|
|
Magické myšlení u dětí v předškolním věku
Mlázovská, Barbora ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je magické myšlení u dětí v předškolním věku. Tento pojem je teoreticky vymezen z pohledu kulturní antropologie a vývojové psychologie. Cílem práce je na základě vlastního empirického materiálu objevit a objasnit projevy magického myšlení v dětském pojetí světa, konkrétně v konceptu života a vědomí. Sběr dat byl prováděn pomocí terénního kvalitativního výzkumu, s využitím metod zúčastněného pozorování a polostrukturovaného rozhovoru. Výsledkem je vyčlenění a charakteristika stádií vývoje konceptů život a vědomí se zaměřením na fenomény typické pro dětské magické myšlení.
|
|
|
Vyprávění dětí předškolního a mladšího školního věku - jejich folkstories
Kosíková, Tereza ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou fiktivní příběhy, tzv. folkstories vyprávěné dětmi předškolního a mladšího školního věku (od 2 do 10 let). Heuristicky orientovaná studie je koncipovaná jako replika výzkumu Briana Suttona-Smithe, který spolu se svým týmem zkoumal dětské fiktivní příběhy z různých hledisek a svou teorii společně s kolekcí příběhů publikoval v roce 1981 pod názvem "The folkstories of children". Empirický materiál práce čítá celkem 159 příběhů. Podle synopsí jsem je na rozdíl od Suttona-Smithe, který se žánrovou problematikou vůbec nezabýval, roztřídila pomocí explicitní kontrolovatelné metody do mnou definovaných tříd, resp. sedmi žánrů dětského vyprávění: pravé fantasy příběhy, nepravé fantasy příběhy, dobrodružná povídka, deskriptivní povídka, světské příběhy, přání-splňující příběhy a deskriptivní příběhy. Sebrané příběhy - folkstories podrobuji zkoumání, zda se ve výběru žánru projevuje vývojový gradient, genderové rozdíly či inklinace dítěte k jednomu ze žánrů - osobní orientace. Provedená analýza prokázala, že se v dětském vyprávění odráží nejen věkový gradient a genderové rozdíly, ale v mladším školním věku také osobní žánrová orientace.
|
|
|
Představy smrti u dětí
Kubáňková, Jarmila ; Valentová, Lidmila (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Vágnerová, Marie (oponent)
Cílem práce je porozumění tomu, jak děti přemýšlí o světě a jak se v něm orientují. Ambicí výzkumu je nalezení významů, které děti smrti přikládají. Jedním z předpokladů výzkumu je domněnka, že na představy o smrti se nelze ptát přímo, aniž by docházelo k nežádoucí redukci potenciálně bohaté odpovědi. Z tohoto důvodu byl zvolen jako nástroj Tematický apercepční test, přičemž děti vyprávěly příběhy na předem vybrané tabule. Na výzkumu spolupracovalo jedenáct devíti až desítiletých dětí. Jako srovnávací vzorek bylo stejnému testu vystaveno i jedenáct mladých dospělých ve věku devatenáct až dvacet let. Výpovědi dětí i dospělých byly následně podrobeny tematické analýze, přičemž jednou z kategorií analýzy byl i význam smrti pro aktéry příběhu. Výsledky analýzy poté byly dány do souvislostí s prací Klatt (1991).
|
|
|
Morální aspekty v uvažování gymnazistů o dalším profesním směřování
Lukášová, Hana ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Vacek, Pavel (oponent) ; Kirovová, Iva (oponent)
Na předmět výzkumu, jímž je profi-volba z posledního ročníku gymnázia, je v této práci pohlíženo z úhlu mravního usuzování. Kvalitativní analýza dvaatřiceti rozhovorů s gymnazisty přináší pohled na jejich profi-volbu jako na podstatného činitele určujícího jejich identitu. Výzkum vychází z předpokladu, že mravní usuzování se realizuje právě na základě identity, resp. na věrnosti sobě samému. Jako základ této profesní identity se ukázaly tzv. zakořeněnosti, na něž respondenti různým způsobem navazují svým budoucím identitním projektem ve snaze učinit autentickou volbu. Povaha kategorizace umožňuje vidět také zápletky, které proces profi-volby komplikují, popř. tzv. problematizace, které znemožňují autentickou volbu. Prostřednictvím tří oborů úvah (domén) je zřetelné, jakým způsobem se v profi-volbě realizuje vztah ke světu, k blízkým a k sobě samému a jaký má tento vztah dopad na identitu samu. Profi-volba se ve výzkumu ukazuje jako kontinuální a komplexní proces, jenž se neomezuje pouze na období podávání přihlášek na VŠ.
