|
|
Diversita, rozšíření a ochrana léčivých rostlin v Nepálu
Rokaya, Maan Bahadur ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Doležal, Jiří (oponent) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
V této práci jsou syntetizovány různé aspekty související s rozmanitostí, distribucí, použitím a uchováváním léčivých rostlin v Nepálu. Také jsem se snažil doporučit pokyny pro udržitelnost dvou velmi používaných horských druhů rostlin. Přílišné sklízení nebo lidskou činností vyvolaný úbytek nejsou jediným problémem pro biologickou rozmanitost. V poslední době se také ukázalo, že invaze nepůvodních druhů jsou závažný problém v Nepálu. Proto jsem také pokoušel se analyzovat dopad invazivních druhů na složení společenstva v posledních článků. První dva články se zabývaly rozmanitostí, distribucí, použitím a sklízením léčivých rostlin. Článek I ukázal, že léčivé rostliny v Nepálu mají unimodální vztah s nadmořskou výškou a maximální celková druhová bohatost je v nadmořské výšce 1000 m. Článek II, který se zabývá využití léčivých rostlin v regionu Humla, na západ Nepál ukázal, že tam je 161 léčivých rostlin, které patří k 61 čeledím a 106 rodům používané k léčbě 72 lidských a 7 veterinárních onemocnění. Léčivé rostliny v Humla byly většinou sbírány v přírodě. Toto představuje vážnou hrozbu pro rozmanitost léčivých rostlin a je proto nezbytné vypracovat řádné metodiky pro jejich sklízení ve volné přírodě a / nebo jejich domestikace. Rheum australe, endemická rostlina ze západu himálajské oblasti, je...
|
|
|
Vliv agroenvironmentálních opatření na biodiverzitu
Vodička, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Cílem bakalářská práce je shrnutí dosavadních výsledků vědeckých publikací hodnotících efektivitu agroenvironmentálních opatření ve vztahu k biodiversitě. Práce se zabývá touto problematikou v rámci Evropy, charakterizuje situaci vybraných evropských států a hodnotí efektivitu dotačních titulů i jednotlivých opatření na vybrané skupiny organismů. Zároveň se zabývá i faktory efektivitu podmiňující a také metodickými přístupy hodnotících studií. Výsledky studií ukazují na nízkou až střední efektivitu plošných opatření pro rostliny a bezobratlé a nízkou efektivitu pro ptactvo. Naopak cílená opatření měla vysokou efektivitu, avšak jejich celkový význam byl v důsledku malého územního podílu ve srovnání s plošnými opatřeními velmi nízký. Nejhorší situace byla v Nizozemsku, v ostatních zemích byly výsledky relativně podobné.
|
|
|
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Tiché Orlice
Hajzlerová, Lenka ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Bakalářská práce shrnuje základní poznatky týkající se problematiky invazních druhů rostlin. Zabývá se charakteristikou a zákonitostmi invaze s ohledem na neofyty využívající říční toky a jejich nivu ke svému šíření. Zabývá se výskytem invazních druhů rostlin v břehové vegetaci řeky Tiché Orlice. Práce charakterizuje sledované povodí Tiché Orlice, popisuje fyzickogeografické a socioekonomické poměry. S využitím metodiky MUTON (metodika komplexního mapování upravenosti vodních toků a údolních niv) byl proveden terénní průzkum vybraného úseku toku Tiché Orlice, kde byl zjišťován výskyt vybraných neofytů s předpokladem jejich výskytu v břehové vegetaci. Nejpočetnější zastoupení měly tyto druhy: netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), křídlatky (Reynoutria sp.), slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus) a zlatobýl (Solidago sp.). V porovnání zatížení invazními neofyty s podobnými toky (přibližně stejný průtok, povodí, délka toku) v České republice patří Tichá Orlice k těm nadprůměrně zatíženým.
|
|
|
Vliv invazních rostlin na životní prostředí Evropy
Breburdová, Vendula ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Projekt DAISIE vyhlášený v 6. rámcovém programu Evropské Unie významně obohatil znalosti o evropských invazních druzích. Invazní rostliny mají velice pestré dopady, které jsou jak pozitivní tak negativní a ovlivňují všechny 4 typy ekosystémových služeb (zásobovací, regulační, podpůrné a kulturní). Dále mají také na svědomí citelné ekonomické ztráty. Předložená práce má za cíl shrnout současné znalosti o dopadech invazních rostlin na evropské životní prostředí a tím i na kvalitu lidského života. klíčová slova: invazní rostliny, impakt, DAISIE, Evropa, ekosystémové služby
|
|
|
Příčiny úbytku našich nejohroženějších mokřadních ptáků: konfrontace tuzemských a zahraničních pramenů.
