|
|
Podpora duševního zdraví zaměstnanců v průběhu pandemie COVID-19
Vaňková, Markéta ; Fonville, Alexandra (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza možností podpory duševního zdraví zaměstnanců v průběhu pandemie COVID-19 v České republice. Práce se zabývá vztahem duševního zdraví a práce, a to především z hlediska psychosociálních rizik, která vychází z pracovních podmínek či charakteru práce. V této souvislosti se práce zaměřuje na vliv pandemie COVID-19 na pracovní život a duševní zdraví v České republice. Pozornost je věnována skupině tzv. bílých límečků neboli administrativním, IT, odborně-specializovaným či vedoucím pracovníkům, kteří se během pandemie COVID-19 přesouvali často na home office. V práci jsou rozebrány možnosti podpory duševního zdraví zaměstnanců včetně řízení psychosociálních rizik práce. K této oblasti jsou představeny legislativní a strategické rámce České republiky i nadnárodních organizací. Dále jsou rozpracovány opatření či programy, kterými mohou organizace podporovat duševní zdraví zaměstnanců. Práce zahrnuje empirické šetření, jehož cílem je analýza poskytované podpory duševního zdraví zaměstnanců v průběhu pandemie COVID-19 ve vybraných organizacích. Šetření se zaměřuje na skupinu bílých límečků ve velkých organizacích v Praze. Klíčová slova: duševní zdraví, bezpečnost práce a ochrana zdraví, péče o zaměstnance, psychosociální rizika, pandemie, COVID-19, duševní pohoda, bílé límečky
|
|
|
Další vzdělávání jako faktor ovlivňující pracovní spokojenost lektorů cizích jazyků
Cerhová, Veronika ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Vzhledem ke stoupající důležitosti dalšího vzdělávání v životě dospělého je tato možnost rozvoje stále častěji nabízena zaměstnancům v rámci organizace. Přestože existuje řada prací zabývajících se možností dalšího vzdělávání a jeho vlivu na pracovní spokojenost u učitelů ve školách, u lektorů zabývajících se jazykovým vzděláváním není tato oblast dostatečně prozkoumána. Cílem práce je analýza dalšího vzdělávání a jeho vztahu k pracovní spokojenosti u lektorů cizích jazyků. Východiska práce přiblíží další vzdělávání, jeho funkce, účel a roli ve vztahu k zaměstnání. Jsou přiblíženi lektoři cizího jazyka a jejich specifika v rámci lektorské práce, a v neposlední řadě rozpracována i pracovní spokojenost a její souvislost s dalším vzděláváním. Kvantitativní empirické šetření bylo realizováno s využitím dotazníku. Cílem šetření je analyzovat vliv možnosti dalšího vzdělávání poskytovaného školou na celkovou pracovní spokojenost lektorů zaměstnaných v jazykových školách. Zhodnocen je význam možnosti vzdělávání mezi faktory pracovní spokojenosti stanovenými pomocí provedených studií a výzkumů pracovní spokojenosti. Respondenty jsou lektoři jazykových škol, které jsou členy Asociace jazykových škol v České republice. Analýzou výsledků empirického šetření bylo zjištěno, že další vzdělávání skutečně ovlivňuje...
|
|
|
Sebereflexe učitelů jako součást zpětnovazebního rozhovoru
Papežová, Eliška ; Vojtko, Tibor (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Bakalářská práce se věnuje sebereflexi a jejímu využití při zpětnovazebním rozhovoru. Zkoumaným zpětnovazebním rozhovorem je pohospitační rozhovor, probíhající ve školách mezi učitelem a vedoucím pracovníkem nebo dalším učitelem. Cílem bakalářské práce je analýza zpětnovazebního procesu a v něm využívaného prvku sebereflexe. Nejprve se práce zabývá pedagogickou činností, zpětnovazebním procesem a jeho užitím v oblasti práce. Pozornost je zaměřena na přínos zpětných vazeb pro zaměstnance a užití prvků sebereflexe ve zpětnovazebném rozhovoru. Práce se zabývá hospitačním procesem, jeho využitím a zda skrze něj lze zaměstnance motivovat. Následně se práce věnuje tématu sebereflexe, jejímu využití v pedagogické praxi a v pohospitačním rozhovoru. Pozornost je rovněž směřována k sebereflexi jako prostředku osobního a profesního rozvoje učitelů. Cílem empirického šetření je zjistit, zda učitelé 2. stupně základních škol ve Šluknovském výběžku, využívají prvků sebereflexe při zpětnovazebném pohospitačním rozhovoru. Empirické šetření bylo realizováno dotazníkovou metodou. Škol, které byly zahrnuty do empirického šetření, je ve Šluknovském výběžku 12, očekávaný počet respondentů byl cca 40. Ve vyhodnocení dotazníků je práce zaměřena na přístup respondentů k hospitaci a k následnému pohospitačnímu rozhovoru, na podobu...
