|
| |
|
|
Nietzscheho filosofické pojetí člověka zaměřené na kritiku náboženství a přehodnocení hodnot
Turýnská, Gabriela ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
NÁZEV: Nietzscheho pojetí člověka zaměřené na kritiku náboženství a přehodnocení hodnot AUTOR: Gabriela Turýnská KATEDRA Katedra občanské výchovy a filosofie VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc. ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá analýzou Nietzscheho názorů na povahu člověka a výchovy. Zachycuje vývoj jeho názorů na povahu lidství s ohledem na význam těla, vůle, intelektu, na vztah jedince a společnosti. Analyzuje základní pojmy Nietzscheho filosofie jako člověk, poslední člověk a nadčlověk, dále zpracovává téma vůle k moci a přehodnocení všech hodnot. Závěr práce poukazuje na vliv Nietzscheho filosofie a možné využití jeho konceptu výchovy v současnosti. KLÍČOVÁ SLOVA: Filosofická antropologie, vůle k moci, panská a rabská morálka, nadčlověk
|
|
|
Problém odpovědnosti a svobody
Rohlenová, Lucie ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
ROHLENOVÁ, LUCIE. Problém odpovědnosti a svobody. Praha, Karlova univerzita, 2012, 69 str. Diplomová práce. Práce je věnována vývoji fenoménu svobody v novověku od Spinozy po Lévinase. Diplomová práce je založená především na stěžejních dílech filosofů, B. Spinozy, I. Kanta, K. Jasperse, J. P. Sartra, E. Lévinase. Zaměřuje se na termíny odpovědnosti a svobody, které v jejich filosofii nabývají jiného, hlubšího významu. Baruch Spinoza spojuje svobodu s nezávislostí, s kauzální nezávislostí. Svobodná věc je pak ta, která je sama příčinou svého jednání. A proto v tomto smyslu můžeme hovořit jen pouze, že Bůh je svobodný. Immanuel Kant představil novou dimenzi svobody v etice, která prohloubila východisko etické filosofie. Člověk je bytost, která sama ze své svobody a odpovědnosti vůči sobě i druhým lidem buduje dle svého rozumu mravní svět. U Karla Jasperse je důraz kladen především na jeho stěžejní dílo Otázka viny. V práci je podrobně rozebrána vina, kterou klasifikuje do čtyř hledisek: kriminální, politickou, morální a metafyzickou. Jean Paul Sartre je autorem myšlenky, že naše tělo, a tedy náš vztah k Druhému, je ve třech rovinách: bytí pro sebe, bytí pro druhé, bytí o sobě v pohledu druhých. Poslední část práce je věnována vztahu Stejného a Jiného v díle Emmanuela Lévinase. Otázce, jak může...
|
|
|
Pojetí spravedlnosti u Johna Rawlse a jeho kritika u F. A. von Hayeka
Polenová, Monika ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce se zaměřuje na rozbor pojetí spravedlnosti jako slušnosti v politické a morální filosofii. Zmapuje vývoj názoru na spravedlnost od antiky, kde se zejména bude zabývat přístupem ke spravedlnosti u Platóna a Aristotela. Zvláštní pozornost bude věnovat pojetí spravedlnosti ve společenských smlouvách T. Hobbese, J. Locka, J. J. Rousseaua a Immanulea Kanta. Jádro práce bude tvořit rozbor teorie spravedlnosti jako slušnosti Johna Rawlse a přístup k sociální spravedlnosti u Friedricha Augusta von Hayeka. Klíčová slova: teorie spravedlnosti, společenská smlouva, sociální spravedlnost, občanská společnost, morálka
|
|
|
Filosofické motivy v české reflexivní lyrice 30. let
Šimek, Petr ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Resumé Diplomová práce Filosofické motivy v české reflexivní lyrice 30. let. Toto pojednání se pokouší filosoficky uchopit vůdčí motivy (ticho, smrt, čas) v české reflexivní poezii z přelomu 20. a 30 let a raných 30. let. Z básní Vladimíra Holana vykládá motiv ticha jako ticha bytí. Toto tiché se dává jako bytí jsoucna v celku, jako ticho Boha, jako tichá pobídka k básnění přicházející z rozdílu mezi věcí a světem (Seyn), jako ticho skrývavě odkrývající světliny. Ticho je v zážitku úzkosti, v němž se bytí dává bez jsoucna. Motiv smrti je filosoficky interpretován z veršů Františka Halase. Zaměřuje se na vztah mezi smrtí, smyslem lidského pobytu na světě a autentickou existencí povstávající z pochopení ,bytí k smrti' jako své nejvlastnější možnosti. Třetí část práce se zaměřuje na filosofickou interpretaci času v básních Josefa Hory. Čas je kvalitativní, nikoli kvantitativní. Pojem času se zde posléze přibližuje pojmu boha a života. V pojetí daného motivu u tohoto básníka byly shledány důležité shody vývojem koncepce času Henri Bergsona.
