|
|
Lateralita mozkových struktur u ptáků a savců spojená s behaviorálními projevy a její evoluční význam
Tureček, Petr ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Lateralizace mozkových struktur je u obratlovců prakticky všudypřítomná. V této práci uvádím nejdůležitější příklady mozkové lateralizace u ptáků a savců a jejich dopad na chování. Také řeším možný evoluční původ těchto lateralizací stejně jako jejich evoluční význam. Snažím se vysvětlit existenci lateralizace na induvidální i populační úrovni. Navrhuji, že populační lateralizace může vzniknout i na základě samotného genofondu populace, pokud je jejím důsledkem lateralizované chování, jímž organismus samotný působí na prostředí. Lateralizace ve vnímání by však měla těžit i z výhod, které jedinci přináší synchronizace se skupinou. Samotná populační lateralizace s sebou v tomto případě totiž přináší nevýhody spojené s větší předvídatelností chování jedince. Klíčová slova: lateralizace; lateralita; populační lateralizace; asymetrie; evoluční význam
|
|
|
Biologické a s biologií související koncepce agrese se zvláštním přihlédnutím k její hormonální regulaci.
Bradáč, Ondřej ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Havlíček, Jan (oponent)
Agrese je fenoménem, jemuž je v biologické literatuře věnována zejména od počátku 20. století značná pozornost. V této práci jsou sumarizovány rozdílné přístupy k problematice, s nimiž se na poli biologie lze setkat. Zostřená pozornost je věnována teoretickým koncepcím agrese, zejména pak koncepcím nahlížejícím problém agrese z evolučního hlediska, a dále výzkumům na poli hormonální regulace agrese s důrazem na úlohu hormonu testosteronu a jednotlivé hypotézy stran jeho vzájemného vztahu s chováním. Empirická část práce je věnována ověřování předpokladů challenge hypothesis stran vztahu mezi testosteronem a agresivním jednáním. Signifikantní nálezy empirické části práce poukazují k existenci spojitosti mezi bazální hladinou testosteronu a sklony k agresi a k negativnímu vztahu mezi bazální hladinou testosteronu a vzestupem jeho hladiny v reakci na kompetitivní situaci.
|
|
| |
|
|
Psychiatrie, duševní nemoc a kultura
Müller, Matyáš ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce si klade za úkol zmapovat širokou oblast psychiatrie a duševní nemoci z převážně antropologického hlediska. Téma zkoumá na třech rovinách. V první části se zabývám psychiatrií jakožto specifickým kulturním produktem a zkoumám, jakým způsobem sama sebe ustavuje jako objektivní vědu. Závěrem této části je, že ačkoliv psychiatrie rozvíjí svůj přírodovědný aspekt, její humanitně-vědní aspekt se rozvíjí jen pomalu a v zásadě stojí na evolucionistickém paradigmatu 19. století. V současné době se objevuje řada zdrojů nového, méně etnocentrického a scientistického a více reflexivního psychiatrického paradigmatu, ovšem z důvodu institucionální rigidity stávajícího paradigmatu zatím zůstává spíše vizí než skutečností. V druhé části se zabývám duševní nemocí jako abstraktním pojmem. Zajímá mě, jestli jsou západní psychiatrické klasifikace univerzální a jaké jsou různé kulturně specifické formy duševní nemoci a způsoby její konceptualizace. V třetí části, která je částečně založena na mém terénním výzkumu, se zabývám otázkou, jak se duševní nemoc jako abstraktní pojem vtěluje do konkrétního člověka a jak se liší pohled duševně nemocného člověka od pohledu profesionála z oblasti péče o duševně nemocné. Záměrem práce je také ukázat, že ačkoliv se všechny tři roviny prolínají, jejich jednota není samozřejmá, ale...
|
|
|
Sémantická funkce savčích ocasů v rámci designu análního pólu.
Baxa, Marek ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Ocas u savců je důležitým orgánem, který na rozdíl od většiny obratlovců nemá pohybovou, poháněcí funkci. Využití ocasu u savců je mnohem pestřejší a ocas tak může mít mnoho různých funkcí. Práce obsahuje přehled těchto funkcí a dále se věnuje analyzování nasbíraného souboru dat o 553 druzích savců napříč všemi čeleděmi. Data obsahují informace o délce ocasu, délce těla, hmotnosti, prostředí a vnějších znacích na análním pólu těchto druhů. Závěry z výsledků jsou následující: délka ocasu je závislá na délce těla a také na prostředí, které daný druh obývá. Vnější znaky ocasu jsou závislé také na délce těla, ocasu i na prostředí. Výrazný konec ocasu a výrazná báze mají pravděpodobně komunikační funkci. Ocas samotný má spíše komunikační než kryptický význam.
