|
|
Genderový audit krajského úřadu
Stieblerová, Kateřina ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Křížková, Alena (oponent)
Tématem mé práce je genderový audit krajského úřadu. Cílem je zjistit, zda existuje a jak případně vypadá institucionální mechanismus zajišťující rovnost mužů a žen na dané úrovni, jaké je povědomí o genderové problematice mezi dotazovanými, zda a jak vláda prosazuje problematiku rovných příležitostí na krajské úrovni, jakou pozici má rovnost mužů a žen v interní politice úřadu a co by se v dané oblasti dalo v rámci kraje a krajského úřadu změnit. Práce je členěna na úvod, teoretickou a empirickou část, zakončena závěrem a doplněna několika přílohami. Teoretická část se věnuje historii a vývoji institucionálních mechanismů pro zajištění rovnosti mužů a žen v ČR a genderové problematiky v naší společnosti. Představuji hlavní mezinárodní i národní dokumenty o genderové rovnosti a orgány tvořící současný institucionální mechanismus. Dále seznamuji s nástroji prosazování genderové rovnosti se zaměřením na genderový audit, při němž pak využívám metodiku modifikovanou na základě zkušeností ze zahraničí. Zmiňuji jeho východiska, historii a způsoby provádění. Vysvětluji důležité relevantní pojmy. V části empirické prezentuji genderový audit krajského úřadu, který spočívá v analýze dokumentů úřadu, které souvisí nebo by měly souviset s rovnými příležitostmi žen a mužů a v analýze rozhovorů s představiteli/kami kraje...
|
|
|
Motorické a kognitivní důsledky vrozené mozečkové degenerace a některé možnosti jeího ovlivnění
Křížková, Alena ; Vožeh, František (vedoucí práce) ; Pokorný, Jaroslav (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
Motorické a kognitivní důsledky vrozené mozečkové degenerace a některé možnosti jejího ovlivnění Mozečku je tradičně připisována úloha koordinátora pohybů, rovnováhy a regulátoru svalového tonu. Později byla odhalena i účast mozečku na motorickém učení. V posledních letech navíc roste počet experimentálních a klinických důkazů o participaci cerebela na kognitivních funkcích obecně. Z experimentálních prací zejména pokusy na zvířatech prokazují vliv mozečku na různé typy učení a paměti. Vhodným modelem pro výzkum degenerace mozečku jsou myši typu Lurcher, u nichž v průběhu života dochází k progresivnímu zániku Purkyňových buněk s následným úbytkem granulárních buněk a neuronů dolní olivy. V této práci jsme sledovali: - vývoj motorického učení a aktuálních motorických dovedností v průběhu 1. měsíce po narození, - pozitivní a negativní ovlivnění syntézy NO a jeho dopadu na diskriminační učení, - účinek podávání MK-801 (nekompetitivního antagonisty NMDA receptoru) na diskriminační učení myší typu Lurcher a wild odvozených od dvou kmenů. Myši typu Lurcher a wild byly podrobeny testům motorické dovednosti ve 4 metodikách jednorázově v 15., 20., 25. nebo 30. dnu postnatálního života (PŽ) a jejich výkony porovnány s výsledky zvířat obou typů (Lurcher a wild) ve stejných dnech s tím, že tato zvířata byla ve stejných...
|
|
|
Návrat rodičů na trh práce po rodičovské dovolené očima personalistů a personalistek
Marková, Kateřina ; Křížková, Alena (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce a především práce placená je důležitou součástí kvalitní lidské existence. Na českém trhu práce jsou v současné době nastaveny podmínky, které nelze považovat v souvislosti s rodičovstvím a rodičovskými povinnostmi za přátelské. Tlak na flexibilitu ve smyslu maximálního přizpůsobení se potřebám zaměstnavatele a velmi omezené možnosti rodinně- přátelských flexibilních forem zaměstnání spolu s dalšími faktory zapříčiňují situaci, kdy se rodiče malých dětí (a především matky) ocitají ve znevýhodněné pozici, k jejímuž zlepšení nepřispívají ani rodinné politiky, a institucionální zařízení péče o malé děti nedisponují dostatečnými kapacitami. Kvalitativní výzkum, který byl proveden pro účely této diplomové práce, je proto soustředěn na personalisty a personalistky jakožto jedince reprezentující zaměstnavatele v procesu náboru nových zaměstnanců, respektive na představy (stereotypy) těchto jedinců o mužích, ženách, rodičích obecně a především rodičích vracejících se na trh práce po rodičovské dovolené. Prozkoumání těchto představ (stereotypů) je důležité, neboť jsou pak součástí procesu výběrového řízení a odráží se i při rozhodování o ne/přijetí jedince na pracovní pozici.
