|
|
Veřejně dostupné virtuální referenční služby knihoven USA
Hladká, Jitka ; Bratková, Eva (vedoucí práce) ; Kovaříková, Klára (oponent)
Bakalářská práce podává přehled o aktuálním stavu veřejně dostupných virtuálních referenčních služeb, provozovaných knihovnami v USA. V úvodní části jsou virtuální referenční služby (VRS) stručně představeny, je uvedena definice a formy, ve kterých se vyskytují. Druhá část je věnována pravidlům provozování VRS se zaměřením na směrnice Sekce referenčních a informačních služeb mezinárodní federace IFLA a americké asociace RUSA. Třetí část obsahuje výsledky analýzy vybraných příkladů VRS, poskytovaných knihovnami v USA: celostátní floridskou VRS (http://www.askalibrarian.org/), VRS Kongresové knihovny (http://www.loc.gov/rr/askalib/) a VRS knihoven Iowské univerzity (http://www.lib.uiowa.edu/contact/ask/index.html). Jednotlivé služby jsou stručně charakterizovány, popsán je vždy způsob položení referenčního dotazu. Závěrečná část mapuje současný stav problematiky virtuálních referencí, pozornost je věnována také probíhajícímu výzkumu v této oblasti. Nastíněny jsou i trendy jejich dalšího rozvoje.
|
|
|
Volné a profesionální informační zdroje pro problematiku životního prostředí
Krausová, Petra ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Bratková, Eva (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o volně dostupných a profesionálních elektronických informačních zdrojích pro problematiku životního prostředí, a to pouze o zdrojích dostupných prostřednictvím počítačových sítí (především Internetu, ale i dalších sítí distribuce digitálních dat). Práce je členěna do tří základních částí. První část se zabývá teoretickým stanovením typických uživatelů informací o životním prostředí v kontextu s jejich uživatelskými potřebami. Zbylé dvě části se věnují klasifikaci a přehledu volně dostupných a profesionálních elektronických informačních zdrojů pro oblast životního prostředí, přičemž vybrané zdroje jsou také doplněny o kvantitativní a kvalitativní analýzy. Součástí práce jsou rovněž analýzy dostupnosti vybraných zdrojů. Pro ilustraci problematiky je práce opatřena tabulkami a grafy.
|
|
|
Proměny v obsahu magisterského vzdělávání archivářů na vysokých školách knihovnicko-informačního zaměření v Severní Americe
Lichnovská, Marie ; Bratková, Eva (vedoucí práce) ; Pálka, Peter (oponent)
Novodobá role archiváře jako vysokoškolsky vzdělaného informačního specialisty vyvolává potřebu kvalitativních změn v obsahu vysokoškolského vzdělávání. Cílem diplomové práce je přispět k identifikaci aktuálních vzdělávacích potřeb archivních specialistů v návaznosti na rozšiřování jejich profesních kompetencí. Po úvodním stručném vymezení pojmu "archivní věda" je pozornost věnována aspektům informační společnosti, které ovlivňují výkon archivního povolání a vzdělávání archivářů. Jádrem práce jsou případové studie tří severoamerických vysokých škol s odlišným přístupem k tvorbě obsahu archivního studijního programu. Důraz je kladen na přímé prameny reprezentující studijní programy archivního studia (osnovy, anotace, sylaby). Texty vybraných kapitol jsou doplněny výsledky zahraničních výzkumných projektů, jejichž předmětem byly změny ve vzdělávání archivních specialistů. V závěru jsou shrnuty a vyhodnoceny získané poznatky a jejich možný přínos pro české archivní vzdělávání.