|
|
|
Děti v tíživé rodinné situaci a jejich zkušenost s arteterapií
Gruberová, Hana ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Vyšínová, Pavlína (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje analýze zkušeností dětí, které se nacházejí v tíživé rodinné situaci, s technikou skupinové arteterapie. Prvním cílem práce je popsat právě druh zkušenosti, jakou dítě získává prostřednictvím skupinové arteterapie v zařízení Fondu ohrožených dětí (dále jen FOD) Klokánek, zda převážně pozitivní či negativní. Druhým cílem práce je zjistit, jak děti arteterapii vnímají a co nového jim přináší. Dalším cílem této práce je detailní analýza toho, co děti získávají z jednotlivých proměnných i konstantních prvků arteterapie a jak toho mohou využít v budoucím životě. Pro zpracování dané problematiky byl zvolen kvalitativní výzkum. Použity byly tyto metody: zúčastněné pozorování, nestandardizovaný rozhovor, obsahová analýza zápisků z pozorování a osobních dokumentů dětí (výtvarné artefakty). Cílový soubor tvořilo 12 dětí ze zařízení Klokánek. V úvodní části práce je vymezena historie výzkumu. Práce zde představuje zařízení FOD Klokánek - služby, které zařízení nabízí, postavení v ČR a zakotvení v rodinném zákoně, výhody oproti ústavní výchově, režim dne, prázdniny a provozní informace, nejčastější důvody k umístění dětí a také způsoby financování projektu FOD Klokánek. Dále práce popisuje metody sběru dat a způsob jejich zpracování. V práci je provedena analýza jednotlivých...
|
|
|
Role kresby lidské postavy ve školní zralosti
Holovenčuková, Nikola ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na kognitivní stránku školní zralosti v kontextu Jiráskova Orientačního testu školní zralosti. Výchozí otázkou jsou vzájemné souvislosti výkonů v kresbě postavy s výkony dalších úloh tohoto testu, a to ve sféře jak názorného, tak i verbálního myšlení. Empirickým materiálem, který tuto problematiku objasňuje, jsou výkony dětí v úkolech Jiráskova Orientačního testu školní zralosti včetně testu verbálního myšlení. Design výzkumu je tvořen kombinací transverzálního a longitudinálního přístupu. O spolupráci byly požádány děti z předškolních tříd mateřských škol a žáci prvních i druhých tříd základní školy. Na základě provedeného šetření jsem zjistila, mezi kterými úlohami existují těsné vztahy, a u kterých kombinací se naopak souvislosti nepotvrdily a to v horizontu tří věkových kategorií. Výsledky této práce také umožňují posoudit, zda kresba lidské postavy predikuje vývoj výkonu v dalších úlohách či naopak některá dílčí úloha implikuje vývoj v plnění kresby lidské postavy. Přínosem této práce jsou tak hlubší poznatky o vývoji plnění úloh Jiráskova Orientačního testu, který stále slouží jako diagnostická pomůcka k posouzení školní zralosti.
