|
|
Japonsko na cestě k velmocenskému postavení, 1868-1905
Kočvar, Jan ; Kovář, Martin (oponent) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Dějiny Japonska mě dlouhou dobu fascinovaly, obdivoval jsem jeho kulturu. Později - a materiály, z nichž jsem čerpal při psaní této práce, mě v tomto obratu posílily- jsem si však uvědomil, že ani dřívější Japonsko nebylo bez chyb. Restaurace Meidži pro mne zůstala bezprecedentní a blahodárnou událostí, jež japonskému národu umožnila vymanit se z nebezpečného postavení a získat pozici velmoci. Éra Meidži mě fascinovala jako období, ve kterém se Japonsko stalo moderním státem. V předložené práci se pokusím zodpovědět následující otázky: Byla šógunova diktátorská vláda a politika izolace Japonsku ku prospěchu, nebo ke škodě? Zastávala japonská vláda jako taková od začátku anexionistické úmysly vůči Koreji nebo jiným dálněvýchodním zemím? Nebo se tento úmysl objevil později? Je pravdivá teze profesora Normana, že vnitřní politika Japonska éry Meidži se nelišila od vnitřní politiky šógunátu? Byla japonská vnitřní politika japonskému lidu prospěšná, nebo nikoli? Jakých nástrojů použilo Japonsko k prosazování svých zájmů? Byly akce japonských zástupců v Koreji inspirovány japonskou vládou? Tyto a mnohé další otázky jsou významné pro pochopení japonské politiky éry Meidži. Literatura k tématu je rozsáhlá, zejména co se cizojazyčných děl týče. Velkou pomoc v tomto ohledu přinášejí fondy Národní knihovny a Všeobecné...
|
|
|
Migrace litvaků do jižní Afriky, 1881-1940
Putík, Daniel ; Nálevka, Vladimír (oponent) ; Kovář, Martin (vedoucí práce)
V 80. letech 19. století se začíná psát nová kapitola židovských dějin. Pogromy v carském Rusku v reakci na zavraždění cara Alexandra II. roku 1881, tolerované carskými úřady, aktivovaly nemohutnější migrační vlnu v židovských dějinách. V následujících čtyřech desetiletích opustily asi 3 miliony Židů dosavadní demografické centrum světového Židovstva - carské Rusko, východní část c. a k. monarchie a Rumunsko. Založení Rišon Le-Cion, první moderní židovské osady v Palestině, roku 1882 členy Chovevej Cion 1 představuje moment symbolického vzniku nového, sionistického jišuvu;2 uznání Palestiny jako "židovské národní domoviny" Balfourovou deklarací roku 1917 a zavedení britské mandátní správy pak představují zlom ve vývoji alija,3 zprvu opět zejména z východní Evropy. Mnohem masovější však byla migrace na Západ. Přes 2 miliony východoevropských Židů se v letech 1881 - 1924 vystěhovalo do USA; tento příliv byl zastaven až změnou americké imigrační politiky, zpečetěnou vydáním Johnson-Reedova zákona v roce 1924. Důsledkem byla v následujících letech intenzivnější migrace do západní Evropy, Kanady, Latinské Ameriky a do Palestiny. Totéž platí i pro jižní Afriku.4 V rámci masové východoevropské židovské migrace má přitom migrace do Afriky zvláštní postavení: na černý kontinent mířili v klíčovém období 1881 - 1930 z...