|
|
|
Motivace učitelů základních a středních škol k dalšímu profesnímu vzdělávání v závislosti na jejich pracovní spokojenosti
Prandstetterová, Lucie ; Gruber, Jan (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Bakalářská práce se zabývá motivací učitelů základních a středních škol k dalšímu profesnímu vzdělávání a tím, do jaké míry souvisí tato motivace s jejich pracovní spokojeností. Cílem práce je identifikovat, jaká je pracovní spokojenost učitelů základních a středních škol v České republice, a jak koreluje s jejich motivací k dalšímu profesnímu vzdělávání. Pozornost je nejprve věnována vymezení profese učitele - práce představuje jak obecná specifika, tak i konkrétní data a údaje týkající se učitelů základních a středních škol v České republice. Dále se práce v kontextu učitelské profese zabývá oblastmi motivace, pracovní spokojenosti a dalšího profesního vzdělávání. Práce také představuje dosavadní výzkumy v oblasti učitelské práce týkající se participace učitelů na dalším profesním vzdělávání, jejich motivace k tomuto druhu vzdělávání a pracovní spokojenosti učitelů. Dále se práce věnuje otázce souvislosti pracovní spokojenosti a motivace k dalšímu profesnímu vzdělávání. Součástí práce je kvantitativní empirické šetření realizované ve vybraných základních a středních školách v Praze. Šetření si klade za cíl analyzovat pracovní spokojenost a motivaci učitelů působících na vybraných základních a středních školách v Praze k dobrovolné účasti na aktivitách dalšího profesního vzdělávání a ověřit, zdali...
|
|
|
Vliv dlouhodobé práce z domova na osobní pohodu
Dolečková, Jana ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu dlouhodobé práce z domova na osobní pohodu. Konceptuální východiska práce jsou věnována vymezení práce z domova, jakožto alternativního pracovního režimu, jeho současné právní úpravě, předpokladům pro efektivní práci z domova a rušivým faktorům, které mohou práci z domova ovlivňovat. Dále jsou zde také popsána různá teoretická pojetí konceptu osobní pohody (well-being) a pozornost je věnována zvláště pak modelu PERMA. V neposlední řadě se práce zaměřuje na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem u jedinců pracujících z domova a samostatná kapitola náleží tématu práce z domova v průběhu pandemie covidu-19. Východisky práce jsou rovněž relevantní výzkumy. Součástí práce je i výzkumné šetření realizované pomocí kvalitativní metody polostrukturovaných rozhovorů, jehož cílem je, mimo jiné, zjištění odlišností v působení práce z domova na jednotlivé složky konceptu PERMA u pečujících o závislé dítě či děti a nepečujících osob.
|
|
|
Přínosy supervize pociťované dobrovolníky v neziskových organizacích
Smělá, Barbora ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Bakalářská práce se věnuje otázce pociťovaných přínosů supervize pro dobrovolníky. Nejdříve se zaměřuje na supervizi, dále vymezuje dobrovolnictví a poté se věnuje supervizi dobrovolnické a jejím možným přínosům. Dobrovolnická supervize má nejblíže k supervizi v pomáhajících profesích, na níž se odborná literatura soustředí nejvíce. Dobrovolnická supervize z ní vychází a rozvíjí ji mnoho metodik různých dobrovolnických organizací. Práce navazuje na literaturu z oblasti supervize, především supervize sociální práce, dobrovolnictví a dobrovolnické supervize, dále pak na výzkumy zabývající se konkrétně přínosy, které supervize pro dobrovolníky má. Cílem práce je analyzovat pociťované přínosy supervize pro dobrovolníky z neziskových organizací. Významnou součástí práce je empirické šetření, jehož cílem je analyzovat subjektivně pociťované přínosy supervize dobrovolníky z vybraných neziskových organizací. Empirické šetření je provedeno pomocí kvalitativních rozhovorů s dobrovolníky, kteří docházejí do dobrovolnictví za seniory. Témata rozhovorů vycházejí z literatury, která je podkladem pro jednotlivé kapitoly. Následně jsou identifikovány přínosy supervize, které pro sebe dobrovolníci z neziskových organizací pociťují. Klíčová...
