|
|
Profesní identita a reflexe fyzického vzhledu v profesních oblastech sociální práce a sociální politika a správa
Pilcová, Petra ; Cidlinská, Kateřina (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
v českém jazyce Fyzický vzhled je součástí našeho vnímání sebe sama, naší identity, i toho, jak nás vnímá naše okolí v různých sférách našeho života. Jednou z těchto sfér je sféra profesní a s ní související profesní identita. Vzhledem ke specifikům pomáhajících profesí lze předpokládat, že zde fyzický vzhled může hrát jinou roli než v ostatních profesích, jako je například vrcholná politika nebo management, pro něž je role fyzického vzhledu v literatuře již vcelku komplexně pojednána. Výzkumná práce se proto zaměřuje na reflexi fyzického vzhledu a jeho souvislost s profesní identitou v oblasti sociální práce. Cílem bylo zkoumat, jaký vztah je mezi fyzickým vzhledem a profesní identitou sociálních pracovníků. Vycházím přitom také z předpokladu, že v rámci jednotlivých cílových skupin mohou být nároky na fyzický vzhled rozdílné. Dalším cílem proto je porovnat, jak se fyzický vzhled liší v rámci jednotlivých cílových skupin profese sociální práce. Východiskem také bylo, že fyzický vzhled může a nemusí v profesi sociální práce něco znamenat. Proto se tato práce také zaměřila na význam fyzického vzhledu v profesní identitě sociálních pracovníků a jak se tento význam projevuje. Sociální pracovníci mohou vycházet z toho, že svůj fyzický vzhled mohou měnit na fyzický kapitál, který jim může být určitým...
|
|
|
Zvládání pandemie Covid-19 u akademických pracovnic-matek
Procházková, Barbora ; Cidlinská, Kateřina (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Diplomová práce se zabývá zvládáním pandemie COVID-19 u akademických pracovnic - matek. Cílem práce je zjistit, jak se akademičky vypořádávaly s globální krizí v souvislosti se skloubením osobního a profesního života. Práce zohledňuje kritéria akademické excelence, zkoumá, zda se zvládání pandemie lišilo u akademických pracovnic, jež dosahují kritérií akademické excelence, a těch, jež jich nedosahují. Navíc práce mapuje akademickou práci v době pandemie COVID-19 ve dvou odlišných vědních oblastech (STEM a SSH) a současně i ve dvou typech akademických institucí: VVŠ a AV ČR. Pro dosažení výzkumných cílů bylo využito kvalitativní metodologie, specificky polostrukturovaných rozhovorů, které umožnily identifikovat stěžejní faktory, jež měly vliv na zvládání pandemie u akademických pracovnic - matek. Metoda zároveň umožnila získat informace ke komparaci předem stanovených kategorií. Výzkumné šetření odhalilo celkem tři dimenze, které se společně podílejí na schopnosti akademiček vypořádat se s pandemickou situací. Jedná se o osobnostní, rodinou a profesní dimenzi, jež se navzájem ovlivňují a jsou spolu provázány. Akademická excelence a dosahování jejích kritérií nehrálo ve zvládání pandemie roli. Akademické pracovnice působící v oblasti STEM a SSH se potýkaly s obdobnými problémy, které však měly...
|
|
|
Organizační klima, soupeřící hodnoty a well-being v práci
Zábrodská, K. ; Mudrák, J. ; Machovcová, Kateřina ; Cidlinská, Kateřina
Organizační klima představuje koncept umožňující lépe porozumět vztahu mezi pracovním prostředím a „well-being“ zaměstnanců. V příspěvku prezentujeme výzkumný projekt, který se zaměřoval na organizační klima na akademických pracovištích a jeho vztah s pracovním „well-being.“ Ve výzkumu jsme vycházeli z „modelu soupeřících hodnot“ a použili smíšený výzkumný design zahrnující rozsáhlou dotazníkovou studii a hloubkové rozhovory. V kvantitativní části jsme na základě shlukové k-means analýzy identifikovali čtyři typy organizačního klimatu („sebe-aktualizující“, „kolegiální“, „výkonové“, „fraternitní“) lokalizované v dimenzích „modelu soupeřících hodnot“ (flexibilita-kontrola a externí-interní zaměření). Ty se signifikantně lišily v tom, jak odpovídající participanti vnímali své pracovní prostředí a „well-being“. Na základě hloubkových rozhovorů diskutujeme některé psychosociální procesy, prostřednictvím kterých se mohou odlišné typy klimatu podílet na utváření pracovního „well-being“.
