|
|
Mongolští nomádi: zákazy a přírodní kulty. Tabuizované jevy a jejich jazyková vyjádření
Muhič Vobořilová, Jana ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
MONGOLŠTÍ NOMÁDI: ZÁKAZY A PŘÍRODNÍ KULTY. Tabuizované jevy a jejich jazyková vyjádření Předložená práce se pohybuje na rozhraní tří disciplín - etnologie, lingvistiky a mongolistiky. Zabývá se studiem tabuizovaných oblastí života mongolských pastevců, spojených především s uctíváním přírodních kultů, a některých důležitých kognitivních modelů, užívaných napříč kulturou. Jádrem je rozbor materiálu nasbíraného během opakovaného terénního výzkumu, založeného na zaznamenávání jazykových projevů mluvčích a zúčastněném pozorování autorky. Zákazy (tabu), které hrají roli v každodenním životě pastevce v mongolské stepi, vycházejí především ze vztahu člověka a přírody, která ho obklopuje. Cílem práce je objasnit, jak je systematičnost zákazů (ceeriin yos) ukotvena v pojmovém systému. Přitom je kladen velký důraz na kontext celé mongolské pastevecké kultury. Významnou složku metodologie představuje přístup kognitivně-lingvistický, systematický rozbor výrazů, jež jsou chápány metaforicky. Popis konkrétních příhod zaznamenaných v terénním deníku pak umožňuje pochopit některé vazby pojmových struktur a vykreslit kontext kultury a lidského chování v každodenní praxi. Jádrem práce je metaforický rozbor pojmů ŽITÍ, MYŠLENKY a HNĚV, zaměřující se na několik kognitivních modelů, skrz které se daným pojmům v mongolské...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Evoluce morálky, morálka evoluce, aneb, Frans de Waal, Richard Dawkins a teorie dvojí dědičnosti
Šafránek, Jakub ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Stella, Marco (oponent)
Cílem této práce je představit přístupy dvou současných autorů, Richarda Dawkinse a Franse de Waala, kteří se zabývají tématem evolučního původu morálky. Moje kritická reflexe jejich prací na toto téma se bude zabývat "stavebními bloky morálky" a předpokládaným "smyslem pro morálku", který podle nizozemského primatologa člověk sdílí s některými svými žijícími evolučními příbuznými. V případě Richarda Dawkinse je cílem přezkoumání jeho memetické teorie a parazitického charakteru některých částí kultury. Dále zmíním postoje zastánců teorie dvojí dědičnosti, která podle mého soudu oba představené autory a jejich postoje může do jisté míry smířit, tedy spojuje "stavebních bloky morálky" a parasiticko/nezávislý charakter memů. Tímto způsobem pak budeme moci vysvětlit některé fenomény lidské morálky a její omezení. Klíčová slova: morálka, evoluce, teorie dvojí dědičnosti, koevoluce, memy
|
|
|
Zvířata v zrcadlech Evropy a Indie. Proměny lidsko - zvířecích vazeb v průběhu 19. a 20. století
Nováková, Hana ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Marková, Dagmar (oponent) ; Cílek, Václav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá proměnou, jíž prošly lidsko - zvířecí vztahy v průběhu 19. a 20. století. Zkoumá, jaké psychologické a sociologické motivy jsou hybateli lidských aliancí k mimo - lidským živým bytostem. Metody užité k dekonstrukci "mýtů" vytvořených moderní a postmoderní euroamerickou společností k fenoménům jako zoologické zahradnictví, lov, a bezprecedentně rozšířené držení domácích živočichů v roli tzv. domácích mazlíčků, se pohybují v intencích oboru, vzniklého koncem 70. let v anglosaském světě, tzv. antropozoologie. Práce je členěna do dvou částí, přičemž každá z nich obsahuje čtyři kapitoly. První část - Člověk a zvíře v euroamerickém kulturním prostoru - popisuje turbulentní posuny, jimiž vnímání zvířat prošlo v době osvícenství, a to, jak je dále transformovaly děje spojené s průmyslovou revolucí - např. urbanizace. Zatímco před průmyslovou revolucí byli živočichové, zčásti také proto, že znalosti o nich a o způsobu jejich života byly poměrně vágní a zkreslené, bytostmi značně autonomními (kvintesencí toho byl fakt, že požívali statusu právní subjektivity), v druhé polovině osmnáctého století se vše změnilo. Od této chvíle byla zvířata vtahována do mnohem užších vazeb s člověkem, což vedlo na jedné straně k jejich obšírnému zkoumání, k nebývalému rozmachu různých odvětví zoologie, dále...
|
|
| |
|
|
O strašné kráse: Deprese jako porucha estetického vnímání.
Josephy, Michal ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pěničková, Daniela (oponent)
Tato případová studie je zaměřena na obecně - antropologický popis prožívání a chování případu muže oscilujícího mezi fázemi středně až těžké deprese se zřetelem na nahlédnutý etiologický model deprese jako "poruchy estetického vnímání". Výzkum ukázal, že se tyto poruchy neomezují pouze na hédonickou estetiku libého/nelibého vzcházející z anhedonie, jako jednoho z hlavních symptomů deprese, ale že je možné je identifikovat například v jazyce, zrakovém vnímání, tělesném prožívání či vývoji a skladbě jáství. Klíčový význam neporušené schopnosti vnímání krásy a její role v životě se v daném případu podařilo zaznamenat v rámci deviant case O strašné kráse.
|
|
| |
host ::
RSS.