|
|
Empathy and emotion recognition in epilepsy
Vargová, Helena ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Epilepsia je chronické neurologické záchvatové ochorenie, u ktorého môže dochádzať ku kognitívnym deficitom a neželaným afektívnym zmenám. Táto práca sa venuje doposiaľ menej podrobne prebádanej oblasti, a to emočnému rozlišovaniu a empatii u epileptického ochorenia. Teoretická časť najprv popisuje emočné rozlišovanie, využívajúce informácie z výrazu tváre, postoja tela, gest a spôsobu reči. Následne sa venuje empatii ako schopnosti porozumieť pocitom a motívom iných ľudí z ich vlastnej perspektívy, zvyšujúc prosociálne správanie jedinca. Pri oboch tiež popisujeme neurobiologické koreláty. Ako súčasť sociálnej kognície môžu byť narušené tiež u epileptického ochorenia, čo je priblížené v najrozsiahlejších podkapitolách práce. Na teoretickú časť nadväzuje empirická, ktorá predstavuje vlastný výskum exploratívneho charakteru. Zameriava sa na porovnanie emočného rozlišovania a empatie u 28 pacientov s idiopatickou generalizovanou epilepsiou, ich 21 asymptomatických biologických súrodencov a zdravými kontrolnými skupinami. Využíva preložené testovacie metódy, u ktorých základne overuje vhodnosť použitia. Následne podáva výstupy, ktoré nepotvrdzujú signifikantné rozdiely medzi jednotlivými zúčastnenými skupinami, avšak ukazujú mierne odchýlky pacientov a ich súrodencov, pričom sa tieto dve skupiny...
|
|
|
Zhodnocení před- a pooperační dynamiky kognitivního vývoje u dětských epileptochirurgických pacientů, návrh algoritmu před- a pooperačního neuropsychologického sledování
Maulisová, Alice ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Souhrn Epilepsie je s prevalencí 0,5- 1% nejčastějším neurologickým onemocněním, až 30% pacientů se stává farmakorezistentními. U těch chirurgická léčba představuje často jedinou naději na plnohodnotný život. Etiologie epilepsie je heterogenní. Epilepsie je z tohoto pohledu členěna na epilepsii genetickou, strukturálně/metabolickou (symptomatickou) a epilepsii s neznámou příčinou. Mezi potencionální kandidáty epileptochirurgie patří nemocní s farmakorezistentní fokální epilepsií, výjimkou jsou epilepsie provázející neurodegenerativní nebo metabolické choroby. Rozhodnutí o přikročení k chirurgické léčbě epilepsie se na prvním místě řídí typem zjištěné nebo předpokládané strukturální patologie mozku a současně schopností přesně vymezit epileptogenní zónu, tj. oblast zodpovědnou za vznik záchvatů. Dalším rozhodujícím faktorem je vztah této léze k elokventní kůře, tj. k oblasti se známou fyziologicky významnou funkcí, kterou je třeba zachovat. Principem chirurgické léčby epilepsie je pokud možno úplné operační odstranění epileptogenní zóny, po kterém dojde k vymizení epileptických záchvatů. Hypotéza o její lokalizaci vzniká jako průsečík více typů informací vycházejících z více typů diagnostických, přednostně neurozobrazovacích technik. Neuropsychologické vyšetření v epileptologii a v epileptochirurgii je...
|
|
| |
|
|
Ověření psychometrických charakteristik české verze RBANS
Brodská, Veronika ; Krámská, Lenka (oponent) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Rigorózní práce se zabývá českou verzí původně americké neuropsychologické baterie RBANS (angl. Repeatable Battery for the Assessment of Neuropsychological Status). Cíle práce jsou dva: ověření stability v čase české verze testu a posouzení ekvivalence alternativních verzí testu, formy A a B. Teoretická část se věnuje neuropsychologické diagnostice a jejím metodám, dále představuje neuropsychologickou baterii RBANS, popisuje testovou metodu, testový materiál a organizaci škály a připomíná využití RBANS v klinické praxi prostřednictvím celé řady zahraničních studií. Praktická část vyhodnocuje data získaná opakovanou administrací metody souboru 46 zdravých dobrovolníků ve věku od 20 do 77 let. Časový interval retestu byl 1 měsíc. Stabilita v čase byla hodnocena koeficientem stability a ekvivalence forem A a B byla hodnocena koeficientem ekvivalence. Dále byly hodnoceny možné korelace s dosaženým vzděláním a věkem. Zjištěné koeficienty stability byly u celkového skóru 0,75 a 0,71 a u indexových skórů se pohybovaly od 0,43 do 0,85. Koeficienty ekvivalence byly u celkového skóru 0,72 a 0,71 a u indexových skórů se pohybovaly od 0,43 do 0,87. Efekt zácviku byl prokázán u celkového skóru a u indexových skórů Bezprostřední paměť, Pozornost a Oddálené vybavení. Ve výsledcích nebyly nalezeny dostatečně významné...
