|
|
Politický a legislativní diskurs náhradního výživného v České republice
Cidlinská, Kateřina ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Havelková, Barbara (oponent)
Česká republika se, podobně jako ostatní evropské země, pro něž je charakteristická vysoká míra rozvodovosti, potýká s problémem neplatičství výživného na dítě. Neplatičství ohrožuje zdravý a zdárný vývoj dítěte a má významný genderový rozměr - pečujícími rodiči, kteří se musí s finanční tísní vypořádávat, jsou většinou ženy. Samoživitelství spolu s neplatičstvím a diskriminací žen na pracovním trhu (a dalšími dopady genderových nerovností) patří mezi hlavní faktory fenoménu "feminizace chudoby". Jedním z možných řešení tohoto problému je institut náhradního, státem vypláceného výživného, jež se stává v zahraničí stále častější praxí. V ČR již proběhly tři pokusy o jeho zavedení, ale všechny byly neúspěšné. Čtvrtý je prozatím ve fázi projednávání. Tato práce se snaží odhalit důvody dosavadních neúspěchů těchto pokusů. Mapuje český politický a legislativní diskurs institutu náhradního výživného a pokouší se jej zasadit do mezinárodního kontextu. Předmětem zkoumání jsou české návrhy zákonů upravujících náhradní výživné, vybrané zahraniční úpravy náhradního výživného, oficiální politická diskuse českých návrhů (parlamentní projednávání a stanoviska relevantních orgánů) a rozhovory s českými političkami. Analýza ukázala, že hlavním důvodem nepřijetí všech předložených návrhů nebyla jejich nedostatečná...
|
|
|
Profesorky a docentky práva - ženy v prestižní profesi
Novotná, Věra ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Havelková, Barbara (oponent)
Ženy ve vysokých akademických pozicích představují elitní skupinu žen, jejíž zkušenost nebyla v českém sociologickém prostředí dosud samostatně zmapována. Univerzitní prostředí spolu s právnickou profesní oblastí jsou historicky "mužsky" konotované oblasti, kam ženy pronikaly velmi obtížně. I přes formální otevření se tohoto akademického vzdělávacího a profesního prostředí ženám, setkáváme se ještě v dnešní době na úrovni akademických hodností s vysokou vertikální segregací. Provedené rozhovory proto měly ukázat, jak dané ženy reflektují svou zkušenost působení v rámci právnického univerzitního prostředí s ohledem na své vysoké postavení. Zjistila jsem, že dané ženy do této oblasti pronikaly nejenom díky vlastnímu sociokulturnímu kapitálu, ale především díky příhodným strukturálním podmínkám. Většina z nich se významně identifikuje se svou pedagogickou rolí a všechny bez výjimky si vytvořily velmi silné pouto ke své profesi. Jejich náhled na postavení své a ostatních žen je spíše optimistický, s omezenou genderovou citlivostí, přičemž významnou roli sehrála životní zkušenost výkonu tohoto povolání v období komunismu a názorový liberalismus.
|
|
| |
|
|
Veřejný ochránce práv jako orgán pro prosazování rovnosti žen a mužů
Diepoldová, Denisa ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Havelková, Barbara (oponent)
Diplomová práce "Veřejný ochránce práv jako orgán pro prosazování rovnosti žen a mužů" se zabývá působností veřejného ochránce práv v oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace (tzv. Equality Body). V celé práci je akcentována především rovnost mezi muži a ženami. Pro zkoumání byl zvolen analytický právní rozbor. Nejprve je uveden teoretický rozbor základních pojmů a konceptů souvisejících s rovným zacházením a zákazem diskriminace. Teoreticky je vymezena též instituce a činnost veřejného ochránce práv. Poté následuje analytický právní rozbor trojího druhu. Zprvu je provedena procedurální analýza antidiskriminačních norem (způsob jejich přijímání, minulá, současná i navrhovaná úprava). Následuje institucionální analýza českého Equality Body a jeho působení v oblasti rovných práv. Analytické zkoumání uzavírá hmotněprávní analýza vybraných případů řešených veřejným ochráncem práv. Při analytickém zkoumání byly použity převážně metody feministické právní analýzy. Celkovým rozborem byla prozkoumána dosti široká oblast vytýčeného tématu, což umožňuje učinit množství závěrů a celkový přehled o činnosti Equality Body v České republice. Na základě zjištěných údajů jsou navrženy možné změny jak teoreticky v právní úpravě, tak v praktickém směřování činnosti veřejného ochránce práv.
|
|
|
Politický a legislativní diskurs náhradního výživného v České republice
Cidlinská, Kateřina ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Havelková, Barbara (oponent)
Česká republika se, podobně jako ostatní evropské země, pro něž je charakteristická vysoká míra rozvodovosti, potýká s problémem neplatičství výživného na dítě. Neplatičství ohrožuje zdravý a zdárný vývoj dítěte a má významný genderový rozměr - pečujícími rodiči, kteří se musí s finanční tísní vypořádávat, jsou většinou ženy. Samoživitelství spolu s neplatičstvím a diskriminací žen na pracovním trhu (a dalšími dopady genderových nerovností) patří mezi hlavní faktory fenoménu "feminizace chudoby". Jedním z možných řešení tohoto problému je institut náhradního, státem vypláceného výživného, jež se stává v zahraničí stále častější praxí. V ČR již proběhly tři pokusy o jeho zavedení, ale všechny byly neúspěšné. Čtvrtý je prozatím ve fázi projednávání. Tato práce se snaží odhalit důvody dosavadních neúspěchů těchto pokusů. Mapuje český politický a legislativní diskurs institutu náhradního výživného a pokouší se jej zasadit do mezinárodního kontextu. Předmětem zkoumání jsou české návrhy zákonů upravujících náhradní výživné, vybrané zahraniční úpravy náhradního výživného, oficiální politická diskuse českých návrhů (parlamentní projednávání a stanoviska relevantních orgánů) a rozhovory s českými političkami. Analýza ukázala, že hlavním důvodem nepřijetí všech předložených návrhů nebyla jejich nedostatečná...
