|
|
Budování jugoslávské identity za pomoci výstavby modernistických pomníků
Chlebovská, Markéta ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem budování kolektivní identity obyvatel socialistické Jugoslávie v kontextu výstavby pomníků odkazujících ke druhé světové válce. Nastiňuje vztah pomníků a politiky paměti státu, přičemž klíčové je období modernistické memoriální výstavby v šedesátých a sedmdesátých letech. Tehdy se pomníky staly součástí ideologického programu, který usiloval o vytvoření oficiální interpretace událostí války s cílem získat kontrolu nad společností. Do práce je zahrnut historický kontext popisující vývoj ve výstavbě pomníků od konce druhé světové války až do rozpadu Jugoslávie. Zohledňují se rovněž otázky, nakolik byly pomníky propojeny s turismem, trávením volného času a se spiritualitou a také jakou úlohu hrála veteránská organizace S(U)BNOR. Část práce je věnována místům, která nerezonovala s oficiálním narativem. Vše výše zmíněné je pak demonstrováno na konkrétních příkladech v Srbsku: Kragujevac, Niš, Kruševac, Kosmaj a Kadinjača.
|
|
|
Impresionismus v Srbsku
Chlebovská, Markéta ; Vlainić, Sandra (vedoucí práce) ; Jensterle Doležal, Alenka (oponent)
Tato práce se zabývá srbským malířstvím na počátku 20. století, konkrétně impresionismem. Je zde nastíněna situace srbského malířství na konci 19. století a obecné tendence umělcům uchylovat se k velkolepým historickým tématům. Dále jsou zde zachyceny podněty, které vedly k přerodu srbského malířství ze zastaralého historismu do moderního malířství evropské úrovně. Za bod zlomu je označeno otevření malířské školy v Bělehradě a studia mladých malířů v evropských městech. Období srbského impresionismu je rozděleno do několika fází, úvodní fáze je hledání a vytváření základních charakteristik impresionismu, další je fáze, kdy si jsou malíři svým stylem jistí a tvoří díla jednoznačně impresionistická a nakonec vrcholná fáze impresionismu, období, ve kterém mimo srbské území tvoří Kosta Miličević a Milan Milovanović svoje nejlepší díla. Následuje rozbor toho, jak se k impresionismu stavěla veřejnost i odborníci po jeho završení. V závěru práce je pozornost věnována kontaktu mezi českým prostředím a srbským impresionismem, zvláště osobě Cyrila Kutlíka, českého zakladatele malířské školy v Srbsku a Kostovi Miličevićovi studujícímu a formovanému Prahou.
|
host ::
RSS.