|
|
Studium slepičích protilátek proti S proteinu viru SARS-CoV-2
Křížová, Tereza ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Svášková, Dagmar (oponent)
Začátkem roku 2020 světová zdravotnická organizace WHO vyhlásila pandemii v souvislosti šíření nové nákazy. Nemoc Covid-19 se projevuje především respiračními problémy způsobenými virem SARS-CoV-2. Do hostitelské buňky vstupuje přes receptor ACE2, na který se váže RBD doménou povrchového "spike" proteinu. Možným způsobem, jak se před virovou infekcí bránit, je očkování např. mRNA vakcínou, čímž je navozena produkce "spike" proteinu k vyvolání imunitní odpovědi a produkci protilátek. Další možnou alternativou ochrany je pasivní imunoterapie. V této práci byly zvoleny protilátky ze slepičích vajec, které mají široké využití v prevenci různých virových a bakteriálních onemocnění. Vyznačují se velkou vazebnou afinitou k antigenům, jsou ekonomicky nenáročné a jsou považovány za rychlý, jednoduchý a bezpečný způsob pasivní ochrany. Z vaječných žloutků slepic vakcinovaných mRNA vakcínou kódující "spike" protein byly připraveny protilátky IgY. Pomocí ELISA byla testována reaktivita připravených protilátek s celým "spike" proteinem (exprimovaný v hmyzích buňkách), kde byla prokázána schopnost protilátek se vázat na antigen s vysokou afinitou. Následně byla ověřována jejich schopnost interakce se samotnou RBD doménou (exprimovaná v E. coli). Technikou ELISA byla prokázána jen malá reaktivita protilátek...
|
|
| |
|
|
Diferenciace kmenových buněk na beta buňky, které produkují insulin
Leontovyč, Ivan ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Lukšan, Ondřej (oponent)
Kmenové buňky slinivky břišní jsou schopné se diferencovat na -buňky produkující inzulín. Tyto buňky by tudíž mohli být vhodným zdrojem pro buněčnou terapii diabetu. Cílem této diplomové práce byl výzkum účinků čtyř různých růstových faktorů (LIF, noggin, TGF- a BMP-2) na diferenciaci kmenových buněk slinivky břišní směrem k -buňkám. Pro analýzu buněk vzniklých diferenciací byly použity průkazné metody (RT-PCR, nepřímá imunofluorescence a statické inkubace).
|
|
| |
|
|
Biochemické parametry vína a jejich změny během stárnutí
Vacková, Tereza ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent)
2. Abstrakt Jednotlivé odrůdy bílých i červených vín se liší různým chemickým složením. Stejné značky vína stejného ročníku se mezi sebou mohou lišit i visuálně, například barvou. Tyto rozdíly mohou být dány také odlišným zastoupením jednotlivých složek ve víně, přitom i "stejná" vína, ale mohou být ve skutečnosti poněkud odlišné směsi vín různých odrůd. Použitím sady činidel (Malá vinařská laboratoř, Vinařské závody Velké Bílovice) a dalšími metodami byly stanoveny základní parametry ve dvou vzorcích bílého vína shodně označeného, ale s odlišným vzhledem a z jiných šarží. Pro srovnání byl stejně zkoumán i jeden vzorek červeného vína. Byly sledovány změny těchto charakteristik během stárnutí vína, tedy od otevření lahve po dobu čtrnácti dnů (při uložení v chladu) a při krátkodobém vystavení vyšší teplotě. Naše laboratorní výsledky byly doplněny ještě podrobnějšími údaji o zastoupení jednotlivých antioxidantů a fenolických látek, získanými na specializovaném pracovišti Mendelovy zemědělské univerzity v Brně.
