|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Veřejný ochránce práv v České republice
Kuchariková, Alena ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
a seznam klíčových slov Veřejný ochránce práv v České republice Předkládaná diplomová práce pojednává o veřejném ochránci práv v České republice. Přestože se ochránce osvědčil jako nepostradatelná instituce, která přispívá ke spravedlivé správě věcí veřejných, jeho působení a činnost stále zcela nepatří do obecného povědomí občanů a mnohdy vyvolává zcela zkreslené představy. Cílem předkládané práce je tedy jednak přiblížit činnost a možnosti veřejného ochránce práv při výkonu jeho působnosti, jednak navrhnout změny platné právní úpravy, které by práci ochránce zefektivnily. Abychom získali ucelený pohled na instituci veřejného ochránce práv, je nutné vymezit jeho postavení v rámci státní moci a pojednat o jeho případném ústavním zakotvení, proto se práce zabývá i touto problematikou. Práce se skládá z osmi kapitol, z nichž každá se zabývá různými aspekty postavení a činnosti veřejného ochránce práv v České republice. První kapitola je věnována vzniku, vývoji a obecnému vymezení instituce veřejného ochránce práv. Je rozdělena do tří částí, přičemž první část obsahuje stručný nástin vzniku a vývoje instituce, druhá část definuje základní pojem používaný v práci, tedy pojem ombudsman, a třetí část doplňuje úvodní obecnou charakteristiku instituce její klasifikací. Druhá kapitola se skládá ze dvou...
|
|
|
Vývoj institutu státního občanství na území dnešní České republiky a recentní stav
Hřebejk, Jiří ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent) ; Svatoň, Jan (oponent)
Práce na téma "Vývoj institutu státního občanství na území dnešní České republiky a recentní stav" pojednává o teoretickém pojetí institutu státního občanství, o obsahu tohoto pojmu, o historickém vzniku předobrazu dnešního státního občanství v antice a na území dnešní České republiky, jeho zakotvení nejprve v předpisech soukromého práva a jeho postupný přerod na veřejnoprávní institut. Práce je genezí ústavní a zákonné úpravy v Československu v letech 1918 až 1992, v České republice jako subjektu československé federace v letech 1969 až 1992 a poté ve svrchované České republice od roku 1993 do současnosti. Práce rovněž poukazuje na mezinárodní smluvní úpravu institutu státního občanství, které je sice výrazem svrchovanosti státu, ale multilaterálními mezinárodními smlouvami státy vytváří sjednocující platformu tohoto institutu zejména v rámci Evropy. Opominuta není ani soudní judikatura, zejména Ústavního soudu České republiky vztahující se k obsahu a výkladu institutu státního občanství v zákonodárství České republiky.
|
|
|
Ohrožuje ústavní pořádek ČR soudcovský aktivismus?
Bartonička, Jan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Resumé Nejen ústavními právníky, ale také politickými vědci je často zdůrazňováno, že oblast práva a politiky je v současnosti výrazně poznamenána neustále posilujícím postavením soudců. Ve své diplomové práci jsem se proto rozhodl popsat současné problémy, které s tímto jevem úzce souvisejí, nevyjímaje fenomén tzv. vlády soudců, soudcovského aktivismu a role ústavních soudů v moderních společnostech. V samém úvodu je třeba zmínit, že svoji práci jsem založil poznatcích obsažených v knize "Constitutional Courts and Democratic Values: A European Perspective", jejímž autorem je Victor Ferreres Comella. Lze říci, že právě tato publikace momentálně nabízí patrně nejpodrobnější analytický popis centralizovaného modelu ústavního soudnictví. Moje diplomová práce sestává z úvodu, čtyř kapitol a závěru, přičemž v první kapitole je relativně podrobně popsán vývoj ústavního soudnictví v Československu počínaje dvacátými lety a konče vznikem České republiky v devadesátých letech 20. století. Zvláštní důraz je přitom kladen na období první republiky. V druhé části práce pojednávám o současných hlavních modelech ústavního soudnictví. Ve stručnosti jsou popsány model francouzský, americký a německý; soustředím se zejména na zvláštnosti, jimiž se vyznačují. V třetí kapitole se zaměřuji na fenomény tzv. soudcovského státu,...
