|
|
Slovinská alienativní poezie
Mžourková, Hana ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce) ; Kozár, Aleš (oponent) ; Poniž, Denis (oponent)
Tématem naší práce je alienativní lyrika v rané tvorbě Daneho Zajce, Vena Taufera, Gregora Strniši (tj. sbírky z let 1958-1965) a zralé jádro poezie Svetlany Makarovičové (básně z 1. pol. 70. let 20. stol.). V téže době významně ovlivňovala kulturní dění ve Slovinsku periodika Revija 57 a Perspektive, která byla myšlenkovým zázemím i pro uměleckou tvorbu. Souběžně s alienativními básníky působí několik dalších lyriků, kteří se v jistých aspektech alienativní poetice přibližují. Jsou to Božo Vodušek, Edvard Kocbek, Saša Vegriová a Niko Grafenauer. Vzájemnou podobnost zapříčinil i vliv existenciální filozofie, která v 60. letech 20. stol. výrazně působila na slovinskou literární tvorbu i kulturní život vůbec. Pro podrobnou analýzu a interpretaci jednotlivých sbírek alienativní poezie jsme zvolili hledisko fikčních světů lyriky. Základem pro teoretické vymezení fikčního lyrického světa pro nás jsou úvahy Miroslava Červenky. V centru naší pozornosti stojí lyrický subjekt a klademe též důraz na existenci malých fikčních světů (jednotlivých básní či básnických cyklů), které utvářejí fikční světy konkrétních básnických sbírek, autorů či celého básnického směru. Tyto světy jsou vzájemně prostupné. Hlavním tématem a ideovým základem všech fikčních světů alienativní poezie je lidská existence: u Daneho Zajce je...
|
|
|
Eponyma v lékařské terminologii, Achillova pata tazatelů jazykové poradny
Mžourková, Hana
Tradiční součástí lékařské terminologie jsou eponyma, specifická svou propriální motivací (např. Alzheimerova choroba, Zollingerův-Ellisonův syndrom). V posledních desetiletích zaznamenáváme nárůst lékařské terminologie (a tedy i eponym) v běžné komunikaci. Dotazy na správnou podobu zápisu eponym se tak přirozeně objevují i v lingvisticky strukturované databázi jazykových dotazů. Příspěvek se zaměřuje na pravopisné a morfologické jevy, které tazatelům jazykové poradny činí obtíže, a zároveň představuje navrhovaná řešení, v neposlední řadě též praktické využití získaných jazykových dat.
|
|
|
Laická pravidla a jejich místo v jazykové kultuře
Mžourková, Hana
Přestože je tzv. laická lingvistika nedílnou a důležitou součástí výzkumu v oblasti postojů k jazyku, v českém prostředí dosud zůstávala poněkud stranou. Vyjadřování postojů k jazyku ze strany běžných uživatelů přirozeně zahrnuje i reflexi jazykových pravidel, která je ze své podstaty bohatým zdrojem lingvistických a sociolingvistických dat. Článek analyzuje laická pravidla, jež se objevují v dotazech jazykové poradně oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český, a ukazuje je jako důležitý zdroj dat pro vytváření jazykových příruček.
|
|
| |
|
|
Slovinská alienativní poezie
Mžourková, Hana ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce) ; Kozár, Aleš (oponent) ; Poniž, Denis (oponent)
Tématem naší práce je alienativní lyrika v rané tvorbě Daneho Zajce, Vena Taufera, Gregora Strniši (tj. sbírky z let 1958-1965) a zralé jádro poezie Svetlany Makarovičové (básně z 1. pol. 70. let 20. stol.). V téže době významně ovlivňovala kulturní dění ve Slovinsku periodika Revija 57 a Perspektive, která byla myšlenkovým zázemím i pro uměleckou tvorbu. Souběžně s alienativními básníky působí několik dalších lyriků, kteří se v jistých aspektech alienativní poetice přibližují. Jsou to Božo Vodušek, Edvard Kocbek, Saša Vegriová a Niko Grafenauer. Vzájemnou podobnost zapříčinil i vliv existenciální filozofie, která v 60. letech 20. stol. výrazně působila na slovinskou literární tvorbu i kulturní život vůbec. Pro podrobnou analýzu a interpretaci jednotlivých sbírek alienativní poezie jsme zvolili hledisko fikčních světů lyriky. Základem pro teoretické vymezení fikčního lyrického světa pro nás jsou úvahy Miroslava Červenky. V centru naší pozornosti stojí lyrický subjekt a klademe též důraz na existenci malých fikčních světů (jednotlivých básní či básnických cyklů), které utvářejí fikční světy konkrétních básnických sbírek, autorů či celého básnického směru. Tyto světy jsou vzájemně prostupné. Hlavním tématem a ideovým základem všech fikčních světů alienativní poezie je lidská existence: u Daneho Zajce je...
|
|
|
Tři sestry zahrály v našem městě (složitější případy shody přísudku s podmětem)
Mžourková, Hana
Shoda podmětu s přísudkem obsahuje mnoho problematických oblastí, kterých se jazykové příručky dotýkají jen okrajově, nebo se jimi vůbec nezabývají. Jde například o shodu v případě názvů některých hudebních skupin (Tři sestry, Buty atp.), shodu u výrazů, které jsou užívány jako názvy firem, služeb, sportovních týmů atd. Dotazy týkající se shody, které do jazykové poradny přicházejí, proto nezřídka patří mezi dotazy obtížnější. V tomto příspěvku jsou představeny některé složitější případy shody přísudku s podmětem a jejich možná řešení.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.