|
|
|
Změna aliancí. Prezidentské volby v USA v letech 1960-1972
Dundek, Petr ; Horčička, Václav (oponent) ; Kovář, Martin (vedoucí práce)
Nejprve jsem se rozhodl pouze zkomparovat volební výsledky prezidentských voleb z let 1960 a 1968. Původní záměr se však v průběhu času rozšiřoval, postupně jsem se rozhodl přidat ještě prezidentské volby z let 1964 a 1972, přehled o všech prezidentských volbách v dějinách USA, všechny kongresové volby, výklad o jednotlivých stranických systémech, ideologické zázemí a podrobný popis politického systému. V dalším sledu jsem dospěl k závěru, že je nejen dobré rozšířit tuto "volební", spíše vertikální vrstvu, avšak postupovat také horizontálně a zaměřit se na zahraniční a domácí politiku doby, jíž je věnována stěžejní část práce, tedy šedesátá léta. Když jsem se však této problematice začal věnovat, zjistil jsem, že bych ji příliš "vytrhl" z časového i funkčního kontextu, proto jsem sledovanou oblast rozšíří dvěma směry, opět vertikálně a horizontálně. Nejprve jsem k analyzovanému období přidal ještě čtyřicátá (jejich druhou polovinu), padesátá a sedmdesátá (první polovinu) léta spolu s historickými souvislostmi a dále se dostalo poměrně rozsáhlého prostoru společenské situaci, hospodřsko-sociálním záležitostem a kultuře. Všechny tyto oddíly byly samozřejmě opět opatřeny výkladem "prehistorie" daného problému. Postupně, jak jsem na jedné straně usiloval o to, aby má práce nebyla pouhým torzem bez souvislostí,...
|
|
|
Příspěvek ke studiu postavení žen v rodině a ve společnosti ve viktoriánské éře
Bušková, Šárka ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Kovář, Martin (vedoucí práce)
Cílem této práce je analýza postavení žen v rodině a ve společnosti ve Velké Británii, zejména v Anglii, ve viktoriánské éře v rámci jednotlivých sociálních vrstev, jejich vztahú s blízkým i širším okolím i jejich postavení a možností aktivit a seberealizace v širokém sociálním kontextu. Nejprve jsem se zaměřila na stručnou analýzu viktoriánské společnosti obecně. Abych mohla analyzovat vztah ženy a rodiny ve společnosti, bylo nutné tuto společnost nejprve rozčlenit na základní vrstvy a poté je s maximální pečlivostí "charakterizovat". Právě tomu je věnována první kapitola práce. Prostudovaná odborná literatura mi umožnila analyzovat postupně se měnící společenskou úlohu ženy, zejména v oblasti přísné viktoriánské morálky. V této souvislosti jsem - pro srovnání - stručně nastínila i tehdejší postavení muže ve společnosti. V téže (druhé) kapitole jsem rozpracovala i téma rodiny, zejména vztahu rodičú a dětí, ale také významné rodinné události jako námluvy, svatbu a instituci manželstvÍ. Dúležitým tématem se ukázala být velikost rodiny, ovlivňovaná zejména měnícím se životním stylem. Do něj lze zahrnout i tak významný faktor, jakým byl tehdejší přístup k sexu, respektive k antikoncepci; jemu je věnována významná část této kapitoly.
|
|
|
Evropská politika Velké Británie v letech 1959-1963
Privitzerová, Natália ; Kovář, Martin (oponent) ; Horčička, Václav (vedoucí práce)
Velká Británie zahájením jednání o podmínkách přistoupení do Evropských společenství reagovala na snižování svého vlastního vlivu v Evropě, kde naopak země organizovány a sjednoceny v rámci Společného trhu posilovaly ekonomicky i politicky. Skutečnost, že se k tomuto kroku odhodlala s mnohaletým zpožděním, poukazuje na nepřipravenost britské poválečné politické reprezentace opustit tradiční kurs zahraniční politiky. Byla to zahraniční politika námořní a imperiální velmoci, která do vztahů kontinentální Evropy vstupovala jen jako činitel udržující mocenskou rovnováhu. Po ukončení druhé světové války, která přivodila dalekosáhlé zněny, jakými byly nástup supervelmocí USA a SSSR a následné bipolární rozdělení světa, rozpad koloniálních říší evropských mocností, tato politika ztratila v mnohém na aktuálnosti. Celosvětový válečný konflikt měl významné důsledky i pro kontinentální Evropu. Válka zanechala tento region v ruinách. Fakt, že jeho vyspělé národy připustily, aby se stav naprosté zkázy Kontinentu po dvou desetiletích opakoval, měl vliv na zdejší poválečnou politickou reprezentaci. Její podstatná část začala nahlížet na budoucnost svých zemí skrze sjednocenou Evropu. Velká Británie bylo ochotná se do integračního procesu zapojit jen v omezené formě. Britské poválečné kabinety, jak labouristický, tak...
