|
| |
|
|
Ervín Schulhoff v meziválečném kulturním kontextu pro potřeby současné školy
Drahošová, Adéla ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Ervín Schulhoff v meziválečném kulturním kontextu pro potřeby současné školy Tato práce se zabývá životem a dílem, česko-německého hudebního skladatele meziválečného období, Ervína Schulhoffa. První část práce zpracovává život skladatele v meziválečném kulturním kontextu, druhá se zabývá jeho dílem. Detailněji je zde zpracováno období, ve kterém byl Schulhoff ovlivněn meziválečnou avantgardou, především dadaismem a taneční hudbou jazzové oblasti a také neoklasicismem. Třetí část zpracovává problematiku využití Schulhoffova díla v souvislosti s jeho životem v současné škole a přináší některé náměty a možnosti na využití v hodinách hudební výchovy s mezipředmětovým přesahem. Celá práce je doplněna notovými příklady a obrázky, které slouží k lepší ilustraci dané problematiky. Do příloh jsou zahrnuty další obrázky a fotografie, které mapují život skladatele a také seznam skladeb Ervína Schulhoffa.
|
|
|
Dětské folklórní soubory v Praze
Řeháková, Kateřina ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
NÁZEV: Dětské folklorní soubory v Praze ABSTRAKT: Má diplomová práce se věnuje působení dětských folklorních souborů v Praze. Ve své práci mapuji jednotlivé pražské dětské folklorní soubory, zjišťuji, jakou národopisnou oblast České republiky zpracovávají. Dalším cílem je sběr informací týkajících se organizačního zajištění souborů. Zajímají mě důvody vedoucích, které je vedly k založení a vedení folklorního souboru. Prostřednictvím rozhovorů s nimi zjišťuji, proč se věnují práci v dětském folklorním souboru, co si myslí, že v dnešní době folklor může dětem přinášet, a co je na práci vedoucího folklorního souboru nejobtížnější. V neposlední řadě je mým cílem nalézt příčiny motivace dětí k působení ve folklorním souboru a k folkloru samotnému. Ve své práci využívám výzkumné metody - kvalitativní a kvantitativní výzkum. KLÍČOVÁ SLOVA: folklor, folklorismus, dětský folklorní soubor, motivace
|
|
|
Aktivní poslech hudby
Šulanová, Silvie ; Herden, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Poslech hudby v hudebně výchovném procesu je pro žáka přínosný jen tehdy, je-li uskutečňován s pomocí aktivní tvořivosti. Ke splnění tohoto požadavku se proto v rámci receptivní hudební výchovy uplatňuje činnostní pojetí poslechu hudby. Východiskem tohoto přístupu je tzv. dynamický model, který pojímáme jako ideální vzor didaktické transformace hudebního materiálu. Pomocí něho vytváří pedagog v rámci hudebně výchovného procesu takové vyučovací podmínky, jež mají žákům zjednodušit pozorování hudebních prvků a struktur a umožnit tak porozumění hudební řeči. Pochopitelně tedy závisí na schopnostech a dovednostech učitele, jak konkrétní hudební dílo prezentuje. Úspěšnost receptivní hudební výchovy je však determinována především hloubkou a intenzitou hudebního vnímání žáků, tedy jejich aktivitou při vnímání hudebních děl. Naučit žáky vnímat hudbu aktivně znamená naučit je pomocí tvořivých muzikantských činností a jednoduchých myšlenkových operací zpracovat daný hudební materiál. Jinými slovy, žáci na základě vlastních činností pronikají do obecných zákonistostí hudby tj. pozorují poslouchanou hudbu, identifikují její vyjadřovací prostředky, odhalují strukturní složky hudby a dešifrují tak její hudební obsah. Získané poznatky a zkušenosti jsou pak schopni aplikovat v jiné analogické hudební situaci. Aktivní...
|
|
|
Renesance v hudební výchově na střední škole
Tomšíčková, Marie ; Herden, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Když otevřeme učebnici dějepisu nebo literatury pro gymnázia či jakoukoli publikaci pojednávající o dějinách umění a vyhledáme kapitolu Renesance, najdeme vždy spoustu informací o renesanční kultuře, resp. o malířství, sochařství, architektuře, možná i poezii a divadle. Jen o hudbě ani zmínka! Jako by hudba ani nebyla uměním! Není snad hudba součástí kulturního dědictví našich předků? Jsou snad hudební památky renesance méně dokonalé než sochy či obrazy té doby? Hudba vždy byla, je a bude součástí naší kultury, našeho lidství, a proto si zaslouží naši pozornost a obdiv. Vždyť i skladatelé, pěvci a hudebníci byli ve své době velmi obdivováni. Lze dokonce říci, že ve své době byli slavnější než malíři a sochaři. Hudba je umění plynoucí v čase, komunikace s hudbou je tedy vázána na čas, na postupné odhalováni struktury sděleni. Hudba existuje, dokud ji vnímáme, ale když dozní, je nenávratně pryč. Nemůžeme ji vidět jako průčelí domu, kolem kterého chodíme, nemůžeme si na ni sáhnout jako na sochu na mostě. O to víc potřebuje pomoc učitelů a nadšených muzikantů, aby jí pomohli oživnout, aby se dostala do povědomí a srdcí dnešních lidí. Zároveň se však musíme vyvarovat opačné chyby: vyjmout hudbu z doby jejího vzniku, zabývat se jejími klenoty a přitom zapomenout na toho, kdo tuto hudbu napsal, kdo ji hrál a kdo...