|
|
|
Objektivizace ducha poutě
Straka, Luděk ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu Objektivizace ducha poutě. V Evropě existuje poutní cesta, dlouhá přes 1500 km, která vede z francouzského města Le Puy do španělského města Santiago de Compostela. Cesta je známá pod názvem Camino de Santiago. Cílem práce je zjistit, co je podstatou a smyslem poutě. Diplomová práce má teoreticko-empirický charakter. Ke zpracování teoretické části byla použita relevantní literatura historická a religiózní. Praktická část spočívá v získání vlastní zkušenosti s poutí a v analýze podle zakotvené teorie kvalitativního výzkumu. Diplomová práce se v první části věnuje historickému objasnění vzniku, vývoje a významu poutní cesty do Santiaga de Compostela. Druhá část popisuje osobní zkušenost s poutí a sběr materiálů. Třetí část se zabývá tvořením hypotézy podle zakotvené teorie. Klíčová slova: pouť, Camino de Santiago, zakotvená teorie Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Role koordinace kreslení a psaní ve vývoji ke školní zralosti
Kylarová, Helena ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na oblast výzkumu teoretických východisek orientačního testu školní zralosti Jaroslava Jiráska. Má za cíl se soustředit na objasnění toho, co je testováno v úkolu zaměřeném na napodobení psacího písma. V dialogu s dalšími autory (Jean Piaget a Barbara Inhelderová, Anette Karmiloff Smithová, Emilia Ferreirová a Ana Teberoskyová, Esther Adi-Japhová a Norman Freeman) hledá oblasti, které se podílí na utváření dětských představ o psaném. Tyto představy následně reflektuje prostřednictvímn verbalizace dětských představ o psímu. Do souvislostí s vynořující se gramotností vnáší témata vlivu chybné ikoničnosti a kvaziikonicity na vývoj spějící k osvojení znakovosti písma. Data získaná prostřednictvím transverzálního výzkumu u dětí předškolního věku (3;0 - 6;11) pak přináší odpovědi, které odkazují na významnou souvislost mezi úspěchem v testu napodobení psacího písma a překonáním ikonicity. Zvládání kvaziikonicity se ukázalo být pro zpracování nápodoby psacího písma neproduktivní. KLÍČOVÁ SLOVA Předškolní věk, Jiráskův test školní zralosti, psací písmo, myšlenkové operace, ikonicita, kvaziikonicita, transverzální výzkum.
|
|
|
Vyprávění dětí školního věku - jejich folkstories
Doskočilová, Aneta ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Cílem této bakalářské práce je provést heuristicky pojatou a přiměřeně redukovanou replikaci výzkumu B. Suttona-Smithe. B. Sutton-Smith se zaměřil na vývoj dětského vyprávění a nasbíral během svého dlouholetého výzkumu stovky příběhů od dětí ve věku od 2 do 10 let. Na základě analýzy těchto příběhů vytvořil teorii, kterou pak společně s vybranými příběhy uveřejnil ve své monografii The folkstories of children. Pro sběr dat jsem podle jeho vzoru zvolila školní prostředí. Zaměřila jsem se však na děti ve věku od 8 do 15 let. Na příběhy jsem pak aplikovala vybrané techniky analýzy, které užíval i Sutton-Smith. V příbězích jsem především sledovala úroveň řešení konfliktu, povahu konfliktu a styl řešení konfliktu. Svá zjištění jsem následně porovnala se Sutton-Smithovými závěry. Na rozdíl od Suttona-Smithe jsem nezjistila významný věkový gradient v úrovni řešení konfliktu v příbězích, zjistila jsem však rozdíl mezi dívkami a chlapci v užívání těchto úrovní. Je důležité mít na paměti, že jsem pracovala s nesrovnatelně menším vzorkem než Sutton-Smith a také s jinou odlišnou věkovou skupinou, což mohlo způsobit tyto odlišné výsledky.
|
|
|
Vliv Instrumentálního obohacování Reuvena Feuersteina na rozvoj kognitivních schopností dětí
Pokorná, Daniela ; Váňová, Eva (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Práce se ve své teoretické části zabývá porovnáním kognitivních funkcí vymezených Reuvenem Feuersteinem a dílčích schopností, které předkládají autoři Vzdělávací aplikace WISC-III. Empirická část je věnována kvalitativnímu výzkumu zaměřenému na změny v dílčích schopnostech u 11 žáků prvního stupně, kteří prošli několikaměsíční intervencí Instrumentálního obohacování. Snaží se popsat vliv IO na jejich výsledky v testu WISC-III zpracované faktorovou analýzou, na zvládání školních povinností, na jejich chování, soustředění a sebepojetí. Současně sleduje také možnost využití faktorové analýzy WISC-III pro naplánování intervence pomocí IO. Zdrojem informací byly testy, dotazníky pro učitele na počátku a na konci intervence, videonahrávky a zápisy z hodin IO. Výzkum probíhal v základní škole ve Štěchovicích, malém městě poblíž Prahy. Jde o jedinou základní školu ve městě, kde žije asi 1700 obyvatel. Zaznamenali jsme různě významné změny ve všech sledovaných oblastech, přičemž v některých případech se shodoval výsledek testu s hodnocením učitele, v jiných se rozcházel. KLÍČOVÁ SLOVA Reuven Feuerstein, modifikovatelnost inteligence, deficity kognitivních funkcí, zprostředkované učení, instrumentální obohacování, přenos, WISC-III, Vzdělávací aplikace WISC-III
|
host ::
RSS.