|
|
|
Příspěvek ke studiu britské "operace Dardanely" za první světové války
Bažantová, Eliška ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
to práce pojednává o operaci Dardanely, která byla součástí spojeneckého ofenzivního úsilí v období první světové války. Operace Dardanely byla vedena proti německému spojenci - Osmanské říši. Námořní a vojenská výprava k poloostrovu Gallipoli, jejíž cíl představovalo dobytí Konstantinopole, byla přímým důsledkem mrtvého bodu na západní frontě v roce 1915. Britské invazní akce se zúčastnili i francouzští, novozélandští a australští vojáci. Celá námořní expedice je spojena se jménem Winstona S. Churchilla, prvního námořního lorda. Neúspěšný pokus o vylodění na poloostrově Gallipoli stál životy tisíce mužů a měl dalekosáhlé důsledky na poli diplomatickém, válečném i ve vnitřní politice.
|
|
|
Otázka stability moci v polském státě: analýza politického rozhodovacího procesu za vasovské dynastie
Květina, Jan ; Kovář, Martin (oponent) ; Stellner, František (vedoucí práce)
Cílem této studie je analýza mocenských vztahů se zaměřením na parlamentní proceduru a přijímání kolektivních rozhodnutí v polské šlechtické republice během vlády vasovské dynastie. Pro posouzení charakteru mocenské struktury byl kladen důraz na čtyři klíčové otázky politické sféry, a sice na problematiku vztahu mezi jednotlivými institucionálními centry; na možnosti a rozsah politické participace; na roli lokálních shromáždění při vytváření veřejného názoru a na způsob definitivního přijímání závazných rozhodnutí. První z těchto otázek zahrnuje především analýzu mocenského trojúhelníku ve složení panovník - senát - izba poselska ("poslanecká sněmovna"), jejichž vzájemné vyvažování lze považovat za stěžejní prvek soudobého politického systému, vedoucí k oprávněné charakteristice státní formy jako tzv. modelu monarchia mixta. Související problematika rozsahu politické participace je zaměřena zejména na vymezení principu, na jehož základě byla organizována příslušnost k politicky plnoprávnému společenství, a následně na posouzení disproporcí mezi právně formální rovností šlechty a vlivem socioekonomického postavení jejích příslušníků při tvorbě politických rozhodnutí. Třetí okruh zájmu studie představuje regionální rovina politického rozhodování, respektive míra svázanosti poslaneckých mandátů centrálního...
|
|
|
Příspěvek ke studiu britské diplomacie na Blízkém východě za první světové války
Hilbertová, Denisa ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu základních premis, z nichž vycházela britská diplomacie na Blízkém východě před a za První světové války. Po dlouhou dobu se v oblasti Blízkého východu střetávaly zájmy mocností, Británie se zde snažila ochránit významnou obchodní cestu do Indie před Francií a Ruskem a tento boj vešel ve známost jako "Velká hra". Blízký východ se formoval skrze válečná rozhodnutí Dohodových mocností. Britští představitelé měli stěžejní vliv na vývoj blízkovýchodních událostí, podávali však o tom, při nejmenším, zkreslené informace. Stavěli se do role ochránců arabské nezávislosti zatímco jednali s židovským obyvatelstvem o území Palestiny, kde Židé doufali ve vybudování své národní domoviny. Všechna britská rozhodnutí učiněná za války formovala Blízký východ do podoby, jak jej známe nyní.
|
|
| |
|
|
Velká Británie a Britové očima představitelů vybraných profesí v meziválečném Československu
Tomáš, Libor ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zabýval pohledem vybraných československých architektů a novinářů na Velkou Británii v meziválečné době. Vzhledem k neprobádanosti této problematiky bylo nutné práci pojmout jako upozornění na možná témata a okruhy. Z výzkumu dobového odborného tisku vyplývá, že hlavními britskými tématy pro československé architekty byla zahradní města, kolonie rodinných domů a specifický britský urbanizmus. Británie tak často hrála roli vzoru a inspirace. Obecné povědomí o Velké Británii bylo u architektů poměrně nízké, situace se zlepšovala až na přelomu dvacátých a třicátých let. Ve třicátých letech se o Británii příliš nepsalo, protože tato země už nenabízela odpovědi na aktuální architektonické otázky.
|
host ::
RSS.