|
| |
|
|
O mýtu a věčném návratu v umění
Novotná, Karolína ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Bakalářská práce O mýtu a věčném návratu v umění má za cíl představit a propojit pojmy jako jsou mýtus, rituál, archetyp, praobraz, obraz a návrat. V práci se zabývám poutí a labyrintem, jako cestou člověka životem, v niž hledá symboly a odkazy v obrazech, které se stávají průvodci na cestě. Teoretická práce je rozdělena na tři části - Mýtus, Návrat a Obraz. Všechny tři jsou pak propojeny právě onou poutí, cestou či nití, kterou člověk po cestě nalézá. Téma obrazu je stěžejní ve všech třech částech této práce, protože jen díky němu, se neviditelné stává viditelným. V didaktické části představuji výtvarnou aktivitu, která je zaměřena na Návrat v umění, k počátkům umění a kultury samotné - k jeskynním malbám. Ve výtvarném projektu se snažím celé téma mé bakalářské práce uchopit výtvarně, vytvořením malé knihy, která je tištěna na pauzový papír. Je zde kladen důraz na propojenost mezi stránkami "minulými, nynějšími a budoucími". Poslední částí je příloha, která obsahuje výtvarné práce na téma "Labyrint", které vytvořili mí přátelé na základě mého zadání. Každý k labyrintu přistoupil z jiného úhlu a vytvořil tak svůj osobitý pohled na dané téma. KLÍČOVÁ SLOVA mýtus, rituál, obraz, archetyp, návrat
|
|
| |
|
|
Strach v prostoru
Savincová, Karolína ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá konceptem strach v prostoru. Pomocí a/r/tografického výzkumu autorka zkoumá koncept a proměny jeho chápání během procesu tvorby uměleckého a pedagogického díla. V první části autorka popisuje teoretický a metodologický rámec výzkumu, popisuje návrh výzkumu a definuje pojmy s ním související. V druhé části autorka představuje vlastní způsob uchopení konceptu v prostoru a definuje pojmy, které s tímto tématem souvisí. Koncept zkoumá prostřednictvím reflexe vlastní tvorby, a to nejdříve umělecké, a pak i pedagogické. V rámci umělecké tvorby autorka seznamuje čtenáře s procesem vzniku jejího uměleckého díla a jeho následné reflexe, ze které vychází při tvorbě výtvarného úkolu. Ve třetí části analyzuje primární dokumenty za pomoci třífázového kódování a poté ze získaných kódů vytváří konceptové mapy, které slouží pro vizualizaci zobrazení výsledků výzkumu. Data získaná z výzkumu interpretuje. Ve čtvrté části autorka shrnuje výsledky výzkumu, odpovídá na výzkumné otázky a hodnotí dosažení cíle výzkumu. Z výsledků analýzy primárních dokumentů a porovnáním konceptových map zjišťuje, zda se proměňuje chápání konceptu na základě zkušeností získaných při tvorbě uměleckého a pedagogického díla. Také dochází k poznatkům ohledně podobnosti a odlišnosti uměleckého a pedagogického díla.
|
|
|
Video instalace / prostorová instalace
Leisnerová, Hana ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Na počátku práce řeším pojmy instalace a video instalace z teoretického hlediska. Po určení významů je dále rozvíjím v kontextu své tvorby. Těžiště celé práce spočívá v projektu s názvem 232 712 kroků, jehož námětem je cesta. Výtvarný projekt dělím na tři aspekty, jimiž jsou prožitek, dokument a instalace, na které nahlížím nejen ze subjektivního hlediska, ale doplňuji jej také o příklady z oblasti umění. V didaktické části diplomové práce se dotýkám pojmu projekce a způsobu jejího záznamu, vždy však z trochu jiné perspektivy. Klíčová slova: cesta, prožitek, dokumentace, fotografie, instalace, prostor, galerijní prostor, divák
|
|
|
Krajina Železných hor jako malířské téma
Holý, Ondřej ; Daniel, Ladislav (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Diplomová práce se dělí do tří částí tak, aby odpovídala požadavkům katedry výtvarné výchovy. Hlavní část tvoří umělecko - historická kapitola, ta rozebírá fenomén malby v Železných horách, které jsou místem rozvoje krajinomalby na přelomu 18. a 19. století. Práce se zaměřuje na rozbor krajinářských motivů v dané lokalitě. Srovnává motivy, které malíře inspirovaly, hledá jejich návaznost na tvorbu dalších malířů a klade je do kontextu plenérové malby. V kapitole je podrobně rozebráno pět malířů, o dalších se práce zmiňuje okrajově s ohledem na potřebu kontextu. Volba motivů se neliší od motivů malovaných v jiných oblastech. Specifikum malby v Železných horách spočívá v prostotě krajiny a její barevnosti. Motivy jsou zde především řeky, pohoří Železných hor, venkovské chalupy v okolí Ronova nad Doubravou, v Kraskově a v neposlední řadě v Kameničkách. Mezi další patří motivy cest, rybníků, především rybník Utopenec u Ronova nad Doubravou, hrad Lichnice. Kompozice maleb malíři často přejímají po svých předchůdcích. Další část - komentáře, představují vlastní tvorbu vycházející z komparace motiviky obrazů vytvořených ve sledované oblasti. V kapitole jsou ozřejmena také vizuální východiska a díla, z nichž tvorba pramení. Popisuje východiska a postup tvorby. Didaktická část se zabývá vnímáním krajiny u...
