|
| |
|
| |
|
|
Mravoučné výchovné povídky M. D. Rettigové a Marie Antonie jako součást kultury českého biedermeieru.
Schwabová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Petrbok, Václav (oponent)
Mravoučné výchovné povídky M.D. Rettigové a Marie Antonie jako součást kultury českého biedermeieru Práce bude zkoumat výchovnou povídkovou tvorbu dvou významných literárních autorek, Magdaleny Dobromily Rettigové a řádové sestry Marie Antonie (obč. jménem Josefa Pedálová). Obě jsou považovány za první české vlastenecké spisovatelky, přesto jméno Marie Antonie (píšící pod pseudonymem Dobrovlastka) z dějin české literatury téměř zmizelo kvůli výrazné katolické orientaci její tvorby. Dílo obou autorek směřuje k výchově dobové dívky a příklonem k sentimentalismu představuje jeden z důležitých uměleckých aspektů nově se formujícího českého biedermeieru.
|
|
|
Literární postava dobrého člověka v povídkách Boženy Němcové
Gavendová, Petra ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na pojetí literární postavy "dobrý člověk", která provází celé povídkové dílo spisovatelky Boženy Němcové. Teoretická část se soustředí na dobový kontext tvorby a životní události autorky. Prostřednictvím analýzy vybraných povídek - Karla, Divá Bára, Chudí lidé a Dobrý člověk - odhalujeme výjimečné charakterové vlastnosti tohoto lidského typu, který by svým příkladným jednáním měl pomoci zmírnit společenské zlo.
|
|
|
Motiv města v soudobém pohádkovém příběhu
Výmolová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé v českém jazyce Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním motivu města (a jeho projevy) v soudobé dětské literatuře. Opírá se o texty děl Pavla Šruta - Lichožrouti a Lichožrouti se vracejí. Práce dokládá, že stěžejní složkou těchto dvou literárních děl je prostor. A to jak prostor vertikální a horizontální, tak prostor subjektivní (subjektivně formovaný) i objektivní (objektivně formovaný). Prostřednictvím rozboru jednotlivých prostorů jsem se pokusila proniknout do způsobu výstavby prostoru a zároveň (se zaměřením se na městské prvky) interpretovat dílo. Za důležité považuji zjištění, že mezi jednotlivými díly dochází k určitým prostorovým posunům, jejichž dovršení (případné zacyklení) lze očekávat v následujících dílech série. Tento posun je vystavěn na výrazných protikladech prostorů a zároveň na jejich vzájemném doplnění. Pro účely práce jsem se také pokusila určitým způsobem shrnout problematiku časoprostoru a města v současné odborné literatuře. V závěru práce jsem se pokusila porovnat autora Pavla Šruta s Karlem Čapkem, po jehož cestě se dle mého názoru, svým svérázným způsobem, Pavel Šrut ubírá.
|
|
|
Maryša a Anežka. Úspěch a selhání Viléma Mrštíka
Smolíková, Miroslava ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Resumé Bakalářská práce Maryša a Anežka. Úspěch a selhání Viléma Mrštíka se zabývá dramatem Maryša, které napsal V. Mrštík se svým bratrem A. Mrštíkem roku 1894, a dramatem Anežka, na kterém V. Mrštík spolupracoval se svou ženou B. Mrštíkovou do roku 1912. Obě díla jsou zasazena do literárně-historického kontextu a do kontextu autorova života. V úvodu jsou představeny prameny, studijní literatura a základní teze, se kterými je k práci přistupováno. V části o Maryše práce rozšiřuje výzkum M. Ljubkové o genezi informacemi z korespondence V. Mrštíka s dramaturgem L. Stroupežnickým. Zabývá se také podílem V. Mrštíka na hře. Ss použitím dobových kritik analyzuje premiéru a dobovou recepci dramatu. V části o Anežce je v této práci na základě korespondence a rukopisů z literárního archivu Památníku národního písemnictví mapována geneze hry. V rámci geneze jsou citovány argumenty V. Mrštíka na její obranu. Dále jsou zde vylíčeny okolnosti premiéry Anežky a jejího stažení z jeviště a možný pocit viny dramaturga J. Kvapila na sebevraždě V. Mrštíka. S použitím dobových kritik práce přibližuje recepci Anežky. Jejich spojením s vlastní literární analýzou je zde vysvětleno, proč Anežka neuspěla na jevišti. Práce je doplněna o srovnání Maryši a Anežky a z toho vyplývající důvody Mrštíkova autorského selhání. Závěrem je...
|
|
| |
|
|
Charakteristika časopisu Malý čtenář v letech 1882-1895
Křesťanová, Gabriela ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Časopis Malý čtenář vycházel v letech 1882-1941. Jednalo se o časopis pro děti a mládež, který byl spojen především s úctou k národu, vlastenectvím a českým venkovem. Ve svých počátcích se neobešel bez moralizování. Vypracoval se v jeden z nejvýznamnějších českých časopisů pro děti. Ve své práci jsem se zabývala dobou vzniku časopisu, od roku 1882 do roku 1895. V těchto letech přešel od původních autorů, kterými byli poděbradští učitelé Vognar, Zelený a Smetana, do nakladatelství J. R. Vilímka. Zlepšila se kvalita článků. Do Malého čtenáře psaly významné osobnosti české literatury, byli to například Eliška Krásnohorská, Adolf Heyduk, Karel Václav Rais nebo Josef Václav Sládek. Zabývala jsem se zvlášť poezií a prózou v době před rokem 1887 a po tomto roce. Zajímala mě měnící se skladba příspěvků, především se zvyšovalo množství dobrodružné a historické povídky. Zajímalo mě využití jednotlivých žánrů dětské literatury, vše jsem sledovala na konkrétních příkladech. Zaměřila jsem se na slavné spisovatele, ale sledovala jsem i ty méně významné přispěvatele. Výsledkem práce byl přehled o struktuře časopisu, nejvýznamnějších žánrech a spisovatelích. Na příkladech se potvrdila zvyšující se kvalita článků. Časopis mi poskytl vhled do literatury pro děti a mládež na konci 19. století.
|
|
|
Genderové aspekty dětské literatury
Luhanová, Alexandra ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Vztah literatury a různých genderových témat začal být zkoumán především v Americe a Velké Británii už v první polovině dvacátého století. Zpočátku se tímto tématem zabývali především feministicky orientovaní aktivisté a jejich pozornost se upírala zejména k folklorním pohádkám a jejich vztahu k formování ženské identity. Okruh těch, kteří se genderu a dětské literatuře věnovali, se postupně rozšiřoval, stejně jako vymezení celé problematiky. Od konce minulého století přestalo být téma genderu vnímáno pouze jako záležitost feministek, které se snaží o rovnoprávné postavení žen ve společnosti. Pozornost se upřela například na problematiku nových rodinných modelů a jejich prezentaci v dětské literatuře. Jde zejména o knihy zabývající se životem v neúplné, rozvedené rodině a knihy o životě s rodiči stejného pohlaví. První se snaží zejména pomoci dětem vyrovnat se s novou životní situací, druhé si většinou také kladou za cíl oslovit širší veřejnost a působit na ni pozitivně ve smyslu přijímání gay a lesbických párů, které vychovávají dítě. Zásadní knihy této oblasti začaly vycházet v USA a Velké Británii už před třiceti lety a jejich přijetí zpočátku nebylo jednoznačně kladné. Kladný ohlas většinou vzbudily u homosexuální komunity, které takové knihy chyběly. Knihy ale narážely na nepřijetí u konzervativně...
|
|
| |
host ::
RSS.