|
|
Inovační procesy v české a bulharské jazykové situaci (na materiálu jazyka médií)
Niševa, Božana ; Martincová, Olga (vedoucí práce) ; Savický, Nikolaj (oponent) ; Gladkova, Hana (oponent)
Problematika inovačních procesů v současných jazykových systémech patří k ústředním otázkám, kterým se dnes lingvistické bádání věnuje. Obecný cíl této práce je synchronní konfrontační popis typů inovačních procesů, které vyvolávají a ovlivňují lexikální dynamiku češtiny a bulharštiny. Vychází se přitom z obecně přijímaného názoru, že v závislosti na uplatňovaném kritériu jednotlivé inovační procesy mohou být usouvztažňovány s různými dynamickými tendencemi komplexnějšího a univerzálnějšího charakteru, tj. s projevy intelektualizace a demokratizace, internacionalizace a nacionalizace, tenninologizace a detenninologizace v českém a bulharském spisovném jazyce. 1. kapitola práce podává metodologická a teoretická východiska výzkumu. Tamtéž se pomocí modelu navrženého B. Havránkem a rozvinutého A. Jedličkou stanoví následující paralely mezi českou a bulharskou jazykovou situací: a) politicko-sociální změny v obou společnostech a nová zájmová orientace členů ,jazykového (komunikačního) společenství"; b) rozšíření sfér užití hovorových a nespisovných jazykových prostředků; c) zvýšení počtu uživatelů cizího jazyka, především angličtiny; d) šíření nových infonnačních technologií a jejich dostupnost pro větší počet uživatelů; e) snadná přístupnost rozmanitých infonnačních zdrojů, resp. možnost sdělování a dotváření...
|
|
|
Bulharské neologismy v módě
Dobrevová, Nikol ; Rangelová, Albena (oponent) ; Gladkova, Hana (vedoucí práce)
Společenské a kulturní proměny, jež jsou pro země střední, východní a jihovýchodní Evropy typické na přelomu 80. a 90. let, přinesly výrazné změny a nová chápání prakticky do všech oblastí lidské činnosti. Nové období, jež bývá nazýváno transformací, případně v bulharském kontextu "přechodem", představuje do značné míry také přelom v tradičních chápáních jazykové situace. Je zjevné, že nové společenské podmínky budou v mnoha kontextech také znamenat pole působnosti pro nové lingvistické termíny a konkrétní slovní zásobu s nimi spojenou. V tomto smyslu je možno chápat jako neobyčejně specifickou oblast lidské činnosti módu a její reflexi v jazykové situaci. Ne jinak tomu bude i v prostředí bulharském. Na místě úvodu této předkládané práce lze s nadsázkou citovat myšlenku britského spisovatele Oscara Wilda, která o módě říká: "Móda je to, čím se fantastické stává na okamžik obecným." Zmiňovaný časový efekt se v plné platnosti dotýká také její jazykové reflexe. Móda a módní trendy s sebou jednoznačně nesou nové fenomény, jež musí být nezbytně také označeny módními pojmy - tedy terminologií, která v jazyce pohotově reaguje na všechny nejnovější jevy. Tentýž britský spisovatel v jiném citátu poukázal na onu časovost, proměnlivost a nestálost "módního života", neboť prohlásil, že "móda je tak netolerovatelná...
|
|
|
Language and National Identity. The Case of Language Policy in Bosnia and Herzegovina
Kimáková, Barbora ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Gladkova, Hana (oponent)
Vzťah jazyka a politiky je možné skúmať na dvoch základných úrovniach. Buď sa sústredíme na jazyk politiky alebo politiku jazyka, inými slovami jazykovú politiku. Pod jazykom politiky rozumieme vyjadrovacie prostriedky a proces konštrukcie pojmov, s ktorými sa v oblasti politiky oblasti pracuje v záujme dosiahnutia konkrétných politických ciel'ov. V případe jazykovej politiky sa sústredíme na postupy, akými sa prostredníctvom lingvistických úprav v rámci jazyka, a zároveň zákonných úprav jeho používania dosahujú ciele súvisiace s používáním určitej variety jazyka v konkrétných sférách spoločnosti. V predkladanej diplomovej práci sa sústredím na druhý z aspektov, t.j. jazykovú politiku. Postavenie konkrétného jazyka v spoločnosti je často kFúčovou otázkou pri vzniku štátu alebo reformulácii jeho legitimity. Používanie jazyka býva, zďaleka však nie vždy, upravené v rámci ústavy, alebo štát dokonca disponuje samostatným jazykovým zákonom. Jedným z hlavných dóvodov prečo sa tak deje, je často snaha zabezpečit' touto cestou existenciu konkrétného jazyka, ktorý má symbolickú funkciu v rámci spoločnosti označovanej ako etnikum alebo národ. Prepojenie problému jazyka a národnej identity a predovšetkým spoločensko-politické dósledky, aké móže mať politická realizácia konkrétnej představy o tomto vzťahu, boli najviac...
|
|
| |
|
|
Galicismy v bulharštině v první polovině 20. století
Georgievová, Jana ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Nisheva Nikolova, Bozhana (oponent)
Diachronní výzkum porovnávající francouzské lexikální přejímky v bulharštině 1. poloviny 20. století na základě materiálu slovníku cizích slov Stefana Mladenova Речник на чуждите думи в българския език с обяснения за происхода и състава им (1932) a soudobého slovníku Речник на чуждите думи в българския език (PERNIŠKA 2007). Tato slova jsou porovnána z hlediska lexikálního, sémantického, fonetického a morfologického. Výsledky práce ukazují postavení francouzštiny v bulharské společnosti, vývoj bulharské lexikografie a formální zařazení těchto přejímek do bulharského jazykového systému. Práce také shrnuje dosavadní bádání o vlivu francouzštiny v bulharském prostředí.
|
|
|
Jazyk jako prostředek při vytváření obrazu Bulharska v české společnosti
Anastasova, Diliana ; Hasil, Jiří (oponent) ; Gladkova, Hana (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce je prozkoumat a popsat, jak je používán jazyk při vytváření obrazu Bulharska v soudobé české společnosti po listopadové revoluci. Toto téma je inspirováno příbuzností bulharského a českého jazyka a tím, jak tato příbuznost ovlivňuje kulturu, dějiny a tradiční vztahy obou národů. Po roce 1989 vlivem politických a ekonomických událostí nastaly jak v bulharské, tak v české společnosti velké změny, které sehrály důležitou roli pro vytváření současného obrazu Bulharska. "Publicistika informuje o aktuálních společenských a politických událostech a komentuje je."] Z tohoto důvodu jsem se rozhodla provést průzkum článků o Bulharsku v českém tisku, které vyšly v období od r. 1991 do r. 2005, a to ve čtyřech denících: Mladá fronta Dnes (dál MF Dnes), Hospodářské noviny (dál HN), Lidové noviny (LN) a Právo (před rokem 1996 - Rudé Právo). Tyto deníky jsem vybrala proto, že patří mezi čtvery nejpopulárnější české noviny a ovlivňují tedy největší okruh čtenářů. Z jazykového hlediska jsem se zaměřila na stylotvorné činitele v publicistice, užívání určitých lexikálních jednotek a jejich působení na čtenáře. Průzkum jsem nazvala "Bulharsko českýma očima". Našly v něm místo články, které měly zajímavý obsah, nebo ve kterých novináři při popisu Bulharska užívali charakteristické jazykové prostředky....
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.