|
| |
|
|
Odhad osobnosti ze záznamů tance a chůze (získaných pomocí technologie Motion Capture)
Vávra, Jan ; Lindová, Jitka (vedoucí práce) ; Krejčová, Lucie (oponent)
Odhad osobnosti ze záznamů tance a chůze (získaných pomocí technologie Motion Capture) Tato studie si klade otázku, zda je možné z pohybu lidského těla při tanci a při chůzi vyčíst informace o osobnosti, pokud tento pohyb izolujeme od ostatních neverbálních projevů. Teoretická část práce uvádí teoretická východiska a zpracovává předchozí výzkumy na toto téma. Stěžejní částí práce je pak praktický výzkum: pohyb 21 žen byl zaznamenán pomocí technologie motion capture, která snímá polohu klíčových částí těla a zaznamenává tak lidský pohyb. Tyto ženy zároveň vyplnily sadu osobnostních dotazníků. Následně byl vytvořen virtuální model ženské postavy, na který byly pohyby probandek přeneseny - výsledkem byla animovaná postava, která vykonávala tytéž činnosti, které při záznamu vykonávaly ženy. Záznamy byly pezentovány prostřednictvím elektronického dotazníku, kde je 187 respondentů ohodnotilo na dvou sadách osobnostních škál. Srovnání odhadu těchto hodnotitelů a sebehodnocení osobnosti probandek je předmětem analytické části této práce. Výsledky nalezly několik korelací mezi hodnocením osobnostních škál a osobností na základě sebehodnocení, nikdy se však nejednalo o tytéž škály (tedy např. extraverze nikdy nebyla hodnocena jako extraverze, ale projevila se skrze hodnocení jiných škál). Dále vyplynulo...
|
|
| |
|
|
Standardizace stimulů pro měření ženského sexuálního vzrušení
Krejčová, Lucie ; Klapilová, Kateřina (vedoucí práce) ; Pastor, Zlatko (oponent)
Měření ženské sexuální vzrušivosti představuje jak v rámci primárního výzkumu, tak v rámci klinické praxe, řadu problémů. Zejména disproporce mezi subjektivně vnímaným vzrušením žen a fyziologicky měřenou sexuální odezvou (např. změna v amplitudě vaginální pulzace či v teplotě pochvy), velká variabilita v subjektivních preferencích žen a jejich nízká reaktivita na statické obrazové stimuly je zřejmě důvodem, že není k dispozici standardizovaná sada eroticko-sexuálních stimulů pro ženy. V naší studii bylo měřeno subjektivní i fyziologické vzrušení 2 sad sexuálně-erotických stimulů rozdílné povahy (řízená erotické imaginace a čtení erotických textů) pomocí pletysmografu GETA. Vhodnost zařazení stimulů i jednotlivých sad a jejich standardizace byla provedena na základě výsledků měření u vzorku 20 žen v reproduktivním věku, bez diagnostikovaných sexuálních problémů. Výsledky ukazují, že erotické povídky a výroky jsou vhodné pro měření ženské sexuální fyziologické reakce. Jejich účinnost se ukázala zejména v detekci postojů k sexualitě a sexuálním praktikám.
|
|
| |
|
|
Vliv pořadí narození a pohlaví sourozenců na sexuální chování a preference
Daňková, Hana ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Krejčová, Lucie (oponent)
Vývoj člověka je ovlivňován řadou vrozených i environmentálních faktorů. Jedním z klíčových faktorů prostředí je rodina, její struktura a dynamika vzájemných vztahů. Ty se mimo jiné mohou odvíjet od pořadí narození. Prací zaměřujících se na studium působení pořadí narození na člověka je relativně mnoho, avšak oblast lidské sexuality bývá často opomíjena. Výzkum v této oblasti doposud přinesl poměrně nekonzistentní výsledky a je třeba jej rozšiřovat o další nové poznatky. To bylo hlavním cílem této diplomové práce. V rámci naší průřezové studie byl analyzován soubor čítající 4495 osob pocházejících z dvoudětných rodin. Provedli jsme parciální korelační analýzu pořadí narození a vybraných proměnných souvisejících s lidskou sexualitou, a to s ohledem na pohlaví sourozenců. Pozornost byla věnována zejména prvním sexuálním zkušenostem, počtu sexuálních partnerů, sociosexuální orientaci (SOI-R) a dominantně-submisivním sexuálním preferencím. Zjistili jsme, že pořadí narození s několika z těchto proměnných souvisí (věk prvních sexuálních zkušeností, počet sexuálních partnerů, sexuální preference), klíčovou roli ale hraje kombinace pohlaví jedince a pohlaví jeho sourozence. Na tyto výsledky by bylo vhodné navázat podrobnější studií v rámci konkrétních rodin a ověřit tak platnost těchto zjištění. Klíčová...
|
|
| |
|
| |
|
|
Výživa v prevenci civilizačních onemocnění
Krejčová, Lucie ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Kudlová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možností prevence civilizačních onemocnění z pohledu výživy; hlavně vztahem kvality konzumovaných potravin a těchto nemocí. Teoretická část stručně popisuje vybraná onemocnění a rizikové faktory podílející se na jejich vzniku, prevenci, výživu jako jeden z hlavních determinant zdraví, dále průmyslově zpracované potraviny a jejich vliv na zdraví. Praktické část pracuje s několika hypotézami, které se týkají zájmu a znalostí o složení potravin a možných rizicích spojených s jejich konzumací. Dále shrnuje poznatky získané dotazníkovým šetřením, které bylo dle vytvořených hypotéz zaměřeno na znalost výživových doporučení, informovanost o civilizačních onemocněních a spotřebitelské preference při nákupu a konzumaci potravin. Klíčová slova: prevence, výživa, průmyslově zpracované potraviny, kvalita výživy, civilizační onemocnění
|
|
|
Bezpečnostní aspekty námořní trasy Nové hedvábné cesty
Krejčová, Lucie ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Projekt Hedvábné stezky byl v roce 2013 představen čínským prezidentem Xi Jinpingem jako reakce na hospodářskou krizi a následnou snahu o nalezení nových trhů a obchodních partnerů. Iniciativa obnovuje myšlenku starověké Hedvábné cesty a má dvě části, námořní a pozemní. Tato bakalářská práce pojednává o Nové hedvábné cestě a specificky se zaměřuje na Námořní hedvábnou cestu 21. století, a to na oblast Indického oceánu. Na začátku práce věnuji také krátkou kapitolu postojům hlavních aktérů v Indickém oceánu k iniciativě Pásmo a Stezka. V rámci analýzy byly vybrány čtyři přístavní zařízení. Jedná se o přístav Gwadar na jihozápadě Pákistánu, přístav Hambantota na jižním cípu Srí Lanky, přístav Kyaukpyu na severozápadě Myanmaru a vojenská námořní základna v Džibutsku. V práci se využívají dva teoretické koncepty. Prvním jsou geopolitické teorie v podání Mahana, Mackindera a Spykmana. Jako druhý koncept jsem využila analytického rámce pro oblast bezpečnosti od Barryho Buzana, Ole Wævera a Jaapa de Wilde, představitelů Kodaňské školy. Jejich sektorové dělení jsem upravila pro účely mého výzkumu. Každý ze zkoumaných případů byl analyzován na základě následujících kategorií: Vojenský sektor, Politický sektor, Ekonomický sektor a Environmentální sektor.
|
host ::
RSS.