Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 102 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Psychologická intervence u matek nedonošených dětí
Matoušová, Milada ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Disertační práce je zaměřena na problematiku předčasného porodu a vlivu narození nedonošeného dítěte na psychický stav jeho rodičů. Zejména matky nedonošených novorozenců zpravidla prožívají předčasný porod velmi negativně, ale jedná se o složitou životní situaci, která klade zvýšené nároky na oba rodiče, resp. celou rodinu. Stupeň nezralosti a zdravotní stav nedonošeného dítěte zásadním způsobem ovlivňují a narušují kontakt a ranou interakci rodič-dítě, což má vliv na celý vývoj jejich vzájemného vztahu. S následky nedonošenosti se mohou rodiče i dítě vyrovnávat dlouhou dobu, protože nezralost dítěte při narození s sebou nese riziko zdravotních problémů po celý jeho život Lékařská péče o nedonošené novorozence je v České republice na vysoké úrovni a statistické ukazatele péče o tyto děti se drží v celosvětové špičce. V rámci komplexního přístupu k tělesnému a duševnímu zdraví jedince by bylo žádoucí doplnit vynikající lékařskou péči o předčasně narozené děti o psychologickou podporu a pomoc věnovanou jejich rodičům, a později, v případě potřeby, celé rodině. Klíčová slova: rizikové těhotenství, předčasný porod, prenatální vývoj, hranice viability, nedonošený novorozenec, raná interakce, kojení, péče o dítě
Seberegulace a její funkce v socializaci jedince : Meditační praxe jako prostředek emoční a behaviorální seberegulace
Doležalová, Petra ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Kalousová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi rozvoje seberegulace prostřednictvím meditační praxe. Literárně-přehledová část se věnuje seberegulaci a sebekontrole jako různě definovaným mechanismům regulace vlastních myšlenek, emocí a chování a jejich roli ve schopnosti člověka řídit své jednání a přijímat společenské normy v rámci celoživotního procesu socializace. Zároveň stručně popisuje různé podoby, příčiny a důsledky selhání jak v oblasti socializace, tak seberegulace. Dále diskutuje mechanismy meditační praxe a její účinky - obzvlášť pak na rozvoj seberegulačních dovedností a na závěr představuje dosavadní zkušenosti z výzkumů v této oblasti v penitenciární praxi. V empirické části práce je navržen experimentální výzkum účinku intenzivního 10denního standardizovaně vyučovaného meditačního kurzu techniky vipassana podle S. N. Goenky na míru impulzivity mužské vězeňské populace v České republice. Klíčová slova Seberegulace, sebekontrola, impulzivita, meditace, vipassana, penitenciární praxe
Postabortivní syndrom jako možný následek potratu
Marešová, Kateřina ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se věnuje oblasti spontánního potratu i umělého přerušení těhotenství, a jejich potenciálnímu dopadu na každodenní život žen. Teoretická část shrnuje dosavadní poznatky o jednotlivých typech ztráty těhotenství a popisuje možnosti psychologické adaptace na tuto ztrátu. Největší prostor je věnován postabortivnímu syndromu (PAS), který je považován za specifickou formu posttraumatické stresové poruchy. Jsou zde sledovány psychické, fyzické i sociální důsledky potratu, vymezena nejvíce ohrožená skupina žen PAS a nastíněn způsob jeho léčby. V empirické části práce byly nejdříve pomocí obsahové analýzy databáze Linky pomoci zachyceny hlavní symptomy PAS. Na jejichž základě jsme sestavili Dotazník ztráty těhotenství, jehož úkolem je zachytit vnímané změny v životě žen po ztrátě těhotenství. V závěru práce jsme otestovali dotazník Ztráty těhotenství a kriticky zhodnotili jeho přínosy a limity.
Pohled žáků prvních ročníků základních škol na školu
Freimannová, Sára ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Mezi významné mezníky ve vývoji dítěte patří nástup do základní školy. Nevyřešené problémy v počátcích docházky mohou být v životě jedince následovány řadou obtíží. Při procesu adaptace se potkávají předpoklady na straně dítěte s vnějšími faktory. Výzkumů, zabývajících se tímto obdobím, byla provedena řada, avšak jen malá část z nich vycházela z výpovědí dětí samotných. Cílem předkládané práce je proto zmapovat, které oblasti procesu adaptace na školu jsou schopny uchopit a popsat děti samotné. Jsou shrnuty poznatky o vývojové úrovni prvňáka. Znalost předpokladů k reflexi vlastní zkušenosti a možných omezení je klíčová. Další kapitoly se zabývají vnějšími podmínkami, které dítě v době nástupu do školy ovlivňují. Výzkumná část se zaměřuje na to, jak vnímají prvňáci školu a vše s ní spojené, její podpůrné a zátěžové aspekty. Použitou metodou sběru dat bylo skupinové verbální a kreslené asociování k položeným otázkám. Za podpůrné byly dětmi označeny především aktivity, spojené s pohybem a hrou. Naopak zátěž představují interakce s vrstevníky, požadavky na kázeň a tlak na seberegulaci. Nejčastěji zmíněné předměty byly český jazyk, matematika, tělesná a výtvarná výchova a prvouka. Matematika a čeština jsou zastoupeny na obou, avšak v součtu jsou více zátěží, prvouka též. Tělocvik a výtvarná výchova...