|
|
|
Partnery v podniku, domácnosti i životě
Pospíšilová, Marie ; Křížková, Alena (vedoucí práce) ; Piscová, Magdaléna (oponent) ; Rašticová, Martina (oponent)
Tato disertační práce navazuje na současné směřování výzkumu podnikání a genderu, které upozorňuje na dosavadní vylučování či opomíjení žen ve výzkumu podnikání. Kritický pohled se zaměřuje i na aplikování mužské perspektivy při zkoumání a posuzování ženského podnikání, a na přehlížení důležitých kontextů, které situaci podnikajících ovlivňují. S ohledem na tuto kritiku se zaměřuji na zakotvení podnikání v nejrůznějších kontextech. Pro uchopení tohoto problému využívám institucionální perspektivu, hledám souvislosti s formálními i neformálními institucemi v Čechách a na Slovensku. Výzkum se zabývá podnikatelskými páry, na kterých lze zkoumat zakotvenost podnikání mimo jiné v domácí oblasti. Cílem práce je poskytnout mikropohled na konstrukci rozdělování rolí v domácí a podnikatelské sféře a na to, jakým způsobem jsou tyto konstrukce zdůvodňovány pomocí kulturních repertoárů. Vyjednávání rolí v páru zkoumám u heterosexuálních partnerství metodou kvalitativních rozhovorů s každým z partnerů zvlášť. To mi umožňuje zkoumat i potlačované hlasy (častěji ženské) v páru. Data analyzuji s využitím sociálně konstruktivistického přístupu k zakotvené teorii. Výsledky práce ukazují na základní problémy, které byly při konstrukci domácích a pracovních rolí důležité. Jedná se o genderové nerovnosti v konstrukci...
|
|
|
Is Czech Spotify Gender-Biased?
Křížková, Alžběta ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Is Czech Spotify gender-biased? Alžběta Křížková Abstrakt Tato diplomová práce zkoumala genderovou nevyváženost na hudební streamovací platformě Spotify a zaměřuje se na české Spotify, respektive českou hudbu. Tato interdisciplinární studie představuje stěžejní teoretické koncepty z teorie platforem, populární hudby a gender studies a ověřuje, zda teorie vybudované na Anglo-Saské tradici lze aplikovat i na místní prostředí. Datasety obsahují písně z hitparády TOP 200 a editorských playlistů, které vyšly během sledovaného období od května 2020 do března 2021. Písně z hitparády TOP 200 mi odhalily oblíbenost u posluchačů, v tzv. organickém poslechu. Písně z playlistů odhalují taktiku Spotify při propagaci určitých písní mezi posluchače (doporučený poslech). Analýza gender gapu je postavena na porovnání tří poměrů: písně vstupující na platformu, v hitparádě a v playlistech. S využitím základním statistických nástrojů představuje různorodé pohledy na genderovou nevyváženou nejen na platformě Spotify, ale i v celém českém hudebním průmyslu. Gender gap na platformě je prozkoumán s přihlédnutím k žánru písně, nahrávací společnosti, formace hudebníka a dalším. Výsledky výzkumu ukazují na nízké zastoupení ženských interpretek v celém hudebním průmyslu. Zatímco platforma aktivně ženy prosazuje ve svých playlistech...
