|
|
Časopis Krakonoš za Rakouska-Uherska
Pecinová, Hana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce "Časopis Krakonoš za Rakouska-Uherska" se zabývá vývojem časopisu Krakonoš a jeho obsahem v období Rakouska-Uherska. Krakonoš vycházel na Jičínsku v letech 1872-1875, 1879-1914, 1918-1941, čímž patří mezi nejdéle vycházející listy na českém území té doby, a je významným zdrojem poznatků o tehdejším životě v jičínském regionu. Autorka v práci nejprve charakterizuje historický kontext a sociokulturní prostředí, v němž list vycházel, a poté se podrobně věnuje vývoji a vydavatelským i redaktorským změnám listu Krakonoš v letech 1872-1941. V praktické části pomocí kombinace kvantitativní a kvalitativní metody analyzuje obsah listu v období let 1872-1918 a zjištěné poznatky shrnuje v závěru práce.
|
|
|
Český periodický tisk na Chebsku v roce 1945
Dlouhá, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je zachytit budování českého periodického tisku v Chebu po konci druhé světové války. Jedná se o období, které pro Československo a především jeho pohraniční oblasti znamenalo rozsáhlé demografické a socioekonomické změny. Proto je důležité zasadit téma do širšího kontextu. Na začátku práce popisuji historii Chebska, které mělo v naší zemi již od počátku svých dějin zvláštní postavení. Obecně se také věnuji problematice česko-německých vztahů od vzniku samostatné Československé republiky. Diplomová práce obsahuje také kapitolu, která popisuje průběh druhé světové války v Chebu. Největší prostor je však věnován prvním poválečným měsícům na Chebsku. Tehdy totiž v Chebu došlo k zásadnímu zvratu. Vše německé se náhle mělo změnit na české. Pro nově příchozí obyvatele bylo samozřejmě velice důležité dostávat informace v mateřském jazyce. Jádrem práce je právě budování českého regionální tisku na Chebsku. V roce 1945 bylo v Chebu vydáváno jediné místní periodikum - Chebsko. V rámci práce představím periodikum Chebsko, které začalo v Chebu vycházet hned po konci války. Provedu také kvantitativní analýzu prvního období jeho vydávání, které trvalo od 16. května 1945 do 30. října 1945. Periodikum zároveň využiji jako jeden ze zdrojů informací o poválečné situaci v Chebu a okolí.
|
|
|
Specifika bulvárního deníku Neue Kronen Zeitung a jeho postavení na rakouském mediálním trhu : komparace nejčtenějšího rakouského a českého deníku
Dobiašová, Terézia ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce Specifika bulvárního deníku Neue Kronen Zeitung a jeho postavení na rakouském mediálním trhu. Komparace nejčtenějšího rakouského a českého deníku se pokouší analyzovat neobvykle silné postavení rakouského bulvárního deníku Neue Kronen Zeitung na rakouském trhu s tištěnými médii a rovněž se snaží o detailní srovnání s českým bulvárním deníkem Blesk. První část práce je věnována především deníku Neue Kronen Zeitung, jeho historii a stručné charakteristice rakouského trhu s tištěnými médii. Teoretická část pak definuje nejdůležitější aspekty bulvárního tisku. V souvislosti s těmito aspekty jsou v další části práce již podrobně analyzovány samotné Neue Kronen Zeitung, a to zejména z hlediska vnější podoby, obsahu, jazyka, formy a způsobu, jakým oslovují své čtenáře. Na závěr je provedena komparace Neue Kronen Zeitung jakožto nejčtenějšího rakouského deníku a Blesku jakožto nejčtenějšího českého deníku, jejíž těžiště spočívá v realizaci obsahové analýzy, která přibližuje profil politického a zahraničního zpravodajství obou deníků. Tato obsahová analýza má přispět k potvrzení, či případně vyvrácení, hypotézy, že charakteristiky politického a zahraničního zpravodajství v rakouském bulvárním deníku Neue Kronen Zeitung se významně liší od charakteristik politického a zahraničního...