Ráslová, Pavlína ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Téma této bakalářské práce se týká nalezení relevantních pramenů o konkrétních faktorech, které způsobují změny početnosti 4 druhů nejohroženějších mokřadních ptáků žijících na našem území. Jsou to druhy, jejichž početnost během posledních desetiletí nejvýrazněji poklesla. Jedná se o čejku chocholatou (Vanellus vanellus), bekasinu otavní (Gallinago gallinago), břehouše černoocasého (Limosa limosa) a kolihu velkou (Numenius arquata). Cílem práce je odlišení relevantních a irelevantních pramenů, kterými jsou často jen vágní informace tradované mimo literaturu, kterým chybí vědecký základ. Přesné zjištění příčin snižování početnosti těchto druhů je nezbytným předpokladem pro jakoukoliv snahu o jejich záchranu. Proto bylo nutné čerpat konkrétní faktory, které jsou důvodem úbytku těchto druhů, především z publikací založených na výzkumech v jiných evropských zemích. Klíčová slova: Mokřad, intenzifikace zemědělství, hnízdní habitat, management, populační úbytek, Vanellus vanellus, Gallinago gallinago, Limosa limosa, Numenius arquata
|
|
|
Dopad herbivorů na populační dynamiku rostlin: Význam pro biologickou kontrolu zavlečených rostlin
Šulcová, Hana ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Herbivorie je jedním z nejdůležitějších vztahů rostlin a živočichů. Herbivoři ovlivňují populace rostlin nejen přímo pastvou, ale i třeba sešlapem a vytvářením disturbancí v porostu. Mají také velký potenciál ovlivňovat populační dynamiku jednotlivých druhů rostlin. Cílem této práce je zhodnotit vliv herbivorů na populační dynamiku rostlin a interpretovat jej ve vztahu k biologické kontrole zavlečených rostlin. Při zhodnocování vlivu herbivorů je potřeba brát v potaz i skutečnost, že hebrivoři neovlivňují pouze rostliny, ale také působí na sebe navzájem, ať už přímou kompeticí či nepřímou. Při biologické kontrole proto nemusí být vhodné používat více druhů herbivorů k potlačení nepůvodního druhu. Míra vlivu herbivorů na populační dynamiku rostlin je také závislá na celkových podmínkách ve společenstvu. Málo disturbovaná stanoviště s vysokou mírou kompetice dávají vyšší šanci na úspěch biologické kontroly, protože tamní podmínky usnadňují kompetiční vyloučení cílového druhu. Velkou roli při biologické kontrole mají odlišné životní strategie rostlin, zejména délka života a vytrvalost semenné banky. Monokarpické druhy s přechodnou semennou bankou lze poměrně úspěšně redukovat konzumací semen, případně květů. Oproti tomu u vytrvalých polykarpických druhů je nezbytné redukovat přímo ustavené jedince. V takových...