|
|
|
Komparace organizace české a ruské soudní soustavy
Lupták, Vladimír ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
prvních pěti kapitolách jsem se věnoval české organizaci soudní soustavy. V úvodní kapitole jsem vymezil klíčové pojmy a právní principy, které ovládají soudnictví. Ve druhé kapitole, jsem se věnoval obecnému rozdělení soudní soustavy. Kapitola třetí a čtvrtá je věnována správnímu soudnictví čele s NSS ČR a kapitola čtvrtá, následně soudnictví ústavnímu. Garantem ústavnosti v ČR je ÚS, a tak čtvrtá kapitola byly z větší části věnovaná kapitole páté a poslední věnované českému soudnímu systému, pojednává o rozhodčích soudech. Ty, ač nejsou součástí soustavy obecných soudů, tak jako soukromé orgány, mají při řešení sporů svou nezastupitelnou roli. V kapitole šesté, se věnuji judikatuře ESLP a ÚS ČR v otázkách dodržování lidských práv v RF, včetně pohledů mezinárodních orgánů na jejich s V dalších pěti kapitolách, tedy sedm až jedenáct jsem popisoval ruský soudní systém. Na úvod jsem čtenáře seznámil s administrativně správním členěním RF a specifiky dělby jejich moci. Kapitola devátá byla věnovaná principům a zásadám soudnictví. V kapitole desáté jsem rozdělil soudy v RF. A poslední dvě kapitoly, byly věnovány jednak NS RF a ÚS RF, soudnictví vojenskému a arbitrážnímu a to z toho důvodu, že ani jeden z těchto druhů soudnictví v ČR nemáme.
|
|
|
Právo na spravedlivý proces v judikatuře Ústavního soudu
Vančura, Jan ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Řepa, Karel (oponent)
Resumé - právo na spravedlivý proces v judikatuře ústavního soudu. Právo na spravedlivý proces - základní parametr práva procesního - představuje nepostradatelný soubor právních principů, sloužících k uvádění hmotného práva v život pomocí (zejm.) soudních řízení. Protože vytyčuje základní parametry systému pro jednu ze složek moci veřejné, moc soudní, je zároveň nutnou podmínkou pro fungování moderního, demokratického právního státu. Práce se skládá ze čtyřech částí. Po úvodu do problematiky, v níž jsou zároveň nastoleny teze, na které práce hodlá odpovědět, je rozebírána historie práva na spravedlivý proces i základní teoretickoprávní postuláty, které jsou s principy spravedlivého procesu nerozlučně spjaty. Práce se zabývá též zásadami pro sféru trestní, větvi civilní a zásadám sdíleným oběma větvemi je ovšem věnována pozornost větší. Další část se zabývá tzv. vnějšími zárukami. Principy spravedlivého procesu se pochopitelně aplikují prostřednictvím specializovaných institucí - soudů - které se tak stávají garanty spravedlivého procesu, a právě jim je tato část práce věnována. Stranou nezůstává ani povinnost držet se zásad spravedlivého procesu orgány nesoudními, problematika četnosti nápadu stížností pro porušení spravedlivého procesu na Ústavní soud, i role soudů nižších. Samotná stať předkládané práce...
|
|
|
Participační práva dítěte v judikatuře Ústavního soudu
Vanýsková, Zuzana ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Tématem práce "Participační práva dítěte v judikatuře Ústavního soudu" je specifický komplex práv zaručený dítěti ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, zejména Úmluvou o právech dítěte. Dítě je jako specifický subjekt práv pojímáno až v posledních dekádách, kdy se Ústavní soud vymezuje proti pojetí dítěte jako objektu rozhodování jiných a přiznává mu postavení subjektu a účastníka řízení. Participační práva jsou důležitým souborem práv dítěte a lze je shrnout jako právo být informován o věci, právo se k věci vyjádřit, právo na sdělení informace o rozhodnutí věci. Cílem předkládané práce je představit participační práva dítěte z pohledu ústavního práva, zaměřit se vývoj judikatury Ústavního soudu a následně ji komparovat s dostupnou českou i zahraniční literaturou. Práce se ve své první části zabývá teoretickým vymezením vývoje postavení dítěte od devatenáctého století do současnosti, Úmluvou o právech dítěte a jejími principy, dále pak obecně participačními právy v mezinárodním i vnitrostátním právu. Práce se dále zaměřuje na specifika účasti dítěte v řízení před soudem, lidskou důstojnost dítěte a také dítě jako aktivní subjekt práv. Ve druhé části se práce věnuje článku 12 Úmluvy o právech dítěte se zaměřením na jednotlivé složky uvedeného článku, tedy schopnost dítěte...
|
|
|
Zahalování muslimských žen v Evropě - kritická reflexe judikatury
Abbasi, Kamila ; Hofmannová, Helena (oponent)
- česky Tato diplomová práce se zabývá zahalováním muslimských žen v Evropě. Je představeno chápání závoje jakožto náboženského symbolu v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva a taktéž některých národních soudů. Autorka představuje muslimský závoj z pohledu islámu a arabského světa. Práce se zaměřuje na zákazy a legislativní regulaci tohoto náboženského symbolu ve veřejném prostoru.
|
host ::
RSS.