhledem k ergoterapeutické praxi. Součástí práce jsou také...
|
|
|
Diagnostika poruch paměti u pacientů s Alzheimerovou chorobou Podtitul: Vztah mezi poruchou paměti a vybranými všedními denními činnostmi
Košnarová, Lenka ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Piťhová, Zuzana (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno: Bc. Lenka Košnarová Vedoucí práce: Mária Krivošíková, M.Sc. Oponent práce: Název diplomové práce: Diagnostika poruch paměti u pacientů s Alzheimerovou chorobou Abstrakt diplomové práce: Cíl práce: Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit vliv poruch paměti na soběstačnost u pacientů s Alzheimerovou chorobou (ACH). Dalším cílem diplomové práce bylo zjistit, zda věk pacientů s ACH ovlivňuje úroveň výkonu zaměstnávání ve všedních denních činnostech. Metodika: Výběrový soubor byl sestaven z 50 probandů (11 mužů, 39 žen), kterým byla diagnostikována ACH lékařem. Pro sběr dat byl použit dotazník Bristolská škála aktivit denního života (BADLS), hodnotící soběstačnost a Kontextuální paměťový test (CMT) pro zhodnocení poruch paměti. Verifikace hypotéz byla provedena korelační analýzou, korigovaným Spearmanovým korelačním koeficientem a regresní analýzou. Výsledky: Výzkum potvrdil signifikantní vztahy mezi skóre BADLS a skóre CMT - okamžitého vybavování (rSp= .51; p<0.05), pozdního (rSp= .42; p<0.05) celkového (rSp= .48; p<0.05). Dále výsledky výzkumu naznačují, že se poškození paměti projeví více u PADL. Také nebyl zjištěn statisticky významný vztah mezi věkem a výkonem ve všedních denních činnostech (ADL) koeficient (rSp= .07; p<0.05). Závěr: Při pozdní detekci poruch paměti často...
|
|
|
Objektivizace jemné motoriky u pacientů po traumatickém poškození mozku pomocí testu Purdue Pegboard
Kaňková, Hana ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
diplomové práce: Normy Purdue pegboard testu nejsou stanovené u žádné reprezentativní skupiny v České republice. Prvním cílem této práce je vytvoření základní normy pro Purdue pegboard test na nereprezentativním výběrovém vzorku u klinické populace. Normy jsou stanovené u osob s traumatickým poraněním mozku ve věku 22-40 let v chronickém stádiu poranění. Druhým cílem této práce je zhodnotit klinickou využitelnost testu Purdue pegboard testu u této cílové skupiny. K prvnímu cíli je využito Studentova t-testu a věrohodnostního poměru pro statistickou analýzu hypotéz. Pro grafické zpracování normy jsou zvoleny lineární rovnice s vyobrazením Gaussovy křivky. K splnění druhého cíle jsou analyzovány 3 případové studie osob po traumatickém poranění mozku. Nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl skóre Purdue pegboard u pracujících a nepracujících osob po traumatickém poranění mozku, stejně tak u žen a mužů. Bylo prokázáno, že věk ovlivňuje skóre Purdue pegboard testu u mužů po traumatickém poranění mozku, u žen tento výsledek nebyl prokázán. V této práci jsou prezentovány základní normy pro osoby po traumatickém poranění mozku v standartní a percentilové škále. Normativní data Purdue pegboard testu stanovené u této klinické populace usnadní práci ergoterapeutů, protože bude možné lépe identifikovat deficity...
