|
|
Fenomén trampingu v české literatuře
Jíša, Martin ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Machek, Jakub (oponent)
(česky) Diplomová práce analyzuje literaturu trampské subkultury, její svébytnost a společenský dopad v časovém horizontu tzv. první republiky. Zabývá se důležitými body geneze tohoto kulturního fenoménu, kterými pak nahlíží na jednotlivá literární díla. Snaží se rovněž postihnout východiska recepce literatury, jež z trampingu vzešla.
|
|
| |
|
| |
|
|
Marie Pujmanová: Předtucha
Eichlerová, Barbora ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozborem novely Marie Pujmanové (1893-1958) Předtucha. Jako klíčový metodologický prostředek si vybírá fokalizaci, ostatním naratologickým kategoriím se věnuje právě skrze ni. Zaměřuje se zejména na její jazykový aspekt a na způsob budování postav pomocí fokalizace.
|
|
|
Spisovatelky Moderní revue a tematizace ženství v období české dekadence
Bártková, Kateřina ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Topor, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na období české dekadence, konkrétně její realizaci v literatuře. Zájem je kladen na čtyři nejhojněji publikující autorky v časopise Moderní revue (Luisu Zikovou, Edvarda Klase, Růženu Jesenskou a Evu Jurčinovou), a to primárně na jejich drobné prózy a poezii otištěné v tomto periodiku, okrajově i na jejich knižně vydané sbírky. Snaží se postihnout pozici a umělecké ztvárnění ženy v moderní kultuře období fin de siècle a na pozadí toho analyzovat tvorbu psanou ženskými autorkami. Důraz je mimo jiné kladen i na přítomnost secesních, dekadentních a potažmo moderních prvků a jejich ztvárnění v těchto textech.
|
|
|
Čtenářské překážky (Český snář a Dotazník)
Bůžková, Dominika ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Bakalářská práce se na látce Českého snáře od Ludvíka Vaculíka a Dotazníku od Jiřího Gruši zabývá takovými potížemi rozumění, které lze vnímat jako "překážky", jež musí čtenář překonávat při čtení obou textů. Pohledem čtenáře, který čte obě díla jakoby poprvé, se práce pokouší evidovat taková místa v textu, jež rozumění ztěžují nebo zpomalují, a popisuje jejich možné významy, resp. cestu, jak takové "překážky" překonávat. Rozbor vychází z osobních zkušeností se čtením těchto dvou textů a s neporozuměním, které jejich kompozice, styl a jazyk vyvolaly. Klíčová slova: čtenář, překážka, čtení, vypravěč, autor, Český snář, Dotazník
|
|
|
Tělesnost v lidové písni (Perspektiva etnolingvistiky a kognitivní poetiky)
Zudová, Tereza ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
(česky) Tato mezioborová práce se zabývá vztahem lidové slovesnosti a somatismů - slov označujících části lidského těla. Tématu se věnuje na základě etnolingvistiky, a to konkrétně teorie pojmových profilů, která se zabývá otázkou, do jakých sémantických kontextů somatismy vstupují a jaké významové odstíny jsou pro ně v textech lidových písních dominantní. Práce se nejdříve zaměřuje na obecnější výklad k lidové poezii, přičemž se blíže zaměřuje na ty básnické prostředky a charakteristiky, které mají souvislost s naším tématem. Další kapitola je zaměřena na etnolingvistiku a vysvětlení jejích metod a teorií - konkrétně na vztah jazyka a kultury, jazykový stereotyp a především na teorii pojmových profilů. Těžiště práce leží v kapitole věnované somatismům ruce, oči, krev, líčka, huba, ústa a tvář. Na základě studia sbírek Prostonárodní české písně a říkadla K. J. Erbena a Moravských národních písní F. Sušila stanovuje významové profily, ve kterých blíže popisuje, v jakých užších významech se zmíněné pojmy v lidových písních objevují.
|
|
|
Různé způsoby rozbití hegemonie jazyka v románech Elfriede Jelinekové, Ingeborg Bachmannové a Thomase Bernharda
Jakešová, Markéta ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
česky Tato diplomová práce srovnává romány Elfriede Jelinekové, Ingeborg Bachmannové a Thomase Bernharda na základě toho, jak autorky a autor chápou jazyk a jeho hranice. První část je věnována charakteristice románů z hlediska toho, co mi na nich připadá typické: Bachmannové Malina (1971) popisuje a předvádí hledání (nenásilného) jazyka, Jelinekové Pianistka (1983) využívá násilný jazyk jako zbraň proti násilí a Bernhardovy romány problematizují otázku pravdy a objektivity pomocí vypravěčů v první osobě a do sebe zapouzdřených svědectví. Druhá část práce využívá chápání jazyka Romana Jakobsona jako kombinaci metafory a metonymie a ukazuje, jakým způsobem mohou romány zdůrazňovat jeden nebo druhý pól a jak a co to vypovídá o jazyce jako celku. Důležitými metodologickými východisky zejména pro interpretaci textů Bachmannové a Jelinekové jsou feministické teorie: teorie jazyka a výrazových prostředků (Drucilla Cornellová, John Berger), teorie kulturní podmíněnosti těla (Simone de Beauvoir, Iris Marion Youngová) a texty, které v rámci feminismu tělo a jazyk spojují (Beatrice Hanssenová). Naopak koncepce počítající s genderovou esencializací (Luce Irigarayová) se v samotných románech projevují spíše jako nefunkční.
|
|
| |
|
|
Obraz ženy v japonské populární kultuře.
Křivánková, Anna ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Tirala, Martin (oponent)
Práce navazuje na předchozí studium moderní japonské společnosti a populární kultury, tentokrát s přihlédnutím k genderovým stereotypům, konkrétně k negativní stereotypizaci žen. Silná konfuciánská tradice spolu se snahou o modernizaci země dala v Japonsku ve 2. polovině 19. století vzniknout ideálu "dobré ženy, moudré matky" (rjósai kenbo), jehož duch v japonské společnosti dodnes přežívá v podobě značného tlaku na dodržování genderových rolí; ještě na přelomu tisíciletí čelily ty japonské ženy, které se tlaku společnosti odmítly podvolit, nejrůznějším formám skryté i otevřené diskriminace, jejíž součástí byla též intenzivní negativní stereotypizace. Jelikož v utvrzování (ale též narušování) stereotypů obecně hrají velkou roli média a populární kultura, zaměří se tato práce na analýzu dobových popkulturních médií (zejména komiksu) a pokusí se odhalit, zda japonská populární kultura 20. století pomáhala udržovat ideologický status quo, či zda dokázala na dominantní ideologii odpovídat narušováním zavedených stereotypů. Klíčová slova: genderové stereotypy, Japonsko, populární kultura, komiks, rjósai kenbo, manga
|
host ::
RSS.