|
|
|
Architektura jako životní prostor člověka
Zavřelová, Veronika ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Obsahem práce je implikace tématu architektura a urbanismus do výuky výtvarné výchovy na základní a střední škole. Architektura a urbanismus je komplexním technickým oborem a jeho implikace se může provádět mnoha způsoby a vyučovat žádané klíčové kompetence. Cílem práce je pomocí zpracovaného projektu přesvědčit učitele výtvarné výchovy, aby použili téma architektura především urbanismus ke vzdělávání žáků v péči o prostranství a identifikací s nimi. V teoretické části práce jsou představeny základní pojmy a principy moderní architektury a urbanismu s důrazem na vysvětlení vztahu architektury a urbanismu, které jsou pro úspěšné provedení projektu užitečné. Projekt "Člověk mezi domy" je zpracován v didaktickém časti jako podrobný výukový materiál i s pilotním provedením a následným hodnocením. Obsahem praktické části je dotazníkové šetření, které má získat zájem o téma architektura a urbanismus ve výuce výtvarné výchovy a zjistit, zda je téma architektury v praxi vyučováno. Poslední část práce, umělecký projekt "Na hlavu", ukazuje autorský umělecký přístup při zpracování tématu "Člověk mezi domy". KLÍČOVÁ SLOVA: výtvarná výchova, edukační program, architektura, urbanismus, reciproční vztahy, hmota, děj, prostředí, veřejný prostor, neveřejný prostor, péče o místo, dotazníkové šetření, performance,...
|
|
|
Fenomén architektury ve vlastním uměleckém a pedagogickém díle /Pedagogické implikace/
Gajdošíková, Pavla ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Géringová, Jitka (oponent) ; Zahoranský, Dušan (oponent)
Pavla Gajdošíková: Fenomén architektury ve vlastním uměleckém a pedagogickém díle (Pedagogické implikace) Abstrakt: Disertační práce se soustředí na téma vnímání architektury a prostoru prostřednictvím umělecké tvorby a na zkoumání možností využití tvůrčích a reflektivních procesů ve výukových situacích se studenty učitelství výtvarné výchovy. Opírá se o probíhající veřejnou diskuzi vlivu architektury na vnímání životního prostředí a s tím spojené kvality života každého z nás. Tematicky navazuje na umělecký cyklus autorky nazvaný Subjektivní urbanismus, v němž je téma reflektováno různými výtvarnými médii. Disertační práce využívá metodologii a/r/tografie, která nabízí možnost uchopení výzkumného problému ze tří pozic, a to z perspektivy umělce, učitele a výzkumníka, což umožňuje komplementárně strukturované poznání v "meziprostoru". Obrazně řečeno, téma architektury a prostoru je uchopováno v prolínání těchto tří identit. Z toho také vyplývá triadická struktura práce. V první části autorka zprostředkovává dané téma prostřednictvím vlastních uměleckých děl, jejichž reflexe se staly iniciačními body k následným výzkumným sondám. V druhé části popisuje formou případových studií tři pedagogické projekty, jejichž cílem byl rozvoj individuální představivosti, senzitivity vnímání a zvýšení zájmu studentů o...
|
|
| |
|
|
Místo, kde žijeme
Pauchová, Petra ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá v obecnější rovině charakteristikou místa přírodního i kulturně přetvořeného člověkem, jeho geniem loci i problematikou ztráty místa a našeho vztahu k místu, kde žijeme. Podrobněji je pak zaměřena na město a jeho periferií. Nabízí krátký pohled do historie vzniku měst, architektury a urbanismu a fenoménu městské periferie. Práce se také zabývá českým výtvarným uměním, které je spojeno s městským prostředím - umělci, pro které bylo a je město inspirací a námětem, ale také rolí výtvarného umění ve veřejném prostoru. Výzkumná část práce je zaměřena na dětské vnímání místa, kde žijeme. Prostřednictvím metod kvalitativního výzkumu se pokouší zjistit, co vše považují současné děti za svůj domov, jak vnímají své bezprostřední okolí i jak se jejich uvažování vyvíjí. V didaktické části práce nabízí tematickou výtvarnou řadu na téma Město, jejímž cílem je prohloubit dětské vnímání městského prostředí. V části úkolů jsou použity metody psychogeografie, která se zabývá lidským vnímáním životního prostředí a jeho odrazem v našem vědomí. Součástí jsou také pedagogické reflexe realizovaných výtvarných úkolů. Závěr práce je věnován činnosti pražského sdružení CAMP (Centrum architektury a městského plánování) a jeho edukačním aktivitám. Součástí je také pracovní list, který je možné využít...
|
host ::
RSS.