|
|
|
Human preference to animal species and its impact on species conservation
Marešová, Jana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
Tato disertační práce se zabývá lidskými estetickými preferencemi živočišných druhů, a to i z pohledu antropologického a ochrany přírody. Přestože v poslední době vznikly práce dokládající fakt, že lidé mnohem ochotněji podporují ochranu druhů, které se jim líbí, byly estetické preference živočišných druhů dosud velmi málo studovány. Chyběly především kvantitativní analýzy na jemnější taxonomické škále. Tak vznikla myšlenka otestovat lidské preference hadů (později také napříč hlavními skupinami obratlovců) a pokusit se změřenou preferencí vysvětlit ochranářské úsilí reprezentované chovy celosvětové sítě zoologických zahrad. Ukázalo se, že faktory spojené s atraktivitou zvířete, tedy změřená preference a velikost těla, určují velikost populace druhu v zoologických zahradách, a to u savců, ptáků i plazů. Naopak zařazení do seznamu IUCN nemá na chovanost daného druhu vliv. Abychom zjistili, zda se naměřené hodnoty vztahují pouze na testovanou populaci českých studentů, či je možno o nich skutečně uvažovat jako o obecně platných lidských preferencích, provedli jsme stejný test s hroznýšovitými hady v osmi kulturách na pěti kontinentech. Z mezikulturních studií zvířecí estetiky zatím vyplynuly především mezikulturní rozdíly, například se ukázalo, že terminologie, která je v dané kultuře věnovaná...
|
|
|
Goethe's Science of Living Nature
de Vries, Wiert-Sebastiaan Bavo ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
Goethova věda o živé přírodě - Implicitní filosofická východiska v přírodovědeckých studiích J. W. Goetha Tato studie vysvětluje a zpracovává základní filosofické koncepce v Goethových vědeckých biologických studiích. Aby mohly být vysvětleny implicitní filosofické pojmy Goethova biologického zkoumání, je nutné nejprve představit jeho myšlenky v oblasti botaniky a zoologie. Probírány jsou významné pojmy jako Urpflanze (idea rostliny) a Urtier (idea živočicha) a koncepce růstového procesu jednoročních rostlin, jak se objevují v Goethově Metamorfóze rostlin. Dále je zohledněna Goethova přírodovědecká metoda. Kvůli pochopení Goethova místa v tradici západní filosofie a přírodních věd jsou popsány základní okamžiky v jejich dějinách a vývoji. Tyto momenty v dějinách směřují k jinému pohledu na přírodu, než je jeho vlastní. Goethova vědecká zkoumání mohou být pochopena jako odpověď na dvě otázky literární postavy Fausta (požadavek poznání podstaty přírody a kvalitativní metody zkoumání). Goethův způsob myšlení o přírodě je rovněž těsně spojen s klasickými řeckými filosofy. V Goethově pohledu na přírodu tak může vidět syntézu hlavních myšlenek Platóna a Aristotela. Na konci studie jsou ukázány základy nové epistemologie opírající se o Goethovy implicitní koncepce přírody a vědy.
|
|
|
Šaty dělají člověka: trend a teorie módní změny
Josephy, Michal ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Stibral, Karel (oponent) ; Kaplický, Martin (oponent)
.: ABSTRAKT: Tato práce se zaměřuje na současného metropolitního člověka a ve společnosti akcentovaný fenomén módy, konkrétně pak na její procesuální část, kterou je změna reprezentovaná módními trendy. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem člověk, resp. aktéři interagující v rámci módního systému, vnímají trendy a jejich působení. Tato otázka je zodpovězena prostřednictvím metody zakotvené teorie a předložena v typologickém modelu mechanismů módních trendů, sklenutém do teorie trendu jako vizuální změny.
|
|
|
Sourozenecké konstelace a jejich vliv na osobnost člověka
Kuba, Radim ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Kočnar, Tomáš (oponent)
Práce poskytuje základní vhled do problematiky pořadí narození a pojednává o jeho vlivu na osobnost člověka. Do kontextu je rovněž zasazen význam rané ontogeneze člověka, jsou nastíněny základní příčiny vzniku odlišností mezi sourozenci a jejich možné vysvětlení z ekologicko-evolučního hlediska. Zdůrazněny jsou také faktory, které projev sourozeneckých konstelací mohou ovlivnit. Formou obecných charakteristik jedináčků, prvorozených a později narozených jedinců shrnuje práce poznatky odborníků s psychologickou praxí. Jejich závěry jsou následně konfrontovány s výsledky vybraných studií, které byly provedeny. Zaměřuje se především na rozdíly v osobnostních vlastnostech, na manželský a partnerský život jedince a na studijní schopnosti.
|
|
|
Fytofilie - její původ a vliv na člověka
Hůla, Martin ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Fytofilie, láska či náklonnost k rostlinám, je celosvětově rozšířená a zřejmě vrozená lidská vlastnost. Tato práce shrnuje evoluční výklady důvodů jejího vzniku, které předpokládají, že se fytofilie vyvinula jako adaptace související s výběrem na zdroje bohatého habitatu a účinnou orientací v prostoru. Práce představuje také účinky rostlin na psychiku člověka a krátce pojednává o kulturních a individuálních rozdílech.
|
host ::
RSS.