|
|
|
Ekologická validita testů exekutivních funkcí u pacientů se schizofrenií
Drozdová, Kristýna ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Cíl studie: V předkládaném výzkumu jsme vyšetřovali vzorec souvislostí exekutivních funkcí a funkčních schopností u pacientů se schizofrenií s cílem specifikovat ekologickou validitu těchto testů. Ekologická validita je zvláštní formou externí validity. Vypovídá o míře shody výsledků testů a chování v běžných každodenních situacích. Vzorek a metody: Soubor 77 osob (22 žen a 55 mužů), s diagnózou schizofrenie nebo schizoafektivní poruchy, kteří splnili kritéria pro zařazení do výzkumu, byl vyšetřen několika testy exekutivních funkcí - Wisconsinský test třídění karet (WCST), Trail Making Test B (TMT B), test verbální fluence lexikální i kategoriální (lVF, kVF), subtest Podobnosti z Wechslerovy inteligenční škály (WAIS III), test Reyovy-Osterriethovy figury - hodnocený dle Bostonského systému (BQSS), a škálami popisujícími chování v běžných denních situacích - škála osobního a sociálního fungování (PSPs), nově vytvořená klinická škála (Kli-ška), Interview pro hodnocení vhledu (SAI) a sebeposuzovací škála sociálního fungování (SFS). Sledovány byly vlivy demografických proměnných na výkony v testech a škálách. Výsledky: Prokázali jsme středně významnou lineární souvislost mezi testy verbální fluence (lVF i kVF) a nově vytvořenou klinickou škálou (Kli-ška), která nejlépe vyhovovala popisu sociálního...
|
|
|
Ověření psychometrických charakteristik metody Multiple Errands Test u pacientů s poškozením mozku
Jarošová, Kateřina ; Krámská, Lenka (vedoucí práce) ; Höschlová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou exekutivních funkcí u pacientů se získaným poškozením mozku a možnostmi testování přítomnosti exekutivního deficitu v reálných podmínkách každodenního života. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se skládá ze tří kapitol. První kapitola je věnována exekutivním funkcím, jejich definici, lokalizaci a poruchám. Ve druhé kapitole jsou představeny některé neuropsychologické metody vhodné k posouzení stavu exekutivních funkcí a také limity jejich testování. Nejdůležitější kapitola je věnována představení metody Multiple Errands Test a jejím modifikacím. Hlavním cílem empirické části bylo posouzení schopnosti metody Multiple Errands Test - hospital version (MET - HV) odhalovat deficity v oblasti exekutivních funkcí v souvislosti s každodenním fungováním a nároky běžného života. Výzkumný soubor tvořili pacienti se získaným poškozením mozku (N = 20) a neurologicky zdraví pacienti (N = 20) hospitalizovaní v Rehabilitačním ústavu Kladruby. Byla potvrzena schopnost metody MET - HV rozlišovat mezi pacienty se získaným poškozením mozku a zdravými pacienty. Druhá hypotéza týkající se schopnosti metody rozlišit pacienty s frontálním a nefrontálním poškozením potvrzena nebyla. Dalším cílem práce bylo ověření psychometrických charakteristik...
|
|
|
Profily kognitivního deficitu a použití krátké neuropsychologické baterie u různých typů demence
Bolceková, Eva ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Pro ly kognitivního de citu a použití krátké neuropsychologické baterie u různých typů demence Eva Bolceková Abstrakt Tato práce se zabývá pro ly kognitivního de citu a použitím krátké neuropsychologické baterie u pacientů s různými typy demence. Vzrůsta- jící prevalence syndromu demence v současné době vede k potřebě efek- tivní diagnostiky kognitivních poruch v klinicko-psychologické praxi. V teoretické části práce přinášíme přehled neurodegenerativních one- mocnění se zaměřením na popis jejich neuropsychologických projevů. Popisujeme jednotlivé kognitivní domény a jejich neuropsychologické vyšetření. Detailně se pak zabýváme Opakovatelnou baterií pro hodno- cení neuropsychologického stavu (RBANS) a její experimentální českou verzí. Ve výzkumné části práce jsme vyšetřili 311 osob s kognitivním de citem a 118 zdravých dobrovolníků. Skupina pacientů zahrnuje osoby s Alzheimerovou nemocí, mírnou kognitivní poruchou, vaskulární kogni- tivní poruchou, nemocí s Lewyho tělísky, frontotemporální lobární dege- nerací a pacienty s depresí. Popisujeme jejich kognitivní pro ly, uvádíme senzitivitu, speci citu, pozitivní a negativní prediktivní hodnoty RBANS pro zkoumané skupiny a porovnáváme výsledky kontrolního souboru s normativními daty originální verze testu. Závěrem soudíme, že česká verze RBANS je pro klinickou...
