|
|
Impresionismus v Srbsku
Chlebovská, Markéta ; Vlainić, Sandra (vedoucí práce) ; Jensterle Doležal, Alenka (oponent)
Tato práce se zabývá srbským malířstvím na počátku 20. století, konkrétně impresionismem. Je zde nastíněna situace srbského malířství na konci 19. století a obecné tendence umělcům uchylovat se k velkolepým historickým tématům. Dále jsou zde zachyceny podněty, které vedly k přerodu srbského malířství ze zastaralého historismu do moderního malířství evropské úrovně. Za bod zlomu je označeno otevření malířské školy v Bělehradě a studia mladých malířů v evropských městech. Období srbského impresionismu je rozděleno do několika fází, úvodní fáze je hledání a vytváření základních charakteristik impresionismu, další je fáze, kdy si jsou malíři svým stylem jistí a tvoří díla jednoznačně impresionistická a nakonec vrcholná fáze impresionismu, období, ve kterém mimo srbské území tvoří Kosta Miličević a Milan Milovanović svoje nejlepší díla. Následuje rozbor toho, jak se k impresionismu stavěla veřejnost i odborníci po jeho završení. V závěru práce je pozornost věnována kontaktu mezi českým prostředím a srbským impresionismem, zvláště osobě Cyrila Kutlíka, českého zakladatele malířské školy v Srbsku a Kostovi Miličevićovi studujícímu a formovanému Prahou.
|
|
| |
|
|
Ideologie, hra, tajemství: Role slovinské moderní pohádky v letech 1945-1975
Slezáková, Magdalena ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá podobami slovinské moderní pohádky v letech 1945-1975 a zkoumá role, které jí její autoři přisuzovali. Práce vychází z předpokladu, že v tomto období existovaly ve slovinské moderní pohádce tři základní autorské přístupy: moderní pohádka ve službách státní ideologie, moderní pohádka jako svobodná fantazijní hra a moderní pohádka s přesahem. Tyto tři role zkoumá na příkladu devíti moderních pohádek, jež vybírá povětšinou z kánonu slovinské literatury pro děti a mládež: Udarna brigada (Anton Ingolič), Zgode in nezgode kraljevskega dvora (Milan Šega), Drejček in trije Marsovčki (Vid Pečjak), Moj dežnik je lahko balon (Ela Peroci), Strah ima velike oči (Marjan Marinc), Kosovirja na leteči žlici (Svetlana Makarovič), Potovanje v tisočera mesta (Vitomil Zupan), Deklica Delfina in lisica Zvitorepka (Kristina Brenkova) a Avtomoto mravlje (Jože Snoj).
|
|
|
Literární stopy Zofky Kveder v českém periodickém tisku mezi léty 1900 a 1906
Bernardová, Eliška ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Tématem bakalářské práce je působení slovinské spisovatelky Zofky Kveder v českém periodickém tisku. Zaměří se na dobu autorčina pobytu v Praze od roku 1900 do roku 1906. Cílem práce bude prozkoumat, v jakých typech dobového periodického tisku publikovala, která svá díla zde otiskla a tyto texty analyzovat v kontextu jejího celoživotního díla a dobové slovinské a evropské literární tvorby. Dalším cílem bude zjistit, jestli byly všechny její v Čechách publikované texty otištěny nebo vydány i ve Slovinsku. Pozornost bude věnována také autorčině spolupráci se Zdenkou Háskovou, její přítelkyní a překladatelkou do češtiny.
