|
|
Drogy jako politický problém v ČR (1993-2006)
Škorvaga, Marek ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Zbořil, Zdenek (oponent)
v českém jazyce není součástí práce. Úryvek z Úvodu: Cílem předkládané práce je specifikovat postoje politických stran k problematice drog v České republice v období 1993 až 2006. Časové ohraničení je zcela logické. Rok 1993 je nejen vznikem samostatné České republiky, ale i počátkem systematické realizace protidrogové politiky. Zároveň se záhy po tomto datu začaly některé politické strany kriticky vyjadřovat k oficiální linii vládní protidrogové politiky. Po celé námi sledované období byly zpochybňovány její cíle i efektivita a vládní protidrogová politika neměla plnou podporu ani v samotné vládě. To vedlo opakovaně k jejímu přehodnocování a hledání určité rovnováhy, které však často bylo doprovázeno vyhrocenou diskuzí na politické úrovni. Ve své diplomové práci si tak kladu především tyto otázky: jaké byly důvody politizace drogové problematiky, jaká témata byla akcentovaná, s jakými požadavky politici přicházeli, jak se tyto požadavky promítly ve vládní protidrogové politice a jak se měnily postoje politiků k tomuto tématu v námi sledovaném období. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dolejšího "Analýza 17. listopadu..." jako příklad teorie spiknutí
Kantor, Lukáš ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Magisterská práce analyzuje vybrané dvě úvodní části významné konspirační teorie o Chartě 77 a sametové revoluci, takzvané "Analýzy 17. listopadu a změn ve východní Evropě v roce 1989" z pera dlouholetého politického vězně komunistického režimu Miroslava Dolejšího. Práce se pokouší doložit, která z Dolejšího tvrzení jsou pravdivá či alespoň pravděpodobná, ale také co z Analýzy tvoří spekulace či přímo dezinformace. V tomto směru práce odmítá nejzávažnější Dolejšího obvinění, totiž že Charta 77 představovala od svého vzniku vědomě vytvořenou kádrovou rezervu, ba dokonce tzv. řízenou opozici vedenou lidmi napojenými na československou a sovětskou tajnou policii. Navrhujeme uvažovat o Chartě 77 spíše jako o kontrolované opozici a kontra-elitě schopné případně nahradit zdiskreditované komunisty. Práce také nepotvrdila Dolejšího názor, že předání moci na konci roku 1989 bylo předem dohodnuté, ačkoli větší či menší změny očekávali jak disidenti tak i elity starého režimu a přestože existovaly styky mezi oběma těmito tábory. Někteří komunisté se zřejmě na nové podmínky připravovali a dokonce pomohli rozproudit revoluční události. Později během jednání OF a KSČ pak pravděpodobně byly odcházejícím komunistům přislíbeny garance obvyklé v tzv. sjednaných přechodech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Jak reformovat český sněmovní volební systém? Analýza stávajícího systému a možnosti jeho reformy
Charvát, Jakub ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Cílem studie je analyzovat návrh zákona volební reformy volebního systému do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zejména vládou upřednostňované, takzvané řecké varianty, a ukázat jeho nedostatky. Hlavní problém tohoto návrhu, podle autora studie, je bonus pro vítěze volební soutěže. Pomocí analýzy stávajícího volebního systému se autor snaží dokázat, že důležitější pro českou politickou realitu je proporcionalita volebních výsledků než bonus pro vítěznou politickou stranu. Na závěr autor představuje svůj návrh reformy stávajícího volebního systému. Tyto změny by měly mít minimální dopad na volební chování voličů a politických stran. Tento návrh modifikuje počet volebních obvodů ze současných čtrnácti na devět (pomocí slučování stávajících malých volebních obvodů), rovněž upravuje proces preferenčního hlasování (čtyři preferenční hlasy pro každého voliče a proměnlivý prah pro zvolení prostřednictvím preferenčních hlasů mezi čtyřmi a pěti procenty v závislosti na velikosti volebního obvodu) a odstraňuje aditivní umělou klauzuli pro volební koalice. Tento návrh by měl produkovat proporčnější volební výsledky než stávající volební systém, což by mělo umožnit politickému systému ustavit silnější vládní většiny v Poslanecké sněmovně a relativně silný kabinet jako koalici jedné velké a dvou malých...
|
|
|
Komunistická strana Československa a proces přestavby
Štefek, Martin ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Diplomová práce má za cíl analyzovat Komunistickou stranu Československa v letech 1985- 1989 a její reakci na proces přestavby, jež byl iniciován v Sovětském svazu po zvolení M. Gorbačova generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu. Analýza probíhá ve třech krocích. Zaprvé, snaží se vysvětlit fungování ústředního výboru KSČ a jeho předsednictva, dále je popsán rozhodovací proces uvnitř strany. Zadruhé, třetí kapitola odhaluje skutečnost, že lednové zasedání ÚV KSSS v roce 1987 představovalo rozhodující impuls pro akceptaci a zahájení specifického procesu přestavby v Československu. Poté jsou představeny principy ekonomické, politické a vnitrostranické přestavby. Existovaly však limity tohoto procesu, jež byly dány tenzí mezi "konzervativci" a "progresivisty" ve vedení. Práce si tedy navíc všímá personálních změn funkcionářů, které byly pro výsledek reforem velmi důležité. Závěrem jsou zjištěné poznatky srovnány s předpoklady teorií nedemokratických režimů a diskutovány na základě dokumentovaných změn.
