|
|
Zavádění formativního hodnocení v primární škole
Laubová, Kristýna ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem zavádění formativního hodnocení. Cílem teoretické části je zmapovat téma školního hodnocení obecně, zmínit jeho funkce, typy, formy a jazyky. Účelem je rovněž popsat proces zavádění formativního hodnocení, kterému se tato práce věnuje, kdy bude na počátku formativní hodnocení charakterizováno a následně bude rozděleno do několika podkapitol, jež popisují vhodné strategie pro jeho zavádění. Dalším záměrem je také shrnout specifika a charakteristiky žáka mladšího školního věku, kde se zaměřím na jeho kognitivní, emocionální a sociální vývoj. Teoretická část je zakončena kapitolou obsahující specifika začínajícího učitele. Kapitola má za cíl vystihnout jeho charakteristiku a také dovednosti, které by měl mít. Všechna zmíněná témata budou vymezena na základě odborné literatury. V empirické části bude vymezena metodologie, která je v práci využita. Cílem empirické části je postupné plynulé zavedení prvků formativního hodnocení, které proběhne ve 4. ročníku primární školy, na které sama prvním rokem působím. Akční učitelský výzkum, kdy jsou zaváděny prvky formativního hodnocení, bude probíhat po dobu půl roku, a to zhruba od začátku září do konce února prezenčně i distančně. Žáci zmíněného ročníku byli do současné doby hodnoceni jen sumativně bez jakéhokoli náznaku...
|
|
|
Sebehodnocení žáků na 1. stupni ZŠ
Škachová, Barbora ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Diplomová práce má teoreticko - empirický charakter. Práce je zaměřena na sebehodnocení žáků na 1. stupni ZŠ. Cílem této práce je zjistit a interpretovat, jaké metody a nástroje využívají učitelé prvního stupně pro hodnocení s cílem vést žáky k sebehodnocení. Teoretická část se zaměřuje na účel a smysl sebehodnocení, jaké má sebehodnocení postavení v hodnotících postupech učitele a také žákovským vývojem, který je pro sebehodnocení velice podstatný. Tato část se soustředí také na učitelské kompetence, které jsou základem k tomu, aby byl učitel schopen vést žáky k hodnocení. Praktická část má zjišťující povahu kvalitativního šetření. Výzkumná část obsahuje cíle, metody a výzkumné otázky: Jaké je využití metod při vedení žáků k sebehodnocení? Jaká je zkušenost žáka se sebehodnocením? Tato část se soustředí na případové studie cíleně vybraných učitelek, odpovědi učitelů a žáků, které byli zjištěny z otázek dotazníku. Dále se zaměřuje na analýzu portfolií, které mají pozitivní dopad na sebehodnocení dítěte. V závěru této práce byly výše zmiňované otázky zodpovězeny. KLÍČOVÁ SLOVA hodnocení, sebehodnocení, učitel, žák, formativní hodnocení, vývoj, učitelské kompetence
|
|
|
Učitelství jako druhá kariéra
Zajíčková, Martina ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Pěnička, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobností učitele primární školy, pro něhož je učitelství druhou kariérou. V teoretické části shrnuje obecné požadavky kladené na osobnost učitele, vymezuje pojem učitel, pro něhož je učitelství druhou kariérou. Popisuje profesní vývoj učitele, uvádí možné motivátory, které ovlivňují výběr učitelského povolání, a také stručně představuje systém profesní přípravy učitelů primární školy v České republice a ve vybraných evropských zemích. Kvalitativní výzkum byl prováděn formou životních příběhů vedených prostřednictvím hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s 5 učiteli. Jeho cílem bylo odpovědět na výzkumnou otázku: "Jaký je učitel, pro něhož je učitelství druhou kariérou?" Dílčími otázkami pak byly zjišťovány důvody, které tyto učitele ke změně kariéry přivedly, co tito učitelé vnímají jako přínosy a úskalí plynoucí z rozhodnutí změnit profesi, co získali svou původní profesí a mohli využít ve své kariéře učitele. V neposlední řadě je zde uveden pohled těchto učitelů na jejich studium na pedagogické fakultě. Analýza získaných dat umožnila nahlédnout do procesu rozhodování o změně kariéry z neučitelské na učitelskou a zachytit klíčové okamžiky, které mohou toto rozhodování ovlivnit. Bylo zjištěno, že při rozhodování o změně profese hrají roli motivátory vnitřní i...
