|
|
Politika Eduarda I. na Britských ostrovech a ve Francii
Kovaříková, Šárka ; Picková, Dana (oponent) ; Drška, Václav (vedoucí práce)
Diplomová práce je rozdělena do kapitol podle zemí, kterým se Eduard I. za své vlády věnoval či je dobýval, tedy Wales, Irsko, Skotsko a Francie. Vnitřní události v Anglii, ať již se jednalo o reformu zákonů či šlechtickou opozici, jsou zmíněny pouze okrajově, neboť nespadají pod zahraniční politiku, i když ji mohou ovlivňovat. Wales a Irsko byly považovány za vnější součásti anglického království, proto jsou na prvním místě; Skotsko bylo nejméně do roku 1290 samostatnou zemí. Jednotlivé kapitoly neobsahují pouze popis událostí v těchto zemích v letech 1272 až 1307, ale také přehled událostí předcházejících, příčin Eduardových válečných tažení. Důvodem je snaha o osvětlení dění a častá nedostupnost literatury věnující se této problematice.
|
|
|
Regnum Baiowariorum. Francká říše a bavorské vévodství v 9. století pohledem soudobých narativních pramenů
Ženka, Oldřich ; Picková, Dana (oponent) ; Drška, Václav (vedoucí práce)
Práce se zabývá obdobím rozpadu francké říše v 9. století a rozborem úlohy kmenových vévodství v tomto procesu, která je demonstrována na konkrétním příkladu Bavorů. Autor analyzuje hlavní dobové narativní prameny, charakterizuje jejich terminologii a pohled na franckou říši. Do tohoto širšího rámce je zasazen obraz bavorského vévodství se zřetelem kladeným na jeho specifičnost ve východním prostředí, zejména na úzký vztah s vládnoucími Karlovci a jeho průvodní jevy. Pozornost je věnována také rostoucímu významu kmenové aristokracie na celoříšské i kmenové úrovni, která je rozhodujícím činitelem vývoje v následujícím století.
|
|
|
Martin Luther a Filip Melanchton a jejich vliv na fomování augěpurského vyznání víry
Brdlíková, Kateřina ; Suchánek, Drahomír (oponent) ; Drška, Václav (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o dvou čelních představitelích německé reformace, Martinu Lutherovi a Philippu Melanchtonovi. Zaměřuje se především na rozdíly v jejich teologických názorech a v jejich spisech a dále na projevy fenoménu humanismu v díle obou aktérů. Nejdůležitějším přehledem jejich učení je Augšpurské vyznání a jeho Obrana. Jejich autor, Philipp Melanchton, v nich vyjádřil kritiku katolické církve a ospravedlnil v nich změny, které byly v nové protestantské církvi provedeny. Analýza ostatních spisů má za cíl vyložit stěžejní principy luterské věrouky.
|
|
|
Urban II. a církevní reforma
Bečán, Petr ; Drška, Václav (oponent) ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce)
Hlavním tématem bakalářské práce je rozbor vztahu papeže Urbana II. k církevní reformě 11. a 12. století. První část obecně nastiňuje politicko-církevní situaci západní Evropy od 10. století, přes počátky papežské reformy až po pontifikát Řehoře VII. Druhá kapitola popisuje vliv dvou významných reformních center, Remeše a Cluny, na vývoj a formování osobnosti Oda de Lagery, budoucího papeže Urbana II. Závěrečná třetí kapitola je věnována rozboru významu Urbanových reformních koncilů, reorganizaci papežské správy a dalším zásahům do vývoje církevní reformy.
|
|
|
Politika Eduarda I. na Britských ostrovech a ve Francii
Kovaříková, Šárka ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Nejedlý, Martin (oponent)
Eduard I. vládl v Anglii třicet pět let. Autoři středověkých kronik o něm mluví jako o výborném panovníkovi, schopném válečníkovi a politikovi. Moderní historici píší o mnoha problémech a válkách, které musel vyřešit či vybojovat, většinou úspěšně. Anglie Eduarda I. měla dvě vnější části - Wales a Irsko. Wales byl rozdělen mezi mocné barony, kteří museli anglickým králům skládat homagium. V rozmězí let 1272 a 1307 ve Walesu vypukla tři povstání vedená místními magnáty. Po posledním z nich, které proběhlo roku 1292, byl Wales Angličany plně dobyt. O Irsku se předpokládalo, že je zcela pod anglickou nadvládou; Eduard tento ostrov nikdy nenavštívil ani nebyl nucen tam poslat armádu. Ve 13. století existovala na Britských ostrovech dvě království - Anglie a Skotsko. Angličtí králové se snažili získat v severnější zemi vliv; skotští králové jim měli skládat homagium. Sporným bodem bylo, zda tato přísaha byla skládána za celé Skotsko nebo pouze za země, které skotský král držel v Anglii. Roku 1290 místní královská dynastie vymřela a Eduard I. se chopil příležitosti. Vybral nového panovníka a poté, co Jan Balliol nesplnil své údajné povinnosti vůči Anglii, Eduard do Skotska vtáhl v čele armády. Vojenská tažení, především díky odporu v severní části království, probíhala až do konce Eduardovy vlády. Skotsko nebylo...