|
|
|
Dynamický Loewensteinský ergoterapeutický kognitivní test u osob se získaným poškozením mozku v produktivním věku
Křelinová, Michaela ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Krivošíková, Mária (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno: Bc. Michaela Křelinová Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Jaromíra Uhlířová Název diplomové práce: Dynamický Loewensteinský ergoterapeutický kognitivní test u osob se získaným poškozením mozku v produktivním věku ABSTRAKT Diplomová práce Dynamický Loewensteinský ergoterapeutický kognitivní test u osob se získaným poškozením mozku v produktivním věku se zabývá porovnáním úrovně kognitivních funkcí zdravé populace a osob se získaným poškozením mozku pomocí baterie dynamický Loewensteinský ergoterapeutický kognitivní test (DLOTCA). Teoretická část práce se zaměřuje na problematiku získaného poškození mozku, popis kognitivních oblastí a zároveň jejich patologie vlivem tohoto poškození. Praktická část práce je zaměřena na testování kognitivních funkcí pomocí dynamického Loewensteinského ergoterapeutického testu. Hlavním předmětem výzkumu práce je využitelnost pracovní verze dynamického Loewensteinského ergoterapeutického testu kognitivních funkcí (DLOTCA), jeho přeložená verze. Testování probíhalo na 70 probandech rozdělených do 3 skupin. Zdravé osoby (n=50), osoby se získaným poškozením mozku vlivem cévní mozkové příhody (n=10) a osoby se získaným poškozením mozku vlivem traumatického poškození (n=10). Klíčová slova: získané poškozené mozku dynamická Loewensteinský ergoterapeutický...
|
|
|
Stanovení základních norem Jebsen-Taylor testu u zdravých osob
Bačová, Eliška ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
diplomové práce: Porucha motoriky horních končetin je v dnešní době velice častým důvodem invalidizace mnoha osob. Proto je třeba se touto problematikou zabývat a hledat možnosti hodnocení a terapie. Jednu ze standardních metod představuje Jebsen-Taylor test (JTT). Diplomová práce pojednává o teoretických aspektech Jebsen-Taylor testu a uvádí výsledky výzkumů ověřujících psychometrické vlastnosti testu a vliv demografických charakteristik na výkon v něm. Teoretická část práce je věnována také jemné motorice, se kterou test úzce souvisí. Výzkumná část představuje výsledky výzkumu na nereprezentativním výběrovém souboru české neklinické populace. Cílem práce je vytvoření základních norem Jebsen-Taylor testu u této populace. Normy testu byly vytvořeny na vzorku 180 zdravých osob zvlášť pro muže a ženy rozdělených do tří věkových skupin (20-59, 60-75, 76-99 let). Věk participantů měl vliv na výsledky ve většině subtestů Jebsen-Taylor testu, kdy s narůstajícím věkem skupin stoupal i průměrný čas jednotlivých subtestů. Vliv pohlaví se ve většině subtestů výrazně neprojevil. Výkon v testu se v závislosti na dominanci končetiny významně lišil u většiny mužů, naopak u žen se ve většině případů významný rozdíl neprojevil, vyjma simulovaného jedení a psaní. Ve výzkumné části jsou také porovnány původní normy...
|
|
|
Efekt terapie kognitivních funkcí u pacientů s demencí
Nová, Jarmila ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Piťhová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá efektivitou kognitivního tréninku se zaměřením na paměť a pozornost u osob s diagnostikovanou demencí, a to především u osob s vaskulární demencí, smíšenou demencí a Alzheimerovou nemocí. Teoretická část se zabývá problematikou demence a aktuálními poznatky na poli kognitivní terapie a ergoterapie. Hlavním cílem empirické části této diplomové práce je zjištění efektivity kognitivního tréninku u osob s diagnostikovanou demencí. Dalším cílem je zjištění, do jaké míry jsou subjektivně klienti spokojeni s terapií kognitivních funkcí. Trénink kognitivních funkcí je proveden v časovém horizontu osmi týdnů v sociálních institucích v Jirkově a Chomutově. Výzkumný vzorek se skládá z 24 klientů (>65 let) s diagnostikovanou Alzheimerovou nemocí, vaskulární demencí a smíšenou demencí, kteří jsou rozděleni do experimentální a srovnávací skupiny. Klienti jsou hodnoceni před zahájením intervence a po dokončení intervence pomocí testu Mini-Mental State Examination (MMSE), Trail Making testem, část A (TMT:A) a Schwartzovou škálou hodnocení terapie (SOS-10). Statisticky významné výsledky dle stanovené hladiny významnosti (p < 0,05) měl test MMSE (0,01 < 0,05) a škála SOS-10 (0,02 < 0,05), zatímco test TMT:A (0,09 > 0,05) nepotvrdil efektivitu terapie z důvodu malého výzkumného vzorku....
