|
|
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective
Gibas, Petr ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent) ; Szaló, Csaba (oponent)
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective Abstrakt Hlavním tématem dizertační práce je (post)industriální krajina dnešní České republiky. Konkrétně jsou v dizertační práci představeny tři případové studie tří (post)industriálních krajin: Ostravy, Kladna a Mostu. Práce s krajinou pracuje na dvou úrovních: tematické a teoretické. Co se týče tematického zaměření dizertační práce, autor využívá konceptu krajiny jako nástroje, jehož prostřednictvím je možné zkoumat hlubší společenské posuny a změny, protože ty se v krajině obrážejí. Otázkou je, co se stalo s industriální krajinou po pádu socialismu a jak se z industriální krajiny stala krajina současná, (post)industriální. Na teoretické rovině je (post)industriální krajina současného Česka využita jako prostředek k prozkoumání složitosti konceptu krajiny a k formulaci takové konceptualizace krajiny, jež se vyrovnává s její komplexitou, nejednoznačností a neuchopitelností. Z hlediska teorie se dizertační práce detailně věnuje třem způsobům uchopování krajiny, které převládají v současné antropologii a (nové kulturní) geografii: krajina jako reprezentace, proces a zkušenost. Za účelem jejich důkladného prozkoumání a odhalení možných propojení a vztahů mezi nimi se autor věnuje třem...
|
|
|
Proces vyjednávání skupin obyvatel města na případu vnitrobloků
Vosátka, Martin ; Gibas, Petr (vedoucí práce) ; Lehečka, Michal (oponent)
Předmětem této diplomové práce je problematika vnitrobloků. Vnitroblok, jako specifické místo ve městě, které ztratilo svou původní funkci. Nyní může sloužit různým typům využití, mimo jiné umožňuje setkávání různých skupin obyvatel města a jejich vzájemnou interakci. Na rozdíl od veřejného prostoru platí u vnitrobloků jiná pravidla pro jejich využívání. V závislosti na funkci vnitrobloku zde panují různé sociální vztahy. Zabývám se zde procesem vyjednávání skupin obyvatel města u dvou zvolených vnitrobloků, zákonitostmi jejich fungování a jaký má vliv rozhodování aktérů na podobu těchto míst. Záměrně jsem se rozhodl pro vnitrobloky s odlišnými funkcemi pro návštěvníky. V těchto vnitroblocích dochází také ke střetu různých názorů na jejich využívání a neshodám. Klíčová slova: vnitroblok, poloveřejný prostor, proces vyjednávání, urbanismus
|
|
|
Koncept místa v kontextu transatlantických transformací: socio-kulturní aspekty proměn vybraných metropolí v průběhu 20. století
Mozr, Tomáš ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent) ; Gibas, Petr (oponent)
Práce se zabývá konceptem místa a jeho proměn v kontextu transatlantických transformací, které doposud ve stanoveném měřítku stály stranou zájmu odborné veřejnosti. Reprezentantem místa je v dané disertační práci příklad tzv. amerického baru (american bar), kdy tato instituce v první polovině 20. století, obzvláště poté v době mezi dvěma světovými válkami, symbolizovala nově etablovaný kulturní prvek. Fenomén postupně pronikal do celé společnosti a lze na něj nahlížet jako na cestující koncept místa setkání. Hlavním pilířem projektu je zohlednění sociokulturních, ekonomických, demografických či politických hledisek barového prostředí jako osobitého projevu transatlantické komunikace. Stěžejní otázkou konceptu místa tudíž je, zda se na evropském kontinentu jednalo v meziválečném období o vlnu amerikanizace, která se v jednotlivých lokalitách projevovala naprosto unikátním způsobem, a zda tato vlna odrážela rostoucí životní úroveň obyvatel, zatímco se ve Spojených státech (místě původu) formovala tato kultura opět poněkud odlišně (komplikovaná situace v podobě "suché" Ameriky a "žíznivé" Evropy). Zároveň se nabízí otázka, zda šlo pouze o mimořádný projev transatlantických vztahů a vzájemné ovlivňování. Tím by byl prokázán předpoklad o modifikaci původního konceptu v evropském prostředí. Práce je...
|
|
|
Dog in a public space. Negotiating "more than human" public space
Baños Pittnerová, Daniela ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Gibas, Petr (oponent)
V diplomovej práci sa zaoberám prítomnosťou psa v meste, konkrétne vo verejnom priestore a samotný výskum je zameraný na vyjednávanie "viac než ľudského" verejného priestoru. Prítomnosť zvieraťa v ľudskom svete vyvoláva konflikty ohľadom "správneho" miesta tohto zvieraťa, či už miesta konceptuálneho, alebo fyzického. Práca má formu prípadovej štúdie, kde som si za oblasť výskumu zvolila mestskú časť Praha 2 a na konkrétnych kauzách vyjednávania sledujem, ako sa jednotlivé strany snažia ovplyvniť podobou verejnhého priestoru. Prostredníctvom kvalitatívnej analýzy odkrývam kľúčové body vyjednávania, pomocou ktorých sa dozvedám to, ako jednotlivé strany chápu prítomnosť psa vo verejnom priestore, na základe čoho sa neustále vyjednáva forma pobytu a pohybu psa v tomto špecifickom priestore. V práci som použila niekoľko techník kvalitatívneho výskumu, hlavne analýzu dostupných dokumentov, pološtruktúrované rozhovory a zúčastnené pozorovanie. Dáta som analyzovala otvoreným kódovaním. V závere práce predkladám odpovede na výskumné otázky, formulujem odporúčania a otváram diskusiu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective
Gibas, Petr ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent) ; Szaló, Csaba (oponent)
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective Abstrakt Hlavním tématem dizertační práce je (post)industriální krajina dnešní České republiky. Konkrétně jsou v dizertační práci představeny tři případové studie tří (post)industriálních krajin: Ostravy, Kladna a Mostu. Práce s krajinou pracuje na dvou úrovních: tematické a teoretické. Co se týče tematického zaměření dizertační práce, autor využívá konceptu krajiny jako nástroje, jehož prostřednictvím je možné zkoumat hlubší společenské posuny a změny, protože ty se v krajině obrážejí. Otázkou je, co se stalo s industriální krajinou po pádu socialismu a jak se z industriální krajiny stala krajina současná, (post)industriální. Na teoretické rovině je (post)industriální krajina současného Česka využita jako prostředek k prozkoumání složitosti konceptu krajiny a k formulaci takové konceptualizace krajiny, jež se vyrovnává s její komplexitou, nejednoznačností a neuchopitelností. Z hlediska teorie se dizertační práce detailně věnuje třem způsobům uchopování krajiny, které převládají v současné antropologii a (nové kulturní) geografii: krajina jako reprezentace, proces a zkušenost. Za účelem jejich důkladného prozkoumání a odhalení možných propojení a vztahů mezi nimi se autor věnuje třem...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.