|
|
|
Podpora rodičovské role během léčení alkoholové závislosti
Krejcarová, Kristýna ; Šámalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Cidlinská, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá podporou rodičovské role během léčení alkoholové závislosti. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení alkoholové závislosti a jejího vlivu na rodinné prostředí, které tak čelí ohrožení. Poslední část pojednává především o rodinné terapii a metodě VTI, jako možných formách podpory, které by mohly být uplatňovány v praxi. Praktická část poté poukazuje formou kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky zdravotních a sociálních služeb na reálné uplatnění teorie v praxi, a to v kontextu nabízené podpory rodičům-alkoholikům během léčby a v následné péči. Cílem práce je zjistit, jaký je stav podpory rodičovské role během léčení alkoholové závislosti v ČR. Klíčová slova: alkoholová závislost, následná péče při léčbě alkoholismu, alkohol a rodina, ohrožená rodina, podpora rodičovské role, metoda VTI, rodinná terapie
|
|
|
Zkušenost genderových stereotypů na technických vysokých školách - případ vybraných fakult ČVUT Praha
Truong, Phuong Thi ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Cidlinská, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá genderovými stereotypy vyskytující se na technických vysokých školách. Jedná se o studijní obory, které jsou tradičně spojovány s muži. Studentky technických oborů tvoří na těchto školách menšinu a mohou se během studia setkávat s předsudečným jednáním ostatních studentů a učitelů kvůli jejich pohlaví. Kvalitativní metodou jsou zjišťovány, jaké konkrétní genderově stereotypní vzorce se vyskytují na fakultách ČVUT, které bylo vybráno jako typický zástupce technické vysoké školy. Dále se práce věnuje postoji studentek k těmto stereotypům a k majoritnímu mužskému kolektivu na těchto oborech. Bylo zjištěno, že ačkoliv se studenti a učitelé chovají k dívkám převážně vstřícně a pozitivně, stále u nich přetrvává stereotypní smýšlení o ženách jako méně technicky nadaných. Někteří tento předsudek dávají najevo ve svém chování. Pro studentky nejsou takové předsudky problémem. Během svého studia se s předpojatým jednáním setkaly, nepovažují to však za bariéru, která by se nedala překonat. Mnohdy se jedná o dívky, které si dobře rozumějí s chlapci, respektují, že technický obor je dominantou mužů a dle toho jednají. Tato práce podrobně mapuje studentské zkušenosti s genderovými stereotypy na technických vysokých školách a vnímání těchto předsudků studentkami.
|
|
|
Politický a legislativní diskurs náhradního výživného v České republice
Cidlinská, Kateřina ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Havelková, Barbara (oponent)
Česká republika se, podobně jako ostatní evropské země, pro něž je charakteristická vysoká míra rozvodovosti, potýká s problémem neplatičství výživného na dítě. Neplatičství ohrožuje zdravý a zdárný vývoj dítěte a má významný genderový rozměr - pečujícími rodiči, kteří se musí s finanční tísní vypořádávat, jsou většinou ženy. Samoživitelství spolu s neplatičstvím a diskriminací žen na pracovním trhu (a dalšími dopady genderových nerovností) patří mezi hlavní faktory fenoménu "feminizace chudoby". Jedním z možných řešení tohoto problému je institut náhradního, státem vypláceného výživného, jež se stává v zahraničí stále častější praxí. V ČR již proběhly tři pokusy o jeho zavedení, ale všechny byly neúspěšné. Čtvrtý je prozatím ve fázi projednávání. Tato práce se snaží odhalit důvody dosavadních neúspěchů těchto pokusů. Mapuje český politický a legislativní diskurs institutu náhradního výživného a pokouší se jej zasadit do mezinárodního kontextu. Předmětem zkoumání jsou české návrhy zákonů upravujících náhradní výživné, vybrané zahraniční úpravy náhradního výživného, oficiální politická diskuse českých návrhů (parlamentní projednávání a stanoviska relevantních orgánů) a rozhovory s českými političkami. Analýza ukázala, že hlavním důvodem nepřijetí všech předložených návrhů nebyla jejich nedostatečná...