|
|
|
Neuropsychological issues of psychogenic nonepileptic seizures
Sobotková, Eva ; Krámská, Lenka (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Psychogénne neepileptické záchvaty (PNES) sú náhle záchvatové zmeny v správaní, vnímaní, alebo prežívaní, ktoré pripomínajú epilepsiu, no nie sú sprevádzané pre epilepsiu typickými elektrofyziologickými zmenami. Ich príčina je psychologická. Výskum neuropsychologických korelátov PNES je preto zásadným predpokladom ich pochopenia a následne i efektívnej diagnostiky a liečby. Cieľom našej práce je preskúmať špecifický neuropsychologický profil pacientov s PNES, konkrétne kognitívne oslabenie, ranú rodičovskú väzbu a výskyt vybraných udalostí v priebehu detstva a pred nástupom ochorenia PNES. 38 pacientom s PNES a 38 zdravým participantom, spárovaným podľa veku a pohlavia, sme administrovali neuropsychologickú batériu RBANS, dotazník PBI a checklist životných udalostí. Výsledky ukázali, že v porovnaní so zdravými probandmi bol celkový kognitívny výkon pacientov s PNES významne horší. Avšak v doménach bezprostredná pamäť a reč sa výkon oboch skupín nelíšil. Pacienti s PNES ďalej uvádzali signifikantne vyššiu mieru kontroly zo strany otca v detstve, viac stresogénnych udalostí, viac príležitostí k sociálnemu učeniu role chorého, viac psychických a fyzických ťažkostí v detstve a zároveň viac ťažkostí v období pred rozvojom záchvatov. Uvedené výsledky môžu nájsť využitie v optimalizácii diagnostiky a...
|
|
|
Postižení exekutivních funkcí u osob po traumatickém poranění mozku
Sahula, Petr ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Práce se zabývá teoretickými východisky psychologického konstruktu exekutivních funkcí, integrativními modely a příklady jejich narušení z klinické praxe. Za druhé pojednává o neuroanatomii frontálních laloků s akcentem na funkční systém prefrontální kůry. Třetím pilířem teoretické části je propedeutika do traumatického poranění mozku. Závěrečná část pojednává o neuropsychologickém vyšetření. Součástí je také podkapitola seznamující se základní paletou nejpoužívanějších neuropsychologických metod diagnostiky exekutivních funkcí. Praktická část obsahuje design výzkumu z oblasti diagnostiky difůzního axonálního poranění a navrhuje možný způsob neinvazivní detekce tohoto "tichého" poškození mozku. Klíčová slova: exekutivní funkce, prefrontální kůra, traumatické poranění mozku, neuropsychologické vyšetření
|
|
|
Neuropsychologické vyšetření u pacientů s mírnou kognitivní poruchou v predikci konverze do demence
Šiffelová, Kamila ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Identifikace jedinců s vysokým rizikem rozvoje demence se stává v současné době velmi důležitým úkolem. Cílem této studie bylo porovnání dvou užívaných paměťových testů v možnosti predikce konverze do demence v horizontu v průměru 2 let u nedementních geriatrických pacientů s mírnou kognitivní poruchou či se stížností na paměť. Prvním testem byl Enhanced Cued Recall test (ECR), u kterého je kontrolované ukládání a vybavení s vodítky a jako druhý test Paměťový test učení (AVLT), který toto paradigma nezahrnuje. Retrospektivně byly porovnány iniciální neuropsychologická vyšetření pacientů z Kognitivního centra Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol a výsledky těchto vyšetření byly analyzovány mezi pacienty, kteří konvertovali do demence a mezi těmi, kteří zůstali soběstační. Porovnávali jsme predikční schopnosti obou paměťových testů. Lepším modelem v predikci konverze do demence se v celkovém měřítku jeví test AVLT před testem ECR. Predikce demence je důležitá z hlediska možnosti nasazení efektivní léčby a zachování kvality pacientova života. Klíčová slova: predikce demence, konverze, Alzheimerova demence, Paměťový test učení, test ECR
|
host ::
RSS.