Odraz osobnosti v humoru na sociálních sítích
Mičke, Marek ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Sedláček, Mojmír (oponent)
Práce se zabývá humorem na sociálních sítích, se zaměřením na Facebook, a jeho souvislostí s určitými osobnostními rysy osob, které tento druh humoru vyhledávají. Klasifikuje druhy humoru a zkoumá, jestli může existovat souvislost mezi těmito druhy a osobnostními rysy. Pokouší se nalézt vztah mezi tím, jaký člověk je, s tím, jaký humor si sám vybere ke sledování. Pro určení osobnostních rysů je využit koncept NEO-PI-R. Sleduje také samotný humor na sociálních sítích, pokouší se postihnout prvky jeho vývoje a ukázat často se opakující vzorce, které se v humoru na sociálních sítích objevují, stejně jako události, které mají na tento fenomén vliv. V poslední části práce je navržen výzkum skládající se z kvantitativního šetření a kvalitativní analýzy. V kvalitativní části se u všech respondentů analyzuje jejich facebookový profil skrze tzv. Big data analysis, čímž čehož je určeno, jaké druhy humoru a v jakém rozsahu respondent humor sleduje. Společně s tím by byl vyplněn inventář NEO-PI-R. Následně by se hledala korelace mezi výsledky dotazníku a humorem, který respondent na sociálních sítích sleduje. Výstupem výzkumu by bylo stanovení toho, jestli nějaké osobnostní rysy významně určují náš náhled na humor na sítích, případně které rysy to jsou.
Vybrané aspekty motivace k rodičovství
Geuss, Hana ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Kučerová, Andrea (oponent)
Úkolem práce je identifikovat některé - především ty nejfrekventovanější - motivy k rodičovství. Tyto motivy jsou pak rozděleny do skupin a analyzová- ny. Vzhledem k trendům posledních desetiletí, kdy byl zaznamenán pokles porodnosti a rodičovství je často odkládáno na pozdější věk, se práce snaží postihnout změny ve významu jednotlivých motivů ve srovnání s minulostí. První část práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola obsahuje vy- mezení pojmu motivace, druhá se věnuje stručnému historickému exkurzu do podob rodiny, charakteru rodičovství a postavení dětí, přičemž již v této části jsou nastíněny některé aspekty motivace k rodičovství. Součástí této kapitoly je i diskuse vývoje rodičovství a souvisejících otázek v posledních desetiletích. Další kapitoly se věnují samotným skupinám aspektů rodičov- ské motivace, a to aspektům biologickým, ekonomickým, sociálním, emoci- onálním a nezařazeným. Druhá část práce je návrh výzkumu. Výzkum se věnuje proměnám mo- tivace k rodičovství v průběhu té části života, kdy se mnoho lidí stává ro- diči. Návrh výzkumu předpokládá opakované oslovování početné skupiny respondentů a následnou statistickou analýzu získaných dat. Klíčová slova: motivace, rodina, rodičovství
Relaxační masáže jako intervence pro děti s ADHD
Vostřelová, Hana ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o možnosti využití relaxačních masáží jako intervence u dětí se syndromem deficitu pozornosti s hyperaktivitou. Celá práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje základní charakteristiku poruchy, symptomatologii, pojednává o vývojových a osobnostních zvláštnostech osob s ADHD, věnuje se fungování dítěte v domácím prostředí a ve škole. Zabývá se standardními i méně obvyklými možnostmi léčby. Dále se práce zaměřuje na vybrané možnosti pro zmírnění rušivého chování a vhodné relaxační techniky, které mohou dětem s ADHD pomoci se lépe soustředit. Praktická část předkládá vlastní výzkum, v jehož kvantitativní části bylo ověřováno, zda masáž zlepšuje výkon v testu pozornosti u dětí s ADHD, zda dochází ke zmírnění projevů poruchy a zda se zlepšuje aktuální psychické rozpoložení dítěte. Kvalitativní analýza výpovědí matek k masážím, které spolu s dítětem po dobu čtyř týdnů vykonávaly, zpřesňuje kvantitativní zjištění. Z výzkumu se nepotvrdil statisticky významný vliv masáží na výkon v testu pozornosti, na aktuální psychické rozpoložení dítěte a na zmírnění symptomů. Výsledky naznačují, že náš výzkumný vzorek (n = 36) je možná příliš malý k zjištění statisticky významných účinků.