|
|
| |
|
|
Kdo a proč odchází z vědy? Vývoj profesní identity začínajících vědců a vědkyň a jeho oborová a genderová specifika
Cidlinská, Kateřina ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Vostal, Filip (oponent) ; Šima, Karel (oponent)
Tato dizertační práce navazuje na výzkum proměn vědeckého prostředí v posledních desetiletích a jejich vlivu na vědecké profesní dráhy a akademické identity. Specificky se zaměřuje na fenomén opouštění vědecké profesní dráhy, který zkoumá za pomoci perspektivy profesní identity. Vychází přitom z poznání, že akademické identity jsou nedílnou součástí proměn vědeckého prostředí, kterým tak umožňují lépe porozumět, a zároveň ovlivňují rozvoj akademických ambicí. Cílem práce je zjistit, jací lidé, s jakými profesními identitami, do vědy vstupují, a následně ji opouštějí, a z jakých důvodů, a na tomto základě identifikovat překážky rozvoje akademických identit a drah. Zvláštní pozornost přitom věnuje oborovým a genderovým aspektům vývoje profesních identit za účelem prozkoumat vliv specifických strukturních faktorů (zejména oborově specifické organizace vědecké produkce a genderově specifických biografií) a získat informace potřebné pro vhodné nastavení opatření, zaměřených na podporu profesního rozvoje začínajících vědkyň a vědců. Práce vychází z analýzy narativních rozhovorů s osobami, které opustily vědeckou profesní dráhu. Výstupem analýzy je typologie trajektorií vývoje prosní identity začínajících vědců a vědkyň a identifikace faktorů, které k tomuto vývoji a odchodu z vědy přispívají. Oblast...
|
|
|
Academics 2018: Proposals for Measures to Support Equality in Research and Higher Education
Linková, Marcela ; Cidlinská, Kateřina ; Fárová, Nina ; Maříková, Hana ; Tenglerová, Hana ; Vohlídalová, Marta
This document is an outcome of the research project Analysis of Barriers to and Support Strategy for Gender Equality in Science and Research implemented in 2017 and 2018 by the Institute of Sociology of the Czech Academy of Sciences as part of the Operational Programme Employment (Reg. No. CZ.03.1.51/0.0/0.0/15_02 8/0003571). \nThe objective of the project was to develop recommendations for action to advance gender equality in research and development for the state administration and other key national players in research policy-making (the Ministry of Education, Youth and Sports, the Research, Development and Innovation Council, the Czech Science Foundation, the Technology Agency of the CR). Additional measures have been developed for higher education and research institutions and their umbrella organisations (Czech Rectors' Conference, the Czech Academy of Sciences). Moreover, the document aims to serve government bodies responsible for gender equality agendas (the Gender Equality Department of the Government of the CR). The measures have been proposed on the assumption that for their successful implementation it is necessary to ensure synergy between the state administration and research and higher education institutions. Due emphasis is also placed on the role and responsibility of senior researchers.\nThe document is unique in that it builds on an in-depth analysis of the working conditions and barriers to career progression in research and development. It is the first study of the working conditions in research in the CR of such a comprehensive nature. The summary of the main findings is presented in the annexes to this document. This is a working document. Its aim is to encourage discussion about the measures proposed. We welcome your feedback, be it in the form of email or as part of face-to-face conversations. Authors also welcome further suggestions.\n
|
|
|
Akademici a akademičky 2018: Návrhy opatření na podporu rovnosti ve výzkumném a vysokoškolském prostředí
Linková, Marcela ; Cidlinská, Kateřina ; Fárová, Nina ; Maříková, Hana ; Tenglerová, Hana ; Vohlídalová, Marta
Tento dokument je výsledkem projektu Analýza bariér a strategie podpory genderové rovnosti, který v letech 2017 a 2018 realizuje Sociologický ústav AV ČR v rámci Operačního programu Zaměstnanost (reg. č. CZ.03.1.51/0.0/0.0/15_028/0003571). Cílem projektu byla příprava návrhů opatření prosazování genderové rovnosti v oblasti výzkumu a vývoje pro státní orgány a další klíčové státní aktéry vědních politik s národní působností (MŠMT, Úřad vlády, RVVI, GA ČR, TA ČR aj.). Cílí též na management vysokoškolských a výzkumných organizací a jejich zastřešující organizace (Česká konference rektorů, Akademie věd České republiky). Dokument je také určen pro vládní orgány, které mají v gesci oblast rovnosti žen a mužů (Oddělení rovnosti žen a mužů vlády ČR). Návrhy vychází z toho, že pro úspěšnou realizaci předkládaných opatření je potřeba součinnost orgánů státní správy se samotnými výzkumnými a vysokoškolskými organizacemi, zároveň též zdůrazňuje roli a odpovědnost vedoucích pracovníků a pracovnic výzkumu a vývoje.\nDokument nejprve představuje základní statistické údaje o zastoupení žen a mužů v českém výzkumu jako podkladová empirická data o trendech vzdělávání a zaměstnanosti žen a mužů ve vědě. V další části dokument shrnuje rámec českých veřejných politik v oblasti rozvoje lidských zdrojů a genderové rovnosti. Následuje přehled hlavních zjištění z výzkumu. Na jejich základě jsou definovány strategické cíle a konkrétní opatření, která jsou členěna dle klíčových aktérů, jimž jsou tato doporučení směřována. V přílohách jsou představena hlavní zjištění z jednotlivých částí výzkumu.\n\n
|
host ::
RSS.