|
|
|
Začínající učitel na malotřídní škole
Pokorná, Tereza ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na začínajícího učitele na malotřídní škole. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vymezuje pojem začínající učitel, popisuje kompetence učitele, profesní přípravu učitele 1. stupně základní školy a specifické problémy začínajícího učitele. Dále se zabývá malotřídní školou, historií malotřídních škol a specifiky malotřídních škol v současné době. Zvláště jsou uváděna specifika práce učitele na tomto typu škol. Praktická část prezentuje výzkum, který na základě rozhovorů s učiteli a řediteli malotřídních škol a pozorování popisuje specifické problémy začínajícího učitele na malotřídní škole a zkušenosti málotřídních škol a jejich učitelů a ředitelů s nástupem do praxe. Dále výzkum charakterizuje konkrétní malotřídní školy v oblasti, kde byl výzkum prováděn. Cílem práce je zhodnotit, s jakými specifickými problémy se potýká začínající učitel na malotřídní škole. KLÍČOVÁ SLOVA začínající učitel, učitel 1. stupně ZŠ, malotřídní škola, třída se spojenými ročníky, věkově smíšená třída
|
|
|
Problematika nadaných žáků v přípravě učitelů primární školy
Krčmářová, Tereza
Dizertační práce se zabývá problematikou implementace tématu vzdělávání nadaných žáků do přípravy učitelů primárních škol. V teoretické části práce jsou na základě odborné literatury zpracovány nejvýznamnější poznatky týkající se teorie a koncepcí nadání. Hlavní pozornost je věnována osobnosti nadaného dítěte v předškolním a mladším školním věku, jeho identifikaci, specifickým projevům chování a potenciálním problémům. Dále jsou shrnuty základní organizační formy, strategie a modely vzdělávání nadaných. Vzhledem k současnému trendu integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se práce soustřeďuje na problematiku vzdělávání nadaných žáků v běžné třídě. V další části jsou popisovány specifika vývoje a stav systému péče o nadané žáky v České republice. Závěrečná kapitola je věnována problematice osobnosti učitele a jeho vzdělávání. Cílem výzkumné části práce je v akčním výzkumu na základě plánování, opakovaného realizování a vyhodnocování vlastní výuky vytvořit koncepci kurzu zaměřeného na problematiku mimořádně nadaných žáků a jejich vzdělávání jako součásti pregraduální přípravy učitelů primárních škol na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.
|
|
|
Podpora profesního rozvoje učitelů jako nástroj zvyšování kvality školy
Breníková, Jana ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent) ; Vítečková, Miluše (oponent)
Disertační práce je koncipována jako teoreticko-empirická studie, která se zabývá tématem profesního rozvoje učitelů v kontextu rozvoje celé školy. Cílem studie v teoretické rovině je stručně představit východiska profesního vzdělávání učitelů v kontextu rozvoje školy jako celku v dnešní společnosti. V teoretické části jsme vycházeli z domácích i zahraničních zdrojů při vymezení kvality školy, kvality učitele a kvality výuky. Na základě těchto východisek jsme popsali možnosti profesního vzdělávání a akcentovali jsme takové modely profesního učení, které naplňují požadavky reflektivní praxe a cíleně využívají forem spolupráce učitelů. Cílem empirické části studie bylo představit, analyzovat a reflektovat holisticky popsaný "příběh" implementace profesního modelu podpory realizovaný v projektu Pomáháme školám k úspěchu v konkrétní škole. Na základě uvedených předpokladů jsme hledali odpovědi na otázky, jaké jsou dopady profesní podpory na vedení školy, učitele, pedagogický sbor a žáky v kontextu celé školy. Pro kvalitativně orientovaný výzkum jsme zvolili deskriptivní vícepřípadovou studii, která nám prostřednictvím několika konkrétních osob (ředitelka školy, učitelka, asistent pedagoga, pedagogická konzultantka) umožnila vidět plastičtěji souvislosti, procesy a vztahy ve zkoumané škole. Výzkum měl...