|
|
|
"Soustroví Carpathia" - Vhled do současného uvažování o prostoru periferie
Křižková, Aneta ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá vybraným dílem současných autorů středoevropského prostoru, které se váže ke krajině Zakarpatské Ukrajiny. Výchozím předpokladem k interpretaci textu je periferní charakter prostoru, nostalgie a vzpomínky na místo, které už není, fascinace exotikou a kombinace idealizování a sarkastického odsuzování daného areálu z pozice vypravěče sužovaného hraniční identitou. Analyzovanými díly jsou beletristické texty Carpathia Maroše Krajňaka, Přijde mordor a sežere nás aneb Tajná historie Slovanů Ziemowita Szczereka a Jinací Tarase Prochaska. Primárně se práce věnuje topografii (krajině s mytickými a dystopickými charakteristikami) a vztahu vypravěče k prostoru, identitě, kolektivní paměti. Uvažování o prostoru a jeho narativní potenciál je experimentálně vsazen do postkoloniálního rámce, práce se snaží postihnout i rezonanci materiálu v jiné kultuře (tzn. v česko-slovensko-polském prostředí). Klíčová slova středoevropská literatura, kulturní kontext, periferie, postkolonialismus, identita, krajina, Zakarpatská Ukrajina
|
|
|
"Soustroví Carpathia" - Vhled do současného uvažování o prostoru periferie
Křižková, Aneta ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá vybraným dílem současných autorů středoevropského prostoru, které se váže ke krajině Zakarpatské Ukrajiny. Výchozím předpokladem k interpretaci textu je periferní charakter prostoru, nostalgie a vzpomínky na místo, které už není, fascinace exotikou a kombinace idealizování a sarkastického odsuzování daného areálu z pozice vypravěče sužovaného hraniční identitou. Analyzovanými díly jsou beletristické texty Carpathia Maroše Krajňaka, Přijde mordor a sežere nás aneb Tajná historie Slovanů Ziemowita Szczereka a Jinací Tarase Prochaska. Primárně se práce věnuje topografii (krajině s mytickými a dystopickými charakteristikami) a vztahu vypravěče k prostoru, identitě, kolektivní paměti. Uvažování o prostoru a jeho narativní potenciál je experimentálně vsazen do postkoloniálního rámce, práce se snaží postihnout i rezonanci materiálu v jiné kultuře (tzn. v česko-slovensko-polském prostředí). Klíčová slova středoevropská literatura, kulturní kontext, periferie, postkolonialismus, identita, krajina, Zakarpatská Ukrajina
|
|
|
Zvukomalebná slova v albánštině
Křížková, Anna ; Backus Borshi, Orkida (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá onomatopoií v albánštině. Teoretická část se věnuje důkladnému vysvětlení pojmu onomatopoie, a jednotlivých oblastí, ve kterých se s onomatopoií lze setkat jak v mluvené, tak v psané formě. Vzhledem k chybějícím materiálům o albánské onomatopoii jsme pracovali převážně s materiály českými nebo zahraničními, jejichž teorie lze uplatnit napříč jazyky. Věnujeme se také kapitole o hudbě, kterou považujeme za jednu z nejstěžejnějších oblastí onomatopoie a která nám mnoho skutečností osvětluje. Cílem bakalářské práce bylo tedy vytvoření vzorku sta slov zvukomalebného charakteru v albánštině, který jsme v praktické části následně analyzovali. Náš vzorek je doplněný také o české ekvivalenty, které ale nemusí být vždy zvukomalebné. Pro nás bylo ale stěžejní, nalézt zvukomalebná slova v albánštině. K výběru slov do našeho vzorku slov jsme přistupovali metodou náhodného výběru z česko-albánského slovníku, ale také z albánského výkladového slovníku, který nám posloužil jako náhrada za dosud neexistující albánský korpus. Na počátku naší práce jsme vznesli hypotézu o tom, že pravděpodobně nalezneme nejvíce onomatopoických slov ve skupině citoslovcí, což jsme ale vzápětí v praktické části vyvrátili, a právě tento výsledek považujeme za nejpodstatnější. Oproti tomu z naší práce vychází...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.