|
|
|
Reforma volebního systému České republiky 1998-2000
Čejchan, Jakub ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce "Reforma volebního systému České republiky 1998-2000" pojednává o pokusu změnit volební pravidla v rámci tzv. opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD. Práce se zaměřuje především na aspekt volebního mechanismu a způsobu, jakým jeho dílčí úpravy ovlivní celkové výstupy systému. První část práce je zaměřena na základní vymezení poměrných volebních systémů. Jsou zde vysvětleny důležité proměnné listinných poměrných systémů mající vliv na podobu volebních výsledků . Druhá část se zabývá konkrétními aspekty opozičně-smluvní volební reformy. Popisuje okolnosti vedoucí k rozhodnutí ODS a ČSSD změnit volební systém, podobu původního volebního zákona i jeho úpravy, k nimž bylo následně přikročeno. Poslední část se zaměřuje na ústavnost volební reformy a vysvětluje, proč byla nakonec zrušena Ústavním soudem.
|
|
|
Euroskepticismus a občanská demokratická strana: stranická platforma?
Ryjáčková, Lenka ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Bakalářská práce "Euroskepticismus a Občanská demokratická strana: stranická platforma?" pojednává o euroskepticismu, který popisuje jako dynamický fenomén stranického a vnitrostranického boje. Kriticky tak reflektuje dosavadní klasifikační typologie postojů politických stran k Evropské unii a evropské integraci. Práce na příkladu Občanské demokratické strany (ODS) poukazuje na dynamické faktory, které ovlivňují formování stranického názoru. Důraz je kladen na vnitrostranickou strukturu organizace v souvislosti s organizační a ideologickou reflexí evropské tématiky. Práce se také pokouší zodpovědět otázku, zda euroskepticismus v ODS způsobí institucionalizaci stranické platformy a jaké má ve straně zastoupení.
|
|
|
Komparace českých pravicových stran: ODA a KDS na počátku 90. let
Hanáček, Vladimír ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Při úvaze o vývoji české politiky v pravé části lineární osy stranicko- politického kontinua jsme nutně konfrontováni s několika složitostmi. Zaprvé je nutné definovat, jak rozumíme vůbec pojmu "politická pravice". Tento pojem může být definován pozitivně, tj. jako politický proud, kladoucí důraz na tradici, obhajující dosavadní sociální diferenciaci a vládu elit, kladoucí důraz na vládu zákona, nezávislé soudy, tržní principy v ekonomické a princip rovnováhy sil v zahraničně- politické oblasti. Takovýto výklad by však byl nadmíru obecný1 a nezohlednil by podstatné vývojové distinkce, kterými pomyslný prostor z ideového i historického hlediska prošel za posledních 160 let. Tyto distinkce jsou pak dále podmíněny rovněž geograficky. Je tak možno k definici přistoupit i negativním způsobem a určit rozlišovací kritérium, na bázi kterého lze lépe vymezit rozdíl mezi politickou pravicí a politickou levicí.
|
|
|
Politický systém Slovenské republiky (1939-1945) - typologie nedemokratického režimu v komparativní analýze
Kmošena, Jakub ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Janas, Karol (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá problematikou politického systému Slovenskej republiky v rokoch 1939-1945. Na úvod je popísané základné historické pozadie a hlavné historické udalosti smerujúce k vytvoreniu nezávislého štátu. Postavenie Slovenska v prvej Československej republike ale najmä tzv. druhej republike s dôrazom na vznik a fungovanie autonómnej Slovenskej krajiny ako predpokladu pre vytvorenie nezávislej Slovenskej republiky. Jadro práce spočíva na analýze presne, časovo a vecne, vymedzeného politického systému. V jednotlivých kapitolách sa venujeme slovenskej ústave a deľbe štátnej moci s podrobným popisom legislatívy, exekutívy a jurisdikcie. V samostatných kapitolách je popísaná štruktúra Štátnej rady, verejnej správy a Ústredne štátnej bezpečnosti. Zvláštnu pozornosť prikladáme štiepeniam vo vnútri režimu a niektorým nátlakovým skupinám, ktoré v ňom pôsobili. Nasleduje detailný popis straníckeho systému krajiny a organizácie hlavnej politickej strany - Hlinkovej slovenskej ľudovej strany. Na záver práca predkladá pokus o klasifikáciu režimu vzhľadom na súčasné teórie fašizmu a jeho konceptualizáciu založenú na prístupe Aristotla A. Kallisa s využitím pojmu "fašizácia".
|
|
|
Role kulturních a politických elit v roce 1968
Melena, Ondřej ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí předních představitelů kulturních a politických činitelů v procesu reforem Československa probíhajících v 60.letech minulého století a vrcholících v roce 1968. Práce zkoumá vývoj vztahů mezi státní moci a kulturní sférou. Popisuje hlavní události, které vedly k tzv. obrodnému procesu. Záměrem této práce je přiblížit čtenáři atmosféru 60. let minulého století, ve které tento obrodný proces probíhal.
|
host ::
RSS.