Rodičovské kompetence a psychická odolnost dítěte předškolního věku
Pražáková, Eva ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Cílem této práce je ověření vztahu mezi vnímanými rodičovskými kompetencemi otců a matek a resiliencí dětí předškolního věku. V teoretické části je představen koncept resilience dítěte, její vývoj v kontextu socializace i faktory ovlivňující rozvoj resilientního chování. Dále je přiblížen koncept vnímané rodičovské kompetence v kontextu pozitivního rodičovství. Empirická část se zabývá analýzou vztahu mezi resiliencí předškolního dítěte a úrovní vnímané rodičovské kompetence jeho rodičů. Data byla získávána prostřednictvím standardizovaných dotazníků zjišťujících rozsah sledovaných proměnných. Výzkumný soubor tvořilo 62 matek a otců dětí předškolních dětí. Výsledky analýzy neprokázaly statisticky významný vztah mezi resiliencí dítěte a celkovou úrovní vnímané rodičovské kompetence jeho rodičů, avšak byla zjištěna souvislost mezi resiliencí dítěte a jednou z dimenzí vnímané rodičovské kompetence - rodičovskou Efficacy jeho matky. Současně nebyly prokázány rozdíly v úrovni vnímané rodičovské kompetence otců a matek předškolních dětí ani závislost těchto kompetencí na věku, pohlaví a sourozeneckém pořadí dětí. Byla však prokázána závislost vnímané rodičovské kompetence otců i matek na jejich vzdělání. Klíčová slova: Psychická odolnost, resilience, vnímaná rodičovská kompetence, dítě předškolního...
Sociální kompetence a osobnost
Mouchová, Denisa ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu sociálních kompetencí a jejich vztahu k rysům osobnosti. Vymezení sociálních kompetencí se v podání různých autorů liší a tato práce na ně nahlíží jako na celé spektrum schopností a dovedností, které umožňují sociální fungování jedince a souvisejí s ním. Provázanost rysů osobnosti a sociálními dovednostmi byla prokázána různými výzkumy, hlubší náhled však stále chybí. Tato studie zkoumá vztah mezi osobnostními rysy a sociálními kompetencemi prostřednictvím Inventáře sociálních kompetencí (ISK) a osobnostního dotazníku NEO-PI-3. Výsledky potvrzují zjištění dřívějších validizačních studií ISK. Dále se ukázalo, že míra vztahu mezi těmito koncepty se liší v závislosti na konkrétních sociálních kompetencích a dílčích rysech osobnosti. Procento vysvětlené variance sociálních kompetencí pomocí osobnostních rysů se pohybovalo od 28,9% až po 86,3%. Nejvíce byly na osobnostní rysy navázány kompetence emocionální stabilita, extraverze a schopnost prosadit se. Naopak nejméně sebeprezentace, nepřímá pozornost k sobě a vnímání osob. Ukázalo se také, že stejný osobnostní rys může jednu sociální kompetenci ovlivňovat pozitivně a jinou negativně. Klíčová slova: Sociální kompetence, osobnost, Big Five, ISK, NEO-PI-3
Self-efficacy v tranzitorním momentu přechodu mezi ZŠ a SŠ
Hodoval, Radek ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se věnuje změnám akademické self-efficacy v době přechodu na střední školu a očekávání žáků, která od tohoto přechodu mají. Akademická self-efficacy je jedním z hlavních prediktorů školního úspěchu, ovlivňuje také emoční prožívání a aspirační úroveň žáků. V rámci výzkumu jsme pracovali se dvěma výzkumnými vzorky, kdy jsme provedli testování před přestupem v dubnu (N=321) a následně po přestupu v září a v listopadu (N=169). Pro měření self-efficacy byly použity dotazníky Myself as a learner scale a Children's self- efficacy scale. Dále jsme pro měření očekávání z přechodu na střední školu použili inventář Emotions connected with change. Výsledky potvrdily vztah akademické self-efficacy a školního prospěchu. Oproti očekáváním bylo prokázáno pozitivní vnímání změny ze strany žáků během tohoto přechodu. Nejdůležitější oblastí je pro adolescenty jejich budoucí třídní kolektiv. Nepotvrdil se úbytek self-efficacy během přestupu na střední školu, zároveň dívky mají vyšší úroveň sebeúčinnosti než chlapci. Studenti gymnázií mají signifikantně vyšší míru sebeúčinnosti než studenti středních odborných škol. Klíčová slova: Akademická self-efficacy, tranzitorní moment, přechod na střední školu, očekávání

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 102 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.