Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Conování jako praxe české komunity fanů
Weiszová, Veronika ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Tématem diplomové práce je conovaní v České republice. Conování značí dění, které se odehrává na setkáních fanů žánru fantastika, tzv. conech. Etnografická studie se věnuje dvěma okruhům. Prvním jsou samotné cony, kde je pozornost zaměřena na různé aspekty realizace, stejně jako na poskytované služby, včetně prodeje tematického zboží. Podrobně se věnuje programu zkoumaných conů. Druhým okruhem jsou samotní účastníci těchto akcí, zvaní conaři. Výzkum se soustřeďuje nejen na jejich působení na conech, ale zohledňuje i konzumaci daného žánru a provozování s ním souvisejících aktivit. K tématu byla vypracována teoretická část vycházející z odborné literatury. Teoretická východiska posloužila k sestavení výzkumných otázek. K využitým metodám sběru dat patří zúčastněné pozorování, polostrukturované etnografické interview, analýza dokumentů, neformální a nestrukturované etnografické interview a dotazníkové šetření. Časovým rámcem sběru dat je období od června 2015 do dubna 2016. Pro analýzu dat jsou využity principy metody zakotvené teorie, konkrétně otevřené a axiální kódování. Výstupem je sestavení paradigmatického modelu. Výzkum identifikuje charakteristické prvky conování v České republice, rozdíly mezi tuzemskými a zahraničními cony a zkušenosti samotných účastníků. Ilustrují také roli žánru...
Jak se v padesátých letech vyráběly noviny na příkladu periodika Vesnické noviny-redakce Poděbrady
Weiszová, Veronika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Aplt, Daniel (oponent)
Hlavním cílem mé práce je definovat, které faktory ovlivňovaly proces vzniku novin v době po druhé světové válce a během prvních let komunistického režimu na území Československé republiky. Pro dobu mezi roky 1945 a 1960 byly specifické demografické, socioekonomické i legislativní změny. Z důvodu existence široké škály těchto faktorů, rozhodla jsem se jejich účinek demonstrovat na jednom vybraném periodiku - Vesnických novinách Poděbradska. Tyto noviny měly režimu pomoci naplnit jeden z hlavních úkolů - zřízení funkčního konceptu kolektivního zemědělství. Odpovědný redaktor musel spolupracovat s různými institucemi. Okresní národní výbor tvořilo 24 členů, kteří měli ve svých rukou výkonnou moc. Druhou institucí byl Jednotný svaz českých zemědělců shromažďující rolníky spadající pod ministerstvo zemědělství. Důležitou součástí procesu vzniku byla účast místních dopisovatelů. Má bakalářská práce dokazuje, že neschopnost institucí a odpovědného redaktora spolupracovat mělá vážné důsledky na kvalitu novin. Tento dokument také obsahuje informace o zákonech souvisejících s tiskem v době po válce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.