|
|
|
Macroecology of European invertebrates:temporal and spatial patterns extracted from heterogeneous data
Keil, Petr ; Storch, David (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie Makroekologie evropských bezobratlých: časové a prostorové patrnosti dobývané z heterogenních dat Autoreferát dizertační práce Petr Keil Školitel: Doc. David Storch, Ph.D. Praha 2010 Charles University in Prague Faculty of Science Department of Ecology Macroecology of European invertebrates: temporal and spatial patterns extracted from heterogeneous data Ph.D. thesis - summary Petr Keil Supervisor: Doc. David Storch, Ph.D. Prague 2010 SOUHRN Dizertační práce obsahuje pět kapitol. První čtyři kapitoly jsou věnovány několika aspektům makroekologie evropského hmyzu, jako jsou geografické a časové patrnosti druhového bohatsví. Pátá kapitola zkoumá některé makroekologické charakteristiky populační dynamiky v rámci neutrální teorie biodiverzity. Dizertace je opatřena úvodem, který se věnuje zejména metodickým problémům společným pro většinu kapitol. V Kapitolách I a II jsem se zabýval rozmístěním druhového bohatství pestřenek (Insecta: Diptera: Syrphidae) a vážek (Insecta: Odonata) napříč Evropou. Obě práce ukazují absenci jednoduchého poklesu druhového bohatství od jihu k severu. Druhově nejbohatší jsou horské oblasti kolem Středozemního moře, od kterých směrem na jih a na sever diverzita klesá. V obou případech se jako důležité proměnné...
|
|
|
Změny ve vegetaci přechodových rašelinišť v rybničních epilitorálech
Spilka, Josef ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Práce se zabývá třemi rašeliništními lokalitami: u Pilské nádrže a Hořejšího Padrťského rybníka v Brdech na Příbramsku a u Kamenného rybníka v Plzni. Tato rašeliniště byla vystavena negativnímu vlivu lidské činosti, jehož důsledkem byly změny ve vegetaci. Cílem práce je zjistit, k jakým a jak velkým změnám došlo, odhalit příčiny těchto změn a na základě zjištěného navrhnout vhodná ochranářská opatření. Změny ve vegetaci byly posuzovány ze dvou měřítek. Makroměřítko představovala analýza leteckých snímků v prostředí GIS, opakování fytocenologických snímků zastupovalo pohled v mikroměřítku. Pro pochopení příčin změn byl analyzován vztah vegetace a prostředí. K tomuto účelu byly vytvořeny čtyři transekty, na nichž byly od dubna do října 2009 měřeny pH, vodivost a výška hladiny podpovrchové vody. Byla též provedena jednorázová měření koncentrací dusíku a foforu a hloubky humolitu. Naměřená data byla použita jak k mnohorozměrným vegetačním analýzám, tak k jednorozměrným analýzám variance, zaměřeným na výskyt expanzních druhů. Všechny sledované lokality prodělaly v minulosti výrazné změny. Na všech třech došlo ke snížení rozlohy ochranářsky cenných biotopů a k ústupu některých zvláště chráněných druhů rostlin. Změny v epilitorálu Pilské nádrže byly způsobeny převážně přímými antropogenními zásahy. Naopak...
|
|
|
Současný stav a historický vývoj podmáčených luk na Říčansku
Horina, Lukáš ; Kindlmann, Pavel (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Při spolupráci na projektu ochrany orchidejí v Ekocentru Říčany vyvstala řada otázek, na kterou se tato práce snaží odpovědět. Jsou to otázky identifikace orchidejových luk. Dále nalezení hlavních parametrů prostředí, ovlivňujících výskyt prstnatce májového. Nalezení činitelů ovlivňujících velikosti populace prstnatce májového. A konečně nalezení vhodného managementu pro prstnatcové louky. Odpovědi jsem se snažil nalézt pomocí porovnání orchidejových a podobných neorchidejových luk. Porovnával jsem druhové složení, místní podmínky a historické využívání lokalit. Jako metodu jsem zvolil fytocenologické snímkování a pro zjištění místních podmínek hodnoty Ellenbergovských čísel. Pro zjištění historického využívání byly použity historické mapy. Data byla zpracována pomocí statistických analytických metod. (PCA, RDA) Při porovnání orchidejových a neorchidejových luk jsem zjistil, že se průkazně liší v druhovém složení a také v počtech druhů. Pomocí grafu jsem nalezl rostlinné druhy, podle kterých se dá určit potenciálně orchidejová lokalita. Dále jsem zjistil, že se orchidejové a neorchidejové louky liší v hodnotách parametrů prostředí podle Ellenbergovských čísel a následně, že tyto parametry jsou kontinentalita, vlhkost a úživnost stanoviště. Vliv historického využívání na přítomnost orchidejí na lokalitě se...
|
|
| |
host ::
RSS.