|
|
|
Typologie ženských postav v románovém díle Teodory Dimovové
Flemrová, Romana ; Černý, Marcel (vedoucí práce) ; Jensterle Doležal, Alenka (oponent)
Předložená práce se v úvodu zabývá obecně teoretickým pohledem na poetiku literární postavy a jeho vývojem v průběhu devatenáctého a dvacátého století. Zjištěné poznatky se pak pokouší aplikovat na ženské románové postavy v díle současné bulharské autorky Teodory Dimovové. Předmětem zkoumání jsou hlavní postavy žen v jejích románech Matky a Adriana. Posledně jmenované dílo navazuje na román nalezený v pozůstalosti autorčina otce - klasika bulharské literatury Dimtăra Dimova. Theodora Dimovová bývá často v Bulharsku napadána za to, že pouze přiživuje na slávě svého otce, a že využívá jeho románové postupz. Tato práce tak poukazuje i na svébytnost autorčina literárního projevu a s výše zmíněnými názory polemizuje. Klíčová slova Dimovová, poetika ženské postavy, současný bulharský román
|
|
|
Západoevropské impulsy bulharského diabolismu (Pohled na bulharskou literaturu ve 20. letech XX. století)
Jeřábková, Zlatina ; Černá, Milada (vedoucí práce) ; Jensterle Doležal, Alenka (oponent) ; Sýkora, Michal (oponent)
1 Západoevropské impulsy bulharského diabolismu (Pohled na bulharskou literaturu ve 20. letech XX. století) resumé Klíčová slova: bulharská literatura, expresionismus, avantgarda, diabolismus , fantastika hrůzy, zázračno, podivuhodno, karnevalový menippský diskurs, romantismus, naturalismus, individualismus Svetoslav Minkov (1902-1966), Vladimir Poljanov (1899-1988), Georgi Rajčev (1882 - 1947), Čavdar Mutafov (1889-1954) Přes svůj novátorský potenciál pro bulharskou literaturu zůstal jev, označovaný jako bulharský diabolismus, na dlouhá desetiletí na okraji literárního diskursu. Novodobý zájem postmodernistických spisovatelů i kritiky vede k vyzdvižení některých dílčích aspektů tvorby Svetoslava Minkova, Vladimira Poljanova, Georgiho Rajčeva a Čavdara Mutafova. S výjimkou monografie Thomase Martina Der bulgarische Diabolismus. Eine Studie zur bulgarischen Phantastik zwischen 1920 und 1934, která vyšla v roce 1993, však chybí práce, které by ozřejmovaly podstatu tohoto jevu v bulharské literatuře. Synkretická díla bulharských diabolistů, v rámci jejichž zpravidla expresionistického základu se prolínají doznívající individualistické modernistické tendence s prvky romantické fantastiky hrůzy, byla ve své novosti a nečistotě pro své současníky nesnadno zařaditelným jevem. Nedostatek studií, které by se tématu...
|
|
|
Tam a zase zpátky: reálný a fantazijní svět ve fantazijích příbězích Jože Snoje
Slezáková, Magdalena ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou dvou světů (reálného a fantazijního) ve fantazijních příbězích Jože Snoje. Kvůli kontextu nejprve popisuje žánrovou strukturu dětské prózy a uvádí přehled slovinské prózy pro děti a mládež ve druhé polovině 20. století; stručně také charakterizuje Snojovu tvorbu. Dále vysvětluje použitou metodologii: definuje žánr fantazijního příběhu (dvoudimenzionální děj, úloha dětských a dospělých postav, odlišné rysy od klasické pohádky, dvojí poselství atd.) a nastiňuje základní problémy, které práce zkoumá: příběh; podoba reálného a fantazijního světa; vztah mezi světy a jejich vzájemný kontakt. Tyto otázky pak analyzuje ve čtyřech Snojových knihách: Barabákos in kosi, Avtomoto mravlje, Škorček norček a Palčki so!. U každé si také všímá tematických a stylistických specifik a syntézou pak dochází k určení hlavních autorových témat (dítě a dospělý; člověk a příroda; tajemství bytí; poezie) a rysů jeho stylu (hravost; poetičnost; komunikativnost).