|
|
|
Zobcová flétna jako terapeutický prostředek u dětí s výchovnými problémy
Ibriqi, Michaela ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bajerová, Ludmila (oponent)
Tématem diplomové práce je využití sopránové zobcové flétny (dále jen flétna) jako terapeutického prostředku u dětí s výchovnými obtížemi. Hlavním záměrem celé studie je analyzovat vliv činností s flétnou na problémové jevy v chování u vybraných jedinců a dále prozkoumat názory předškolních pedagogů na jejich vlastní připravenost zvládat problémové chování ve svých třídách. Teoretická část se především zabývá terapeutickým využitím flétny a charakteristikou problémového chování. Značný prostor je věnován oblasti muzikoterapie a také přehledu možností, jak podporovat žádoucí chování u dětí předškolního věku. S ohledem na požadované cíle je v praktické části zvolen smíšený výzkum. Pomocí dotazníku jsou zjišťovány názory předškolních pedagogů na problematiku výchovných obtíží u dětí a také na terapeutické využití flétny. Na případových studiích je demonstrován vliv činností s flétnou na projevy problémového chování. Závěr shrnuje poznatky celé studie. KLÍČOVÁ SLOVA sopránová zobcová flétna, projevy problémového chování, poruchy chování, podpora žádoucího chování, muzikoterapie, podpůrné postupy, ranní kruh, terapeuticko-formativní metody
|
|
|
Muzikoterapie v praxi: Hudební aktivity v předškolní speciální pedagogice
Nový, Josef ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Tichá, Alena (oponent)
Tato práce řeší využití muzikoterapie v předškolním speciálním vzdělávání. Zaměřuje se na strukturu a provedení aktivit v muzikoterapeutickém kroužku MŠ speciální Štíbrova. Cílem práce je osvětlit čtenáři cíle a specifika muzikoterapie pro daný okruh klientů a otestovat přínos a obtížnost jednotlivých aktivit. Použité metody jsou experiment a pozorování. Přestože objektivní zhodnocení vlivu muzikoterapie na klienta je velmi obtížné, můžeme říci, že většina cílů testovaných aktivit byla naplněna. Obtížnost aktivit byla nastavena tak, aby žádná z nich nebyla pro klienty zcela neproveditelná. Přínosem této práce je, že přesně a srozumitelně popisuje použitelnou strukturu muzikoterapeutického kroužku pro děti ze speciálních mateřských škol. Na základě zkušeností testuje vliv aktivit na konkrétní klienty, představuje kladné zkušenosti a varuje před možnými obtížemi. Práce může posloužit jako inspirace pro lektory a učitele ve speciálním vzdělávání či objasnit základy problematiky čtenářům bez zkušeností z oboru. Aktivity by pravděpodobně bylo možné s úspěchem využít i v klasických mateřských školách.
|
|
|
Jan Antonín Reichenauer - chrámová tvorba se zřetelem k litaniím
Semerád, Vojtěch ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
7. Resumé Jan Antonín Reichenauer byl významným pražským skladatelem první třetiny 18. století. I když chrámová tvorba zaujímá v jeho díle zásadní postavení, byl znám také jako skladatel instrumentálních skladeb. Chrámová díla, mše, moteta, offertoria, duchovní árie, litanie a nešpory byly často označovány nepřesným jménem skladatele (Reichenaur, Reichenau) a hrály se na pražských i mimopražských chrámových kůrech. Mimo české hudební sbírky a archivy (Archiv Pražského hradu, Hudební sbírka Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou, skladby z fondů klášterů, soustředěné v Českém muzeu hudby) se mnoho instrumentálních skladeb dochovalo v Drážďanech, ve Wiesentheidu, Darmstadtu a ve Vratislavi. Reichenauerovo dílo bylo ovlivněno neapolskou školou z 1. poloviny 18. století, zvláště díly F. Duranta a D. Sarra. O jeho životě existují jen kusé zprávy. Mnoho informací jsem našel v křestních a úmrtních matrikách malostranských kostelů. Z doby kolem roku 1723 pocházejí záznamy o jeho působení v Praze v šlechtické kapele hraběte Václava Morzinajakožto skladatele instrumentálních i chrámových skladeb. Současně s jeho postavením skladatele ve šlechtické kapele můžeme předpokládat, že s největší pravděpodobností působil i jako regenschori v jednom z pražských kostelů, protože se dochovalo množství jeho chrámových...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.