|
|
Pohlavní dimorfismus tvaru incisura ischiadica major pánevní kosti člověka.
Nehasilová, Lenka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Brukner Havelková, Petra (oponent)
Práce je zaměřena na kvantifikaci pohlavního dimorfismu profilu incisura ischiadica major s využitím 2D geometrické morfometrie. Křivka byla digitalizována pomocí dvou odlišných metod - manuálně kontaktním digitizérem MicroScribe G2 a digitálně pomocí softwaru Morphome3cs. Výsledky obou metod byly navzájem porovnány pro zhodnocení výhod a nevýhod každé z nich. Analyzovali jsme soubor 114 fotografií velkého sedacího zářezu dospělých jedinců známého pohlaví. Soubor pocházel ze sbírky Maxwellova muzea Univerzity v Novém Mexiku v Albuquerque a zahrnoval 57 mužských a 57 ženských pánevních kostí. Pro ověření metody jsme dále využili druhý soubor fotografií velkého sedacího zářezu obsahující 112 dospělých jedinců známého pohlaví, který pochází z forenzní laboratoře Lékařské fakulty Národní autonomní univerzity v Mexico City (UNAM). Tento soubor zahrnoval 56 mužských a 56 ženských pánevních kostí. K hodnocení byla využita procrustovská analýza, analýza hlavních komponent, metoda tenkých ohebných plátků a diskriminační analýza. Díky vizualizaci jsme dokázali detailněji popsat morfologické rozdíly ve tvaru incisura ischiadica major mužů a žen a diskriminační analýza potvrdila ve všech případech rozdílnost obou skupin. Klasifikace dosahuje v závislosti na použité metodě a počtu semilandmarků úspěšnost v...
|
|
|
Tvar, velikost a proporce dlouhých kostí dolních končetin u lidských populací od pozdní doby kamenné po novověk.
Šídová, Markéta ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Rozdíly v životním stylu různých populací mohou podmiňovat změny tvaru dlouhých kostí končetin. Jde o reakci na stupeň mechanické a environmentální zátěže, která na tyto kosti působí. Naše práce sleduje změny tvaru, proporcí a velikosti dlouhých kostí dolní končetiny (kost stehenní, kost holenní) v průběhu posledních zhruba pěti tisíc let, přesněji od pozdní fáze mladší doby kamenné do 20. století. Studovali jsme celkem kosti stehenní a holenní 520 dospělých jedinců − 313 mužů a 207 žen − ze sedmi odlišných období, resp. archeologických kultur. Hodnocení bylo založeno na vnějších, lineárních rozměrech studovaných kostí. Biologické proměnné byly hodnoceny s ohledem na pohlavní dimorfismus a stranovou asymetrii. Zvláštní pozornost jsme věnovali míře oploštění proximální třetiny těla kosti stehenní a holenní. Pohlavní dimorfismus se liší v jednotlivých populacích. Nejméně statisticky signifikantně pohlavně dimorfních proměnných nalézáme v nejstarších, eneolitických souborech, naopak obě pohlaví se lišila v nejvíce proměnných v období raného středověku. Stranová asymetrie byla nejčastěji prokázána u šířkových rozměrů diafýz femuru i tibie, což je plně v souladu s dřívějšími výzkumy. Větší stranové rozdíly byly prokázány u rozměrů kosti stehenní. S výjimkou šířkových rozměrů femuru u žen byly vyšší...
|
|
|
Sledování ontogenetického vývoje mandibuly na základě metod geometrické morfometrie
Kiebelová, Alena ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Během ontogeneze člověka dochází k četným vývojovým tvarovým změnám na celé kostře. Diplomová práce se věnuje tvarovým změnám probíhajícím na dolní čelisti, které jsou způsobeny vlivem různých faktorů, jak genetických a hormonálních, tak mechanických. K nejvýznamnějším mechanickým faktorům ovlivňujícím tvar mandibuly, řadíme vývoj dočasné a trvalé dentice, a také rozvoj žvýkacích svalů. Materiál diplomové práce tvoří 34 dětských mandibul známého věku a srovnávací soubor 14 dospělých mandibul. Data byla získána snímáním souřadnic 36 landmarků pomocí přístroje Microscribe G2X a dále zpracována v programech PAST a Morphologika2 za využití metod multivariační statistiky (PCA, MANOVA). Pro detailní analýzu tvarových změn mandibuly bylo využito metod geometrické morfometrie. Stanovený dentální věk se od věku chronologického neliší. Shrneme-li získané výsledky, dolní čelist se během růstu jedince zužuje, tělo se prodlužuje výrazněji v oblasti třetích molárů a větev roste hlavně v oblasti kondylárních výběžků. Během ontogeneze také dochází k zvýraznění prominence brady. V souboru dospělých jedinců je variabilita dána zejména výškou koronoidního výběžku a šířkou těla mandibuly. Hypotéza, že dané věkové skupiny se od sebe signifikantně liší, a tudíž dochází k výrazným tvarovým změnám v důsledku mineralizace chrupu,...
|
|
|
Entezopatie a fyzická aktivita u velkomoravské populace (9.-10. století) s přihlédnutím k sociální struktuře a životním podmínkám obyvatelstva.