|
|
|
Slovinská alienativní poezie
Mžourková, Hana ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce) ; Kozár, Aleš (oponent) ; Poniž, Denis (oponent)
Tématem naší práce je alienativní lyrika v rané tvorbě Daneho Zajce, Vena Taufera, Gregora Strniši (tj. sbírky z let 1958-1965) a zralé jádro poezie Svetlany Makarovičové (básně z 1. pol. 70. let 20. stol.). V téže době významně ovlivňovala kulturní dění ve Slovinsku periodika Revija 57 a Perspektive, která byla myšlenkovým zázemím i pro uměleckou tvorbu. Souběžně s alienativními básníky působí několik dalších lyriků, kteří se v jistých aspektech alienativní poetice přibližují. Jsou to Božo Vodušek, Edvard Kocbek, Saša Vegriová a Niko Grafenauer. Vzájemnou podobnost zapříčinil i vliv existenciální filozofie, která v 60. letech 20. stol. výrazně působila na slovinskou literární tvorbu i kulturní život vůbec. Pro podrobnou analýzu a interpretaci jednotlivých sbírek alienativní poezie jsme zvolili hledisko fikčních světů lyriky. Základem pro teoretické vymezení fikčního lyrického světa pro nás jsou úvahy Miroslava Červenky. V centru naší pozornosti stojí lyrický subjekt a klademe též důraz na existenci malých fikčních světů (jednotlivých básní či básnických cyklů), které utvářejí fikční světy konkrétních básnických sbírek, autorů či celého básnického směru. Tyto světy jsou vzájemně prostupné. Hlavním tématem a ideovým základem všech fikčních světů alienativní poezie je lidská existence: u Daneho Zajce je...
|
|
|
Sémantika prostoru ve slovinské meziválečné poezii
Kozár, Aleš ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce) ; Langerová, Marie (oponent) ; Černá, Milada (oponent)
Tato studie se zabývá obdobím expresionismu ve slovinské literatuře. Toto období bylo literárními historiky nahlíženo různými zůsoby, navíc výzkum tohoto období byl ovlivněn ideologickými tlaky, zejména u autorů katolického světonázoru, ale také u různých avantgardních směrů. Metodologické přístupy k interpretaci tohoto období byly často také matoucí, neboť se zde projevoval nedostatek odstupu od předmětu zkoumání a docházelo také k vágnímu mísení terminologie. Řada studií pak obsahuje nejrůznější míru dezinterpretací textů. Ta se objevuje bohužel také v nejsoučasnějších studiích, zabývajících se tímto obdobím (Franc Zadravec: Slovenska književnost II.) V této studii se pokouším o interpretaci autorů a konkrétních textů tohoto období, ale zabývám se také literárně-historickými výklady těchto autorů. Chci tak upozornit na některé stereotypy v jejich čtení a hodnocení. Zdá se, že dodnes nejsou někteří autoři objektivně reinterpretováni pomocí nejsoučasnějších literárně-vědných metod, a tím je také obraz celého období do značné míry nekompletní. Slovinská literatura např. nemá kritické vědecké edice některých klíčových autorů tohoto období např. Anton Podbevšek), a také proto je interpretace tohoto období značně ztížená. ...
|
|
|
Král Matyáš, skutečnost a mýtus ve slovinské literatuře
Kastner, Katalin ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce)
Krále Matyáše lze považovat za jednu z nejzáhadnějších a nejrozporuplnějších postav slovinské literatury. Na základě náročného zkoumání jsem dospěla k závěru, že není možné stoprocentně určit, zdali se inspirací Matyášova mýtu stal jeden z nejslavnějších a nejmocnějších panovníků 15. století, uherský král Matyáš Korvín a nebo obyčejný slovinský sedlák kralj Matjaž. Král Matyáš, který se objevuje v lidové slovesnosti 19. století, v sobě nese prvky jak maďarské, tak slovinské. Matyáš Korvín si získal slávu po celé Evropě svou spravedlností a odvážností, prokazuje se to i ve slovinském prostředí. Přikláním se tedy na stranu maďarského panovníka, který se podle mého názoru stal prvotním zdrojem inspirace (nejen) slovinských lidových pohádek a písní. Jeho postava získala během 19. a 20. století různé podoby, zásadní motiv se ale v podstatě nemění. Král Matyáš je symbolem spravedlnosti, záchrany, vysvobození, spasení slovinského národa. V této roli ho vnímají Slovinci dodnes.
|
host ::
RSS.