|
|
| |
|
|
Vojenství a válečné aktivity v raném středověku a jejich vliv na proměny společnosti
Šťastný, Jan ; Suchánek, Drahomír (oponent) ; Drška, Václav (vedoucí práce)
Cílem práce je zachycení vývoje organizace franského vojska a s tímto vývojem souvisejících sociálních proměn v raně-středověké Franské říši. Obsah začíná popisem poměrů v Galii na konci římské vlády a v průběhu franského pronikání na území Impéria. Po franském záboru Galie za vlády Chlodvíkovy je centrem zájmu vývoj franského vojska od 6. do počátku 9. století. Popsáno je jeho složení, přednosti i slabiny, a také válečné úspěchy nejprve merovejských králů a posléze vládců karlovského rodu. Klíčovým obdobím je 8. století, v jehož průběhu dochází nejen k výměně dynastií na královském trůně Franské říše, ale rovněž k důležitým vojensko-společenským proměnám, které byly předstupněm k pozdějšímu feudálnímu uspořádání západní Evropy. V poslední části jsou pak rozebírány dopady vojensko-technologických změn na soudobou společnost se zaměřením zejména na franské elity, jichž se příslušné proměny dotýkaly nejvíce a které hrály důležitou roli v historickém vývoji raněstředověké společnosti. Při vypracování této studie byly nejčastěji používány prameny franské provenience u období 6. až 9. století (zejména Historie Řehoře z Toursu, tzv. Fredegarova kronika, záznamy významných církevních análů a pro 8. a 9. století kapituláře franských králů), z hlediska literatury lze upozornit na práce P. Contamina, B. Bachracha, A....
|
|
|
Uherská politika Habsburků v 15. století
Černíková, Helena ; Drška, Václav (oponent) ; Picková, Dana (vedoucí práce)
V prosinci 1437 byl uherským králem zvolen Albrecht II. Habsburský. Poprvé v historii rodu dosáhli Habsburkové na svatoštěpánskou korunu. Jednalo se o důležitý mezník na cestě této dynastie za ovládnutím středoevropského prostoru a vybudováním kompaktního soustátí v podunajské oblasti, které zamýšleli vytvořit z habsburských dědičných zemí, uherského a českého království. Úspěch Albrechta II. byl sice značný, nicméně dočasný. Po jeho předčasné smrti byly pozice Habsburků ve střední Evropě na čas oslabeny. Obnova silného podunajského soustátí se tak stala konstantou jejich zahraniční politiky v následujících desetiletích. Tlak Habsburků na znovuzískání uherské a české koruny se neustále stupňoval a byl úspěšně završen před čtyřmi sty osmdesáti lety, v roce 1526. Zisk svatoštěpánské a svatováclavské koruny v tomto roce, jak ukázal následující vývoj, byl již ziskem trvalým, přesněji řečeno dlouhodobým. Habsburkové na téměř čtyři sta let ovládli středoevropský prostor, což tento rod díky císařskému titulu a španělským državám stavělo do role nejmocnější vládnoucí dynastie v Evropě.
|
|
|
Viktor IV. a jeho nástupci: církevní politika v době papežského schizmatu (1159-1180)
Strnadová, Kristýna ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Práce se zaměřuje na politiku vzdoropapeže Viktora IV. a jeho nástupců Paschala III., Kalixta III. a Inocence III., kteří od schizmatické volby roku 1159 tvořili protivníky Alexandra III. Cílem je analyzovat politické smýšlení a jednání vzdoropapežů, s důrazem na politické vztahy Viktora IV. Práce bude rozdělena do šesti tematických částí. První z nich se zabývá předvolebním vývojem a samotnou volbou roku 1159. Druhá se zabývá jejich postavením ve vztahu k Alexandru III., zatímco třetí zkoumá papežsko-císařskou politiku a vzájemný vztah vzdoropapežů a císaře Fridricha Barbarossy. Čtvrtá část se zabývá postavením a vztahy vzdoropapežů mimo Svatou říši římskou. Předposlední kapitola ukazuje postoje říšského pontifikátu ke vzdoropapežům, a také obedienci říšských klášterů ve světle papežských listin. Poslední kapitolu tvoří životopisy vzdoropapežů v období před počátkem jejich pontifikátu.
|
|
|
Chudoba prvních svatyň minoritů na příkladu vybraných lokalit v Anglii v letech 1224-1258/1259
Ollé, Martin ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Diplomová práce se soustředí na interpretaci postoje Františka z Assisi k chudobě prvních minoritských svatyň. Případové studie budou tvořit svatyně anglických minoritů z vybraných lokalit z let 1224-1258/9. Cílem jejich studia je ukázat, do jaké míry odrážely Františkův přístup k chudobě staveb. Studium Františkova chápání chudoby staveb bude založeno na analýze vybraných písemných pramenů řádové provenience. Při rekonstrukci charakteru a liturgické funkce prvních svatyň anglických minoritů bude vedle Tomáše z Ecclestonu, jehož dílo známé jako Tractatus de adventu fratrum Minorum in Angliam patří mezi nejvýznamnější narativní prameny v rámci zkoumaného období, čerpáno také z královských darů na výstavbu a z nálezových zpráv z lokalit, které byly archeologicky zkoumány. Shrnutí míry vyjádření chudoby na příkladu analyzovaných svatyň anglických minoritů bude předmětem závěru diplomové práce.
|
host ::
RSS.