|
|
|
Německé univerzitní knihovny a služby jejich digitálních knihoven
Staňková, Michaela ; Bratková, Eva (vedoucí práce) ; Černá, Milena (oponent)
Tématem práce je rozbor a hodnocení současného stavu univerzitních knihoven ve Spolkové republice Německo se zvláštním zaměřením na budování, provoz a využívání jejich digitálních knihoven. Přihlédnuto je i ke stávající situaci německého knihovnictví. Úvodní část obsahuje stručné informace o německém knihovnictví jako celku a způsobu řízení a financování knihoven. Specifické místo je věnováno Německé národní knihovně, která hraje významnou roli pro univerzitní knihovnictví. Práce zahrnuje podstatné informace o německém univerzitním knihovnictví, jeho organizaci, financování a stěžejním činnostem. Práce prezentuje výsledky analýzy digitálních knihoven vybraných univerzitních knihoven v SRN. Pozornost je věnována obsahu, struktuře, typologii zastoupených dokumentů a způsobech vyhledávání informací. Zahrnuty jsou také informace o propojování jednotlivých digitálních knihoven a systémech mezinárodní spolupráce, např. na úrovni disertací. V závěru práce jsou nastíněny perspektivy dalšího rozvoje digitálních knihoven německých univerzitních knihoven a stručné porovnání se situací v České republice.
|
|
|
Proměny v obsahu magisterského vzdělávání archivářů na vysokých školách knihovnicko-informačního zaměření v Severní Americe
Lichnovská, Marie ; Bratková, Eva (vedoucí práce) ; Kalkus, Stanislav (oponent)
Novodobá role archiváře jako vysokoškolsky vzdělaného informačního specialisty vyvolává potřebu kvalitativních změn v obsahu vysokoškolského vzdělávání. Cílem rigorózní práce je přispět k identifikaci aktuálních vzdělávacích potřeb archivních specialistů v návaznosti na rozšiřování jejich profesních kompetencí. Po úvodním stručném vymezení pojmu "archivní věda" je pozornost věnována aspektům informační společnosti, které ovlivňují výkon archivního povolání a vzdělávání archivářů. Jádrem práce jsou případové studie tří severoamerických vysokých škol s odlišným přístupem k tvorbě obsahu magisterského studijního programu archivního studia. Důraz je kladen na přímé prameny reprezentující archivní studijní obory (osnovy, anotace, sylaby). Samostatná kapitola je věnována návrhu obsahu archivního oboru pro vysokou školu knihovnicko-informačního zaměření. Texty vybraných kapitol jsou doplněny výsledky zahraničních výzkumných projektů, jejichž předmětem byly změny ve vzdělávání archivních specialistů. V závěru jsou shrnuty a vyhodnoceny získané poznatky a jejich možný přínos pro české archivní vzdělávání.
|
|
|
Ontologie organizace znalostí
Kučerová, Helena ; Bratková, Eva (vedoucí práce) ; Ivánek, Jiří (oponent) ; Steinerová, Jela (oponent)
Cílem výzkumu dokumentovaného v disertaci bylo navrhnout ontologii pro doménu organizace znalostí. Byly stanoveny tři požadavky specifikující oblasti užití ontologie: tvorba výroků pro znalostní bázi organizace znalostí, indexace zdrojů v doméně a propojení s věcně relevantními ontologiemi. Návrh byl zpracován metodou reengineeringu první verze ontologie, vytvořené v rámci řešení projektu NAKI Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí v letech 2013-2015. Druhá verze ontologie je založena na základní ontologii DOLCE, konkrétně na opětovném použití jejích vybraných tříd a predikátů včetně s nimi spojených axiomů. Reengineering obsahu první verze ontologie byl proveden metodou doménové a fasetové analýzy. Výsledkem jsou dva propojené moduly - axiomatizovaná ‚těžká' jádrová ontologie a ‚lehká' terminologická ontologie. Ontologie nabízí řešení kompatibility české a světové oborové terminologie, uplatňuje rozšířené pojetí domény přesahující hranice paměťových institucí a je dílčím příspěvkem k rozvoji teorie oboru organizace znalostí. Obsah práce je členěn do pěti kapitol. V první kapitole je podán přehled současného stavu teorie a praxe informatických ontologií, založený na literárním průzkumu. Druhá kapitola charakterizuje metody, využité k návrhu první i druhé verze ontologie organizace...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.