|
| |
|
|
Přínosy a rizika Homesharingu v péči o děti s poruchou autistického spektra
Mandíková, Adéla ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce na téma Přínosy a rizika homesharingu v péči o děti s poruchou autistického spektra je zaměřena na děti s poruchami autistického spektra, jejich rodiny a především na novou službu homesharing. Jedná se o formu odlehčovacího pobytu, který pravidelně probíhá v domácnosti tzv. hostitele. Práce je rozdělena na dvě části. První kapitola teoretické části shrnuje dosavadní historická fakta od popsání poruch autistického spektra Leo Kannerem a Hansem Aspergerem. Dále prezentuje současné poznatky z oblasti etiologie, diagnostiky a možnosti klasifikace PAS. Třetí kapitola je věnována rodině a dítěti s PAS. Poslední kapitola teoretické části přestavuje sdílenou péči homesharing. Popisuje jeho začátky v Irsku a postupné rozšiřování do dalších zemí světa včetně České republiky. Podrobněji je rozepsán i průběh párování a jednotlivé fáze, bez kterých se tato služba neobejde. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu. Původním záměrem autorky bylo zmapovat zkušenosti s přínosy a riziky služby homesharingu přímo v primárních a hostitelských rodinách. Obě tyto skupiny jsou však součástí pilotního projektu Homesharing, jehož nastavení neumožňuje oslovení vybraných rodin. Vzhledem k této komplikaci došlo k úpravě výzkumu a jako respondenti byli zvoleni přímo zástupci organizací, které...
|
|
| |
|
| |
|
|
Pedagogická diagnostika pohledem začínajících učitelů
Juřičková, Libuše ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou začínajících učitelů v oblasti pedagogické diagnostiky. Je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část práce obsahuje tři kapitoly. V první části práce jsou shrnuty teoretické poznatky z oblasti učitelské profese a nároků na začínajícího učitele. Dále jsou stanoveny požadavky na teoretickou připravenost a kompetence učitele s důrazem na potřebu metodického vedení v jeho začátcích i nezbytnost dalšího vzdělávání. Následující kapitola přibližuje téma pedagogické diagnostiky a předkládá její vymezení, úkoly a cíle, předmět pedagogické diagnostiky a definuje diagnostické kompetence učitele prvního stupně základní školy. V poslední kapitole teoretické části jsou specifikovány oblasti dílčích funkcí a charakterizovány jejich projevy a deficity, které může učitel pozorovat v projevu žáka při výchovně-vzdělávacím procesu. Výzkumná část práce se věnuje praktické připravenosti začínajících učitelů na pedagogickou diagnostiku a jejich teoretické přípravě. Kvalitativním postupem s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru jsou vyhledávány odpovědi na výzkumné otázky k připravenosti začínajících učitelů na pedagogickou diagnostiku v rámci vysokoškolského studia, k jejich informovanosti o deficitech dílčích funkcí u žáků, možnosti práce s nimi a ke...
|
|
|
Neslyšící rodiče a výchova jejich slyšícího dítěte
Jonášová, Marina ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Tato práce se zaměřuje na neslyšící rodiče a výchovu jejich slyšících dětí. Rozebírá téma sluchového postižení, jeho důsledky a formy komunikačních systémů nebo kompenzací sluchu, které mohou osoby s tímto handicapem využívat. Dále se věnuje tématu Neslyšících a CODA jedinců a rozebírá rodinu tvořenou rodičem nebo rodiči s postižením a slyšícími dětmi. V poslední kapitole práce představí výzkumné šetření, v němž se devět informantů z šesti rodin prostřednictvím strukturovaného rozhovoru sdílí o svých zkušenostech s výchovou svých slyšících dětí. Otázky rozhovoru byly rozčleněny do devíti tematických okruhů, získaná data byla následně analyzována. Výstupem práce jsou dílčí závěry a doporučení, která se týkají jak samotných rodičů, tak i škol, lékařů a organizací, které se věnují neslyšícím. KLÍČOVÁ SLOVA CODA, Neslyšící, Neslyšící rodiče, sluchové postižení, slyšící dítě Neslyšících rodičů, výchova dítěte 1
|
|
|
Povědomí žáků 1. stupně základní školy o komunitě Neslyšících
Erbenová, Michaela ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce je zpracována na téma povědomí žáků 1. stupně základní školy o komunitě Neslyšících, obecně pak o osobách se sluchovým postižením. Cílem práce je tedy získat informace o tom, jak jsou žáci informováni o problematice komunity Neslyšících a pomocí výzkumných metod tyto vědomosti zvyšovat. Teoretická část je zaměřená na obecné uvedení do problematiky osob se sluchovým postižením, rozdělení sluchových vad, používané termíny v tomto oboru, dále pak na komunikaci osob se sluchovým postižením a kompenzační pomůcky. Jedna z kapitol pak přináší důležité poznatky o komunitě Neslyšících, jejich kultuře a také o několika organizacích sdružující obecně osoby se sluchovým postižením a jejich okolí. Další kapitola se zabývá možnostmi získávání informací o kultuře Neslyšících, přičemž tako práce uvádí jako zdroje informací internet, časopisy, přednášky a kurzy znakového jazyka. Její podkapitola se pak konkrétně zaměřuje na možnosti získávání těchto informací žáky základních škol a konkrétními pokusy o informování této věkové skupiny, ke kterým v minulosti došlo. Empirická část je věnována prezentaci výsledků z výzkumného šetření. To bylo realizováno pomocí dvou dotazníků a výukového materiálu ve formě videa, které bylo předloženo žákům základní školy, přičemž jeden dotazník byl žákům předložen před...
|
|
| |
|
|
Subjektivní postoje osob se sluchovým postižením k vadě vzniklé prelingválně a postlingválně
Belšánová, Tereza ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá subjektivními postoji osob se sluchovým postižením k vadě vzniklé prelingválně a postlingválně. V teoretické části jsou popsány vady sluchu, jejich typy a stupně. Dále je zde popsána speciálně pedagogická péče, která mimo jiné zahrnuje také logopedickou intervenci či možnosti využívání kompenzačních pomůcek. Následuje popis psychologických aspektů týkajících se prelingválního a postlingválního sluchového postižení. Cílem této práce je zjistit a popsat osobní poznatky a dojmy lidí se sluchovou vadou, jakožto i osobní dojmy a pocity v kontextu komunikace a přístupu majoritní společnosti k této skupině osob, a dále zjistit, jaké problematické oblasti vnímají lidé se sluchovým postižením ve vztahu s majoritní populací v České republice. V praktické části byl v rámci kvalitativního výzkumného šetření zvolen polostrukturovaný rozhovor a jako výzkumný vzorek byli zvoleni čtyři informanti s prelingvální a postlingvální nedoslýchavostí ve věku 20 - 40 let. Z výzkumného šetření vyplynula problematika komunikace s rouškami kvůli situaci spojené s pandemií Covid-19. Dále osoby s vadou sluchu pociťují nedostatečnou informovanost společnosti o typech a stupních sluchového postižení. Často se totiž ve společnosti intaktních lidí setkávají s nepochopením. Většina slyšících lidí nemá...
|
|
| |
host ::
RSS.