|
|
| |
|
|
Ergoterapeutická intervence u dětí s poruchou vnímání tělesného schématu
Smrčková, Andrea ; Ředinová, Barbora (vedoucí práce) ; Krivošíková, Mária (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení autorky: Andrea Smrčková Vedoucí práce: Bc. Barbora Ředinová Název bakalářské práce: Ergoterapeutická intervence u dětí s poruchou vnímání tělesného schématu Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá vývojem tělesného schématu, jeho poruchami v dětském věku a možnostech ovlivnění, především senzorickou integrací. Hlavním cílem této práce bylo vytvoření přehledného manuálu o vývoji tělesného schématu od perinatálního období, ve kterém je neopominutelnou složkou, po novorozenecký, kojenecký, batolecí a předškolní věk, kdy jsou možnosti ovlivnění poruchy nejefektivnější a zajišťují kvalitní výsledky. Práce má dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje nejčastěji používané pojmy týkající se těla a tělesného vnímání, vývoj vnímání, konkrétní diagnózy, u kterých se vyskytuje porucha tělesného schématu, způsoby hodnocení a terapie. Praktická část obsahuje dvě kazuistiky předškolních dětí s diagnostikovanou dyspraxií, u nichž jsem vyhodnotila poruchu tělesného schématu. Z praktických poznatků vyplývá důležitost správného fyziologického vnímání a negativní dopady poruchy na motorické dovednosti ve všech oblastech. Klíčová slova: Ergoterapie, tělesné schéma, dyspraxie, senzorická integrace, vývoj tělesného schématu
|
|
|
Ergoterapie pacientů po poškození mozku s neglect syndromem
Říhová, Petra ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Krivošíková, Mária (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Petra Říhová Vedoucí práce: Mgr.Jaromíra Uhlířová Oponent práce: Název bakalářské práce: Ergoterapie u pacientů po poškození mozku s neglect syndromem Tato bakalářská práce je zaměřená na shrnutí aktuálních poznatků o neglect syndromu, velmi zajímavém fenoménu provázejícím poškození mozku. Poskytuje informace o jeho prevalenci, etiopatogenezi, členění, klinickém obraze a průběhu onemocnění. Zvláštní pozornost je věnována diagnostickým a terapeutickým postupům a popisu ergoterapeutické intervence během jednotlivých fází onemocnění. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části, která je zpracována formou literární rešerše, jsou shrnuty poznatky o neglect syndromu. Praktická část obsahuje jednu kasuistiku pacienta s neglect syndromem a zpracovaná data z dotazníkových šetření. Otázky v dotazníku jsou kladeny za účelem získání informací o zkušenostech ergoterapeutů z oslovených pracovišť s četností výskytu, diagnostikou a terapií neglect syndromu. Práci uzavírá diskuse nad výsledky, která porovnává diagnostické a terapeutické postupy doporučované v literatuře s postupy používanými v kasuistice a zjištěnými v dotazníkovém šetření. Klíčová slova: neglect syndrom, opomíjení, neglect syndrom ergoterapie, neglect syndrom terapie, neglect syndrom diagnostika
|
|
|
Dopad apraxie na výkon aktivit všedního dne u pacientů po poškození mozku - možnosti objektivního hodnocení
Krejčová, Veronika ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Krivošíková, Mária (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Veronika Krejčová Vedoucí práce: Bc. Olga Nováková M.Sc Název bakalářské práce: Dopad apraxie na výkon aktivit všedního dne u pacientů po poškození mozku - možnosti objektivního hodnocení The impact of apraxia on the performance of everyday activities in patients after brain damage - options of objective assessments Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi objektivního hodnocení apraxie. Díky objektivnímu hodnocení můžeme poté zjistit dopad apraxie na výkon aktivit pacientů. Hlavním cílem je vyhledání hodnotících instrumentů. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část se okrajově věnuje problematice poškození mozku. V dalších kapitolách je popsána apraxie, její definice, rozdělení. Dále jsou zde popsány konkrétní testy, sloužící k hodnocení apraxie. Praktická část je založena na podrobném popisu jednoho z testů, konkrétně Naturalistic action testu. Klíčová slova: Poškození mozku, ideatorní apraxie, ideomotorická apraxie, hodnocení apraxie, standardizované testové metody pro hodnocení apraxie, naturalistic action test
|
host ::
RSS.