|
|
|
Vývoj modelového systému pro studium bakteriální adheze na plicní epitel pacientů s CF
Nosková, Libuše ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Švédová, Martina (oponent)
Cystická fibróza (CF) je geneticky podmíněné onemocnění nesoucí sebou řadu zdravotních komplikací. Hlavní komplikací je chronická kolonizace a infekce dýchacích cest pacientů specifickými mikroorganismy - zejména Pseudomonas aeruginosa. Právě infekce plic tímto mikroorganismem je nejčastější příčinou smrti pacientů s cystickou fibrózou. Ke kolonizaci dýchacích cest dochází prostřednictvím řady adhezivních struktur jako je například lektin PA-IIL. V současné době je nejpoužívanější terapií léčba antibiotiky, ale vzhledem ke vzniku rezistencí jsou hledány i jiné způsoby léčby. Jednou z možností je pasivní imunizace pacientů pomocí slepičích protilátek. Pro tento účel byly připraveny protilátky proti jedné z adhezivních struktur P. aeruginosa, proti rekombinantnímu lektinu PA-IIL. Tyto protilátky rozpoznávaly i nativní lektin Pa- IIL exprimovaný bakterií P. aeruginosa. Pro testování schopnosti protilátek zabránit adhezi bakterií na buňky plicního epitelu bylo třeba vyvinout vhodný modelový systém. Byly připraveny základní komponenty systému, epiteliální buňky a bakterie P. aeruginosa. Z dýchacích cest CF pacientů byly izolovány buňky 2 metodami - izolací přímo z tkáně a technikou "brushing". K vyhodnocení adhezních testů byl hledán vhodný objektivní způsob vyhodnocení založený na vizualizaci...
|
|
| |
|
|
Porovnání použitelnosti bibliografických databází pro řešení biochemických problémů
Frantíková, Dagmar ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent)
Práce se zabývá porovnáním čtyř v biochemii hojně využívaných databází: placených SCOPUS a Web of Science a neplacených MEDLINE a Google Scholar. Byla hodnocena jejich účinnost a vhodnost pro řešení biochemických problémů. Byly zvoleny tři modelové dotazy, které byly zadávány do databází: "ellipticine", "Lowry method" a "serine racemase". Vyhledané záznamy byly poté řazeny dle předem určených kritérií podle relevance. Jako nejlepší vychází ze srovnání placená databáze SCOPUS, a to díky přehlednému rozhraní a vysokému podílu relevantních vyhledaných článků ve srovnání s databázemi ostatními. Velmi dobře se také osvědčila databáze MEDLINE, jenž je neplacená a při nedostupnosti databáze předplacené by při hledání pravděpodobně stačila. Nejlepší výsledky byly nalezeny po kombinaci těchto dvou. I Web of Science poskytla dobré výsledky, avšak ve srovnání s databázemi ostatními se nezdála jako nejužitečnější. Jako nejhorší jsem shledala Google Scholar, který bych doporučila spíše pro hledání informací o základních, ne příliš specializovaných problémech. Databáze totiž vyhledá velké množství relevantních článků, avšak je nutné záznamy hledat mezi nemalým počtem nerelevantních. Práce je tedy poté daleko časově náročnější.
|
|
|
Izolace a charakterizace mikrosomální frakce houby Pleurotus ostreatus a její úloha v degradaci 17α-ethinylestradiolu
Valášková, Petra ; Černá, Věra (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent)
Syntetický hormon 17α-ethinylestradiol (EE2), který je součástí hormonálních antikoncepčních pilulek, byl identifikován jako hlavní složka tzv. endokrinně disruptivních látek (EDc). EDc jsou látky, které napodobují svým účinkem přirozené hormony. V posledních letech se jejich množství zejména v podzemních a povrchových vodách značně zvyšuje, což má negativní vliv na hormonální systém zejména vodních organismů. Jelikož není snadné tyto látky z životního prostředí běžnými technikami odstranit, hledají se možnosti jejich biodegradace. Slibné biodegradační schopnosti vůči mnoha polutantům vykazují houby bílé hniloby, které v přírodě rozkládají lignin. Tyto houby disponují širokou škálou nespecifických extracelulárních a intracelulárních enzymů, které ve zmíněných degradacích hrají významnou roli. Tato bakalářská práce byla zaměřena na studium zástupce hub bílé hniloby, houbu Pleurotus ostreatus, a zejména degradační potenciál jeho intracelulárních enzymů při biodegradaci EE2. Nejprve byla ověřena schopnost houby Pleurotus ostreatus degradovat EE2 in vivo. Během 48 hodinové inkubace došlo k odbourání až 95,5 % EE2. Role cytochromů P450 (CYP) při metabolismu EE2 však tímto experimentem nebyla potvrzena, jelikož inhibitor CYP 1-aminobenzotriazol (1-ABT) nesnižoval účinnost degradace. V další fázi...
|
|
| |
host ::
RSS.