Havelková, Petra ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent) ; Macháček, Jiří (oponent)
6 ABSTRAKT Hodnocení entezopatií jako ukazatele prodělané pohybové zátěže je v současné době nedílnou součástí antropologie minulých populací. Vznik a výskyt entezopatií je vedle mechanické zátěže ovlivněn mnoha jinými faktory, mezi které patří především věk, různá onemocnění a traumata. Cíle, které řeší předkládaná práce lze rozdělit do dvou základních tematických okruhů. V metodické části jsem testovala dvě metody používané pro hodnocení entezopatií (Crubézy, 1988; Villotte, 2006) a sledovala vliv věku a fyzické zátěže na výskyt entezopatií u dokumentované, kosterní kolekce z Řecka. Hlavním cílem potom bylo vyhodnocení výskytu úponových změn u velkomoravské populace ze sídlištní aglomerace Mikulčice-Valy (9.-10. století) pomocí vybrané metody a následná interpretace dosažených výsledků s přihlédnutím k archeologickým poznatkům o dané lokalitě. Na základě pozorování míry shody mezi opakovanými hodnoceními jsem pro konečné hodnocení využila metodu Villotte (2006). U jedinců z recentní dokumentované kosterní kolekce jsem prokázala vliv věku na výskyt entezopatií. Vliv fyzické aktivity na výskyt entezopatií se nepodařilo prokázat, což je může být důsledkem nízkého počtu studovaných jedinců s manuálním a nemanuálním zaměstnáním. U jedinců z mikulčické sídlištní aglomerace jsem zaznamenala statisticky významný...
|
|
|
Molekulárně biologické aplikace v archeologickém a antropologickém kontextu
Urbanová, Markéta ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Brdička, Radim (oponent) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
135 Závěr Jedním z cílů této studie bylo zavedení a optimalizace laboratorních protokolů izolace a typizace aDNA molekuly. U tří vybraných kosterních souborů se sledovaly atributy - pohlaví, přítomnost specifické DNA patologické bakterie a příbuznost. V průběhu studia aDNA jsme vymýšleli a optimalizovali jednotlivé postupy, které ve výsledku vedly k ohodnocení pohlaví nedospělých jedinců z Mikulčic a potvrzení přítomnosti Mycobacterium leprae na kostrách dvou jedinců ze Žatce. Obě výše uvedené lokality spadají do období raného středověku. Pohlaví bylo možno genetickými přístupy určit pro 78,7% jedinců souboru. Byl zaznamenán signifikantně vyšší výskyt mužských jedinců oproti ženským a to v poměru 24:13. Tyto výsledky byly porovnány s výsledky studie, která se zaměřila na morfoskopické hodnocení kosti pánevní a dolní čelisti. Vysoká shoda obou přístupů velmi pravděpodobně vypovídá o vysoké autenticitě izolované aDNA tohoto souboru. Na dvou jedincích se znaky deformit na kosterním materiálu byla úspěšně detekována část DNA specifická pro druh Mycobacterium leprae a tím i potvrzena předem vyslovená domněnka o příčinném vztahu této bakterie k zaznamenaným kostním deformitám. U posledního souboru se i přes řadu různých optimalizací laboratorních postupů nepodařilo na základě studia genetické příbuznosti pomocí...
|
|
|
Meze a možnosti odhadu výšky těla na základě délek ruky a nohy a jejich otisku (stop).
Havránková, Jiřina ; Dobisíková, Miluše (oponent) ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce podává přehled metod odhadu výšky těla podle rozměrů ruky a nohy. Z přehledu vyplývá populační specifičnost regresních funkcí. Tuto skutečnost jsem ověřila na souboru 100 francouzských studentů, který jsem aplikovala na několik vybraných regresních rovnic. Pro odhad výšky postavy se ukázala nejvhodnější regresní rovnice, kterou vypočítal Agnihotri a kol (2008). Ta totiž poskytuje nejlepší výsledky odhadu v intervalu ± 11 - 12 cm oproti skutečné výšce. U jedné z rovnic využívající délku levé ruky a šířku pravé ruky u mužů, je výsledek odhadu dokonce ± 6 cm oproti skutečné výšce. Závěrem jsem se pokusila vypočítat vlastní rovnice, které poskytují výsledky s chybou odhadu 6 - 7 cm u rovnic pracujících s délkou ruky a 12 - 13 cm u rovnic, které využívají šířku ruky.
|
|
|
Cribra orbitalia - frekvence a koincidence s jinými stopami nemocí na skeletu. Středověké nálezy z území ČR.
