|
|
Meze a možnosti odhadu výšky těla na základě délek ruky a nohy a jejich otisku (stop).
Havránková, Jiřina ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dobisíková, Miluše (oponent)
Bakalářská práce podává přehled metod odhadu výšky těla podle rozměrů ruky a nohy. Z přehledu vyplývá populační specifičnost regresních funkcí. Tuto skutečnost jsem ověřila na souboru 100 francouzských studentů, který jsem aplikovala na několik vybraných regresních rovnic. Pro odhad výšky postavy se ukázala nejvhodnější regresní rovnice, kterou vypočítal Agnihotri a kol (2008). Ta totiž poskytuje nejlepší výsledky odhadu v intervalu ± 11 - 12 cm oproti skutečné výšce. U jedné z rovnic využívající délku levé ruky a šířku pravé ruky u mužů, je výsledek odhadu dokonce ± 6 cm oproti skutečné výšce. Závěrem jsem se pokusila vypočítat vlastní rovnice, které poskytují výsledky s chybou odhadu 6 - 7 cm u rovnic pracujících s délkou ruky a 12 - 13 cm u rovnic, které využívají šířku ruky.
|
|
|
Odhad věku podle RTG snímků trvalého chrupu dětí : ověření přesnosti a spolehlivosti metody Moorres et al., (1963) pro potřeby bioarcheologie
Havránková, Jiřina ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sládek, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá odhadem věku u dětí podle rentgenových snímků jejich trvalého chrupu. Konkrétně jde v této práci o ověření přesnosti a spolehlivosti použití jedné konkrétní metody a možnosti jejího použití pro potřeby bioarcheologie. Obecně lze říci, že v paleoantropologii a bioarcheologii jsou nejčastěji užívány dva metodologické přístupy. Jedním z nich je metoda podle Demirjiana a kolektivu (1973) a její nejrůznější modifikace, druhým přístupem je metoda navržená Moorreesem a spolupracovníky v roce 1963. Obě metody jsou založeny na hodnocení stupně mineralizace zubů, přičemž stádia mineralizace zubů jsou srovnávána s referenčními daty s cílem odhadu zubního věku. Výhodou metody podle Demirjiana et al. (1973) je skutečnost, že byla modifikována a testována jen v posledním desetiletí v téměř dvaceti různých populacích a prokázala svou životaschopnost především v klinické praxi a forenzních vědách. Její nevýhodou je nutnost zachovalosti vícero zubů mandibuly současně a tato podmínka je v bioarcheologii často nesplnitelná (Brůžek et al. 2005). Z těchto důvodů je v bioarcheologii dávána přednost metodě podle Moorreese et al. (1963), protože umožňuje odhad věku dožití i v případě přítomnosti jediného zubu, a proto je metoda podle Moorreese a spolupracovníků předmětem zájmu i této...
|
|
|
Meze a možnosti odhadu výšky těla na základě délek ruky a nohy a jejich otisku (stop).
Havránková, Jiřina ; Dobisíková, Miluše (oponent) ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce podává přehled metod odhadu výšky těla podle rozměrů ruky a nohy. Z přehledu vyplývá populační specifičnost regresních funkcí. Tuto skutečnost jsem ověřila na souboru 100 francouzských studentů, který jsem aplikovala na několik vybraných regresních rovnic. Pro odhad výšky postavy se ukázala nejvhodnější regresní rovnice, kterou vypočítal Agnihotri a kol (2008). Ta totiž poskytuje nejlepší výsledky odhadu v intervalu ± 11 - 12 cm oproti skutečné výšce. U jedné z rovnic využívající délku levé ruky a šířku pravé ruky u mužů, je výsledek odhadu dokonce ± 6 cm oproti skutečné výšce. Závěrem jsem se pokusila vypočítat vlastní rovnice, které poskytují výsledky s chybou odhadu 6 - 7 cm u rovnic pracujících s délkou ruky a 12 - 13 cm u rovnic, které využívají šířku ruky.
|
host ::
RSS.