|
|
|
Propaganda na příkladu budování socialismu v padesátých letech v Československu
Merta, Jonáš ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Diplomová práce rozkrývá motivy komunistické propagandy první poloviny padesátých let v Československu. V úvodní části přibližuje historický kontext daného dějinného období a popisuje fungování mediálního systému, cenzurní praxe a proces nastolování informačního monopolu režimu. V interpretativní části pak práce zkoumá ideologické stereotypy, motivy a jejich vzájemnou provázanost. V práci je využito metody kvalitativní analýzy obsahu mediálních sdělení, která je aplikována na ideologické texty zejména v celostátních denících, ale i na další média. Na komunistickou ideologii, jejíž postuláty se režim snažil realizovat, je v práci nahlíženo jako na systematický a komplexní gesamtkunstwerk, který prostupuje celou společnost. Výstupem práce je interpretace jednotlivých ideologických motivů, jejich zasazení do celkového ideologického kontextu, poukázání na jejich emblematičnost a mytické přesahy. Konstrukce ideologizovaného obrazu světa je porovnávána s principy mytického vyprávění.
|
|
|
Loutkař, nejstarší odborný časopis o loutkařství na světě (1912-2009)
Pivodová, Eva ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Loutkář, nejstarší odborný časopis o loutkářství na světě (1912-2009) Diplomová práce Eva Pivodová Abstrakt Diplomová práce popisuje historický vývoj časopisu Český loutkář, resp. Loutkář, nejstaršího kontinuálně vydávaného odborného periodika svého druhu na světě. V prvních třech kapitolách podrobně popisuje jeho proměny v letech 1912-1950 (tituly Český loutkář, Loutkář, Loutková scéna), jeho další pokračování stručně dovádí do současnosti v závěrečné kapitole (tituly Československý loutkář, Loutkář). Na podkladovém materiálu zahrnujícím především veškerá vydaná čísla časopisu z let 1912-1950 sleduje jeho vývoj metodou historické analýzy, zasazuje jej do kontextu aktuálního dění v loutkářství a odkazuje k relevantní odborné literatuře. Časopis byl založen v roce 1912 z podnětu Jindřicha Veselého v Praze. V prvním období své existence 1912-1913 měl hlavně funkci propagační, pomáhal ke sjednocení české loutkářské obce a zdůrazňoval hodnoty ryze českého loutkového divadla. Jeho nástupníkem se v roce 1917 stal časopis Loutkář, který se nadále věnoval teorii i praxi loutkářství. Až v roce 1940 jej nahradila Loutková scéna. Ale i ta byla záhy zastavena a během války u nás vycházel jen interní bulletin Zprávy Loutkářského soustředění. Po válce se obnovená Loutková scéna musela obsahově přizpůsobit novým...
|
|
|
Komunikace mezi cenzurními institucemi a církevními časopisy v letech 1956-1989 na příkladu Českobratrské církve evangelické
Du Toit, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Morée, Pieter (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vydávání církevního periodického tisku a jeho regulací ze strany státních institucí a stranických orgánů v období let 1956 až 1989. Úvodní část mapuje v obecné rovině politiku Komunistické strany Československa v oblasti sdělovacích prostředků a je rozčleněna do tří časových období: po druhé světové válce, po únoru 1948 a po srpnu 1968. Pro pochopení situace církví a praxe jejich nakladatelské činnosti je nezbytné zasazení do celkového kontextu pojetí církve a náboženství z pohledu KSČ, proto druhá část předkládá stručný nástin její církevní politiky. Třetí část se týká obecných skutečností spojených s vydáváním periodického tisku, se zaměřením na tisk církevní, a mechanismu jeho omezování a kontroly ze strany Ústředního církevního nakladatelství a Sekretariátu pro věci církevní. Poslední a stěžejní část práce je zaměřena na tisk Českobratrské církve evangelické, kde je v jednotlivých podkapitolách podrobně rozebrána a popsána problematika vydávání konkrétních evangelických časopisů - Kostnických jisker, Českého bratra a Bratrstva. Práce vychází především z primárních pramenů, které pocházejí z větší části z Národního archivu a částečně z archivu Českobratrské církve evangelické.