Poláková, Veronika ; Brůžek, Jaroslav (oponent) ; Likovský, Jakub (vedoucí práce)
Cribra orbitalia představují jednu z nejčastěji se vyskytujících kostních patologií u kosterních pozůstatků minulých populací. Tato léze je charakteristická pórovitým, žlábkovaným až trámčitým narušením vnější laminy kompaktní kosti stropu očnice. Ačkoliv je vznik cribra orbitalia často spojován s hyperplázií kostní dřeně v důsledku sideropenické anémie, vyloučeny nejsou ani jiné příčiny. Zaznamenán je jak samotný výskyt cribra orbitalia, tak koincidence s jinými známkami nemocí. Práce se zaměřuje na cribra orbitalia jako na projev dlouhodobé zátěže na kostře a průvodní příznak onemocnění či anemických syndromů. Analýze byly podrobeny jednak kostrové pozůstatky z českých středověkých lokalit s přítomnými cribra orbitalia, jednak celé středověké pohřebiště na Oškobrhu. Makroskopické zkoumání neprokázalo pravidelnou koincidenci cribra orbitalia a kostních známek konkrétních nemocí. Přesto byly sledovány jiné kostní změny: hyperostosis porotica, zvýšená vaskularizace, supranasální porozita, zánětlivá-hemoragická reakce endokrania, které mohou v rámci diferenciální diagnózy pomoci objasnit původ a/nebo příčinu vzniku cribra orbitalia. Srovnání populace z Oškobrhu s jinými středověkými pohřebišti ukázalo, že frekvence výskytu cribra orbitalia se řadí mezi vyšší, a to jak ve skupině nedospělých, tak...
|
|
|
Biologická variabilita nemetrických znaků na postkraniálním skeletu u mladoeneolitických populací Čech.
Miklasová, Barbora ; Brůžek, Jaroslav (oponent) ; Velemínský, Petr (vedoucí práce)
Nemetrické znaky na poskraniálním skeletu charakterizují biologickou variabilitu morfologie kostry člověka. Zvláštní místo mezi nimi zaujímají kostní změny v některých oblastech svalových a vazivových úponů a přídatné kloubní plošky, u kterých se předpokládá souvislost s nadměrnou, resp. "specializovanou" fyzickou zátěží během života jedince. Na základě výskytu 94 postkraniálních nemetrických znaků byl hodnocen kosterní materiál kultury se šňůrovou keramikou a kultury zvoncovitých pohárů z nalezišť na území Čech. Původ nositelů obou těchto kultur je stále diskutovaným tématem. Jednou z hypotéz je, že v případě mladoeneolitických kultur se jednalo o tutéž populaci, v níž došlo k šíření stylu a technologie, jevícího se jako nový kulturní komplex. U každého souboru zvlášť byla na základě četností výskytu jednotlivých znaků ověřena závislost výskytu na pohlaví, u bilaterálně se vyskytujícíh znaků také preference stranového výskytu. Oba soubory byly na základě výskytu postkraniálních nemetrických znaků srovnány pomocí míry divergence a střední míry divergence. Statisticky významný rozdíl ve výskytu byl prokázán jen u 2 nemetrických znaků, celkově se oba soubory jeví jako biologicky homogenní. Následně byly četnosti u těchto mladoeneolitických kultur porovnány s daty jiných souborů, a to velkomoravského...
|
|
| |
|
|
Ko-evoluční aspekty genetické diverzity: mléčná produkce a laktázová persistence
Priehodová, Edita ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent) ; Macholán, Miloš (oponent)
Laktázovou persistencí (LP) nazýváme geneticky podmíněnou schopnost trávit laktózu (mléčný cukr) v dospělosti. Laktóza je štěpena enzymem tenkého střeva - laktázou, jehož produkce u savců po odstavení ustává. V případě LP je laktáza produkována po celý život, čímž je umožněno bez obtíží přijímat větší množství čerstvého mléka. LP je doložena jen u některých lidských populací. Celosvětově je její rozšíření nerovnoměrné, nejčastější je v severní Evropě a u pastevců aridních oblastí Afriky a Arábie. LP souvisí se vznikem zemědělství před 10 000 lety a počátky mléčné produkce. V určitých populacích nacházíme signál silné pozitivní selekce pro LP, zřejmě podmíněnou různými faktory v závislosti na různých životních podmínkách. LP způsobují jednobodové polymorfismy nacházející se zhruba 14 kb upstream od laktázového genu. Dnes je známo pět různých pro-LP variant, které vznikly a rozšířily se zcela nezávisle. Jedním z možných center vzniku LP je Arabský poloostrov, kde se poprvé objevila a rozšířila pro-LP varianta -13915*G. V této práci bylo studováno rozšíření pro-LP mutací u populací jižní Arábie a afrických Arabů. U všech analyzovaných souborů byl potvrzen výskyt -13915*G. V jižní Arábii pak u většiny souborů ve frekvenci vyšší než 50 %. U afrických Arabů patřících k pastevcům velbloudů byl zaznamenán...
|
host ::
RSS.