|
|
|
Kriminalita nezletilých dětí ve výkonu ústavní a ochranné výchovy z genderové perspektivy
Bobková, Jana ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Havelková, Barbara (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problémem kriminality nezletilých dětí umisťovaných pro jejich protizákonné jednání do státních zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Zvolené téma analyzuji z genderové perspektivy - v centru mého zájmu stojí kriminalita nezletilých dívek, která je mnohými teoretiky i současnými sociologickými výzkumy velmi často ponechávána na okraji pozornosti. Hlavním výzkumným problémem této práce je identifikace motivů nezletilých dívek k páchání trestné činnosti. Výzkumná část je založena na případové studii realizované v konkrétním zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Vychází z polostrukturovaných rozhovorů s vybranými dívkami. Klíčová slova: kriminalita, delikvence, rizikové chování, gender, heteronormativita, ústavní výchova, interpretativní (konstruktivistické) paradigma.
|
|
|
Profesorky a docentky práva - ženy v prestižní profesi
Novotná, Věra ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Havelková, Barbara (oponent)
Ženy ve vysokých akademických pozicích představují elitní skupinu žen, jejíž zkušenost nebyla v českém sociologickém prostředí dosud samostatně zmapována. Univerzitní prostředí spolu s právnickou profesní oblastí jsou historicky "mužsky" konotované oblasti, kam ženy pronikaly velmi obtížně. I přes formální otevření se tohoto akademického vzdělávacího a profesního prostředí ženám, setkáváme se ještě v dnešní době na úrovni akademických hodností s vysokou vertikální segregací. Provedené rozhovory proto měly ukázat, jak dané ženy reflektují svou zkušenost působení v rámci právnického univerzitního prostředí s ohledem na své vysoké postavení. Zjistila jsem, že dané ženy do této oblasti pronikaly nejenom díky vlastnímu sociokulturnímu kapitálu, ale především díky příhodným strukturálním podmínkám. Většina z nich se významně identifikuje se svou pedagogickou rolí a všechny bez výjimky si vytvořily velmi silné pouto ke své profesi. Jejich náhled na postavení své a ostatních žen je spíše optimistický, s omezenou genderovou citlivostí, přičemž významnou roli sehrála životní zkušenost výkonu tohoto povolání v období komunismu a názorový liberalismus.
|
|
|
Výživné - co vede soudcovskou úvahu?
Trličíková, Michala ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Havelková, Barbara (oponent)
Neúplné rodiny s nezletilými dětmi patří mezi domácnosti nejvíce ohrožené chudobou. V jejich čele stojí obvykle ženy, které nesou hlavní tíhu pečující i živitelské role. Část nákladů na děti pokrývá výživné, podíl těchto částek ale patří mezi nejnižší a výživné často není placeno řádně či vůbec. Situace samoživitelek je zhoršována i nevýhodným postavením na pracovním trhu. Proto dochází k tzv. feminizaci chudoby a výživné je jednou z oblastí, která se podílí na reprodukci nerovností mezi muži a ženami. V zákoně o rodině je vyživovací povinnost rodičů k dětem vymezena vágně, proto hraje při rozhodování o výši výživného hlavní roli úvaha jednotlivých soudců a soudkyň. Výzkumné rozhovory proto byly zaměřeny na jejich východiska a postupy uplatňované při určování výše výživného. Následná analýza ukázala především velkou rozdílnost v rozhodování způsobenou nedostatečnou sjednocující judikaturou. Tato nejednotnost a její důsledky ale nejsou soudkyněmi příliš reflektovány. Proto mezi nimi převládá spokojenost se současným systémem spojená s odmítáním většiny změn. Opomíjení širšího kontextu výživného a zaujímání perspektivy otců či státu na úkor matek a dětí, jejichž zájmy ale soudkyně dle svých slov hájí zejména, pak vedlo i ke značné nekonzistenci odpovědí.
|
|
|
Strategie podpory politické participace žen v České republice: Případová studie organizace Fórum 50 %
Bačová, Veronika ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Havelková, Barbara (oponent)
Strategie podpory politické participace žen v České republice: Případová studie organizace Fórum 50 % Politická participace a reprezentace žen je důležitým ukazatelem demokracie. V České republice jsou ženy v rozhodovacích pozicích výrazně podreprezentovány. Česká politická reprezentace navíc odmítá ženy v politice aktivně podporovat. Jediná organizace, která se tímto problémem zabývá, je Fórum 50 %. Tato organizace, která je předmětem této případové studie, podporuje politickou participaci a reprezentaci žen ve všech rozhodovacích pozicích. Tato studie vychází z analýzy dokumentů a šesti rozhovorů se členkami organizace a prezentuje základní informace o struktuře organizace, jejích cílech, aktivitách a strategiích. Dále jsou identifikovány bariéry jako genderová slepota politických stran, společenské stereotypy, finanční závislost organizace na grantových penězích, které organizaci výrazně omezují v jejích aktivitách. Studie představuje strategie, kterými organizace legitimizuje svou existenci stejně tak jako problém politické participace žen v rámci antifeministické atmosféry na současné české politické scéně. V závěrečné části jsou představeny posuny ve veřejném diskursu a průlomy v konzervativních postojí politiků a političek, ke kterým organizace přispěla. Klíčová slova: politická participace žen,...
|
host ::
RSS.