|
|
|
Realizace age managementu v organizacích v České republice
Kotálová, Nikola ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Cílem práce je analýza realizace age managementu v organizacích v České republice. Práce se věnuje konceptu age managementu, jeho nástrojům, úrovním, pilířům, demografickým změnám, pracovní schopnosti a následně opatřením age managementu v personálních činnostech. Následuje empirické šetření, jehož cílem je analyzovat opatření age managementu, která aplikují vybrané organizace v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví v Praze. Tato oblast je vybrána na základě analýzy příkladů dobré praxe age managementu a analýzy signatářů evropské Charty diverzity, ve kterých měly organizace z oblasti bankovnictví a pojišťovnictví početné zastoupení. Práce tak vychází z předpokladu, že pokud se organizace zabývá diverzitou, je pravděpodobné, že by se mohla zabývat i diverzitou na základě věku. Ve vybraných organizacích je následně realizováno šetření formou rozhovorů s personálními pracovníky. Vyhodnocení probíhá na základě srovnání opatření age managementu ve vybraných organizacích z oblasti bankovnictví a pojišťovnictví s již analyzovanými zásadami a doporučeními teoretického konceptu age managementu. Klíčová slova age management, demografické změny, diskriminace, diverzity management, firemní prostředí
|
|
|
Využívání strategií zvládání stresu v manažerské práci ve vztahu k pracovní spokojenosti
Kurcová, Hana ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Tématem této bakalářské práce je prožívání pracovního stresu a problematika využívání strategií zaměstnanci působících na manažerských pozicích v pracovní spokojeností. V první části práce je zahrnuta komparace pojmů stres a psychická zátěž, dále jsou rozebrány související pojmy. Druhá část se věnuje pracovní spokojenosti. Tř část se zabývá popisem manažerské práce a nárokům, se kterými je tato cílová skupina nucena se vypořádávat. Východiskem empirického šetření, které je součástí následující části této práce, je rešerše odborné literatury a dosud provedených výzkumů, které se těmito skutečnosti zabývají pouze okrajově. Cílem výzkumu je ověřit míru závislosti mezi celkovou mírou pracovní spokojenosti a podílem využívání ofenzivních či defenzivních strategií zvládání stresu zároveň zjistit, jak je preference využívání těchto strategií ovlivněna dostupností nabídky školení ke zvládání stresu na pracovišti. Dílčím cílem je zanalyzovat nejčastější situace, při nichž manažeři zažívají psychickou zátěž. Sběr dat byl proveden na základě kvantitativního šetření realizovaného prostřednictvím elektronického dotazníku. Zjištěné výsledky potvrdily vztah mezi strategiemi zvládání stresu a celkovou mírou pracovní spokojenost, ač pouze případě defenzivních copingových strategií, jejichž využívání pracovní spokojenosti...
|
|
|
Vliv syndromu vyhoření na pracovní kariéru učitelů
Richterová, Kateřina ; Běhounková, Olga (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Bakalářská práce rozpracovává problematiku syndromu vyhoření u učitelů základních a středních škol. Cílem bakalářské práce je postihnout dopad syndromu vyhoření na pracovní výkon a kariéru učitelů. Svou pozornost práce zaměřuje nejprve na vymezení syndromu vyhoření a příčiny jeho vzniku, na jednotlivá stadia, důsledky a možnou prevenci. Zahrnuty jsou také oblasti diagnostiky a léčby syndromu vyhoření. Dále je pozornost věnována profesi a pracovní kariéře učitele, a to v souvislosti s faktory, které ji ve spojitosti se syndromem vyhoření ovlivňují. Cílem kvalitativního šetření je zjistit, jak syndrom vyhoření ovlivňuje pracovní kariéru u cílové skupiny učitelů základních a středních škol, kteří mají syndrom vyhoření odborně diagnostikovaný alespoň jeden rok. Data jsou získána osobními rozhovory s dvanácti respondenty ve věku od 25 let do 65 let ze Středočeského a Ústeckého kraje. Respondenti jsou vybráni prostřednictvím nenáhodného příležitostného výběru. Přihlásit se mohou dobrovolně prostřednictvím e-mailu, na základě výzvy adresované ředitelům základních a středních škol. KLÍČOVÁ SLOVA Syndrom vyhoření, vyčerpání, stres, příznaky, prevence, pracovní kariéra, učitel.
|
|
|
Další vzdělávání pedagogických pracovníků jako latentní prevence syndromu vyhoření
Janatová, Adéla ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Bakalářská práce rozpracovává problematiku dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků jako preventivního opatření vůči syndromu vyhoření u pedagogů. Cílem bakalářské práce je analýza potenciálního propojení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a prevence syndromu vyhoření. Teoretická východiska jsou věnována spojení syndromu vyhoření s pedagogickou profesí v souladu s moderní teorií psychohygieny a osobnostním rozvojem. Nejprve je popsán pohled na syndrom vyhoření, jeho definice, průběh a důležitá prevence. Dále je popsána podoba dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, značná část je věnována legislativě, která se k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků vztahuje. V konečné fázi jde o propojení těchto dvou témat. Cílem kvantitativního empirického šetření je vyhodnocení, zda další vzdělávání pedagogických pracovníků funguje jako prevence syndromu vyhoření u pedagogů a zda jsou pedagogové o této skutečnosti dostatečně informováni. Z výsledných údajů můžeme potvrdit skutečnost, že další vzdělávání pedagogických pracovníků může fungovat jako preventivní opatření vůči syndromu vyhoření. Informovanost o této skutečnosti a celém procesu syndromu vyhoření je ovšem velmi nízká. Klíčová slova Další vzdělávání, pedagog, další vzdělávání pedagogických pracovníků, syndrom vyhoření, rozvoj, prevence
|
host ::
RSS.