|
|
|
Spolupráce učitele 1. stupně se školním speciálním pedagogem
Kubrichtová, Hana ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá spoluprací učitele 1. stupně se školním speciálním pedagogem v rámci inkluzivního vzdělávání. Diplomová práce je rozdělena na dvě části: teoretickou část a praktickou část - výzkum. Teoretická část popisuje současný poradenský systém v oblasti vzdělávání v České republice z pohledu inkluzivního vzdělávání. Dále se zaměřuje na vztahy a spolupráci školního speciálního pedagoga v rámci školy. Praktická část se formou kvalitativního výzkumu věnuje tomu, jak probíhá spolupráce mezi učitelem 1. stupně a školním speciálním pedagogem a v čem jsou výhody a nevýhody této spolupráce. Z výzkumu vyplývá, že je spolupráce mezi učitelem 1. stupně a školním speciálním pedagogem výhodná, protože napomáhá při začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžné třídy. Klíčová slova Školní speciální pedagog, inkluzivní vzdělávání, primární škola, učitel 1. stupně, školní poradenské pracoviště, spolupráce, kvalitativní výzkum, rozhovor, žák se speciálními vzdělávacími potřebami
|
|
|
Zážitkové a reflektivní metody ve výuce a jejich přínos pro učitele a žáky
Diviš, Václav ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Vondřičková, Klára (oponent)
Cílem práce je zlepšení kvality výuky. Práce poukazuje na možnost využití akčního učitelského výzkumu při snaze o implementaci inovací v oblasti metod výuky žáků mladšího školního věku a současně rozvoj vlastních profesních kompetencí. Zdůvodňuje přínos aktivizujících zážitkových a reflektivních metod pro žáky při integraci cílů učiva z oblasti společenskovědních témat a cílů osobnostní a sociální výchovy. Teoretická část mapuje odborné zázemí úzce souvisejících témat s danou problematikou jako jsou profesní kompetence učitele, rozvoj učitelů primární školy, inovativní metody ve výuce, osobnostní pojetí výuky, aktivizační metody, zkušenostní učení, zážitková pedagogika, akční učitelský výzkum, reflexe a sebereflexe. Dále také mapuje zázemí pro zážitkové a reflektivní metody s oporou o Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praktická část popisuje celý akční učitelský výzkum. Dvojím způsobem zachycuje sebereflektivní charakteristiku učitele na počátku akčního učitelského výzkumu, dosavadní zkušenosti se zážitkovými a reflektivními metodami výzkumníka a schéma postupu akčního učitelského výzkumu. Dále všechny dílčí fáze, jakými jsou sběr informací a jejich vyhodnocení, všechny realizované aktivity a jejich podrobný popis. Popis vybraných realizovaných aktivit obsahuje podrobný rozbor...
|
|
|
Sociální klima třídy v 1. ročníku základní školy
Novická, Denisa ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Vondřičková, Klára (oponent)
Tématem mé diplomové práce je sociální klima třídy v prvním ročníku základní školy. Práce je zaměřena na utváření a ovlivňování třídního klimatu začínajícím učitelem. V teoretické části se zabývám pojmem třídní klima. Dále také uvádím, jaké metody může využít učitel k ovlivňování třídního klimatu. Pro svou diplomovou práci jsem zvolila metody osobnostní a sociální výchovy, o kterých se v teoretické části podrobněji rozepisuji. A to v souvislosti s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání a dále i z didaktického hlediska. V teoretické části uvádím i zralost a připravenost žáků před vstupem do školy a následné zahájení školní docházky. Pro plnou orientaci v této problematice považuji za důležité zmínit se i o metodách, kterými se běžně získávají informace o stavu třídního klimatu. Empirická část obsahuje akční učitelský výzkum podle cyklu McNiffa. Aktivity osobnostní a sociální výchovy jsem rozdělila podle cíle do několika podkapitol. Jedná se o první setkání, seznamování, utváření pravidel, spolupráci, řešení konfliktů a závěrečné aktivity, které ověřují sjednocení kolektivu. Jednotlivé části aktivit jsou vždy rozdělené na přípravu, akci a reflexi. Empirickou část pro úplnost doplňuji o rozhovory nejen s paní učitelkou, která jako jediná vstupuje do dané třídy, ale také se svými...
|
|
|
Dilemata začínajících učitelů spojená s inkluzí
Gruberová, Lucie ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá připraveností začínajících učitelů na inkluzivní vzdělávání. Cílem práce je zjistit obavy začínajících učitelů, které se týkají inkluzivního vzdělávání a mohly by v jejich praxi nastat. V teoretické části diplomové práce jsou objasněny pojmy jako jsou začínající učitel, inkluzivní vzdělávání, integrované vzdělávání a také žák se speciálními vzdělávacími potřebami. Dále jsou zde popsány kompetence začínajícího učitele a požadavky, které jsou na něj po nástupu do praxe vyžadovány. V teoretické části se dále píše o připravenosti školy na inkluzivní vzdělávání a také jaký je v České republice systém podpůrných opatření. Okrajově jsou v práci zmíněné důležité mezníky v české legislativě, které ovlivňují inkluzivní vzdělávání. V rámci empirické části diplomové práce bylo provedeno výzkumné šetření formou kvalitativních rozhovorů. Cílem otázek, a následných odpovědí, bylo zjistit, jaké mají začínající učitelé obavy z inkluzivního vzdělávání, případně, co by jim pomohlo, aby se cítili připravenější. Tyto rozhovory byly provedeny v různých časových rozestupech, se čtyřmi stejnými začínajícími učiteli. Výsledky výzkumu jsou zpracovány formou odpovědí na výzkumné otázky, jsou porovnány mezi sebou a s odbornou literaturou. Výzkum ukázal, že většinu obav, které měli respondenti, má...
|
host ::
RSS.