|
|
|
Proměny hodnot individua Friedrich Wilhelm Nietzsche a Søren Aabye Kierkegaard.
Kučerová, Zuzana ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Cílem práce, je ukázat, že se mohou hodnoty proměňovat v evropském a tradičním kontextu. Vybrala jsem dva filosofy F.Nietzscheho a S.Kierkegaarda na kterých mohu tuto proměnu zdokumentovat. Právě oni dva se ukázali velice důležití pro 20.století. V hlavní části práce, jsem postihla vývoj axiologických názorů obou myslitelů a vzájemně ho porovnala. Má studie existencialistických filosofů postihuje pojmy, jako je například svoboda, smysl života, podstata křesťanství, vnímaní člověka. Nietzsche a Kierkegaard jsou filozofové, kteří mají mnoho společného, avšak málokdy by se sebou souhlasili. To co je pojí, jsou stejná témata, ke kterým oba zaujímají rozdílné postoje. Objevují se u nich pojmy existence, nicota síla víry. Kierkegaard se zabývá důkladně existencialismem, skokem do absurdity, zoufalstvím. U Nietzscheho najdeme vůli k moci, nihilistické názory a kritiku křesťanství.
|
|
|
Ideologie liberalismu aneb ideologie po svém konci
Korda, Tomáš ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce začíná Benjaminovým chápáním pravdy a jeho metodou konstelace, jež k ní vede. Metodu napojuji na akt pojmenování, který odvozuji z pojetí subjektu v německém idealismu. Metoda je nutný předpoklad pro vlastní konstelaci liberální ideologie. Soudobý liberalismus tak nejen nesymbolizuje čas po "konci ideologie", ale dokonce dobu, kdy ideologie nabyla své nejefektivnější formy. "Pravda se stala nejefektivnější formou lži." V tomto duchu pokračuji kritikou postmodernismu jako ideologie pozdního kapitalismu. Závěrem nastiňuji způsob překonání postmodernismu pomocí "rizikového myšlení", které zůstává věrné dialektice. Jen imanentní kritika a nikoli normativní kritika postmodernismu rozhýbává ideologií způsobené strnulé poměry.
|
|
|
Tělo a jeho manifestace
Havlanová, Michaela ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Resumé (Čj) Klíčová slova: Tělo, sóma, sarx, péxis, horizont, aisthésis, tělesné schéma, body art, tělesné modifikace. Tato práce se zabývá tělem a jeho estetickou manifestací. Tělo je zde uchopeno několika způsoby. V první řadě je vymezeno filosoficky za pomoci pojmů sóma, sarx, péxis, horizont, tělesné schéma, pohyb a aisthésis. Následně je uchopeno jako antropologický objekt, se kterým se dá pracovat, je možné ho zdobit a nějakým způsobem manifestovat. Tato část je pro práci stěžejní. Jsou v ní popsány metody a techniky zdobení těla, fenomén suspension a jejich historie. K této části se váže také výzkum, který má za cíl objasnit motivaci pro extrémní modifikování sebe sama, nastínit pozadí suspension a podniknout sondáž do pojetí těla extrémně modifikovaných jedinců. V poslední části je na tělo nahlíženo z hlediska psychologie. Popsán je vývoj vztahu jedince k tělu a problémy, které pramení z patologického vývoje.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.