|
|
|
Současné postavení ČRo3 - Vltava v české mediální krajině
Beran, Rudolf ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Český abstrakt k diplomové práci Současné postavení ČRo 3 - Vltava v české mediální krajině Autor: Rudolf Beran 2012 Abstrakt Výchozím bodem této diplomové práce je historie kulturně-uměleckého rozhlasového vysílání v České republice. Jeho východiska a následné proměny, ze kterých se postupně vyprofilovala současná podoba ČRo 3 - Vltava. Rozhlasovou stanici ČRo 3 - Vltava si tu představujeme jakožto kulturní instituci koexistující v rámci veřejnoprávních rozhlasů ostatních zemí Evropy. Zvláštní pozornost je přitom kladena zejména na vltavská specifika, na faktory zřejmé svébytnosti, kterou tato rozhlasová stanice zaujímá v české mediální krajině. Opomenuta nezůstane ani její kulturní funkce, "kulturotvornost", poslání v klimatu současné společnosti, faktická nezastupitelnost či výsady náročného publika. V jednotlivých oddílech jsou postupně představeni klíčoví tvůrci a pracovníci, kteří se na tváři ČRo 3 - Vltava podíleli a podílejí rozhodující měrou. Tato diplomová práce vychází z historicko - kritické analýzy a analýzy forem.
|
|
|
Jak se v padesátých letech vyráběly noviny na příkladu periodika Vesnické noviny-redakce Poděbrady
Weiszová, Veronika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Aplt, Daniel (oponent)
Hlavním cílem mé práce je definovat, které faktory ovlivňovaly proces vzniku novin v době po druhé světové válce a během prvních let komunistického režimu na území Československé republiky. Pro dobu mezi roky 1945 a 1960 byly specifické demografické, socioekonomické i legislativní změny. Z důvodu existence široké škály těchto faktorů, rozhodla jsem se jejich účinek demonstrovat na jednom vybraném periodiku - Vesnických novinách Poděbradska. Tyto noviny měly režimu pomoci naplnit jeden z hlavních úkolů - zřízení funkčního konceptu kolektivního zemědělství. Odpovědný redaktor musel spolupracovat s různými institucemi. Okresní národní výbor tvořilo 24 členů, kteří měli ve svých rukou výkonnou moc. Druhou institucí byl Jednotný svaz českých zemědělců shromažďující rolníky spadající pod ministerstvo zemědělství. Důležitou součástí procesu vzniku byla účast místních dopisovatelů. Má bakalářská práce dokazuje, že neschopnost institucí a odpovědného redaktora spolupracovat mělá vážné důsledky na kvalitu novin. Tento dokument také obsahuje informace o zákonech souvisejících s tiskem v době po válce.
|
|
| |
|
|
Vytváření ideálu Sovětského svazu a jeho mediálního obrazu v československých médiích v 50. letech 20. století
Cihlářová, Gabriela ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Kolář, Jan (oponent) ; Halada, Jan (oponent)
Dizertační práce s názvem Vytváření ideálu Sovětského svazu a jeho mediálního obrazu v československých médiích v 50. letech 20. století si klade za cíl popsat snahy zásadního deníku dané doby - Rudého práva - o zobrazení vědy v Sovětském svazu. Vytváření pozitivního obrazu Sovětského svazu přes prezentaci vědeckých pokroků je výraznou oblastí konstruování ideálu SSSR. Zde je také s odstupem více než padesáti let dobře analyzovatelné, které oblasti vědy byly idealizovány právem, ve kterých Sovětský svaz skutečně vynikal; a jiné, které byly glorifikovány pouze z propagandistických důvodů. Teoretická část práce se věnuje historické situaci v SSSR na konci 40. let a v 50. letech a také situaci ve vědě ve stejném období. Charakterizuje dobové postavení Rudého práva a popisuje metodiku zkoumání. Těžiště dizertační práce ale spočívá v mediální analýze deseti časově ohraničených období. Základní metodou zkoumání je historická a obsahová analýza. Ve výběru analyzovaných oblastí je nejzásadnější událost vojenského výzkumu zkoumaného desetiletí - úspěšný test první sovětské vodíkové bomby. Dále první úspěšné využití atomové energie k mírovým účelům na světě - spuštění atomové elektrárny v Obninsku. Zařazeny jsou dvě nejvýznamnější kosmonautické události 50. let - vypuštění první umělé družice Země -...
|
host ::
RSS.